Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Jsou slova sněhulák, strašák a drak životná, nebo neživotná? V učebnici jsou označena jako neživotná a mně se to moc nezdá.
Klíčové slovo:
drak; sněhulák; strašák
Odpověď:
Všechna tři podstatná jména jsou mužská životná. Liší se životnost reálná (živé bytosti) a životnost gramatická, proto mohou být gramaticky životná i podstatá jména označující věci, které ale pojímáme jako živé bytosti: strašák, sněhulák, drak. Drak se však z této skupiny trochu vymyká, protože může mít vedle životného významu (zvíře, hračka nebo člověk) také význam neživotný, pokud odkazuje na typ bezmotorového letadla nebo na základní konstrukční část letadla (viz např. Internetová jazyková příručka nebo Nový akademický slovník cizích slov). Proto se tyto významy odlišují i tvarově: drak: draka, draci (trojhlaví draci, papíroví draci) x drak: draku, draky (draky letadel)
Poslední užití:
18.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Jak vysvětlit cizinci, že se říká od čtvrtka, ale do pátku?
Klíčové slovo:
čtvrtek; pátek
Odpověď:
Je to skutečně tak, že i když jsou obě slova zakončena na tvrdou souhlásku -k, ve 2. p. j. č. se užívá tvar čtvrtka, ale pátku. U jmen dní zakončených na -ek (právě kromě pátku) se v tomto pádě užívá koncovka -a (vzor „hrad“, podvzor „les“): do dneška, do zítřka, do včerejška, do pondělka, do úterka, do čtvrtka. Pouze pátek má v 2. p. odlišný tvar s koncovkou -u, kterou má v současném jazyce většina jmen mužského rodu neživotného vzoru „hrad“. Důvody, proč se ustálily u těchto dvou po sobě jdoucích dnů v týdnu odlišné koncovky 2. p. (= genitivu) j. č. se zabývá J. Šimandl v článku Od čtvrtku do pátka v časopise Naše řeč (roč. 86) a uvádí následující možnou příčinu: „Z dnů, tak jak jdou po řadě, nemají shodné zakončení genitivu žádné dva po sobě jdoucí (od neděle, od pondělí, od úterý, od středy, od čtvrtka, od pátku, od soboty). Za takové situace mnohdy vítězí nad systémem praktický požadavek zamezit možná nedorozumění, přeslechnutí". Je tedy možné, že právě z toho důvodu se ustálily v úzu odlišné koncovky u obou dnů.
Poslední užití:
18.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Potřebovali bychom vědět, jak by se mělo slovo pouch [pauč], což je termín z gastroenterologie, skloňovat v odborném textu.
Klíčové slovo:
pouch
Odpověď:
V případě cizích slov, která nejsou uvedena ve slovnících, se při zařazení do skloňovacího paradigmatu obvykle postupuje na základě zakončení ve výslovnosti. Jestliže je termín pouch zakončen ve výslovnosti na měkkou souhlásku [pauč], doporučujeme zařadit ho mezi podstatná jména rodu mužského neživotného a skloňovat ho podle vzoru „stroj“: pouch, pouche, pouchi apod.
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Podle jakého vzoru se skloňují činely? Ve slovnících jsou jen tvary množného čísla, ale v učebnici se na to ptají a já nevím, jak to mám poznat. Navíc činely se používají i v jednotném čísle.
Klíčové slovo:
činely
Odpověď:
Slovníky uvádějí, že jde o pomnožné podstatné jméno: činely = hudební bicí nástroj skládající se ze dvou kovových poklic. Doklady v ČNK až na ojedinělé výjimky jsou také v množném čísle. Mohou se jistě objevovat případy, kdy se užívá i jednotné číslo a jeden činel je chápán jako jedna část (poklice) hudebního nástroje a činely jsou dvě poklice tvořící tento nástroj. V každém případě jde však o podstatné jméno mužského rodu neživotného, které se skloňuje podle vzoru „hrad“. To lze poznat i podle tvarů množného čísla. Pokud bychom použili jednotné číslo, byly by tvary následující: činel, činelu, činelem.
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Ráda bych se zeptala, jakým způsobem se skloňuje slovo blog (mn.č., 6.p.). Nejsem si jista, zda-li je spisovně o blogách.
Klíčové slovo:
blog
Odpověď:
Spisovný tvar 6. pádu mn. čísla slova blog je blozích. Viz Internetová jazyková příručka, heslo blog: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=blog.
Tvar blozích je doložen v Českém národním korpusu 660 výskyty, tvar blogách pouhými dvěma.
Zvažované varianty:
blogách
blozích
Poslední užití:
28.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
V poslední době mě přímo tahá za uši nyní široce používaný výraz „kurzarbeit“. Český jazyk nezná tolik složených slov jako němčina a výraz „kurzarbeit“ je nutno opsat třemi slovy - zkrácená pracovní doba, nebo spíše jen krátká pracovní doba. Přebírání cizích slov je dnes prostě trend. Ale řekněte mi, prosím, proč „ten kurzarbeit“, když v němčině je „die Arbeit“ a nakonec také v češtině je překlad tohoto slova „práce“ rodu ženského. Kde je logika? Váš názor by mě opravdu velmi zajímal.
Klíčové slovo:
kurzarbeit
Odpověď:
Čeština přejatá slova upravuje tak, aby dobře zapadla do jejího gramatického i pravopisného systému. To je případ i zmíněného kurzarbeitu. Sama jste uvedla, že čeština žádný vhodný ekvivalent nemá a skutečnost by se musela opisovat minimálně třemi slovy, což je z hlediska jazykové ekonomie problematické. V takových případech je přirozené, že čeština sáhne k již hotové přejímce – dnešní rychlá doba si na rozdíl od národního obrození ani nemůže dovolit dlouze vymýšlet české ekvivalenty, nemluvě o způsobech jejich plošného prosazení. Máte pravdu, že die Arbeit je v němčině rodu ženského, nicméně čeština při přejímání na cizí morfologické chrakteristiky nehledí (např. kšeft: v němčině das Geschäft, v češtině jednoznačně maskulinum). Mnohem běžnější je začlenění do morfologického systému podle hláskového zakončení. Kurzarbeit se přirozeně zařadil k mužskému rodu, a přestože se výjimečně objevují i případy, kdy je po vzoru němčiny zachován ženský rod, doporučujeme se držet mužského rodu a skloňovat podle vzoru „hrad“.
Poslední užití:
20.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Nemělo by v rámci počeštění někde v pravidlech oporu vyjmutí spojovníku před číslicí v názvu covid-19, aby se to dalo skloňovat?
Klíčové slovo:
covid-19
Odpověď:
Jednou z možností, jak název covid-19 ohýbat, je využití opěrného podstatného jména „nemoc“; pak v textu skloňujeme jen toto opěrné jméno a název onemocnění zůstává v nominativu jmenovacím, např.: s nemocí covid-19, bez nemoci covid-19 apod. Přestože je název obsahující spojovník a číslici pravopisně netypický, jeho skloňování to nebrání. Vzhledem k zakončení se řadí ke vzoru „hrad“: s covidem-19, bez covidu-19.
Zvažované varianty:
covidu-19
covidu
covid-19
Poslední užití:
27.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Píšu slohovou práci o aktuální situaci. A při ní se nevyhnu pojmu covid-19. Proto by mě zajímalo, jak se skloňuje.
Klíčové slovo:
covid-19
Odpověď:
Výraz covid-19 vznikl ze spojení corona virus disease. Jde tedy o tzv. zkratkové slovo. Stejně vzniklo např. slovo Čedok (< Česká dopravní kancelář) nebo radar (> z angl. radio detection and ranging). Přestože je název obsahující spojovník a číslici pravopisně netypický, jeho skloňování to nebrání. Nemoc covid-19 doporučujeme skloňovat podle vzoru „hrad“, tedy bez covidu-19, s covidem-19 atd.
Poslední užití:
27.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Poprvé popsáno zde: Ano.
Historie a změny popisu tohoto jevu: objevio se v březnu 2020.
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Kdo vymyslel, že dobytek je neživotný mužský rod?
Klíčové slovo:
dobytek
Odpověď:
Podstatné jméno dobytek je neživotného mužského rodu, skloňujeme jej podle tvrdého neživotného vzoru (typ „les“): 2. p. dobytka, 3. p. dobytku atd. Jména se přiřazují k příslušnému vzoru podle svého zakončení, nikoli podle něčího rozhodnutí. Mluvnická životnost, tedy ta, která je rozhodující pro výběr koncovek při skloňování podstatného jména, se nemusí vždy krýt s reálnou životností.
Poslední užití:
27.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)