Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
S kolegy jsme ondyno narazili na problém při skloňování slov křest a chřest. Máme za to, že jde o podstatná jména, která se obě skloňují podle vzoru „hrad“, nicméně není nám jasné, jak to, že druhý pád (a nejen ten) jednotného čísla se liší, i když mají slova jiné v podstatě pouze první písmeno: chřest – bez chřestu, o chřestu, s chřestem; křest – bez křtu, o křtu, se křtem. Zajímalo by nás tedy, čím je odlišné skloňování způsobeno a existuje-li na to nějaké pravidlo.
Klíčové slovo:
chřest, křest
Odpověď:
Rozdílnost skloňování obou slov tkví v jejich etymologii. Abychom mohli tuto rozdílnost objasnit, musíme nejprve osvětlit původ a vývoj obou slov, jak je popisuje Historická mluvnice jazyka českého od Jana Gebauera: Původní podoba slova křest je krьstъ (ь = měkký jer, ъ = tvrdý jer). Měkký jer se změnil v pohybnou hlásku -e-, která se v nepřímých pádech odsouvala (podobně třeba dьnь > den, ale dne, dní apod.), takže původně byl např. tvar 2. p. krsta (dnes křtu) bez pohybného -e-; podobně jako příbuzné sloveso krstíti (dnes křtíti). V kombinaci hlásek -rьst- došlo v češtině spodobou ke změně r v hlásku ř vlivem sykavky s: rst > řt.
Slovo chřest prošlo jiným vývojem. Jeho původní podoba je chřěst (původně snad nechřěst, analogicky k netřesk) – zde tedy nejde o pohybné -e-, které v nepřímých pádech odsouváme. Hláska -e- je stálá součást kmene, jež zůstává ve všech pádech zachována. Tzv. ztrátou jotace zhruba ve 14. století poklesá -ě- v hlásku -e- (stejně jako např. zahřěje > zahřeje, našě > naše apod.).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Historická mluvnice jazyka českého. Jan Gebauer.
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Již delší dobu mám s kolegou spor o tvar množného čísla slova převzatého z angličtiny. Jedná se o hot dog. Kolega tvrdí, že množné číslo je hot dogi s měkkým i na konci, a to z toho důvodu, že vlastně dog je anglicky pes a psi mají na konci taky měkké i. Já se přikláním k tomu, že je to neživotné podstatné jméno, skloňující se podle vzoru „hrad“, tudíž hot dogy.
Klíčové slovo:
hot dog, hotdog
Odpověď:
Ačkoliv NASCS uvádí pouze nesklonnou podobu, v praxi se spojení hot dog běžně skloňuje podle vzoru „hrad“, protože jde o slovo mužského rodu neživotného, tedy hot dogy (analogie se skloňováním slova pes, které je rodu mužského životného, tu není namístě). U některých slov rodu mužského neživotného se objevují životné koncovky k zdůraznění emocionálního postoje mluvčího (např. dát góla, plavat kraula, dostat padáka, najít hřiba, dát si buřta, nařídit si budíka). Tak se v expresivně laděných projevech můžeme setkat i se spojením dát si hot doga, za základní bychom ho však nepovažovali. S kolísáním mezi neživotností a životností se u těchto jmen setkáme pouze ve 4. pádě jednotného čísla. Pokud bychom – zcela hypoteticky – chtěli použít životnou koncovku v 1. pádě množného čísla, daný tvar by zněl hot dogové, v žádném případě však ne hot dogi (stejně jako neříkáme naši kolegi, čeští biologi, severští vikingi apod.).
Zvažované varianty:
hot dogi
hot dogy
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvarosloví – podstatná jména → Životnost podstatných jmen
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Prosím o odpověď na otázku, zdali je možno slovo skóre v některých případech skloňovat. Uvedu příklady: Nadměrně se ovládající typ si přisuzuje vysoký skór v neuroticismu. Naši respondenti dosáhli nižších skórů především ve škále sociální zodpovědnosti. Pokud jde o srovnání průměrných vážených skórů u jednotlivých subškál... atd.
Klíčové slovo:
skór, skóre
Odpověď:
NASCS, SSČ i PČP zaznamenávají pouze nesklonné podstatné jméno středního rodu skóre (v 7. p. j. č. je možné užít i tvar skórem) s významem ‚stav nebo výsledek sportovního utkání vyjádřený poměrem bodů‘.
Přesto jsou citované věty v pořádku – není v nich totiž užito podstatné jméno skóre, ale skór. Tento výraz je mužského rodu a skloňuje se podle vzoru „hrad“, což dokládají i další příklady užití tohoto slova z ČNK a z internetu: vysoký skór deprese, velikost faktorového skóru, převod hodnot proměnné na standardizované skóry, navrhovaný způsob interpretace testových skórů.
Podle SSJČ je skór původem anglický termín z oblasti psychologie s významem ‚kvantitativní výsledek psychologického testu‘. Slovník odkazuje k heslu skóre, zde je však stejně jako v jiných zdrojích uveden pouze význam vztahující se ke sportu: ‚poměr bodů jako stav nebo výsledek sportovního zápasu, soutěžení‘. Rovněž Velký psychologický slovník uvádí u hesla skór (score) i variantu skóre a udává význam ‚odhadnutá nebo naměřená číselná hodnota, např. při škálování, testech, měření výkonu aj.‘. Slovník rozlišuje skór diferenční, hrubý, prahový, standardní a vážený.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Mám použít ve vašem vchodu, nebo ve vašem vchodě?
Klíčové slovo:
vchod
Odpověď:
V daném spojení je výraz vchod užit v 6. pádu jednotného čísla. V něm lze zvolit jak tvar vchodu, tak vchodě, nicméně tvar vchodu se v praxi, jak dokládá korpus SYN v8, používá častěji.
Zvažované varianty:
vchodu
vchodě
Poslední užití:
25.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování mužských jmen vzoru „hrad“ – 6. p. j. č., kap. 1 Obecné poučení
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Ráda bych se zeptala na skloňování podstatných jmen „koncert“ a „chrám“. Zvláště mě zajímá 6. pád. Je možné, že existují dvě možnosti – koncertu/koncertě a chrámu/chrámě?
Klíčové slovo:
koncert, chrám
Odpověď:
Ráda bych se zeptala na skloňování podstatných jmen chrám a koncert. Zvláště mě zajímá 6. pád. Je možné, že existují dvě možnosti – chrámu/chrámě a koncertu/koncertě?
Slova chrám a koncert se skloňují podle vzoru „hrad“. U tohoto vzoru se v 6. p. vyskytuje jak koncovka -e/-ě, tak koncovka -u. Za základní se dnes považuje koncovka -u. Tu mají nově přejímaná slova (na internetu, v managementu, na skeneru, v e-mailu atd.). Koncovku -e/-ě si podržují slova stará (v lese, na táboře, v kostele), avšak i k nim začíná pronikat koncovka -u. U mnohých slov lze zvolit koncovky obě (v dopisu – v dopise, v rozhlasu – v rozhlase, na sekretariátu – na sekretariátě).
Při rozhodování, zda užít tvar hradu, chrámu, koncertu, či hradě, chrámě, koncertě apod., hraje roli i to, o jaký význam 6. pádu se jedná. Jde-li o význam předmětný, tzn. že dané spojení plní ve větě funkci předmětu, je obvyklejší, běžnější koncovka -u (např. mluvili jsme o hradu, o koncertu). V případě, že se uplatňuje jako příslovečné určení místa, dává se obvykle přednost koncovce -e/-ě (potkali jsme se na hradě, na koncertě).
Ačkoliv pro slovo chrám platí totéž pravidlo, je přece jenom něčím výjimečné: snad pod vlivem spojení v chrámu Páně se v něm mnohem častěji užívá koncovka -u i ve významu místním.
Zvažované varianty:
koncertu
koncertě
chrámu
chrámě
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování obecných jmen -> Skloňování mužských jmen vzoru „hrad“ – 6. p. j. č.
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
221
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.