Dotaz:
Pravopisná úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
Je přípustné, aby nevětné body výčtu začínaly velkým písmenem a byly ukončeny tečkou?
Klíčové slovo:
výčet
Odpověď:
Dle normy ČSN 01 6910 by nevětné položky výčtu měly začínat malým písmenem a být ukončeny čárkou, popř. středníkem, poslední položka se ukončuje tečkou. Jsou-li nevětné body výčtu dostatečně graficky odlišeny, mohou zůstat i bez interpunkce. Větné položky obvykle začínají velkým písmenem a ukončí se tečkou (ovšem psaní s malým písmenem na začátku položek a jejich ukončení čárkami či středníkem je rovněž přípustné). Vámi navrhovaná úprava je možná v případě, že bychom nevětné položky výčtu vnímali jako větné ekvivalenty, ovšem přikláníme se spíše k doporučení dle normy. Řešení pravopisné úpravy výčtu by mělo být v celém textu jednotné.
Poslední užití:
17.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.1 Psaní výčtů (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Dotaz:
Časový údaj
Konkrétní dotaz:
Pokud zápis času jako denní doby obsahuje i sekundy, píše se mezi minutami a sekundami tečka, nebo dvojtečka?
Klíčové slovo:
čas
Odpověď:
Při zápisu času jako denní doby je dovoleno oddělovat hodiny a minuty tečkou i dvojtečkou; mezi minutami a sekundami se píše dvojtečka. Doporučujeme však nekombinovat tečku a dvojtečku v jednom zápisu. Zápis, který obsahuje i sekundy, tedy bude vypadat např. takto: 11:30:15.
Poslední užití:
8.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.6 Časové údaje (s. 26)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Časové údaje
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně samosvítící pixely (na televizi) s dlouhým -í-, nebo samosvíticí pixely (na televizi) s krátkým -i-? Jde o dějové, nebo účelové přídavné jméno?
Klíčové slovo:
samosvítící
Odpověď:
Správně je samosvítící pixely (na televizi) s dlouhým -í-. Nejde o účelové přídavné jméno, tedy o pixely určené k svícení, ale o dějové přídavné jméno – pixely samy svítí. Rozdíl dobře vynikne, nahradíme-li přídavné jméno svítící odvozené od slovesa 4. třídy významově příbuzným přídavným jménem odvozeným od slovesa takové jiné třídy, kde se rozdíl v kmenotvorné příponě projevuje výrazněji než jen změnou -i- vs. -í-. Pixely např. nejsou samovyzařovací či samoemitovací, ale samovyzařující či samoemitující. Doporučujeme tedy použít dějové přídavné jméno – samosvítící pixely (s dlouhým -í-).
Zvažované varianty:
samosvítící
samosvíticí
Poslední užití:
7.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: druhově přivlastňovací přídavná jména
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má druhově přivlastňovací přídavné jméno od názvu zvířete okapi? Je to okapí?
Klíčové slovo:
okapí
Odpověď:
Slovníky druhově přivlastňovací přídavné jméno od názvu zvířete okapi neuvádějí. Podle slovotvorných zásad češtiny bychom utvořili podobu okapí, která je skutečně (byť řídce) doložena v databázi ČNK syn v8 (kde nalezneme 7 jejích výskytů). Tato řídkost je však způsobena spíš nevelkou potřebou dané slovo tvořit než jeho problematičností. Podoba okapí je zcela v pořádku a lze ji bez problémů doporučit k užití.
Zvažované varianty:
okapí
Poslední užití:
11.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Máme v knize větu No do prčic, to jsem udělal špatně. Je velká chyba, když nemáme doprčic dohromady, ale zvlášť do prčic?
Klíčové slovo:
doprčic; do prčic
Odpověď:
V tomto případě nelze mluvit o chybě, je možné užít jak psaní dohromady, tak zvlášť. Výraz stojí za hranicí spisovnosti, jeho podoba není v příručkách kodifikována. Např. SSJČ zachycuje příklady jdi do Prčic (dej pokoj); být v prčicích (v koncích) – oba s poznámkou ‚zhrubělé spojení‘. Slovník nespisovné češtiny uvádí, že se slovo Prčice užívá ve spojeních do Prčic, v Prčicích. V IJP najdete vedle příkladů Jděte do prčic a nerušte nás! To je v prčicích, ten vlak nám ujel! rovněž poznámku, že v přenesených expresivních spojeních jdi do prčic a to je v prčicích se obvykle píše malé počáteční písmeno, a rovněž, že se užívá i citoslovečné doprčic (psané dohromady). Zápis dohromady vychází z uživatelské praxe, a to především z dokladů užití zachycených v ČNK (syn v8). Pomineme-li ustálené spojení jdi/jděte do prčic, najdeme vcelku rovnoměrně zastoupené příklady na citoslovečné užití s významem zaklení, zahartusení, nadávky psané jak zvlášť („Do prčic,“ ulevila si a potáhla nosem.), tak dohromady (Doprčic, tady je tma jak v pytli.).
Zvažované varianty:
doprčic
do prčic
Poslední užití:
11.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu je vápenosádrová omítka psána dohromady, je to správně?
Klíčové slovo:
vápenosádrový
Odpověď:
Zápis vápenosádrová omítka je správně. Jestliže první složka složeného přídavného jména nekončí na -sko, -cko, -ně nebo -ově, není podstatné, zda jde o spojení souřadné (v tomto případě by to bylo vápno a sádra, resp. vápenný a sádrový), či podřadné (pak by musela existovat hmota nazvaná vápenná sádra). Pokud jsou složky přídavného jména spojeny spojovacím vokálem -o-, píšeme adjektivum vždy dohromady: vápenosádrový. Podobně např. hluchoněmý, sladkokyselý, hruškotvarohový.
Zvažované varianty:
vápenosádrový
vápeno-sádrový
Poslední užití:
29.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V textu je „zdít nasucho“, může to být i zvlášť „zdít na sucho“?
Klíčové slovo:
nasucho; na sucho
Odpověď:
Správně jsou obě možnosti: zdít nasucho i zdít na sucho, není mezi nimi žádný významový rozdíl. U výrazů s předložkami do a na je možnost tvořit nové spřežky téměř neomezená (např. na hrubo i nahrubo, na jemno i najemno, do zlatova i dozlatova, do měkka i doměkka). Doklady z ČNK (syn v8) ukazují, že obě možnosti jsou hojně užívané, spřežka je frekventovanější.
Zvažované varianty:
nasucho
na sucho
Poslední užití:
19.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, bod 5
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, bod 5
Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
Našla jsem si poučku, že odstíny barev, např. kaštanově hnědý, můžeme psát zvlášť i dohromady (kaštanověhnědý). Je to tak?
Klíčové slovo:
kaštanově hnědý
Odpověď:
Není, respektive není to úplně přesné. Zvlášť i dohromady můžeme psát spojení typu světle hnědý (i světlehnědý), tmavě hnědý (i tmavěhnědý), bledě modrý (i bleděmodrý) apod. Končí‑li první složka na ‑o (např. tmavohnědý, světlovlasý), píšeme výrazy jedině dohromady. Pokud je barevný odstín popsán přirovnáním k nějakému předmětu (často je to ovoce), jde o volné spojení příslovce s přídavným jménem a takové výrazy píšeme odděleně: kaštanově hnědý, borůvkově modrý, meruňkově oranžový, citronově žlutý apod.
Zvažované varianty:
kaštanově hnědý
kaštanověhnědý
Poslední užití:
19.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Hranice vyznačeného textu
Konkrétní dotaz:
Pokud je výraz v textu vyznačen změnou barvy písma či tučným písmem, bude vyznačena i interpunkční čárka, která za tímto výrazem následuje?
Klíčové slovo:
čárka, tučné písmo, změna barvy písma
Odpověď:
Pokud interpunkční čárka není součástí vyznačovaného výrazu, měla by se psát normálním řezem a základní barvou písma.
Poslední užití:
1.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
10 Vyznačování – 10.1 Obecně; 10.2 Změna řezu písma (s. 28)
Dotaz:
Pravopisná úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
Mohou jednotlivé položky výčtu začínat velkým písmenem, aniž by byly ukončeny interpunkcí?
Klíčové slovo:
výčet
Odpověď:
Nevětné položky výčtu by měly začínat malým písmenem a být ukončeny čárkou, popř. středníkem, poslední položka se ukončuje tečkou. Nevětné body výčtu, jsou-li dostatečně graficky odlišeny, mohou zůstat i bez interpunkce. Větné položky obvykle začínají velkým písmenem a ukončí se tečkou (ovšem psaní s malým písmenem na začátku položek a jejich ukončení čárkami či středníkem je rovněž přípustné). Vámi navrhovanou pravopisnou úpravu proto nedoporučujeme.
Poslední užití:
11.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.1 Psaní výčtů (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.