Dotaz:
Zeměpisná jména: pomnožná
Konkrétní dotaz:
Jak se správně skloňuje název zaniklé obce Zátory?
Klíčové slovo:
Zátory
Odpověď:
Situace ohledně skloňování názvu Zátory patřícího lokalitě v Holešovicích je poněkud složitější. Pravidelné skloňování tohoto pomnožného jména rodu mužského neživotného by bylo podle vzoru „hrad“. Ve 2. pádě je však vedle tvaru Zátorů možný i tvar s nulovou koncovkou Zátor (podobně jako Karlových Var i Varů, Lán i Lánů atp.; tomuto kolísání se podrobněji věnuje výklad v Internetové jazykové příručce). V 6. pádě jsou pak přípustné tvary Zátorech a rovněž Zátorách. Druhý z tvarů je dán tím, že lidová podoba jména Zátory byla Zátora (v množném čísle podobně jako Hradčana, Hřebenka, Cibulka apod.), což se následně odrazilo např. i v oficiálním pojmenování holešovické ulice Na Zátorách.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování zeměpisných jmen → Zeměpisná jména pomnožná → 1 Jména zakončená ve výslovnosti na [i]
Dotaz:
Zeměpisná jména: pomnožná
Konkrétní dotaz:
V televizi jsem v reportáži slyšel, že tornádo řádilo v Lužici. Název obce byl použit v jednotném čísle. Myslel jsem, že správně jsou ty Lužice? Jak to tedy je?
Klíčové slovo:
Lužice
Odpověď:
Název obce na Hodonínsku je skutečně podstatné jméno pomnožné: ty Lužice. To se týká i dalších Lužic: na Prachaticku nebo na Mostecku. Ve spisovné komunikaci bychom tedy měli používat tvary množného čísla: do Lužic, v Lužicích, projet Lužicemi. Existuje ovšem i ta Lužice (Horní Lužice a Dolní Lužice), která však pojmenovává historické území v dnešním Německu u hranic s Polskem a Českem, které obývají Lužičtí Srbové. Pokud se vyskytne jednotné číslo ve spojitosti s moravskou obcí, není to spisovné, ale je to svým způsobem pochopitelné u člověka, který v místě nebydlí a název nezná. Mluvčí totiž vychází ze zakončení -ice a to má v češtině u zeměpisných názvů dvojí možný gramatický význam. Může označovat množné číslo (Budějovice, Litoměřice, Karlovice, Vizovice), ale méně často i číslo jednotné (Bystřice, Rokytnice, Lipnice, Kopřivnice). Ze samotné podoby názvu nelze zjistit, zda jde o číslo jednotné, nebo množné. Informaci si musíme zjistit z jazykových příruček nebo se zeptat místních obyvatel. Situaci dále trochu komplikuje, že některé stejnojmenné názvy různých obcí se mohou lišit právě gramatickým číslem: vedle zmíněných českých a moravských Lužic a německé Horní/Dolní Lužice je to třeba ta Sušice (v Čechách) a ty Sušice (na Moravě). Stává se, že některé obce mohou mít i ve spisovném jazyce dvojí číslo: ta/ty Hostivice, ta/ty Prčice. Pádové tvary gramatického čísla, které názvu přináleží, bychom tedy měli respektovat a ve spisovné komunikaci užívat, ale měli bychom být tolerantní k tomu, že člověk místního názvu neznalý použije tvar čísla opačného.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Lužice (obec)
Jazykový zdroj:
Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Dotaz:
Zeměpisná jména: pomnožná
Konkrétní dotaz:
Je správně ve městě Počátkách, nebo ve městě Počátcích?
Klíčové slovo:
Počátky
Odpověď:
Internetová jazyková příručka uvádí pro 6. pád oba tvary. Na prvním místě je varianta Počátkách, která je frekventovanější. V Českém národním korpusu se tvar Počátkách vyskytuje 4703x, oproti tomu Počátcích má jen 93 výskytů.
Zvažované varianty:
Počátkách
Počátcích
Poslední užití:
9.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Zeměpisná jména: pomnožná
Konkrétní dotaz:
Jak zní 2. pád zeměpisného jména Louky, které nesou místní části obcí Karviná a Zlín? Jsou přípustné tvary Louk i Luk, nebo pouze některý z nich?
Klíčové slovo:
Louky
Odpověď:
Zeměpisné jméno Louky nesou nejen zmíněné místní části, ale jde rovněž o název zaniklé obce Louky nad Olší a přírodní rezervace Louky pod Kumstátem. Zatímco obecné jméno louka má ve 2. pádě dubletu, tzn. že jsou přípustné tvary louk i luk, v případě pomnožného zeměpisného jména Louky doporučujeme pouze tvar Louk. Jednak tento tvar v místním úzu zmíněných lokalit převažuje, jednak by konkurenční tvar Luk mohl být mylně chápán jako 2. pád pomnožného zeměpisného jména Luka.
Dotaz:
Zeměpisná jména: pomnožná
Konkrétní dotaz:
Čtu v jednom textu titulek „spojení mezi Mělníkem a Drážďanami“. Je ten tvar v pořádku? Mně to trhá uši.
Klíčové slovo:
Drážďany
Odpověď:
Jméno města Drážďany je pomnožné mužského rodu, proto tvar 7. p. má koncovku -y: Drážďany. U pomnožných jmen je někdy obtížné určit rod, proto občas dochází ke kolísání v některých pádech.
Zvažované varianty:
Drážďanami
Drážďany
Poslední užití:
10.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Zeměpisná jména: pomnožná
Konkrétní dotaz:
Lidé se ptají, jak se má skloňovat název obce Stěžery. Je to tak, že je to ženský rod, takže v 6. p. bude Stěžerách jako „ženách“?
Klíčové slovo:
Stěžery
Odpověď:
Název obce Stěžery se řadí k ženskému rodu, má tedy koncovky podle vzoru „žena“. Jako mnoho pomnožných jmen však i tento název v některých pádech kolísá, takže ve 3. a 6. p. jsou vedle koncovek vzoru „žena“ možné i koncovky vzoru „hrad“: Stěžerách i Stěžerech, Stěžerám i Stěžerům.
Poslední užití:
13.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Zeměpisná jména: pomnožná
Konkrétní dotaz:
Skloňování území končících na -landy vykazuje nesymetrii. Jak by se měly skloňovat Falklandy a Shetlandy? V IJP je u Falkland poznámka „Příručky uvádějí pouze mužský rod, avšak v úzu se dnes prosazují převážně tvary ženského rodu, které nelze odmítat“, ale u Shetland to není, přestože se v úzu také objevují oba rody.
Klíčové slovo:
Falklandy, Shetlandy
Odpověď:
To, že se formálně podobná zeměpisná jména neskloňují zcela pravidelně, je běžný jev (viz též odpověď 8154: Alandy). Shetlandy se v úzu objevují v rodě ženském i mužském. V tomto případě však nic nenasvědčuje tomu, že by ženský rod výrazně převažoval (na rozdíl od Falkland), takže poznámku v tomto smyslu u hesla Shetlandy neuvádíme.
Poslední užití:
5.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Zeměpisná jména: pomnožná
Konkrétní dotaz:
Jakého rodu je zeměpisné jméno Alandy?
Klíčové slovo:
Alandy
Odpověď:
Stejně jako v případě Falkland (viz odpověď 8213) i u názvu Alandy gramatický rod kolísá, a proto považujeme za přijatelnou obourodost: mužský rod neživotný i ženský rod.
Poslední užití:
29.4.2020
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Zeměpisná jména: pomnožná
Konkrétní dotaz:
Jakého rodu je jméno Falklandy?
Klíčové slovo:
Falklandy
Odpověď:
Příručky uvádějí, že jsou Falklandy rodu mužského, nicméně v úzu často pomnožná zeměpisná jména cizího původu inklinují k ženskému rodu, což se potvrzuje i v tomto případě. Připustili bychom tedy obourodost.
Poslední užití:
29.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Zeměpisná jména: pomnožná
Konkrétní dotaz:
Jak se skloňuje název obce Hranice? Je jich několik, třeba Hranice na Moravě. Má být v Hranici, nebo Hranicích?
Klíčové slovo:
Hranice
Odpověď:
Příručka Naše místní jména uvádí název Hranice jako pomnožný, v 6. pádě je tedy v Hranicích. Nemůžeme ovšem vyloučit, že místní úzus se může odlišovat.
Zvažované varianty:
Hranici
Hranicích
Poslední užití:
10.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Kde popsáno: IJP: Zeměpisná jména pomnožná; Naše místní jména: Hranice.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.