Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Jak mám správně skloňovat název amerického státu Georgia?
Klíčové slovo:
Georgia
Odpověď:
Podobu Georgia, která je standardizovaná (tzn. že je závazná například pro ministerstva či jiné instituce), vyslovovujeme jako [džordža] a skloňujeme podle vzoru „žena“ (přičemž ve 2., 3. a 6. pádě jsou vedle tvarů podle vzoru „žena“ přípustné také tvary podle vzoru „růže“). Vedle standardizované podoby Georgia se však v úzu objevuje podoba Georgie vyslovovaná jako [džordžije], která se skloňuje ve všech pádech podle vzoru „růže“. Ta je v textech, v nichž není vyžadována právě podoba standardizovaná, rovněž přípustná, měli bychom ovšem dávat pozor na to, aby se v rámci jednoho textu současně neobjevovaly tvary odpovídající podobě Georgia a tvary odpovídající podobě Georgie.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jména států a jejich územních částí. 2009. (platí od 2009)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
IV. Severní Amerika (s. 168)
Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Jakého rodu je název obce Ochoz u Brna?
Klíčové slovo:
Ochoz u Brna
Odpověď:
Publikace Naše místní jména a jak jich užívat od Aleny Polívkové (která zřejmě vychází z knihy Místní jména na Moravě a ve Slezsku) uvádí u obce Ochoz u Brna pouze rod mužský neživotný. Ověřili jsme však, že (nejen) v současném úzu jsou v případě obce Ochoz u Brna převažující podoby rodu ženského. Rod ženský je navíc v souladu s původem jména: jméno Ochoz pochází z apelativa ochoz, tzn. ‚obejití (resp. úsek majetku stanovený obejitím)‘, které je ve staročeských slovnících zaznamenáno jako slovo rodu ženského. Doporučovali bychom proto jméno obce Ochoz u Brna užívat v rodě ženském. Pro úplnost dodejme, že jako jméno rodu ženského se Ochoz užívá ještě v případě české vsi Ochoz, která je součástí obce Nasavrky, v ostatních případech rod tohoto zeměpisného jména kolísá. O nově zjištěná data jsme obohatili také heslář Internetové jazykové příručky.
Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Jaký by měl být tvar jména Troja ve spojení „podoba Troji/Troje“?
Klíčové slovo:
Troja
Odpověď:
Jména, ve kterých předchází koncovému ‑a ve výslovnosti měkká souhláska, mají ve 2. p. tvary primárně podle vzoru „růže“. V současné době se však u nich prosazuje výrazně vzor „žena“ (u některých z nich dokonce v úzu převažuje) a ani tyto tvary nelze považovat za chybné: 2. p. Troji. Obě podoby jsou tudíž možné. Stejné pravidlo platí jak u pražské čtvrti, tak u antického města.
Zvažované varianty:
Troji
Troje
Poslední užití:
24.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zeměpisná jména ženská zakončená ve výslovnosti na [a], [á] - 2. Jména, ve kterých koncovému ‑a předchází ve výslovnosti měkká souhláska
Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Jak se skloňuje název Chmelištná, což je část obce Nepomyšl?
Klíčové slovo:
Chmelištná
Odpověď:
Přestože název neobsahují kodifikační ani jiné jazykové příručky, skloňování názvu Chmelištná je neproblematické. Na základě zakončení patří k ženskému rodu a skloňuje se podle vzoru „mladá“: do Chmelištné, na Chmelištnou atd.
Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Jak se skloňuje a jaký je rod názvu místní části Dětaň? Je to část Nepomyšle. Tady se říká ta Dětaň.
Klíčové slovo:
Dětaň
Odpověď:
Příručky kodifikační ani standardizační Dětaň neuvádějí. Obvykle se totiž v příručkách objevují názvy obcí, ale jejich části spíše sporadicky. Vyjdeme-li ze zakončení, pak by název měl být spíše ženského rodu, protože jména obcí zakončená na -ň jsou rodu ženského: Toušeň, Lipeň, Plzeň apod. Což podporuje i to, že je Dětaň podle vás v místním úzu také rodu ženského. V tom případě se bude název skloňovat podle vzoru "píseň".
Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Jaký rod a číslo je název Bukovice? Je to ta Bukovice, nebo ty Bukovice? Jedná se o část obce v Písařově.
Klíčové slovo:
Bukovice
Odpověď:
Bukovice v Písařově je název ženského rodu v jednotném čísle: ta Bukovice. Obcí i městských částí s názvem Bukovice je však víc a ne ve všech případech se musí gramatická charakteristika shodovat. U některých částí jiných obcí může být název i v množném čísle (ty Bukovice). Informace o rodě a čísle nelze bohužel vždy dohledat v příručkách nebo v jazykových korpusech. Z hlediska zakončení -ice se může jednat o obě varianty. Srov. ta Sušice v Čechách a ty Sušice na Moravě nebo kolísání ta/ty Hostivice. Vždy záleží na věcné znalosti. Zda jde o jednotné, nebo množné číslo u konkrétního názvu (ať už jde o obec, nebo jen část obce). Pokud jde o obce, gramatické údaje lze dohledat v různých příručkách, např. Internetová jazyková příručka, Naše místní jména (A. Polívková). Jde-li o části obce, jazykové příručky neobsahují všechny názvy a úzus často není průkazný, proto je někdy třeba je zjišťovat přímo u místních úřadů.
Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Jak se skloňuje název města Bologna?
Klíčové slovo:
Bologna, Boloňa
Odpověď:
Standardizační příručka Index českých exonym (2019), jejíž obsah je pro určité instituce (např. některá ministerstva) závazný, doporučuje podobu Boloňa. V tom případě by byly tvary nepřímých pádů Boloně, Boloni, Boloňou, Boloňu. Mimo situace, kde je standardizovaná podoba závazná, lze užít i podobu Bologna a v tom případě jsou tvary nepřímých pádů Bologne, Bologni, Bolognou, Bolognu. Pádové koncovky jsou tedy stejné, mění se pouze pravopisná podoba.
Zvažované varianty:
Bologni
Boloni
Poslední užití:
7.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Bologna, Boloňa
Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Chtěl bych se zdvořile zeptat, jak správně psát „v Jižní Korey” - osobně si myslím, že toto není správně, že by mělo být „v Jižní Koreji“, nebo snad jiný tvar?
Klíčové slovo:
Korea
Odpověď:
Náležitá podoba je v Jižní Koreji (viz heslo Korea v Internetové jazykové příručce). Jméno se skloňuje podle podvzoru „idea“.
Zvažované varianty:
Koreji
Korey
Poslední užití:
14.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zeměpisná jména ženská zakončená ve výslovnosti na [a], [á] - 3. Jména, ve kterých koncovému ‑a předchází ve výslovnosti samohláska či hláska j (
Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Čtu knihu a vyskytuje se v ní název obce Ovčara a ve 3. a 6. pádě se zde používá ve tvaru Ovčare. Je to původně chorvatsky. Nemělo by být správně Ovčaře, stejně jako je Andoře, Sahaře apod.?
Klíčové slovo:
Ovčara
Odpověď:
Zřejmě došlo ke zkreslení českého skloňování názvu původním chorvatským skloňováním. Správně by mělo být ve 3. a 6. pádě Ovčaře.
Zvažované varianty:
Ovčaře
Ovčare
Poslední užití:
10.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zeměpisná jména ženská zakončená ve výslovnosti na [a], [á]
Kde popsáno: IJP: Zeměpisná jména ženská zakončená ve výslovnosti na [a], [á].
Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Jak se skloňuje zeměpisný název Otynija?
Klíčové slovo:
Otynija
Odpověď:
Pokud je přepis názvu se zakončením -ja, tedy Otynija, pak se jméno ve 2., 3. a 6. pádě skloňuje podle vzoru „růže“ a ve 4., 5. a 7. pádě podle vzoru „žena“.
Poslední užití:
10.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zeměpisná jména ženská zakončená ve výslovnosti na [a], [á]
Kde popsáno: IJP: Zeměpisná jména ženská zakončená ve výslovnosti na [a], [á].
Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Jak mám skloňovat název ukrajinské řeky Zolota Lipa? Je ve 2. pádě Zoloté Lipy, nebo Zolote Lipy?
Klíčové slovo:
Zolota Lipa
Odpověď:
První část názvu Zolota chápeme jako adjektivum a skloňujeme podle vzoru "mladý", druhá část se skloňuje podle vzoru "žena". Ve 2. pádě tedy doporučujeme tvar Zoloté Lipy.
Zvažované varianty:
Zoloté Lipy
Zolote Lipy
Poslední užití:
10.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zeměpisná jména víceslovná
Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Potřebuji vyskloňovat název polského města Bochnia. Je správně ve 2. pádě Bochnii jako ženy? Samozřejmě s měkkým -i v pravopise.
Klíčové slovo:
Bochnia
Odpověď:
Jméno Bochnia má ve 2., 3. a 6. p. tvary podle vzoru „růže“ a v 1., 4., 5. a 7. p. podle vzoru „žena“. Přestože se postupně u některýcj jmen tohoto typu vzor „žena“ prosazuje v celém paradigmatu a tvar 2. p. Bochnii tedy není vyloučen, doporučovali bychom zde postupovat podle původního pravidla a ve 2. pádě užít tvar Bochnie (růže).
Poslední užití:
24.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zeměpisná jména ženská zakončená ve výslovnosti na [a], [á] - 2 Jména, ve kterých koncovému ‑a předchází ve výslovnosti měkká souhláska
Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Je správně v Severní Koreji, nebo v Severní Koree? A bez Severní Koreje?
Klíčové slovo:
Korea
Odpověď:
Ve 2. pádě slova Korea jsou správné tvary Koreje i Korey, v 6. pádě je kodifikovaný pouze Koreji.
Zvažované varianty:
Koreje
Koree
Poslední užití:
15.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zeměpisná jména ženská zakončená ve výslovnosti na [a], [á] - 3 Jména, ve kterých koncovému ‑a předchází ve výslovnosti samohláska či hláska j
Kde popsáno: IJP: Zeměpisná jména ženská zakončená ve výslovnosti na [a], [á].
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Potřebuji v textu použít zeměpisný název Mera a nevím jistě, jestli ho mám skloňovat a jak.
Klíčové slovo:
Mera
Odpověď:
Zeměpisné jméno Mera se na základě zakončení na -ra skloňuje pravidelně podle vzoru „žena“, ve 3. a 6. pádě dochází navíc k alternaci r/ř: Meře.
Poslední užití:
20.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zeměpisná jména ženská zakončená ve výslovnosti na [a], [á]
Kde popsáno: IJP: Zeměpisná jména ženská zakončená ve výslovnosti na [a], [á].
Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Potřebuji v textu použít zeměpisný název Suňa a nevím jistě, jestli ho mám skloňovat a jak.
Klíčové slovo:
Suňa
Odpověď:
Jména, ve kterých předchází koncovému ‑a ve výslovnosti měkká souhláska se řadí k podtypu „Troja“, který má ve 2., 3. a 6. p. tvary podle vzoru „růže“ a v 1., 4., 5. a 7. p. podle vzoru „žena“. Primárně bychom tedy volili tvary podle těchto vzorů. Ale především u jmen cizího původu se v současnosti prosazuje vzor „žena“ i ve 2., 3. a 6. p. a ani tyto tvary nelze považovat za chybné.
Poslední užití:
20.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zeměpisná jména ženská zakončená ve výslovnosti na [a], [á] - 2 Jména, ve kterých koncovému ‑a předchází ve výslovnosti měkká souhláska
Kde popsáno: IJP: Zeměpisná jména ženská zakončená ve výslovnosti na [a], [á].
Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Jaký je správný tvar slova Korea ve 2. pádě? Slýchám jedu do Koreje, ale i do Korey.
Klíčové slovo:
Korea
Odpověď:
Ve 2. pádě jména Korea jsou kodifikovány oba tvary, je tedy možné použít Koreje i Korey.
Zvažované varianty:
Koreje
Korey
Poslední užití:
9.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména ženská zakončená ve výslovnosti na [a], [á]
Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Jakého rodu je město Duma?
Klíčové slovo:
Duma; Dúmá
Odpověď:
Jazykové příručky město neuvádějí, ale podle zakončení na -a doporučujeme řadit město k ženskému rodu. Pokud by se jednalo o syrské město Dúmá, pak je možné ho skloňovat stejně, případně ponechat jméno nesklonné (vzhledem k zakončení na -á).
Poslední užití:
28.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zeměpisná jména ženská zakončená ve výslovnosti na [a], [á]