Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná způsobová
Konkrétní dotaz:
Určujeme s žáky druhy vedlejších vět a zarazili jsme se u souvětí „Udělej to tak, abys ji stihl na letišti“. Většina žáků vedlejší větu určila jako účelovou, ale někteří usoudili, že jde o větu způsobovou. Jsou oba způsoby možné?
Klíčové slovo:
druh vedlejší věty
Odpověď:
V první řadě musíme upozornit, že nejme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe. Větu bychom nicméně primárně určili jako příslovečnou způsobovou. K větě účelové svádí pouze skutečnost, že je zde užita spojka „aby“, která je pro věty účelové typická, avšak významově je toto zařazení nefunkční: věta nevyjadřuje „proč to má XY udělat“, ale „jak to má udělat“.
Poslední užití:
8.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná způsobová
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s určením druhu vedlejší věty „jak mu říkali“ v souvětí „Ačkoli nevěděl, zda se ta ulice skutečně jmenuje tak, jak mu říkali, ochotně přisvědčil“. Mohlo by se jednat o vedlejší větu doplňkovou?
Klíčové slovo:
druh vedlejší věty
Odpověď:
Hned zkraje upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k této problematice přistupuje současná školská praxe. Vedlejší větu bychom však určili jako příslovečnou způsobovou – je odpovědí na otázku „jak se jmenuje?“. Je pravda, že doplňkové věty skutečně bývají uvozeny spojkou „jak“, avšak to neznamená, že všechny vedlejší věty uvozené výrazem „jak“ jsou automaticky větami doplňkovými. Vedlejší věty doplňkové většinou rozvíjejí jméno v pozici předmětu a bývají uvozeny slovesy smyslového vnímání („Viděl Petra, jak zahýbá za roh“). Dobrým poznávacím znamením věty doplňkové je, že ji můžeme nahradit infinitivem nebo dějovým přídavným jménem („Viděl Petra zahýbat za roh“ / „Viděl Petra zahýbajícího za roh“). Vaše věta nic z výše zmíněného nesplňuje, a proto není proč se domnívat, že jde o vedlejší větu doplňkovou.
Poslední užití:
12.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná způsobová
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych pomoct s určením druhu vedlejší věty v souvětí „Každý šel, jak se mu zamanulo“. Mohlo by jít o vedlejší větu doplňkovou?
Klíčové slovo:
druh vedlejší věty
Odpověď:
Hned zkraje upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k této problematice přistupuje současná školská praxe. Vedlejší větu bychom však určili jako příslovečnou způsobovou – věta blíže charakterizuje způsob chůze. Je pravda, že doplňkové věty skutečně bývají uvozeny spojkou „jak“, avšak to neznamená, že všechny vedlejší věty uvozené výrazem „jak“ jsou automaticky větami doplňkovými. Vedlejší věty doplňkové většinou rozvíjejí jméno v pozici předmětu a bývají uvozeny slovesy smyslového vnímání („Viděl Petra, jak zahýbá za roh“). Dobrým poznávacím znamením věty doplňkové je, že ji můžeme nahradit infinitivem nebo dějovým přídavným jménem („Viděl Petra zahýbat za roh“ / „Viděl Petra zahýbajícího za roh“). Vaše věta nic z výše zmíněného nesplňuje, a proto není proč se domnívat, že jde o vedlejší větu doplňkovou.
Poslední užití:
12.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná způsobová
Konkrétní dotaz:
Jsem učitelem českého jazyka a v jedné učebnici jsem narazil na řešení, s nímž nesouhlasím. Jde o určení druhu vedlejší věty v souvětí „Bariéry řeky Temže vypadají, jako by z vody vylézala obluda“. V řešení je uvedeno, že se jedná o vedlejší větu doplňkovou, ale mně se to nezdá, klonil bych se spíš k vedlejší větě způsobové. Co si o tom myslíte vy?
Klíčové slovo:
vypadat, jako by
Odpověď:
V první řadě musíme upozornit, že nejsme didaktické pracoviště, a proto nevíme, jak by se k tomuto případu stavěla současná školská praxe. Sám jistě víte, že přístupy jednotlivých mluvnic k různým problémům se mohou lišit – některé například vůbec nepracují s pojmem doplněk. Tazatele se školními dotazy proto odkazujeme na stránky Asociace češtinářů, která se zabývá právě školským přístupem k jazykovým jevům. Pokud bychom se však měli k vašemu dotazu přece vyjádřit, souhlasili bychom s vámi: tuto větu bychom jako doplňkovou nechápali. Doplněk je tradičně definován jako větný člen, který doplňuje sloveso a zároveň se vztahuje k dalšímu participantu ve větě. V tomto souvětí je však řečeno pouze to, jak bariéry vypadají, a dále jsou připodobňovány k obludě, která je však zde samostatným participantem, k bariérám nemá žádný formální vztah. V literatuře, kterou jsme prostudovali, jsou všechny typově analogické věty řazeny k vedlejším příslovečným větám způsobovým (např. „Tvářil se, jako by mu uletěly včely“ nebo „Vykračoval si, jako by mu ulice patřila“). Pro způsobovou větu svědčí i stažený tvar („Bariéry řeky Temže vypadaly jako obluda“). Přirovnávací „jako“ je tradičně chápáno jako prostředek pro vyjádření příslovečného určení způsobu („Spí jako zabitý“), případně míry, což ovšem není Váš případ („Cpe se, jako by týden nejedl“). Z výše uvedených důvodů doporučujeme určit vedlejší větu jako příslovečnou způsobovou.
Poslední užití:
16.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná způsobová
Konkrétní dotaz:
Při korektuře edukačního programu jsem narazila na otázku na určení vedlejší věty a nevím si rady. Souvětí zní: „Jaký přišel, takový odešel.“ Jaká vedlejší věta je v tomto souvětí obsažena?
Klíčové slovo:
jaký – takový
Odpověď:
Řešení není jednoznačné, protože pojetí mluvnic se různí. V první řadě je třeba vyloučit vedlejší větu přísudkovou: ta rozvíjí jmennou část přísudku jmenného se sponou a sponové sloveso zůstává v hlavní větě, např. „Není takový, jaký byl před lety“. V souvětí „Jaký přišel, takový odešel“ však sponové sloveso není, oba přísudky jsou v tomto souvětí slovesné. Když si zájmena jaký a takový nahradíme jakýmkoli přídavným jménem (např. „Přišel oblečený, odešel oblečený“) a to se pokusíme určit jako větný člen, dojdeme k závěru, že se jedná o tzv. průvodní okolnost – tento typ příslovečného určení se ve školské praxi řadí pod příslovečné určení způsobu (tzv. v širším smyslu). Pokud se tedy jedná o text určený pro školskou praxi, určila by se vedlejší věta jako vedlejší věta způsobová, ve vysokoškolské praxi by se jednalo o vedlejší větu průvodních okolností. Druhým možným řešením je určit vedlejší větu jako doplňkovou. Sémanticky jsou obě pojetí srovnatelná, liší se však formálně tím, že doplněk jako větný člen reflektuje shodu jmen (on–jaký). Vzhledem k tomu, že nejsme didaktické pracoviště, však nevíme, jak se k tomuto problému staví současná školská praxe, a proto tazatelům doporučujeme, aby se s dotazy týkajícími se jakéhokoli jazykového, slohového či literárního problému, který souvisí s výukou češtiny na školách, obraceli na Asociace češtinářů (http://ascestinaru.cz/).
Poslední užití:
7.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)