Dotaz:
Střední rod
Konkrétní dotaz:
Je možná utvořit tvar metadatum jako jednotné číslo od metadata?
Klíčové slovo:
metadata
Odpověď:
V češtině jsou data (a analogicky i metadata) jen pomnožné podstatné jméno. Jednotné číslo metadatum doloženo není, proto bychom jej ve spisovném textu nedoporučovali užívat. Nemuselo by být jasné, co se jím míní, a bude patrně pro čtenáře či posluchače vnímáno jako příznakové.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Střední rod
Konkrétní dotaz:
Má se skloňovat vícero, nebo ne? Můžu napsat naplnění vícera cílů?
Klíčové slovo:
vícero
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého klasifikuje vícero jako podstatné jméno rodu středního, respektive zpodstatnělou číslovku. Vzhledem k zakončení je možné vícero skloňovat podle vzoru „město“. Můžeme tedy říci „naplnění vícera cílů“, ale analogicky k druhovým číslovkám jako čtvero je možné ponechat vícero i nesklonné: „naplnění vícero cílů“
Zvažované varianty:
vícero
vícera
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Střední rod
Konkrétní dotaz:
Potřeboval bych vědět, jak mám zacházet se slovem giallo, což je italské jméno označující žánr detektivky.
Klíčové slovo:
giallo
Odpověď:
Důležité je, k jakému rodu se podstatné jméno řadí. Z čistě formálních důvodů by se na základě zakončení na -o mělo jméno řadit ke střednímu rodu a skloňovat podle vzoru „město“: 2. p. gialla. Pokud tedy nedáte přednost např. nominativu jmenovacímu, který umožní ponechát název nesklonný (v žánru giallo, podle žánru giallo apod.), doporučujeme volit tento způsob skloňování. Jde však pouze o doporučení na základě systémové analogie. Zda se tak toto podstatné jméno v reálné komunikaci opravdu používá, potvrdit nemůžeme, protože jde o okrajový termín, který má příliš málo výskytů na to, abychom mohli usoudit, zda je určitý způsob zacházení v češtině ustálený, či dokonce noremní.
Dotaz:
Střední rod
Konkrétní dotaz:
Nechystá se v češtině změna skloňování slova datum, aby se vedle tvaru data mohlo psát i datumy?
Klíčové slovo:
datum
Odpověď:
Podstatné jméno datum skutečně patří ke střednímu rodu a skloňuje se podle vzoru „město“, což znamená, že s výjimkou 1., 4. a 5. p. j. č. se koncové -um při skloňování odsouvá a k základu slova se přiřazují koncovky vzoru „město“: 1. p. mn. č. ta data. Kalendářní data a data ve významu informací se skloňují stejně (s tím rozdílem, že data jako informace tvoří pouze tvary množného čísla). V současné době se poměrně často objevují v množném čísle i tvary skloňované podle mužského vzoru „hrad“ a pádové koncovky se připojují k nezkrácenému základu: datumy. Tyto tvary nejsou dosud hodnoceny jako stylově neutrální a rovnocenné s tvary podle vzoru „město“. Je sice možné, že v budoucnu tento způsob skloňování začne být i ve spisovných textech vnímán jako bezpříznakový a neutrální, ale v současnosti tomu tak zatím není a mnoho uživatelů tvary datumy, datumům apod. považuje za nekultivované a pro spisovný text nevhodné. Z praktických důvodů je toto skloňování v množném čísle přijatelné tam, kde potřebujeme v rámci věty rozlišit kalendářní a počítačová data (např. „Tato data obsahují převážně datumy“), přestože i zde by se dalo nejasnostem předejít změnou formulace nebo nahrazením výrazu data synonymem údaje (viz heslo datum v IJP). Změna v kodifikaci se v nejbližší době nechystá.
Zvažované varianty:
datum
datumy
Poslední užití:
12.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)