Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz:
Nevíme si rady s určením druhu vedlejší věty v souvětí „Vedoucí by měl úkoly zadávat včas, aby se lidé nenervovali, že to nestihnou“. Jde nám o tu větu „že to nestihnou“. Lze kromě příčinné věty uvažovat i o vedlejší větě předmětné? Ještě doplním, že se jedná o úkol pro 9. třídu.
Klíčové slovo:
vedlejší věta příslovečná vs. předmětná
Odpověď:
Hranice mezi předmětem a příslovečným určením – resp. mezi vedlejší větou předmětnou a příslovečnou – nemusí být vždy ostrá. V tomto případě lze skutečně uvažovat o obou pojetích. Vedlejší věta odpovídá na otázku „proč, z jakého důvodu by se lidé nervovali?“, a lze ji tudíž bez potíží určit jako větu příslovečnou příčinnou. Příruční mluvnice češtiny uvádí v příslušné kapitole např. větu „Byla zoufalá z toho, že ten jazyk neumí“. Na druhou stranu Vladimír Šmilauer v Novočeské skladbě v kapitole o předmětných vedlejších větách vypisuje typy sloves, s nimiž se pojí předmětné věty, a mezi jinými zde uvádí i slovesa s významem „bát se“, např. „Mám obavu, že tomu nebudete věřit“. Ve vašem případě se teoreticky můžeme zeptat „proč, z jakého důvodu by se lidé nervovali?“, ale také „kým, čím by se lidé nervovali?“. Jinými slovy se domníváme, že obě pojetí lze podepřít pádnými argumenty. Upozorňujeme však, že nejsme didaktické pracoviště, a proto nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe.
Poslední užití:
29.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 478, odst. 706 (vyd. 2008)
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 244, odst. 673 (vyd. 1966)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se s kolegy shodnout na druhu vedlejší věty. Jedná se o souvětí „Je to zajímavější, než si myslíš“. Kolegyně je přesvědčená, že jde o vedlejší větu podmětnou, já zastávám názor, že jde o větu měrovou. Jak to vidíte vy?
Klíčové slovo:
vedlejší věta
Odpověď:
O podmětnou vedlejší větu zcela určitě nejde, protože pozice podmětu je v hlavní větě již obsazena zájmenem „to“. Nabízí se tedy vedlejší věta příslovečná. A to buď měrová (míra zajímavosti je ještě vyšší, než si myslíš), nebo věta způsobová srovnávací (mluvnice Čeština – řeč a jazyk uvádí příklad „Život je jiný, než jak jsi o něm slýchával“, příručka Skladba češtiny od Grepla a Karlíka „Udělal to jinak, než jsem si představoval“). Jaké pojetí upřednostňuje současná školská praxe, však nevíme, jelikož nejsme didaktické pracoviště. Můžete se zkusit obrátit také na Asociaci češtinářů (https://www.ascestinaru.cz/).
Poslední užití:
26.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 337 (vyd. 2011)
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 77 (vyd. 1999)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se s kolegyní shodnout na druhu vedlejších vět v tomto souvětí: „Jakmile poznáte, že vám je divně, a jakmile na sobě zpozorujete horečku, zůstaňte doma a vlezte si do postele“. Jde nám o věty uvozené spojkou „jakmile“. Jde o věty příslovečné časové, nebo podmínkové?
Klíčové slovo:
jakmile
Odpověď:
Nejprve vás musíme upozornit, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jaké řešení by doporučila současná školská praxe. Pokud potřebujete jednoznačný verdikt pro školní prostředí, doporučujeme obrátit se na Asociaci češtinářů. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost řadí spojku „jakmile“ mezi spojky s významem časovým. Formálně tedy může jít o vedlejší věty časové (kdy máme zůstat doma a vlézt si do postele?). Na druhou stranu je známo, že některé spojky (a jimi uvozené věty) mohou mít hraniční povahu a mohou se významově prolínat s dalšími příslovečnými typy. Domníváme se, že v tomto případě nelze vyloučit ani podmínkový význam vět (za jaké podmínky máme zůstat doma a vlézt si do postele?).
Poslední užití:
25.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz:
Jaký druh vedlejší věty je v souvětí „Pokud jde o vaše rozhodnutí, nesouhlasíme s ním“?
Klíčové slovo:
vedlejší věta
Odpověď:
Souvětí „Pokud jde o vaše rozhodnutí, nesouhlasíme s ním“ obsahuje vedlejší větu příslovečnou zřetelovou („pokud jde o vaše rozhodnutí“).
Poslední užití:
27.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, o jaký druh vedlejší věty se jedná: „Byla mi taková zima, že jsem se celá rozklepala.“ Učitelka mého syna tvrdí, že se jedná o vedlejší větu příslovečnou měrovou. Já se domnívám, že jde o vedlejší větu přívlastkovou, protože závisí na podstatném jménu zima.
Klíčové slovo:
vedlejší věta
Odpověď:
O přívlastkovou vedlejší větu se nejedná, protože na podstatném jméně „zima“ nezávisí. Danou vedlejší větu bychom určili jako příslovečnou účinkovou (viz např. ve školách běžně používaná mluvnice M. Čechové a kol.: Čeština – řeč a jazyk, Praha: SPN, 2011, s. 339). Zároveň si dovolujeme upozornit, že nejsme didaktické pracoviště. Jsme si vědomi toho, že zejména na nižších stupních škol se problematika druhů vedlejších vět musí často zjednodušovat úměrně věku a schopnostem žáků (větám účinkovým jsou z významového hlediska nejbližší právě věty měrové). Nejen z tohoto důvodu není jazyková poradna určena k řešení domácích úkolů, doporučujeme obracet se s prosbou o vysvětlení přímo na učitele, kteří tyto úkoly zadávají. Odpovědi na dotazy týkající se jakéhokoli jazykového, slohového či literárního problému, který souvisí s výukou češtiny na školách, můžete také vyhledávat na webových stránkách Asociace češtinářů https://www.ascestinaru.cz/ nebo je pokládat v online diskusi na webu http://ascestinaru.cz/. Děkujeme za pochopení.
Poslední užití:
27.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz:
Jako učitelka jsem zaslala žákům souvětí, které mělo mít původně jen výchovný charakter, ale pak mě napadlo zadat jim jako úkol rozbor tohoto sdělení. Měla jsem za to, že poslední dvě věty jsou stejného rázu (způsobové), a proto jsem mezi nimi nenapsala čárku. V přicházejících řešeních se však často objevuje věta přísl. účelová. Začala jsem to tedy zkoumat do hloubky a už jsem se do toho tak zamotala, že si opravdu nejsem jistá. Prosím tedy o podání pomocné ruky z vaší strany a moc děkuji. Dané souvětí zní: „Doufám (1VH), že jste všichni rozumní(2VV předmětná) a neberete pobyt doma jako další prázdniny (3VV předmětná), že si dokážete zorganizovat svůj čas tak (4VV předmětná), abyste jej účelně využili ve vlastní prospěch (5VV přísl. způsobová) a dosáhli ve zkoušce dospělosti nejlepšího možného výsledku (6VV ?).“
Klíčové slovo:
vedlejší věta
Odpověď:
Jak jistě víte, v české syntaxi neexistuje výhradně jediný „správný“ přístup k určování druhů vedlejších vět, jejich repertoár se v různých zdrojích liší a výsledek často záleží např. na tom, zda jako hlavní kritérium upřednostníme formu, nebo naopak význam. Na základě výkladu ve známé a ve školách hojně využívané mluvnici M. Čechové a kol.: Čeština – řeč a jazyk (Praha 2011) se domníváme, že jde o věty příslovečné účinkové. Příklad na vedlejší větu uvozenou „tak, aby“ najdete však také ve výkladu o vedlejších větách způsobových. Tento zdroj rovněž pracuje s VV způsobově-účinkovými jako speciálním typem vět způsobových. V jiné odborné syntaktické literatuře se pak setkáme rovněž s VV měrově-účinkovými (viz např. J. Štěpán: Souvětí současné češtiny, Liberec, 2013, s. 57 aj.; tato část Moderní mluvnice češtiny je k dispozici i on-line: https://docs.google.com/viewer?a=v&pid=sites&srcid=ZGVmYXVsdGRvbWFpbnxtbHV2bmljZWNlc3Rpbnl8Z3g6NTA0MDQyNGM2ZmYyMmY3Yw). Podle našeho názoru lze v případě daného souvětí uvažovat o všech jmenovaných druzích VV. I vzhledem k nutnosti konzultovat řešení s jazykovou poradnou bychom však byli tolerantní i k určení VV jako účelových, neboť zejména jejich forma (tj. uvození spojkou „aby“) může studenty k této interpretaci snadno svádět (nadto se v první VV vyskytuje adverbium „účelně“). Každopádně však doporučujeme určit 5. a 6. VV stejným způsobem a za základní zde považujeme psaní bez čárky. Čárka by připadala v úvahu tehdy, pokud by pisatel chtěl mezi nimi vyjádřit jiný než slučovací poměr. Nabízí se poměr důsledkový, tj. „abyste jej účelně využili ve vlastní prospěch, a tak dosáhli ve zkoušce dospělosti nejlepšího možného výsledku“.
Poslední užití:
26.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)