Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
K jakému vzoru patří slovo most? Je možné užít vazbu o mostě, nebo jen o mostu?
Klíčové slovo:
most
Odpověď:
Obecné podstatné jméno most patří do skupiny skloňovaných v souladu se vzorem „hrad“. Tato skupina je různorodá v tvarech 6. pádu jednotného čísla – jak uvádí Internetová jazyková příručka (IJP), část „má v 6. p. j. č. koncovku u, část má původní koncovku ě(e), u některých pak lze užít koncovky obě, tj. u/ě(e)“. Starší Slovník spisovného jazyka českého pro tento tvar uvádí jen koncovku -ě, ostatní slovníky tento údaj neobsahují.
IJP ve výkladu dále vysvětluje, že „[d]istribuce koncovek u/ě(e) je často závislá na syntaktické funkci, kterou slovo ve větě zastává. U podstatných jmen ve funkci příslovečného určení místa (méně často i času nebo způsobu) bývá koncovka ě(e). Ve funkci předmětu mívají táž podstatná jména koncovku u“. To je i případ mostu.
Celkový poměr tvarů 6. p. j. č. mostě a mostu je v korpusu ČNK SYN v10 přibližně 9 : 1. Podíváme-li se však na jednotlivá předložková spojení, ukazuje se, že tvoří tři skupiny. První představují předložky na a po, které se pojí zřetelně častěji s tvarem mostě, a to přibližně v poměru 13 : 1 (Nad Dunajem na mostě SNP přistálo UFO; přejdete po mostě potok a narazíte na žlutou). Druhá skupina je tvořena předložkami v a při, u nichž je poměr obou tvarů prakticky vyrovnaný (Muž propadl mezerou v mostě; přeložky inženýrských sítí, které jsou v mostu uloženy; Při mostě přes říčku stojí socha sv. Jana Nepomuckého; výhodná poloha na staré středověké komunikaci při mostu přes Chrudimku). Tyto dvě skupiny mají společné to, že ve větě fungují až na okrajové výjimky jako příslovečné určení místa. Poslední skupinou jsou výskyty s předložkou o, tvořící předmětová doplnění, u nichž naopak převažuje tvar mostu přibližně v poměru 2 : 1 (O mýtu lze také hovořit jako o mostu mezi intelektem a emocí; jsou dochovány zprávy o mostu částečně dřevěném).
Celkově lze tedy říct, že podstatné jméno most lze v 6. p. j. č. užívat jak ve tvaru mostě, tak ve tvaru mostu, a to ideálně s ohledem na syntaktickou funkci a předložku.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování obecných jmen → Skloňování mužských jmen vzoru „hrad“ – 6. p. j. č.
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Jak mám zacházet se slovem koronavirus? Používají se různé varianty skloňování: koronavirusu i koronaviru. Co je správně?
Klíčové slovo:
koronavirus
Odpověď:
Z hlediska skloňování by se s termínem koronavirus mělo zacházet stejně jako se samotným podstatným jménem virus, klíčové je totiž jeho zakončení. Slovo virus lze skloňovat dvěma způsoby: jednak odtržením koncového -us a přidáváním pádových koncovek k základu slova: viru, virem, viry apod., odtud i koronaviru, koronavirem, jednak mechanickým připojováním pádových koncovek k celému základnímu tvaru: virusu, virusem, virusy apod., odtud i koronavirusu, koronavirusem. První způsob vychází z toho, že koronavirus patří mezi slova původem latinská, u nichž se toto skloňování běžně používá (srov. rytmus, cyklus, mýtus). Zároveň jej však lze řadit i do skupiny slov, u kterých se prosadilo také (či výhradně) skloňování mechanické, tedy bez odtrhávání koncovek (srov. korpus, turnus, globus, cirkus). Z hlediska frekvence dnes jednoznačně převažuje první způsob (virus bez viru). V korpusu SYN v11 lze najít 112 020 tvarů bez přípony -us- (viru, viry, virem atp.), ale jen 125 tvarů s touto příponou (virusu, virusem, virusy atp.). V odborných textech se pak tvary virusu či virusy neobjevují vůbec. Kodifikované jsou však stále oba způsoby. Dodejme ještě, že vedle podoby virus uvádějí slovníky i podobu vir, u které tvar virusu nepřipadá v úvahu. Podoba koronavir se však v souvislosti s koronavirem užívá méně často.
Zvažované varianty:
koronavirusu
koronaviru
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo koronavirus, koronavir
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
S kolegy jsme ondyno narazili na problém při skloňování slov křest a chřest. Máme za to, že jde o podstatná jména, která se obě skloňují podle vzoru „hrad“, nicméně není nám jasné, jak to, že druhý pád (a nejen ten) jednotného čísla se liší, i když mají slova jiné v podstatě pouze první písmeno: chřest – bez chřestu, o chřestu, s chřestem; křest – bez křtu, o křtu, se křtem. Zajímalo by nás tedy, čím je odlišné skloňování způsobeno a existuje-li na to nějaké pravidlo.
Klíčové slovo:
chřest, křest
Odpověď:
Rozdílnost skloňování obou slov tkví v jejich etymologii. Abychom mohli tuto rozdílnost objasnit, musíme nejprve osvětlit původ a vývoj obou slov, jak je popisuje Historická mluvnice jazyka českého od Jana Gebauera: Původní podoba slova křest je krьstъ (ь = měkký jer, ъ = tvrdý jer). Měkký jer se změnil v pohybnou hlásku -e-, která se v nepřímých pádech odsouvala (podobně třeba dьnь > den, ale dne, dní apod.), takže původně byl např. tvar 2. p. krsta (dnes křtu) bez pohybného -e-; podobně jako příbuzné sloveso krstíti (dnes křtíti). V kombinaci hlásek -rьst- došlo v češtině spodobou ke změně r v hlásku ř vlivem sykavky s: rst > řt.
Slovo chřest prošlo jiným vývojem. Jeho původní podoba je chřěst (původně snad nechřěst, analogicky k netřesk) – zde tedy nejde o pohybné -e-, které v nepřímých pádech odsouváme. Hláska -e- je stálá součást kmene, jež zůstává ve všech pádech zachována. Tzv. ztrátou jotace zhruba ve 14. století poklesá -ě- v hlásku -e- (stejně jako např. zahřěje > zahřeje, našě > naše apod.).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Historická mluvnice jazyka českého. Jan Gebauer.
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Již delší dobu mám s kolegou spor o tvar množného čísla slova převzatého z angličtiny. Jedná se o hot dog. Kolega tvrdí, že množné číslo je hot dogi s měkkým i na konci, a to z toho důvodu, že vlastně dog je anglicky pes a psi mají na konci taky měkké i. Já se přikláním k tomu, že je to neživotné podstatné jméno, skloňující se podle vzoru „hrad“, tudíž hot dogy.
Klíčové slovo:
hot dog, hotdog
Odpověď:
Ačkoliv NASCS uvádí pouze nesklonnou podobu, v praxi se spojení hot dog běžně skloňuje podle vzoru „hrad“, protože jde o slovo mužského rodu neživotného, tedy hot dogy (analogie se skloňováním slova pes, které je rodu mužského životného, tu není namístě). U některých slov rodu mužského neživotného se objevují životné koncovky k zdůraznění emocionálního postoje mluvčího (např. dát góla, plavat kraula, dostat padáka, najít hřiba, dát si buřta, nařídit si budíka). Tak se v expresivně laděných projevech můžeme setkat i se spojením dát si hot doga, za základní bychom ho však nepovažovali. S kolísáním mezi neživotností a životností se u těchto jmen setkáme pouze ve 4. pádě jednotného čísla. Pokud bychom – zcela hypoteticky – chtěli použít životnou koncovku v 1. pádě množného čísla, daný tvar by zněl hot dogové, v žádném případě však ne hot dogi (stejně jako neříkáme naši kolegi, čeští biologi, severští vikingi apod.).
Zvažované varianty:
hot dogi
hot dogy
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvarosloví – podstatná jména → Životnost podstatných jmen
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Prosím o odpověď na otázku, zdali je možno slovo skóre v některých případech skloňovat. Uvedu příklady: Nadměrně se ovládající typ si přisuzuje vysoký skór v neuroticismu. Naši respondenti dosáhli nižších skórů především ve škále sociální zodpovědnosti. Pokud jde o srovnání průměrných vážených skórů u jednotlivých subškál... atd.
Klíčové slovo:
skór, skóre
Odpověď:
NASCS, SSČ i PČP zaznamenávají pouze nesklonné podstatné jméno středního rodu skóre (v 7. p. j. č. je možné užít i tvar skórem) s významem ‚stav nebo výsledek sportovního utkání vyjádřený poměrem bodů‘.
Přesto jsou citované věty v pořádku – není v nich totiž užito podstatné jméno skóre, ale skór. Tento výraz je mužského rodu a skloňuje se podle vzoru „hrad“, což dokládají i další příklady užití tohoto slova z ČNK a z internetu: vysoký skór deprese, velikost faktorového skóru, převod hodnot proměnné na standardizované skóry, navrhovaný způsob interpretace testových skórů.
Podle SSJČ je skór původem anglický termín z oblasti psychologie s významem ‚kvantitativní výsledek psychologického testu‘. Slovník odkazuje k heslu skóre, zde je však stejně jako v jiných zdrojích uveden pouze význam vztahující se ke sportu: ‚poměr bodů jako stav nebo výsledek sportovního zápasu, soutěžení‘. Rovněž Velký psychologický slovník uvádí u hesla skór (score) i variantu skóre a udává význam ‚odhadnutá nebo naměřená číselná hodnota, např. při škálování, testech, měření výkonu aj.‘. Slovník rozlišuje skór diferenční, hrubý, prahový, standardní a vážený.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Mám použít ve vašem vchodu, nebo ve vašem vchodě?
Klíčové slovo:
vchod
Odpověď:
V daném spojení je výraz vchod užit v 6. pádu jednotného čísla. V něm lze zvolit jak tvar vchodu, tak vchodě, nicméně tvar vchodu se v praxi, jak dokládá korpus SYN v8, používá častěji.
Zvažované varianty:
vchodu
vchodě
Poslední užití:
25.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování mužských jmen vzoru „hrad“ – 6. p. j. č., kap. 1 Obecné poučení
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Ráda bych se zeptala na skloňování podstatných jmen „koncert“ a „chrám“. Zvláště mě zajímá 6. pád. Je možné, že existují dvě možnosti – koncertu/koncertě a chrámu/chrámě?
Klíčové slovo:
koncert, chrám
Odpověď:
Ráda bych se zeptala na skloňování podstatných jmen chrám a koncert. Zvláště mě zajímá 6. pád. Je možné, že existují dvě možnosti – chrámu/chrámě a koncertu/koncertě?
Slova chrám a koncert se skloňují podle vzoru „hrad“. U tohoto vzoru se v 6. p. vyskytuje jak koncovka -e/-ě, tak koncovka -u. Za základní se dnes považuje koncovka -u. Tu mají nově přejímaná slova (na internetu, v managementu, na skeneru, v e-mailu atd.). Koncovku -e/-ě si podržují slova stará (v lese, na táboře, v kostele), avšak i k nim začíná pronikat koncovka -u. U mnohých slov lze zvolit koncovky obě (v dopisu – v dopise, v rozhlasu – v rozhlase, na sekretariátu – na sekretariátě).
Při rozhodování, zda užít tvar hradu, chrámu, koncertu, či hradě, chrámě, koncertě apod., hraje roli i to, o jaký význam 6. pádu se jedná. Jde-li o význam předmětný, tzn. že dané spojení plní ve větě funkci předmětu, je obvyklejší, běžnější koncovka -u (např. mluvili jsme o hradu, o koncertu). V případě, že se uplatňuje jako příslovečné určení místa, dává se obvykle přednost koncovce -e/-ě (potkali jsme se na hradě, na koncertě).
Ačkoliv pro slovo chrám platí totéž pravidlo, je přece jenom něčím výjimečné: snad pod vlivem spojení v chrámu Páně se v něm mnohem častěji užívá koncovka -u i ve významu místním.
Zvažované varianty:
koncertu
koncertě
chrámu
chrámě
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování obecných jmen -> Skloňování mužských jmen vzoru „hrad“ – 6. p. j. č.
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Jak skloňovat slovo koníček ve významu záliba? Mám větu: Podporují mě ve všech mých koníčcích/koníčkách.
Klíčové slovo:
koníček
Odpověď:
Lze použít obě varianty. Základní spisovnou koncovkou v 6. pádě množného čísla je koncovka -ích (koníčcích), avšak konkurující koncovka -ách (koníčkách) je dnes považována za rovnocennou variantu (například Slovník spisovné češtiny i Akademický slovník spisovné češtiny uvádějí obě varianty bez stylového příznaku).
Zvažované varianty:
koníčcích
koníčkách
Poslední užití:
4.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování mužských jmen – 6. p. mn. č., kap. 4 Dvou- a víceslabičná životná i neživotná podstatná jména zakončená na -g, -k, -h, -ch a životná na -ga, -ka, -ha, -cha
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Tvar 2. pádu množného čísla od slova den zní dní. Proč je tomu tak?
Klíčové slovo:
den
Odpověď:
Jedná se o pozůstatek staršího skloňování. Slovo den náleželo k tzv. n-kmenům, které měly svůj vlastní skloňovací systém. Spadají sem mj. například slova jako kámen, plamen, řemen apod. Tento typ měl skutečně ve 2. pádě množného čísla koncovku -í. Slovo den tak má ve 2. pádě množného čísla tvar podle starého skloňovacího typu (dní), anebo podle novějšího vzoru „stroj“ (dnů).
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Mám v básni větu: Půjdu zlatem blatouchů, pampelišek a orsejí. Tvar orsejí mi ale textový editor zvýrazňuje červeně. Jak bude vypadat správný tvar?
Klíčové slovo:
orsej
Odpověď:
Orsej je rodu mužského neživotného a skloňuje se podle vzoru „stroj“. Tvar 2. pádu množného čísla tak bude: orsejů.
Zvažované varianty:
orsejů
orsejí
Poslední užití:
9.3.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Jakého rodu je v češtině výraz převzatý z němčiny gedenkšrift? Hraje roli, že v němčině (Gedenkschrift) to bylo původně ženského rodu?
Klíčové slovo:
gedenkšrift
Odpověď:
Přejaté výrazy v češtině zpravidla získávají gramatický rod podle svého zakončení. Gramatický rod v původním jazyce není obvykle určující, přestože jeho vliv někdy nelze vyloučit. Výraz gedenkšrift (platilo by to i pro původní pravopis gedenkschrift) by se měl proto řadit vzhledem k zakončení na tvrdou souhlásku a vzhledem k tomu, že nejde o osobu, ale o věc, k mužskému rodu neživotnému.
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Slovo křest ve smyslu křest knihy se skloňuje stejně jako křest ve významu náboženském?
Klíčové slovo:
křest
Odpověď:
Ano, skloňování zůstává stejné. Ať už jde o význam „obřad přijetí do církve spojený s udělením (křestního) jména; svátost očišťující člověka od prvotního hříchu“, nebo o přenesené užití: „udělení jména vůbec“ (viz Slovník spisovné češtiny), skloňování se nemění. V nepřímých pádech se vypouští část „es“: 2. p. křtu, 7. p. křtem apod.
Zvažované varianty:
křestu
křtu
Poslední užití:
19.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
křest
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Když studentka píše o bezobalovém obchodě nebo obchodu, co je správně?
Klíčové slovo:
obchod
Odpověď:
Mužská neživotná podstatná jména, která se skloňují podle tvrdého vzoru „hrad“, mohou mít v 6. p. j. č. koncovku -u i koncovku ‑ě(e). Spisovný je tedy tvar obchodu i obchodě. Projevuje se zde tendence ve funkci příslovečného určení místa volit spíše koncovku ‑ě(e) a ve funkci předmětu koncovku ‑u: v obchodě – o obchodu. Nejde však v žádném případě o striktní pravidlo, spíše o obecnou tendenci. V úzu je frekvence použití ve funkci příslovečného určení spíše ve prospěch koncovky -ě (v obchodě) a ve funkci předmětu ve prospěch koncovky -u (o obchodu).
Zvažované varianty:
obchodě
obchodu
Poslední užití:
11.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování mužských jmen vzoru „hrad“ – 6. p. j. č.
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Podle kterého vzoru se skloňují slova kilogram a větrolam? Paní učitelka má ve cvičení, že podle vzoru „hrad“ by se mělo skloňovat pouze jedno z nich, ale já myslím, že obě. Jak to je správně?
Klíčové slovo:
kilogram, větrolam
Odpověď:
Obě podstatná jména jsou rodu mužského neživotného a obě se skloňují podle vzoru „hrad“. Patrně se tedy jedná o chybu v zadání cvičení.
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
V našem technickém oboru se skloňuje pouze rádius - rádiusu, ale slyšel jsem, že je možné jen rádius - rádiu. Je to pravda? Plete se to se slovy rádio a rádium.
Klíčové slovo:
rádius
Odpověď:
Podstatné jméno rádius je rodu mužského neživotného, kromě 1. a 4. pádu jednotného čísla se zakončení -us odtrhává: rádia, rádiu, rádie, rádiu, rádiem, v množném čísle rádie, rádiů, rádiům, rádie, rádie, rádiích, rádii. Na tom se příručky shodují. Pokud je zažitá oborová norma pro určitý termín jiná, např. zde skloňování mechanickým připojováním koncovek za celé slovo, pak je možné odchylku od kodifikace přijmout. Vzhledem k tomu, že odlišení tvarů rádio, radium a rádius je funkční a odborná literatura v oboru to důsledně dělá, je tato odchylka od kodifikace odůvodnitelná.
Zvažované varianty:
rádiu
rádiusu
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Jak by se měl skloňovat omnibus? Odtrhává se při skloňování -us?
Klíčové slovo:
omnibus
Odpověď:
Doporučujeme mechanické připojování koncovek za celé slovo: 2. p. omnibusu. Je to i v souladu s tím, jak se zachází s analogicky zakončenými podstatnými jmény trolejbus, autobus a jak vypadá adjektivum v ustálených spojeních: omnibusové dotazování.
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Je správně hranolek, nebo hranolka? Když je na jídelním lístku napsáno jídlo s hranolkami, tak je to špatně?
Klíčové slovo:
hranolek
Odpověď je neaktuální.
Odpověď:
Jediná kodifikovaná podoba je mužský rod hranolek, kterou doporučujeme ve spisovné komunikaci užívat. V 7. p. mn. č. tedy „s hranolky“. V běžném úzu je však velmi časté používání tohoto podstatného jména v ženském tvaru: hranolka (a proto „s hranolkami“), přestože je to v nesouladu s kodifikací. Roli patrně hraje analogie s výrazy jako je brambora, kroketa. Uživatelé jazyka si tento název často vůbec nespojují s tvarem hranolu. Vzhledem k vysoké frekvenci i v jinak spisovných textech bychom byli k této odchylce od kodifikace tolerantní.
Zvažované varianty:
hranolky
hranolkami
Poslední užití:
25.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Naše organizace převzala pravopis nemoci covid-19 podle WHO, tedy s velkými písmeny: COVID-19. Jak by se to mělo s těmi velkými písmeny skloňovat?
Klíčové slovo:
COVID-19
Odpověď:
Doporučujeme psát název nemoci primárně s malými písmeny: covid-19. Psaní názvu pouze s písmeny velkými, tedy jako mezinárodní označení nemoci podle WHO, je pro češtinu jednak nestandardní, jednak to komplikuje zacházení s názvem v textu v nepřímých pádech. Varianta s koncovkami psanými malými písmeny (COVIDu) se používá spíše v případě iniciálových zkratek a v tomto případě bychom ji nedoporučovali, protože by byla silně nestandardní. Pokud tedy nemůžete zvolit psaní s malými písmeny a normálně skloňovat, ASSČ připouští v případě pravopisu se všemi písmeny velkými nechat název nesklonný.
Zvažované varianty:
COVID-19
COVIDem-19
Poslední užití:
21.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Jak vypadá množné číslo slova flashback?
Klíčové slovo:
flashback
Odpověď:
Podstatné jméno flashback [fležbek] se skloňuje podle vzoru „hrad“. V množném čísle má tedy tvary flashbacky, flashbacků, flashbackům. Potenciálně problematický může být 6. p., kde dochází k hláskovému zjednodušení: o flashbacích.
Poslední užití:
7.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
flashback
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.