Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Tvar 2. pádu množného čísla od slova den zní dní. Proč je tomu tak?
Klíčové slovo:
den
Odpověď:
Jedná se o pozůstatek staršího skloňování. Slovo den náleželo k tzv. n-kmenům, které měly svůj vlastní skloňovací systém. Spadají sem mj. například slova jako kámen, plamen, řemen apod. Tento typ měl skutečně ve 2. pádě množného čísla koncovku -í. Slovo den tak má ve 2. pádě množného čísla tvar podle starého skloňovacího typu (dní), anebo podle novějšího vzoru „stroj“ (dnů).
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Mám v básni větu: Půjdu zlatem blatouchů, pampelišek a orsejí. Tvar orsejí mi ale textový editor zvýrazňuje červeně. Jak bude vypadat správný tvar?
Klíčové slovo:
orsej
Odpověď:
Orsej je rodu mužského neživotného a skloňuje se podle vzoru „stroj“. Tvar 2. pádu množného čísla tak bude: orsejů.
Zvažované varianty:
orsejů
orsejí
Poslední užití:
9.3.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Jakého rodu je v češtině výraz převzatý z němčiny gedenkšrift? Hraje roli, že v němčině (Gedenkschrift) to bylo původně ženského rodu?
Klíčové slovo:
gedenkšrift
Odpověď:
Přejaté výrazy v češtině zpravidla získávají gramatický rod podle svého zakončení. Gramatický rod v původním jazyce není obvykle určující, přestože jeho vliv někdy nelze vyloučit. Výraz gedenkšrift (platilo by to i pro původní pravopis gedenkschrift) by se měl proto řadit vzhledem k zakončení na tvrdou souhlásku a vzhledem k tomu, že nejde o osobu, ale o věc, k mužskému rodu neživotnému.
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Slovo křest ve smyslu křest knihy se skloňuje stejně jako křest ve významu náboženském?
Klíčové slovo:
křest
Odpověď:
Ano, skloňování zůstává stejné. Ať už jde o význam „obřad přijetí do církve spojený s udělením (křestního) jména; svátost očišťující člověka od prvotního hříchu“, nebo o přenesené užití: „udělení jména vůbec“ (viz Slovník spisovné češtiny), skloňování se nemění. V nepřímých pádech se vypouští část „es“: 2. p. křtu, 7. p. křtem apod.
Zvažované varianty:
křestu
křtu
Poslední užití:
19.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
křest
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Když studentka píše o bezobalovém obchodě nebo obchodu, co je správně?
Klíčové slovo:
obchod
Odpověď:
Mužská neživotná podstatná jména, která se skloňují podle tvrdého vzoru „hrad“, mohou mít v 6. p. j. č. koncovku -u i koncovku ‑ě(e). Spisovný je tedy tvar obchodu i obchodě. Projevuje se zde tendence ve funkci příslovečného určení místa volit spíše koncovku ‑ě(e) a ve funkci předmětu koncovku ‑u: v obchodě – o obchodu. Nejde však v žádném případě o striktní pravidlo, spíše o obecnou tendenci. V úzu je frekvence použití ve funkci příslovečného určení spíše ve prospěch koncovky -ě (v obchodě) a ve funkci předmětu ve prospěch koncovky -u (o obchodu).
Zvažované varianty:
obchodě
obchodu
Poslední užití:
11.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování mužských jmen vzoru „hrad“ – 6. p. j. č.
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Podle kterého vzoru se skloňují slova kilogram a větrolam? Paní učitelka má ve cvičení, že podle vzoru „hrad“ by se mělo skloňovat pouze jedno z nich, ale já myslím, že obě. Jak to je správně?
Klíčové slovo:
kilogram, větrolam
Odpověď:
Obě podstatná jména jsou rodu mužského neživotného a obě se skloňují podle vzoru „hrad“. Patrně se tedy jedná o chybu v zadání cvičení.
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
V našem technickém oboru se skloňuje pouze rádius - rádiusu, ale slyšel jsem, že je možné jen rádius - rádiu. Je to pravda? Plete se to se slovy rádio a rádium.
Klíčové slovo:
rádius
Odpověď:
Podstatné jméno rádius je rodu mužského neživotného, kromě 1. a 4. pádu jednotného čísla se zakončení -us odtrhává: rádia, rádiu, rádie, rádiu, rádiem, v množném čísle rádie, rádiů, rádiům, rádie, rádie, rádiích, rádii. Na tom se příručky shodují. Pokud je zažitá oborová norma pro určitý termín jiná, např. zde skloňování mechanickým připojováním koncovek za celé slovo, pak je možné odchylku od kodifikace přijmout. Vzhledem k tomu, že odlišení tvarů rádio, radium a rádius je funkční a odborná literatura v oboru to důsledně dělá, je tato odchylka od kodifikace odůvodnitelná.
Zvažované varianty:
rádiu
rádiusu
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Jak by se měl skloňovat omnibus? Odtrhává se při skloňování -us?
Klíčové slovo:
omnibus
Odpověď:
Doporučujeme mechanické připojování koncovek za celé slovo: 2. p. omnibusu. Je to i v souladu s tím, jak se zachází s analogicky zakončenými podstatnými jmény trolejbus, autobus a jak vypadá adjektivum v ustálených spojeních: omnibusové dotazování.
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Je správně hranolek, nebo hranolka? Když je na jídelním lístku napsáno jídlo s hranolkami, tak je to špatně?
Klíčové slovo:
hranolek
Odpověď je neaktuální.
Odpověď:
Jediná kodifikovaná podoba je mužský rod hranolek, kterou doporučujeme ve spisovné komunikaci užívat. V 7. p. mn. č. tedy „s hranolky“. V běžném úzu je však velmi časté používání tohoto podstatného jména v ženském tvaru: hranolka (a proto „s hranolkami“), přestože je to v nesouladu s kodifikací. Roli patrně hraje analogie s výrazy jako je brambora, kroketa. Uživatelé jazyka si tento název často vůbec nespojují s tvarem hranolu. Vzhledem k vysoké frekvenci i v jinak spisovných textech bychom byli k této odchylce od kodifikace tolerantní.
Zvažované varianty:
hranolky
hranolkami
Poslední užití:
25.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)