Dotaz:
Spojení X je Y (např. změna byl/byla šok)
Konkrétní dotaz:
Zarazila jsem se při formulaci věty „Velká část našich klientů jsou zároveň našimi fanoušky“. Je tvar přísudku „jsou“ v pořádku? Nevím, jestli by se přísudek neměl shodovat spíš s výrazem „část“, ale znění „Velká část našich klientů je zároveň našimi fanoušky“ mi také nesedí.
Klíčové slovo:
je/jsou
Odpověď:
Vaše váhání je oprávněné, jde totiž o specifický typ věty. Za normálních okolností se samozřejmě tvar přísudku řídí podmětem, kterým je zde výraz „část“. Existuje však pravidlo, které říká, že pokud je podmět v čísle jednotném a jméno v přísudku jmenném se sponou (zde „fanoušci“) v čísle množném, řídí se tvar přísudku právě jménem přísudkovým. Náležitá podoba věty je tedy skutečně „Velká část našich klientů jsou zároveň našimi fanoušky“. Další možností by bylo větu mírně přeformulovat tak, aby si dotyčné větné členy vyměnily syntaktické pozice, tedy např. „Velkou částí našich klientů jsou zároveň naši fanoušci“ nebo „Velká část našich klientů jsou zároveň naši fanoušci“. Obě navrhované úpravy jsou navíc uživatelsky přívětivější; lze totiž předpokládat, že původní formulace může podobně jako vás zarazit i další příjemce textu.
Poslední užití:
15.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 18 – Typ Čas jsou peníze
Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
Existuje nějaké pravidlo, proč se užívá předložka „na“ ve spojení se státem „Ukrajina“? Slyšela jsem totiž už i „jedu do Ukrajiny“ či „jsem v Ukrajině“ – je tato varianta vyloženě špatně?
Klíčové slovo:
Ukrajina
Odpověď:
Užití předložek v těchto případech závisí na tradici a ustálenosti užívání, nelze vyvodit žádné obecně platné pravidlo. Zatímco u většiny států se vžilo spojení s předložkou v a do, u jiných se ustálila předložka na – např. příroda na Ukrajině. V češtině nalezneme rozdíly i v rámci užívání předložek s částmi republiky: Morava se pojí s předložkou na (na Moravě, na Moravu), Čechy a Slezsko s předložkou v a do (v Čechách, ve Slezsku, do Čech, do Slezska).
Poslední užití:
15.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Je správně tvrdé y ve slově „nemusely“ v následující větě? „Založte spoření dětem a vnoučatům, aby nemusely začínat od nuly.“
Odpověď:
Ano, ve vedlejší větě je nevyjádřený několikanásobný podmět, který známe z předchozího kontextu, tedy z věty hlavní. Tento několikanásobný podmět tvoří „děti“ (v množném jméno rodu ženského) a „vnoučata“ (jméno rodu středního v množném čísle), proto je náležitý tvar přísudku „nemusely“.
Poslední užití:
15.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným
Dotaz:
Tvar zájmena – ostatní
Konkrétní dotaz:
Čtu po sobě text, v němž jsem napsala spojení „které fota“. Myslím, že zde mám chybu. Neměla bych spíše napsat „která fota“?
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Ano, máte pravdu. Podstatné jméno „foto“ je rodu středního, nikoli ženského. Zájmeno „který“ se v tomto případě shoduje v pádě, rodě i čísle s řídícím jménem, náležitý tvar 1. p. mn. č. je tedy skutečně „která fota“.
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Je možné ve spisovném projevu napsat „píár“? Kdybych byl učitel češtiny, měl bych takový zápis hodnotit jako chybu, protože správně se má užít iniciálová zkratka PR, nebo je to možno považovat za čerstvý neologismus a bylo by to v pořádku?
Klíčové slovo:
píár
Odpověď:
Nový akademický slovník cizích slov zachycuje heslo public relations (vztahy s veřejností) a rovněž vžitou iniciálovou zkratku PR (s výslovností [pí ár]. Zápis píár se sice v praxi občas objevuje, a to i bez uvozovek naznačujících pisatelův odstup, ale ve srovnání se zkratkou PR opravdu minimálně. Uživatelská praxe tedy nesvědčí o tom, že by se fonetický přepis většinově prosazoval. V neformálních či méně formálních textech je slovo píár tolerovatelné a může sloužit k ozvláštnění textu, v oficiálním prostředí doporučujeme volit jako základní buď přejaté dvouslovné označení public relations, nebo ustálenou iniciálovou zkratku PR.
Zvažované varianty:
píár
PR
Poslední užití:
2.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Nová slova v češtině. 1998. (platí od 1998)
Jazykový zdroj:
Nová slova v češtině 2. 2004. (platí od 2004)
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v antepozici
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý, zda mám do reklamy napsat „úžasné dva miliony“, nebo „úžasných dva miliony“.
Klíčové slovo:
úžasné dva miliony
Odpověď:
Přívlastek „úžasné“ se shoduje s řídícím výrazem „miliony“, správně tedy: „úžasné dva miliony“, stejně jako bychom napsali např.: „úžasné dva zážitky“. Tvar „úžasných“ by pak byl náležitým řešením v případech, kdy je množství počítaného předmětu vyjádřeno číslovkou pět a výše, např. úžasných pět (šest, sedm, osmdesát, ...) milionů. U složených číslovek končících na „jeden“, „dva“, „tři“, „čtyři“, máme dvě možnosti, např. vedle „úžasných dvacet dva milionů“ („úžasných dvacet dva lidí“) i „úžasné dvacet dva miliony“ („úžasní dvacet dva lidé“). Ovšem, jak je z příkladů patrné, je třeba, aby tvar přívlastku shodného vždy odpovídal tvaru řídícího jména.
Zvažované varianty:
úžasné dva miliony
úžasných dva miliony
Poslední užití:
3.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Plnovýznamové sloveso ve funkci přísudku (určení VČ)
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Měl to rád“ součástí přísudku i „rád“, a celý přísudek tudíž „měl rád“?
Klíčové slovo:
mít rád
Odpověď:
Ano, jako přísudek doporučujeme vymezit spojení „měl rád“. Současné mluvnice češtiny považují uvedené spojení za frazémové, dělit jej by tudíž nemělo smysl. Navíc, jak vyplývá z Mluvnice češtiny 3, při určování přísudku hraje roli fakt, že celé spojení „mít rád“ vyžaduje další doplnění předmětem, např. „Mám ráda prázdniny“.
Poslední užití:
3.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 51 – Větněsémantické role komplementu objektového
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jde o větu„ ...i když Japoncům přejeme, aby se jejich sen o opakovaných letních olympijských hrách splnil, přestože řada z nich se z obavy před možnou nákazou na stadion ani nevypraví“. Může být ve větě přestože dohromady? Přijde mi to opticky lepší kvůli čárkám.
Klíčové slovo:
přestože
Odpověď:
Vymezení rozdílu u dvojice „přesto, že“ a „přestože“ není nijak výrazné, ale souhlasíme, že v citované větě je kvůli přehlednosti vhodnější užít podřadicí přípustkovou spojku přestože, s významem ačkoli, i když, třebaže: ...i když Japoncům přejeme, aby se jejich sen o opakovaných letních olympijských hrách splnil, přestože řada z nich se z obavy před možnou nákazou na stadion ani nevypraví.
Zvažované varianty:
přestože
přesto, že
Poslední užití:
11.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, jaký tvar bude mít vztažné zájmeno, a tedy i přísudek vedlejší věty v následujícím souvětí? „Zvláštní poděkování patří Královéhradeckému kraji a městu Hradec Králové, které/kteří celé oslavy podpořily/i.“
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Vztažné zájmeno ve vedlejší větě odkazuje ke jménům rodu mužského neživotného (kraj) a středního (město). Náležitý tvar je tedy „které“. Od toho se odvíjí i tvar přísudku – ten je řízen shodou se vztažným zájmenem jakožto podmětem vedlejší věty. Celé souvětí bude tedy vypadat následovně: „Zvláštní poděkování patří Královéhradeckému kraji a městu Hradec Králové, které celé oslavy podpořily.“
Poslední užití:
4.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Můžete mi poradit, jakým větným členem je výraz „často“ ve větě „Tráví často dovolenou...“?
Klíčové slovo:
často
Odpověď:
Daný výraz má platnost příslovečného určení času. Pokud bychom ho chtěli klasifikovat detailněji, jde o tzv. příslovečné určení časově orientující, na které se ptáme otázkami „kdy?“ a „jak často?“.
Poslední užití:
27.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.