Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit s volbou zájmena v následující větě? „Uslyšíte ženu hovořit o svém/jejím manželovi.“
Klíčové slovo:
svůj; její
Odpověď:
Formální pravidlo pro užití zvratného či nezvratného přivlastňovacího zájmena říká, že přivlastňuje-li se podmětu, je namístě zvolit zvratné zájmeno. Je zřejmé, že „manžel“ v této větě je přivlastňován „ženě“, tedy předmětu, nikoli nevyjádřenému podmětu „vy“. Podle uvedeného pravidla by tedy bylo namístě volit nezvratné zájmeno: „Uslyšíte ženu hovořit jejím manželovi.“ Ze základního pravidla však existuje řada výjimek – problematické je, pokud se ve větě vyskytne tzv. zanořená (skrytá) predikace. Jelikož je uvedená věta zhuštěna pomocí infinitivní konstrukce (hovořit o svém/jejím manželovi), obsahuje tuto zanořenou predikaci, neboť ji můžeme rozvést formou vedlejší věty: „Uslyšíte ženu, jak hovoří o svém manželovi“. Ve vedlejší větě pak jednoznačně volíme zájmeno „svůj“, protože v ní je nevyjádřeným podmětem „žena“. Zvratné zájmeno je tudíž možno ve větě ponechat i po převedení do infinitivní konstrukce. V uvedené větě se tedy můžeme přiklonit k jednomu či druhému pojetí a volit buď variantu se zvratným, nebo s nezvratným zájmenem. Protože však jde o problematický případ, je třeba mít na paměti, že jedno nebo druhé řešení může na část čtenářů působit rušivě.
Poslední užití:
6.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit s volbou přivlastňovacího zájmena v následující větě? „Faktory mohou ovlivnit schopnost emitenta splácet své/jeho závazky.“
Klíčové slovo:
svůj; jeho
Odpověď:
Formální pravidlo pro užití zvratného či nezvratného přivlastňovacího zájmena říká, že přivlastňuje-li se podmětu, je namístě zvolit zvratné zájmeno. Je zřejmé, že „závazky“ v této větě náleží „emitentovi“, nikoli podmětu „faktory“. Podle uvedeného pravidla by tedy bylo namístě nezvratné přivlastňovací zájmeno: „jeho závazky“. Z tohoto pravidla však existuje řada výjimek – jiné pojetí pracuje s tzv. zanořenou (skrytou) predikací. Jelikož je uvedená věta zhuštěna pomocí infinitivní konstrukce (splácet své/jeho závazky), obsahuje tuto zanořenou predikaci, neboť ji můžeme rozvést formou vedlejší věty: „Faktory mohou ovlivnit schopnost emitenta, aby splácel své závazky“. Ve vedlejší větě pak jednoznačně volíme zájmeno „svůj“, protože v ní je nevyjádřeným podmětem „emitent“. Zvratné zájmeno je pak možno ve větě ponechat i po převedení do infinitivní konstrukce. V uvedené větě se tedy můžeme přiklonit k jednomu či druhému pojetí, v pořádku jsou obě varianty („jeho závazky“ i „své závazky“).
Poslední užití:
25.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Nemohu se rozhodnout, jaké zájmeno volit v následující větě. „Pomáháme lidem dojít svého/jejich poslání“. Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
svůj; jejich
Odpověď:
Uvedená věta je zhuštěna pomocí infinitivní konstrukce („dojít svého/jejich poslání“). Zhuštěním však často vznikají věty, které mohou být nepřehledné, nejednoznačné. Konkrétně ve vašem případě si konkuruje podmět věty („my“) a předmět („lidé“). Formální pravidlo pro užití zvratného či nezvratného přivlastňovacího zájmena říká, že přivlastňuje-li se podmětu (původci děje), je namístě zvolit zvratné zájmeno. Je zřejmé, že „poslání“ v této větě patří „lidem“, nikoli „nám“. Podle uvedeného pravidla by tedy bylo namístě nezvratné přivlastňovací zájmeno „jejich“. Jiné pojetí však pracuje s tzv. zanořenou (skrytou) predikací, která se projeví, když větu rozvedeme: „Pomáháme lidem, aby došli svého poslání“. Vyjdeme-li z tohoto pojetí, je ve zhuštěné konstrukci přijatelné i užití zvratného zájmena „svého“. V obou případech je však možné, že čtenáře volba toho či onoho zájmena zarazí. Užití zvratného zájmena navíc může zapříčinit významovou nejednoznačnost („Pomáháme lidem dojít svého poslání.“ – Jde o „naše“ poslání, nebo poslání „lidí“?). Pro lepší porozumění by bylo ideální větu rozvít již zmiňovaným způsobem (vedlejší větou): „Pomáháme lidem, aby došli svého poslání“. Ve vedlejší větě je pak volba (zvratného) zájmena jednoznačná, protože „poslání“ je přivlastňováno nevyjádřenému podmětu, kterým jsou „lidé“.
Poslední užití:
18.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Jsou prosím v následující větě správně užita přivlastňovací zájmena? „Tohle Lenny naprosto utvrdilo v její předtuše o jejím původu.“ Neměla by pisatelka místo zájmena „její“ užít zájmeno „svůj“, tedy „ve své předtuše o svém původu“?
Klíčové slovo:
její
Odpověď:
Zvratné zájmeno užíváme tehdy, když přivlastňujeme podmětu. V dané větě je podmětem zájmeno „tohle“, zatímco jméno „Lenny“, kterému přivlastňujeme „předtuchu“ a „původ“, je předmětem. Aktuální znění uvedené věty, tedy se zájmenem „její“, je tudíž v pořádku.
Poslední užití:
16.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Domnívám se, že v následující větě je chybně užito zvratné přivlastňovací zájmeno. „Českou republiku si pro svou výbornou geografickou polohu vybrala společnost [název společnosti]...“ Mám pravdu, když si myslím, že místo „svou“ by pisatel měl užít zájmeno „její“?
Klíčové slovo:
její
Odpověď:
Ano. Zvratné zájmeno užíváme tehdy, když přivlastňujeme podmětu. V uvedené větě je podmětem „společnost“, nikoli „Česká republika“. A protože „výbornou geografickou polohu“ přivlastňujeme „České republice“, která není podmětem, je namístě užít zájmeno „její“.
Poslední užití:
30.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem na větu: „Představte si, že by příjem organizace náhle vzrostl, dramaticky by vzrostl její vliv na své město“. Myslím si, že místo zájmena „své“ by mělo být užito „její“. Můžete mi to prosím potvrdit?
Klíčové slovo:
její
Odpověď:
Základní pravidlo nám říká, že přivlastňujeme-li podmětu, je namístě užít zvratné přivlastňovací zájmeno, a přivlastňujeme-li jinému větnému členu než podmětu, zvratné zájmeno neužíváme. Z tohoto pravidla existují výjimky, například pokud se ve větě vyskytne tzv. zanořená (skrytá) predikace – je otázkou, zda právě toto nevedlo pisatele k užití zvratného zájmena v dané větě (tj. mohli bychom napsat „vzrostlo to, že organizace ovlivnila své město“). Je však nutno poznamenat, že zvratné zájmeno v uvedeném souvětí vytváří jistou významovou nejednoznačnost, protože podmětem dané vedlejší věty je „vliv“, nikoli „organizace“, a na mnohé čtenáře může působit rušivě. Proto doporučujeme v souladu se základním pravidlem užít zájmeno „její“, tedy: „její vliv na její město“. Pokud by například z kontextu bylo zřejmé, o které město se jedná, ze stylistických důvodů bychom doporučovali druhé přivlastňovací zájmeno úplně vynechat.
Poslední užití:
19.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Teď jsem slyšel v televizi z úst moderátorů zajímavou jazykovou formulaci: „Do testovacích stanů je přivedla obava o své zdraví.“ Myslel jsem, že zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“ přivlastňuje vždy podmětu, což by v tomto případě byla „obava“. Z věty by tedy plynulo, že se jedná o zdraví té obavy, nikoli lidí. Nebo se mýlím?
Klíčové slovo:
své; jejich
Odpověď:
Užití zájmena „jejich“ je v každém případě v pořádku. Se zvratným zájmenem „své“ to však není tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. To, že zvratné zájmeno „svůj“ užíváme v případech, kdy přivlastňujeme podmětu, je sice funkční (a ve většině případů dostačující), avšak poněkud zjednodušené pravidlo. Ve skutečnosti existuje celá řada větných typů, v nichž se střetává více různých dějů a více participantů. V takových případech se volba přivlastňovacího zájmena nemusí řídit podle participantu gramaticky vyjádřeného podmětem. Lze tu uvažovat o tzv. zanořené predikaci, o níž psala např. Světla Čmejrková v Naší řeči: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7740. Závěrem: primárně doporučujeme užít zájmeno „jejich“, avšak užití zvratného zájmena „své“ nelze zcela vyloučit.
Poslední užití:
29.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Dovolil bych se vás zeptat na zvratné zájmeno „svůj“, resp. na jeho použití. Existuje nějaká (výjimečná) situace, kdy je možné tento tvar zájmena použít i v případech, kdy jeho „hybatel“ není ve větě podmětem, avšak z kontextu věty je posluchači víceméně zřejmé, komu zvratné zájmeno „patří“? Mám na mysli případy vět jako „Donutilo mne to si udělat pořádek ve svých věcech“ nebo „Umožnilo mi to rozšířit si své obzory“. Nebo se jedná o nepřípustnou chybu?
Klíčové slovo:
svůj; můj
Odpověď:
To, že zvratné zájmeno „svůj“ užíváme v případě, když přivlastňujeme podmětu, je sice funkční (a ve většině případů dostačující), avšak poněkud zjednodušené pravidlo. Ve skutečnosti existuje celá řada větných typů, v nichž se střetává více různých dějů a více participantů. V takových případech se většinou řídí volba přivlastňovacího zájmena nikoli podle participantu gramaticky vyjádřeného podmětem, ale podle toho, který stojí nejblíže k přivlastňované věci. Někdy pomůže, rozložíme-li si větu na segmenty, případně opíšeme-li konstrukci vedlejší větou: Donutilo mne to si udělat pořádek ve svých věcech: Něco mě donutilo – já jsem si udělal pořádek ve věcech – věci jsou moje > ve svých věcech / Donutilo mne to, abych si udělal pořádek ve svých věcech. Umožnilo mi to rozšířit si své obzory: Něco mi něco umožnilo – já jsem si rozšířil obzory – obzory jsou moje. / Umožnilo mi to, abych si rozšířil své obzory. (Upozorňujeme, že v této větě je přivlastňovací zájmeno nadbytečné, protože přivlastňujete už zvratným zájmenem si.) O chybu se tedy nejedná.
Poslední užití:
28.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen