Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Přišel mi úřední dopis, který začínal standardně oslovením „vážená paní Nováková“. Toto oslovení pak ale bylo zopakováno v posledním odstavci dopisu. Zdá se mi to hrozně neslušné až sprosté. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Užití oslovení na jiném místě dopisu než na jeho začátku je neobvyklé, ovšem nehodnotili bychom ho jako nezdvořilé či nevhodné. Oslovení slouží jako kontaktní prvek, má upoutat pozornost adresáta, a proto může být funkční užít ho např. před nějakou důležitou informací.
Dotaz:
Různé
Konkrétní dotaz:
Není zakázáno používání slůvka prosím? Všiml jsem si, že v rádiu a televizi moderátor poděkuje třeba za poskytnutí rozhovoru a host místo „prosím“ řekne „také děkuji“.
Odpověď:
Užívání slova prosím rozhodně zakázáno není, na poděkování stále běžně odpovídáme „prosím“, „není zač“ apod. V případě interview někdy hosté na moderátorovo poděkování za rozhovor odpovídají např. „děkuji za pozvání“. Je možné, že někteří z nich vypouštějí informaci o tom, za co děkují, a užívají samotné „děkuji“. Sekvence „děkuji“ – „děkuji“ pak může na diváky či posluchače působit nezvykle až nepatřičně.
Dotaz:
Ostatní značky a znaky
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jestli se kolem znaku ampersand (&) vždycky píšou mezery. Všimla jsem si, že například název hudebního stylu „R&B“ bývá psán bez mezer. Je to špatně?
Klíčové slovo:
ampersand; &
Odpověď:
Ampersand (&), který se používá v platnosti spojky „a“, od okolních výrazů zpravidla oddělujeme mezerou. V některých ustálených spojeních jednopísmenných výrazů, jako ve Vámi uvedeném případě, se ampersand píše bez mezer. U značek se pak doporučuje respektovat jejich registrovaný zápis.
Poslední užití:
11.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
8.15 Ampersand (s. 23)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Mohu ve smlouvě použít slovo jednatelka? „Společnost je zastoupena Janou Novákovou, jednatelkou.“ V obchodním rejstříku je uvedeno „jednatel: Jana Nováková“.
Klíčové slovo:
jednatelka
Odpověď:
To, že je v obchodním rejstříku užito generické maskulinum, není ve vašem případě relevantní. Ve větném kontextu je vhodné ve spojení s vlastním jménem ženy použít přechýlenou podobu názvu funkce, kterou žena zastává, tedy jednatelka.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
V závěrečné práci je v nulové hypotéze použita formulace „nejsou závislé faktory“ a v alternativní hypotéze se vyskytuje formulace „jsou nezávislé faktory“. Alternativní hypotéza by měla vyjadřovat opak nulové hypotézy, ale mně se zdá, že dané formulace vyjadřují totéž. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Na první pohled se může zdát, že uvedené formulace vyjadřují totéž. Ovšem vzhledem k tomu, že nevíme, o jakých faktorech se hovoří a zda tyto faktory nemohou být klasifikovány ještě jinak než jen jako závislé či nezávislé (tedy zda si pojmy závislost a nezávislost faktorů zcela odpovídají rozsahem), nemůžeme to tvrdit s jistotou. Pokud bychom chtěli vyjádřit opak sdělení „nejsou závislé faktory“, jako nejjednodušší a nejbezpečnější řešení by se nabízelo užít formulaci „jsou závislé faktory“.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Nabízíme produkt, při jehož výrobě jsou užívány pouze obnovitelné zdroje. Jak mohu tuto informaci vyjádřit? „Ze stoprocentně obnovitelných zdrojů“, „ze sta procent z obnovitelných zdrojů“, nebo „ze sta procent obnovitelných zdrojů“?
Odpověď:
Uvedené formulace se významově liší. Varianta „ze stoprocentně obnovitelných zdrojů“ vyjadřuje, že zdroje, které byly pro výrobu použity, jsou zcela obnovitelné, odchyluje se tedy od zamýšleného významu. Varianta „ze sta procent z obnovitelných zdrojů“ nejlépe odpovídá zamýšlenému významu – celý produkt je vyroben z obnovitelných zdrojů. Varianta „ze sta procent obnovitelných zdrojů“ je vyloženě nevhodná, neboť vyjadřuje, že na výrobu byly užity všechny (existující) obnovitelné zdroje.
Zvažované varianty:
ze stoprocentně obnovitelných zdrojů
ze sta procent z obnovitelných zdrojů
ze sta procent obnovitelných zdrojů
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Potřebuji poradit, zda jsou rostliny vápnostřezné, nebo vápnostřežné. Botanici používají obě podoby, v dokladech v korpusu a na internetu rovněž nacházím obojí možnost.
Klíčové slovo:
vápnostřezný
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny tento úzce odborný výraz nezachycují. Máte pravdu, že v textech v ČNK a na internetu jsou doloženy obě podoby. Bohužel nemáme žádné aktualizované botanické příručky, ale za dostatečně autoritativní zdroj lze považovat Naučný slovník zemědělský (vydal Ústav vědeckotechnických informací pro zemědělství, 12. svazek (V), Praha 1989), v němž je uvedena podoba vápnostřezné (heslo vápnobojné – kalcifobní též vápnostřezné). Doporučeme proto dát přednost podobě vápnostřezný.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Pokud má žena nějaký titul, např. Ing., píše se v textu např. pouze „Ing. Nováková“, nebo „paní Ing. Nováková“?
Klíčové slovo:
paní
Odpověď:
Pokud užíváme zkratku titulu ve spojitosti s příjmením, obvykle se výraz paní neuvádí, např.: „Smlouvu převzala Ing. Nováková.“
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Co si myslíte o následující formulaci? „Včetně mě, který také s návrhem souhlasí, se vyjádřilo deset členů rady.“
Odpověď:
V daném souvětí je nenáležité užití slovesného tvaru ve 3. osobě (souhlasí), náležitý je zde tvar 1. osoby (souhlasím), souvětí by tedy mělo mít podobu: „Včetně mě, který také s návrhem souhlasím, se vyjádřilo deset členů rady.“ Ovšem i tato varianta se může jevit mnohým mluvčím jako problematická, a to především kvůli vložené větě vedlejší. Za přijatelnější bychom považovali variantu: „Vyjádřilo se deset členů rady včetně mě, který také s návrhem souhlasím.“
Zvažované varianty:
Včetně mě, který také s návrhem souhlasí, se vyjádřilo deset členů rady.
Včetně mě, který také s návrhem souhlasím, se vyjádřilo deset členů rady.
Vyjádřilo se deset členů rady včetně mě, který také s návrhem souhlasím.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Je z následující věty zřejmé, že se mě neutrálně snažila oslovovat Jana a rodiče taky? „Jana se mě, stejně jako rodiče snažila oslovovat neutrálně.“ Obávám se, že si to mohou čtenáři vyložit tak, že se Jana snažila oslovovat neutrálně jednak mě, jednak rodiče. Nebude to snáze interpretovatelné po následující úpravě? „Jana se mě snažila oslovovat neutrálně, stejně jako rodiče.“
Klíčové slovo:
stejně jako
Odpověď:
Uvedená věta je opravdu dvojznačná, ovšem ani navrhovaná úprava výše popsanou dvojznačnost neodstraní. Doporučujeme vám větu přeformulovat, např.: „Jana i rodiče se mě snažili oslovovat neutrálně.“ / „Jana se mě snažila oslovovat neutrálně, stejně jako to dělali rodiče.“
Zvažované varianty:
Jana se mě, stejně jako rodiče snažila oslovovat neutrálně.
Jana se mě snažila oslovovat neutrálně, stejně jako rodiče.
Jana i rodiče se mě snažili oslovovat neutrálně.
Jana se mě snažila oslovovat neutrálně, stejně jako to dělali rodiče.
Poslední užití:
30.4.2021
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.