Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
V sousední obci se často říká jet na Štěchov či bydlet na Štěchově. Myslím si, že by se správně mělo říkat jet do Štěchova a bydlet ve Štěchově. Co je tedy správně?
Klíčové slovo:
na Štěchov vs. do Štěchova
Odpověď:
Ve spojení se zeměpisnými jmény, především s názvy měst, hraje roli místní úzus, který se od celorepublikového může v použití předložky lišit. Platí, že předložky v a do mají v takových případech charakter celonárodní, předložku na u některých měst pak používají místní občané. Týká se to mj. i měst Kladno a Mělník. Pokud je tedy obvyklé v okolí Štěchova říkat jet na Štěchov místo do Štěchova, nelze proti tomu nic namítat.
Zvažované varianty:
jet na Štěchov
jet do Štěchova
bydlet na Štěchově
bydlet ve Štěchově
Poslední užití:
27.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 2.1 – Jména obcí a jejich částí: na Vyšehradě × v Podolí
Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
Jakou předložku použiju u spojení Lidový dům, předložku do, nebo předložku na?
Klíčové slovo:
do Lidového domu
Odpověď:
Je obvyklé říkat jít do Lidového domu, předložka na se u tohoto označení nepoužívá.
Poslední užití:
27.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 1.1 – Typ ve škole × na škole, do školy × na školu
Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
Máme v naší obci rozepři, zda je správně říkat jít na Liďák, nebo jít do Liďáku, myšleno do Lidového domu.
Klíčové slovo:
na Liďák vs. do Liďáku
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že je ve frázi obsaženo slovo nespisovné (Liďák), nelze s jistotou říci, která z variant je správnější. Předložka na v mluveném jazyce do podobných pozic proniká, a v nespisovném kontextu je tudíž možné použít jak spojení jít na Liďák, tak spojení jít do Liďáku. Jistou roli může hrát místní úzus.
Zvažované varianty:
na Liďák
do Liďáku
Poslední užití:
27.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 1.1 – Typ ve škole × na škole, do školy × na školu
Dotaz:
Slovní hříčka
Konkrétní dotaz:
Máme větu „Na vodní hladině se vyskytl vír, nad ním kroužil a výr a oba v-ry si lidé fotili z letadla.“ Jaké i/y by se napsalo ve slově v-ry? Nemůžeme se shodnout.
Klíčové slovo:
vír, výr
Odpověď:
Žádné, protože jde o starou slovní hříčku. Větu můžeme vyslovit, protože ve výslovnosti i a y nerozlišujeme, ale pravopisně ji obvyklým způsobem (tj. napsáním jednoho písmena) řešit nelze – jedná se o dvě různá slova se zcela odlišným významem (jedno rodu mužského životného, druhé mužského neživotného), která nelze shrnout pod jeden pojem. Nelze doporučit ani zápis s lomítkem: oba víry/výry nebo oba ví/ýry. Řešením je zápis fotili si vír i výra, který však ruší slovní hříčku.
Zvažované varianty:
víry
výry
Poslední užití:
28.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
Proč se říká na Slovensko, ale do Maďarska?
Klíčové slovo:
na Slovensko
Odpověď:
Volba předložky je v těchto případech dána tradicí a ustáleností užívání, nedá se na ni uplatnit žádné konkrétní pravidlo. Zatímco u většiny států se vžilo spojení s předložkou v a do, u jiných se ustálila předložka na – např. příroda na Ukrajině. V češtině jsou rozdíly i v rámci částí republiky: Morava se pojí s předložkou na (na Moravě, na Moravu), Čechy a Slezsko s předložkou v a do (v Čechách, ve Slezsku, do Čech, do Slezska).
Poslední užití:
24.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 2.3 – Jména světadílů, států, zemí: do Bulharska × na Ukrajinu, v Bulharsku × na Ukrajině
Dotaz:
Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz:
V poslední době stále častěji zaznamenávám, že se u moderátorů i hostů v Českém rozhlase vyskytují tzv. hezitace. Mohlo by jít o důsledek toho, že mladí lidé v současnosti málo čtou?
Klíčové slovo:
hezitace
Odpověď:
Hezitace, tj. zvuky typu [eee], [ááá], [hmmm], se vyskytují v řeči tehdy, když váháme, promýšlíme formulaci výpovědi, jsme v rozpacích atp., jde tedy konkrétně o porušování souvislé řeči ulpíváním na některých hláskách nebo slabikách. V běžném hovoru může jít o funkční signál, že daná replika bude ještě pokračovat atp., avšak jejich nadměrný výskyt je z hlediska ortoepie hodnocen jako rušivý příznak nekultivovaného projevu. Mluvčí si výrazných hezitací ve své řeči často vůbec nejsou vědomi, a pokud si poslechnou nahrávku své promluvy obsahující mnoho takovýchto zvuků, bývají jimi obvykle nemile překvapeni a vadí jim. Nedomníváme se však, že by se tento jev týkal pouze mladé generace v souvislosti se čtenářskou nezkušeností, jde spíše o návyk velice individuální (podobně jako např. užívání přehnaného množství tzv. výplňkových slov). Pokud se domníváte, že se výskyt tohoto prvku v rozhlase stále zvyšuje, případně u některých konkrétních mluvčích již přesahuje únosnou mez, nezbývá než kontaktovat přímo danou osobu nebo instituci. Ústav pro jazyk český nemá v tomto ohledu žádné pravomoce. Zjednat takto nápravu se však může podařit pouze u mluvčích profesionálních, kteří v rozhlase přímo působí, nikoli u jejich hostů. Zlepšit mluvený projev u široké populace lze díky dlouhodobému tréninku ve školní výuce, působením kvalitních řečových vzorů atp.
Poslední užití:
24.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Hezitační zvuk
Dotaz:
Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz:
V poslední době stále častěji zaznamenávám, že se u moderátorů i hostů v Českém rozhlase vyskytuje prodlužování koncových hlásek, např. [prasatá]. Domnívám se, že jde o vliv mobilních telefonů na mladou generaci. Souhlasíte?
Klíčové slovo:
prodlužování koncových hlásek
Odpověď:
Zmíněné výrazné prodlužování koncových hlásek rozhodně nelze považovat za kultivované, ortoepická kodifikace tento jev označuje výslovně za nesprávný. V běžném hovoru se sice běžně vyskytuje jako signál, že promluva bude dále pokračovat, respektive díky němu mluvčí získává čas na zformulování dalšího textu, avšak u mluvčích v médiích působí na posluchače obvykle rušivě. Nedomníváme se však, že by se tento jev týkal pouze mladé generace v souvislosti s používáním mobilních telefonů, jde spíše o návyk velice individuální (podobně jako např. užívání přehnaného množství tzv. výplňkových slov a hezitačních zvuků). Pokud se domníváte, že se výskyt tohoto prvku v rozhlase stále zvyšuje, případně u některých konkrétních mluvčích již přesahuje únosnou mez, nezbývá než kontaktovat přímo danou osobu nebo instituci. Ústav pro jazyk český nemá v tomto ohledu žádné pravomoce. Zjednat takto nápravu se však může podařit pouze u mluvčích profesionálních, kteří v rozhlase přímo působí, nikoli u jejich hostů. Zlepšit mluvený projev u široké populace lze díky dlouhodobému tréninku ve školní výuce, působením kvalitních řečových vzorů atp.
Poslední užití:
24.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
4 Odchylky od náležité výslovnosti českých samohlásek
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Dotaz:
Konkurence jiných předložkových spojení
Konkrétní dotaz:
V následující formulaci se mi nelíbí předložka: „Oceňuji velkou aktivitu na školních akcích.“ Nebylo by lepší použít předložku při? Pak by se psalo: „Oceňuji velkou aktivitu při školních akcích.“
Klíčové slovo:
akce
Odpověď:
Obě varianty jsou v pořádku. Podle dat Českého národního korpusu je v úzu běžnější spojení s předložkou „na“; vazbu s předložkou "na" uvádí i nově vznikající Akademický slovník spisovné češtiny.
Zvažované varianty:
Oceňuji velkou aktivitu na školních akcích.
Oceňuji velkou aktivitu při školních akcích.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi spojení „zapracovat na matematice“. Jak ho mohu upravit?
Klíčové slovo:
zapracovat
Odpověď:
Ve slovníku vazeb se sloveso „zapracovat“ uvádí například ve spojení „Mistr zapracoval nejšikovnějšího učně.“ Dále se používá ve spojení zapracovat se v něčem, do něčeho, u něčeho, někde. Navrhujeme úpravu: „zlepšit se v matematice“.
Dotaz:
Zkratky iniciálové
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině vyslovovat zkratka MBA?
Klíčové slovo:
MBA
Odpověď:
Nositele zahraničního titulu MBA, tj. Master of Business Administration (magistr managementu), můžeme označit jako „magistra“, „magistru“. Samotnou zkratku daného titulu můžeme v češtině hláskovat [em bé á] nebo na základě anglofonního prostředí, z něhož tento titul vzešel, také jako [em bí ej].
Zvažované varianty:
[em bé á]
[em bí ej]
Poslední užití:
30.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Podoba titulu
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině správně vyslovit titul CSc.?
Klíčové slovo:
CSc.
Odpověď:
Nositele akademicko-vědeckého titulu CSc., který byl udělován v minulosti, označujeme jako „kandidáta věd“, „kandidátku věd“. Samotnou zkratku daného titulu můžeme v češtině hláskovat [cé es cé].
Zvažované varianty:
[cé es cé]
Poslední užití:
30.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Podoba titulu
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině správně vyslovit titul Ph.D.?
Klíčové slovo:
Ph.D.
Odpověď:
Absolventy doktorských studijních programů (postgraduálního studia), kteří složili státní doktorskou zkoušku a obhájili disertační práci a kteří jsou nositeli titulu Ph.D., označujeme jako „doktora“, „doktorku“. Samotnou zkratku daného titulu můžeme v češtině hláskovat [pé há dé] nebo na základě anglofonního prostředí, z něhož tento titul vzešel, také jako [pí ejdž dý].
Zvažované varianty:
[pé há dé]
[pí ejdž dý]
Poslední užití:
30.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je správná výslovnost rodného jména Vladimir patřící Chorvatovi?
Klíčové slovo:
Vladimir
Odpověď:
Ve skupině zapisované jako „di“ v chorvatštině nedochází na rozdíl od češtiny k měkčení, jméno Vladimir u chorvatského nositele tedy doporučujeme číst jako [vladymir]. Vzhledem k tomu, že výslovnost vlastních jmen může být ovlivněna např. rodinnou tradicí nebo přáním jeho nositele, je nejjistější zvukovou podobu konkrétního jména ověřit, pokud je to možné, u samotného jeho nositele atp. Na jednotlivé slovanské jazyky se pak specializují lingvisté např. ve Slovanském ústavu AV ČR.
Zvažované varianty:
[vladymir]
[vlaďimir]
Poslední užití:
1.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost jména francouzského umělce Degase? Je to ve 3. p. j. č. [degasovi], nebo [degovi]?
Klíčové slovo:
Degas
Odpověď:
V souladu s výslovnostními příručkami doporučujeme vyslovovat Degas [dega], 2. p. j. č. Degase [degase], 3. p. j. č. Degasovi [degasovi].
Zvažované varianty:
[degasovi]
[degovi]
Poslední užití:
9.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Jak užívat francouzská vlastní jména ve spisovné češtině. Sekvent – Šlosar. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz:
V poslední době stále častěji zaznamenávám, že se u moderátorů Českého rozhlasu rozšiřuje prodlužování koncových hlásek, např. [potřebujemé k tomú], což se mi nelíbí a nepovažuji to za spisovné. Co si o tomto jevu myslíte?
Klíčové slovo:
prodlužování koncových hlásek
Odpověď:
Zmíněné výrazné prodlužování koncových hlásek rozhodně nelze považovat za kultivované, ortoepická kodifikace tento jev označuje výslovně za nesprávný. V běžném hovoru se sice běžně vyskytuje jako signál, že promluva bude dále pokračovat, respektive díky němu mluvčí získává čas na zformulování dalšího textu, avšak u profesionálních mluvčích v médiích působí na posluchače obvykle rušivě. Pokud se domníváte, že se výskyt tohoto prvku v rozhlase stále zvyšuje, případně u některých konkrétních mluvčích již přesahuje únosnou mez, nezbývá než kontaktovat přímo danou osobu nebo instituci. Ústav pro jazyk český nemá v tomto ohledu žádné pravomoce.
Poslední užití:
13.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
4 Odchylky od náležité výslovnosti českých samohlásek
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak se správně píše v češtině název řeckého ostrova Kefalonia?
Klíčové slovo:
Kefalonia; Kefalonie
Odpověď:
Standardizované české exonymum (tj. domácí podoba cizího názvu) pro tento ostrov zní Kefalonie. Dodejme, že Geografický místopisný slovník uvádí podobu Kefalloniá. Tento zápis sice odráží řeckou podobu Κεφαλλονιά, avšak koncové písmeno je převedeno z cyrilice do latinky nesprávně, protože diakritická čárka zde neoznačuje samohláskovou délku, ale přízvuk, což se do češtiny přepisovat nemá. Navíc v nové řečtině pravděpodobně převažuje varianta Κεφαλονιά, které plně odpovídá český zápis Kefalonia. Tato jinak nepočeštěná podoba se v českých textech rovněž vyskytuje a nelze ji považovat za chybnou.
Zvažované varianty:
Kefalonia
Kefalonie
Kefalloniá
Poslední užití:
10.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Označuje spojení „příští sobotu“ nejbližší následující sobotu, nebo až sobotu následující po této sobotě?
Klíčové slovo:
příští
Odpověď:
Výraz příští má význam ‚(nejdříve, nejblíže) následující; hned po tomto nejbližším následující, další‘. Spojení „příští sobotu“ tedy může v různých situacích označovat buď nejblíže následující sobotu, nebo sobotu následující po této nejbližší sobotě. Z důvodu této potenciální nejednoznačnosti proto doporučujeme užívat raději jednoznačné výrazy „tuto sobotu“ nebo „příští týden v sobotu“.
Poslední užití:
9.8.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píše se benzin s krátkým i, nebo dlouhým í? Našla jsem, že benzin je možné psát jen krátce.
Klíčové slovo:
benzin; benzín
Odpověď:
V souladu s Dodatkem k PČP jde o rovnocenné varianty, lze tedy psát benzin i benzín.
Zvažované varianty:
benzin
benzín
Poslední užití:
13.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Spojení X je Y (např. změna byl/byla šok)
Konkrétní dotaz:
Potřeboval bych poradit, zda je správně věta „Platnost povolení je dva roky“, nebo „Platnost povolení jsou dva roky“.
Klíčové slovo:
podmět a jmenná část přísudku
Odpověď:
Ve větách se jmenným přísudkem obecně platí, že se shoda řídí podstatným jménem v podmětu. Ovšem je-li jmenná část přísudku v množném čísle („roky“) a podmět („platnost“) v jednotném, řídíme shodu primárně podle jména v přísudku, tedy „Platnost povolení jsou dva roky“. Nutno však dodat, že v tomto případě situaci ovlivňuje číslovka „dva“ v pozici přívlastku shodného ke slovu „roky“. Syntax číslovek patří mezi málo popsané oblasti, zdá se však, že přítomnost číslovky výše zmíněné pravidlo relativizuje: zatímco například větu „Čas je peníze“ běžný uživatel češtiny vnímá jako agramatickou, struktura „platnost/trvanlivost/lhůta/délka/doba je dva roky“ se podle dat Českého národního korpusu v úzu prokazatelně vyskytuje, a to dokonce hojněji než podoba s přísudkem v množném čísle. Ani shodu s podmětem („Platnost povolení je dva roky“) tedy nelze odmítat.
Poslední užití:
23.8.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 18 – Typ Čas jsou peníze
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.