Dotaz:
Nejasný rod, kolísání rodu
Konkrétní dotaz:
Jakého rodu je slovo menses? A má být pomnožné, nebo se může skloňovat menses bez mensesu?
Klíčové slovo:
menses, menses
Odpověď:
Podstatné jméno menses je příkladem slova, jemuž je nesnadné připsat jednoznačnou tvaroslovnou charakteristiku. Vliv na to mají přinejmenším tři faktory.
Prvním z nich je skutečnost, že podobně zakončená přejatá slova v češtině nepatří k jedinému jmennému rodu. Mnoho obecných pojmenování zakončených na -es se řadí do skupiny jmen mužských neživotných (dres, expres, kongres, notes, progres, stres, šábes), najdeme však také slova rodu ženského (lues ‚syfilis, příjice‘ nebo rabies ‚vzteklina‘) i středního (dolmades ‚plněné vinné listy‘ nebo litotes ‚zmírnění výrazu použitím záporu‘). Menses ostatně není jediné z takovýchto slov, které podle dostupných slovníků mezi rody kolísá – srov. zmíněné lues (ž. i muž. neživ.) nebo litotes (s. i muž. neživ.).
Druhým faktorem mohou být různé zdroje, o něž konkrétní uživatel opírá své pojímání gramatické kategorie čísla tohoto slova. Povšimněme si, že některá z jmenovaných přejatých slov jsou v původním jazyce v množném čísle (např. notes ‚poznámky‘ nebo zmíněné dolmades). Je možné, že část uživatelů zná původ slova menses v latinském mēnsis ‚měsíc‘, přesněji tvaru množného čísla mēnsēs ‚měsíce‘, a proto ho v češtině užívá v množném čísle; srov. i české měsíčky. Ve prospěch jednotného čísla zase může působit vliv mnohem častěji užívaného slova stejného významu menstruace.
Třetím faktorem jdoucím proti morfologické určenosti slova menses je tvarová homonymie. Pakliže se pro mužský neživotný rod nabízí skloňování podle vzoru „hrad“ a v ženském i středním rodě je toto slovo nesklonné, pak 30 z celkových 42 možných kombinací rodu, pádu a čísla má tvar menses. Užití v ženském a středním rodě od sebe často nelze odlišit ani na základě tvaru shodných větných členů – typicky přívlastků a přísudků. Výskyty jako např. „po vysazení léku by se menses měla dostavit do čtyř dnů“ můžeme vyhodnotit stejně dobře jako tvar v ženském rodě a jednotném čísle i jako tvar ve středním rodě a množném čísle, naopak např. tvar ve větě „zmizí zcela obvyklé potíže provázející samotné menses“ může odpovídat ženskému rodu a množnému číslu, ale i střednímu rodu a jednotnému číslu.
Diskutované slovo se užívá ve dvou pravopisných podobách: Kromě téměř třikrát častějšího zápisu menses je v úzu běžná i počeštěná podoba menzes (v korpusu SYN v11 se vyskytují v poměru 390 : 143, tj. přibližně 3 : 1). Obě varianty se běžně užívají v publicistice, zápis menses je však relativně obvyklejší v oborové literatuře a okrajovější v beletrii. Bereme-li výskyty obou pravopisných variant jako celek, platí, že zhruba polovinu tvoří ty, u nichž nelze rozhodnout mezi ženským a středním rodem, další takřka čtyři desetiny jsou rodově zcela neurčitelné výskyty. Prokazatelně nesklonných případů (tedy ženského nebo středního rodu) je jistě víc než polovina (56 %), rodově určitelné doklady se počítají v pouhých jednotkách procent (rod mužský neživotný: 5 %, rod ženský: 4 %, rod střední: 2 %).
Spojení žánrové a morfologické perspektivy naznačuje určitou tendenci: Na jedné straně k sobě v praxi mají blíž odbornější texty, konzervativnější pravopis a nesklonnost, na druhé straně pak publicistika, progresivnější pravopis a sklonnost, tj. užívání v mužském neživotném rodě. Většina úzu je však tvaroslovně neprůhledná. Proto Internetová jazyková příručka nově zachycuje slovo menses s pravopisnou variantou menzes ve třech rodech a s poznámkou, že všechny možnosti považujeme za přijatelné.
Zvažované varianty:
ten menses
ta menses
to menses
ty menses