Dotaz:
Ženský rod
Konkrétní dotaz:
Je jazykově správně polévka s těstovinou, nebo má být s těstovinami?
Klíčové slovo:
polévka s těstovinou
Odpověď:
Těstovina je jedním z řady podstatných jmen, která se užívají převážně v množném čísle. Patří mezi ně označení pokrmů jako halušky, brambory, hranolky, noky, krokety, fazole, jáhly nebo kroupy. Ať už se podávají jako samostatné jídlo, resp. jeho hlavní složka, nebo jako příloha, nebývá potřeba mluvit o jednotlivém kusu, typicky se vyskytují pohromadě ve větším množství a o takové skupině se pak mluví jako o jednom celku.
Přímo mezi pomnožná podstatná jména je však zařadit nemůžeme. V různé míře se totiž objevují i v jednotném čísle, a to nejen v případech, kdy takové užití opravdu referuje k jednomu kusu (nastrouhám větší syrový brambor, dojídal poslední knedlík, jednu těstovinu hodíme na kachlíčkový obklad), ale i tehdy, když se jím míní celý soubor (o souborovém významu podstatných jmen a jeho souvislosti s gramatickou kategorií čísla viz více v článku Jarmily Panevové a Magdy Ševčíkové z roku 2011, o podstatných jménech s převahou tvarů v množném čísle pak v článku Víta Michalce a Vojtěcha Veselého z roku 2016). V jídelních lístcích a dalších textech podobných žánrů tak můžeme vídat např. smažený sýr s bramborem (ale *s bramborou se kupodivu nepoužívá), rajskou s knedlíkem nebo polévku s těstovinou. (Neplatí to ale pro celou skupinu stejně – pokrm s hranolkem či hranolkou, s jáhlou nebo s kroupou by asi většinu potenciálních konzumentů překvapil.) Autoři i čtenáři navzdory jednotnému číslu sdílejí nevyřčený předpoklad, že půjde o nemálo nakrájených kousků brambor, několik knedlíků (tj. plátků větší knedlíkové šišky) a větší množství jednotlivých těstovin. Taková užití naznačují chápání blízké látkovým podstatným jménům vyskytujícím se prakticky výhradně v jednotném čísle, jako jsou rýže, čočka, hrách, cizrna, pohanka, kuskus, quinoa nebo bulgur. U nich lze sice rozeznat jednotlivé kusy, ale ty jsou tak malé, že se i při jídle běžně nabírají a konzumují po větších skupinách, ne jednotlivě (a v případě jednotlivého kusu by se nejspíš hovořilo o zrníčku, kuličce apod.). Těstovina se v takových případech gramaticky přibližuje jednomu svému druhu, který se užívá právě jen v jednotném čísle, totiž tarhoně.
Při zjišťování, zda se polévka s těstovinou běžně užívá, nebo je spíš ojedinělou nezvyklostí, velmi záleží, kam se díváme. V šestimiliardovém korpusu SYN v11 složeném z odborné literatury, beletrie a publicistiky je poměr předložkových spojení s těstovinou proti s těstovinami 83 : 2000, tj. 1 : 24 (zaokrouhleno na celé číslo). V ještě větším korpusu ONLINE1 obsahujícím internetovou žurnalistiku, diskuse a příspěvky ze sociálních sítí se však tatáž předložková spojení vyskytují v poměru 1 832 : 3 016, tj. 1: 1,6 (zaokrouhleno na desetiny). Podstatnou část takových výskytů tvoří příspěvky na facebooku a twitteru, v nichž restaurace a podobná zařízení typicky oznamují polední nabídku určitého dne či týdne. Z toho vyplývá, že výraz jako polévka s těstovinou se nehodí do každého spisovného textu, ale ve svém nejpřirozenějším prostředí – na jídelním lístku nebo zprávě o něm – je téměř tak doma jako konkurenční polévka s těstovinami. Do žurnalistického textu bychom ho tedy nedoporučili, ale v tweetu s poledním menu hostince se mu není třeba vyhýbat.
Zvažované varianty:
s těstovinou
s těstovinami
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v11
Jazykový zdroj:
Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Jazykový zdroj:
Slovo a slovesnost.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Michalec, Vít – Veselý, Vojtěch (2016): K významu substantiv s převahou plurálových tvarů. 77(3), s. 163–184.
Jazykový zdroj:
Slovo a slovesnost.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Panevová, Jarmila – Ševčíková, Magda (2011): Jak se počítají substantiva v češtině. 72(3), s. 163–176.