Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
K jakému vzoru patří slovo most? Je možné užít vazbu o mostě, nebo jen o mostu?
Klíčové slovo:
most
Odpověď:
Obecné podstatné jméno most patří do skupiny skloňovaných v souladu se vzorem „hrad“. Tato skupina je různorodá v tvarech 6. pádu jednotného čísla – jak uvádí Internetová jazyková příručka (IJP), část „má v 6. p. j. č. koncovku u, část má původní koncovku ě(e), u některých pak lze užít koncovky obě, tj. u/ě(e)“. Starší Slovník spisovného jazyka českého pro tento tvar uvádí jen koncovku -ě, ostatní slovníky tento údaj neobsahují.
IJP ve výkladu dále vysvětluje, že „[d]istribuce koncovek u/ě(e) je často závislá na syntaktické funkci, kterou slovo ve větě zastává. U podstatných jmen ve funkci příslovečného určení místa (méně často i času nebo způsobu) bývá koncovka ě(e). Ve funkci předmětu mívají táž podstatná jména koncovku u“. To je i případ mostu.
Celkový poměr tvarů 6. p. j. č. mostě a mostu je v korpusu ČNK SYN v10 přibližně 9 : 1. Podíváme-li se však na jednotlivá předložková spojení, ukazuje se, že tvoří tři skupiny. První představují předložky na a po, které se pojí zřetelně častěji s tvarem mostě, a to přibližně v poměru 13 : 1 (Nad Dunajem na mostě SNP přistálo UFO; přejdete po mostě potok a narazíte na žlutou). Druhá skupina je tvořena předložkami v a při, u nichž je poměr obou tvarů prakticky vyrovnaný (Muž propadl mezerou v mostě; přeložky inženýrských sítí, které jsou v mostu uloženy; Při mostě přes říčku stojí socha sv. Jana Nepomuckého; výhodná poloha na staré středověké komunikaci při mostu přes Chrudimku). Tyto dvě skupiny mají společné to, že ve větě fungují až na okrajové výjimky jako příslovečné určení místa. Poslední skupinou jsou výskyty s předložkou o, tvořící předmětová doplnění, u nichž naopak převažuje tvar mostu přibližně v poměru 2 : 1 (O mýtu lze také hovořit jako o mostu mezi intelektem a emocí; jsou dochovány zprávy o mostu částečně dřevěném).
Celkově lze tedy říct, že podstatné jméno most lze v 6. p. j. č. užívat jak ve tvaru mostě, tak ve tvaru mostu, a to ideálně s ohledem na syntaktickou funkci a předložku.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování obecných jmen → Skloňování mužských jmen vzoru „hrad“ – 6. p. j. č.
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Jak mám zacházet se slovem koronavirus? Používají se různé varianty skloňování: koronavirusu i koronaviru. Co je správně?
Klíčové slovo:
koronavirus
Odpověď:
Z hlediska skloňování by se s termínem koronavirus mělo zacházet stejně jako se samotným podstatným jménem virus, klíčové je totiž jeho zakončení. Slovo virus lze skloňovat dvěma způsoby: jednak odtržením koncového -us a přidáváním pádových koncovek k základu slova: viru, virem, viry apod., odtud i koronaviru, koronavirem, jednak mechanickým připojováním pádových koncovek k celému základnímu tvaru: virusu, virusem, virusy apod., odtud i koronavirusu, koronavirusem. První způsob vychází z toho, že koronavirus patří mezi slova původem latinská, u nichž se toto skloňování běžně používá (srov. rytmus, cyklus, mýtus). Zároveň jej však lze řadit i do skupiny slov, u kterých se prosadilo také (či výhradně) skloňování mechanické, tedy bez odtrhávání koncovek (srov. korpus, turnus, globus, cirkus). Z hlediska frekvence dnes jednoznačně převažuje první způsob (virus bez viru). V korpusu SYN v11 lze najít 112 020 tvarů bez přípony -us- (viru, viry, virem atp.), ale jen 125 tvarů s touto příponou (virusu, virusem, virusy atp.). V odborných textech se pak tvary virusu či virusy neobjevují vůbec. Kodifikované jsou však stále oba způsoby. Dodejme ještě, že vedle podoby virus uvádějí slovníky i podobu vir, u které tvar virusu nepřipadá v úvahu. Podoba koronavir se však v souvislosti s koronavirem užívá méně často.
Zvažované varianty:
koronavirusu
koronaviru
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo koronavirus, koronavir
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
S kolegy jsme ondyno narazili na problém při skloňování slov křest a chřest. Máme za to, že jde o podstatná jména, která se obě skloňují podle vzoru „hrad“, nicméně není nám jasné, jak to, že druhý pád (a nejen ten) jednotného čísla se liší, i když mají slova jiné v podstatě pouze první písmeno: chřest – bez chřestu, o chřestu, s chřestem; křest – bez křtu, o křtu, se křtem. Zajímalo by nás tedy, čím je odlišné skloňování způsobeno a existuje-li na to nějaké pravidlo.
Klíčové slovo:
chřest, křest
Odpověď:
Rozdílnost skloňování obou slov tkví v jejich etymologii. Abychom mohli tuto rozdílnost objasnit, musíme nejprve osvětlit původ a vývoj obou slov, jak je popisuje Historická mluvnice jazyka českého od Jana Gebauera: Původní podoba slova křest je krьstъ (ь = měkký jer, ъ = tvrdý jer). Měkký jer se změnil v pohybnou hlásku -e-, která se v nepřímých pádech odsouvala (podobně třeba dьnь > den, ale dne, dní apod.), takže původně byl např. tvar 2. p. krsta (dnes křtu) bez pohybného -e-; podobně jako příbuzné sloveso krstíti (dnes křtíti). V kombinaci hlásek -rьst- došlo v češtině spodobou ke změně r v hlásku ř vlivem sykavky s: rst > řt.
Slovo chřest prošlo jiným vývojem. Jeho původní podoba je chřěst (původně snad nechřěst, analogicky k netřesk) – zde tedy nejde o pohybné -e-, které v nepřímých pádech odsouváme. Hláska -e- je stálá součást kmene, jež zůstává ve všech pádech zachována. Tzv. ztrátou jotace zhruba ve 14. století poklesá -ě- v hlásku -e- (stejně jako např. zahřěje > zahřeje, našě > naše apod.).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Historická mluvnice jazyka českého. Jan Gebauer.
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Již delší dobu mám s kolegou spor o tvar množného čísla slova převzatého z angličtiny. Jedná se o hot dog. Kolega tvrdí, že množné číslo je hot dogi s měkkým i na konci, a to z toho důvodu, že vlastně dog je anglicky pes a psi mají na konci taky měkké i. Já se přikláním k tomu, že je to neživotné podstatné jméno, skloňující se podle vzoru „hrad“, tudíž hot dogy.
Klíčové slovo:
hot dog, hotdog
Odpověď:
Ačkoliv NASCS uvádí pouze nesklonnou podobu, v praxi se spojení hot dog běžně skloňuje podle vzoru „hrad“, protože jde o slovo mužského rodu neživotného, tedy hot dogy (analogie se skloňováním slova pes, které je rodu mužského životného, tu není namístě). U některých slov rodu mužského neživotného se objevují životné koncovky k zdůraznění emocionálního postoje mluvčího (např. dát góla, plavat kraula, dostat padáka, najít hřiba, dát si buřta, nařídit si budíka). Tak se v expresivně laděných projevech můžeme setkat i se spojením dát si hot doga, za základní bychom ho však nepovažovali. S kolísáním mezi neživotností a životností se u těchto jmen setkáme pouze ve 4. pádě jednotného čísla. Pokud bychom – zcela hypoteticky – chtěli použít životnou koncovku v 1. pádě množného čísla, daný tvar by zněl hot dogové, v žádném případě však ne hot dogi (stejně jako neříkáme naši kolegi, čeští biologi, severští vikingi apod.).
Zvažované varianty:
hot dogi
hot dogy
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvarosloví – podstatná jména → Životnost podstatných jmen
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Prosím o odpověď na otázku, zdali je možno slovo skóre v některých případech skloňovat. Uvedu příklady: Nadměrně se ovládající typ si přisuzuje vysoký skór v neuroticismu. Naši respondenti dosáhli nižších skórů především ve škále sociální zodpovědnosti. Pokud jde o srovnání průměrných vážených skórů u jednotlivých subškál... atd.
Klíčové slovo:
skór, skóre
Odpověď:
NASCS, SSČ i PČP zaznamenávají pouze nesklonné podstatné jméno středního rodu skóre (v 7. p. j. č. je možné užít i tvar skórem) s významem ‚stav nebo výsledek sportovního utkání vyjádřený poměrem bodů‘.
Přesto jsou citované věty v pořádku – není v nich totiž užito podstatné jméno skóre, ale skór. Tento výraz je mužského rodu a skloňuje se podle vzoru „hrad“, což dokládají i další příklady užití tohoto slova z ČNK a z internetu: vysoký skór deprese, velikost faktorového skóru, převod hodnot proměnné na standardizované skóry, navrhovaný způsob interpretace testových skórů.
Podle SSJČ je skór původem anglický termín z oblasti psychologie s významem ‚kvantitativní výsledek psychologického testu‘. Slovník odkazuje k heslu skóre, zde je však stejně jako v jiných zdrojích uveden pouze význam vztahující se ke sportu: ‚poměr bodů jako stav nebo výsledek sportovního zápasu, soutěžení‘. Rovněž Velký psychologický slovník uvádí u hesla skór (score) i variantu skóre a udává význam ‚odhadnutá nebo naměřená číselná hodnota, např. při škálování, testech, měření výkonu aj.‘. Slovník rozlišuje skór diferenční, hrubý, prahový, standardní a vážený.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Mám použít ve vašem vchodu, nebo ve vašem vchodě?
Klíčové slovo:
vchod
Odpověď:
V daném spojení je výraz vchod užit v 6. pádu jednotného čísla. V něm lze zvolit jak tvar vchodu, tak vchodě, nicméně tvar vchodu se v praxi, jak dokládá korpus SYN v8, používá častěji.
Zvažované varianty:
vchodu
vchodě
Poslední užití:
25.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování mužských jmen vzoru „hrad“ – 6. p. j. č., kap. 1 Obecné poučení
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Ráda bych se zeptala na skloňování podstatných jmen „koncert“ a „chrám“. Zvláště mě zajímá 6. pád. Je možné, že existují dvě možnosti – koncertu/koncertě a chrámu/chrámě?
Klíčové slovo:
koncert, chrám
Odpověď:
Ráda bych se zeptala na skloňování podstatných jmen chrám a koncert. Zvláště mě zajímá 6. pád. Je možné, že existují dvě možnosti – chrámu/chrámě a koncertu/koncertě?
Slova chrám a koncert se skloňují podle vzoru „hrad“. U tohoto vzoru se v 6. p. vyskytuje jak koncovka -e/-ě, tak koncovka -u. Za základní se dnes považuje koncovka -u. Tu mají nově přejímaná slova (na internetu, v managementu, na skeneru, v e-mailu atd.). Koncovku -e/-ě si podržují slova stará (v lese, na táboře, v kostele), avšak i k nim začíná pronikat koncovka -u. U mnohých slov lze zvolit koncovky obě (v dopisu – v dopise, v rozhlasu – v rozhlase, na sekretariátu – na sekretariátě).
Při rozhodování, zda užít tvar hradu, chrámu, koncertu, či hradě, chrámě, koncertě apod., hraje roli i to, o jaký význam 6. pádu se jedná. Jde-li o význam předmětný, tzn. že dané spojení plní ve větě funkci předmětu, je obvyklejší, běžnější koncovka -u (např. mluvili jsme o hradu, o koncertu). V případě, že se uplatňuje jako příslovečné určení místa, dává se obvykle přednost koncovce -e/-ě (potkali jsme se na hradě, na koncertě).
Ačkoliv pro slovo chrám platí totéž pravidlo, je přece jenom něčím výjimečné: snad pod vlivem spojení v chrámu Páně se v něm mnohem častěji užívá koncovka -u i ve významu místním.
Zvažované varianty:
koncertu
koncertě
chrámu
chrámě
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování obecných jmen -> Skloňování mužských jmen vzoru „hrad“ – 6. p. j. č.
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Jak skloňovat slovo koníček ve významu záliba? Mám větu: Podporují mě ve všech mých koníčcích/koníčkách.
Klíčové slovo:
koníček
Odpověď:
Lze použít obě varianty. Základní spisovnou koncovkou v 6. pádě množného čísla je koncovka -ích (koníčcích), avšak konkurující koncovka -ách (koníčkách) je dnes považována za rovnocennou variantu (například Slovník spisovné češtiny i Akademický slovník spisovné češtiny uvádějí obě varianty bez stylového příznaku).
Zvažované varianty:
koníčcích
koníčkách
Poslední užití:
4.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování mužských jmen – 6. p. mn. č., kap. 4 Dvou- a víceslabičná životná i neživotná podstatná jména zakončená na -g, -k, -h, -ch a životná na -ga, -ka, -ha, -cha
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Tvar 2. pádu množného čísla od slova den zní dní. Proč je tomu tak?
Klíčové slovo:
den
Odpověď:
Jedná se o pozůstatek staršího skloňování. Slovo den náleželo k tzv. n-kmenům, které měly svůj vlastní skloňovací systém. Spadají sem mj. například slova jako kámen, plamen, řemen apod. Tento typ měl skutečně ve 2. pádě množného čísla koncovku -í. Slovo den tak má ve 2. pádě množného čísla tvar podle starého skloňovacího typu (dní), anebo podle novějšího vzoru „stroj“ (dnů).
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Mám v básni větu: Půjdu zlatem blatouchů, pampelišek a orsejí. Tvar orsejí mi ale textový editor zvýrazňuje červeně. Jak bude vypadat správný tvar?
Klíčové slovo:
orsej
Odpověď:
Orsej je rodu mužského neživotného a skloňuje se podle vzoru „stroj“. Tvar 2. pádu množného čísla tak bude: orsejů.
Zvažované varianty:
orsejů
orsejí
Poslední užití:
9.3.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
orsej
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.