Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že v každé druhé reklamě slyším formulaci typu „Vyzvedněte si váš dárek“. Bylo snad zrušeno zvratné zájmeno „svůj“?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Máte pravdu, přivlastňujeme-li podmětu, je skutečně namístě užití zvratného přivlastňovacího zájmena „svůj“. Tvůrci některých typů textů, zejména reklamních, však záměrně volí nezvratné zájmeno, aby v příjemcích vzbudili dojem, že je text adresován přímo jim osobně. Pak vznikají právě věty typu „Vyzvedněte si váš dárek“, které jsou z gramatického hlediska nesprávné, nicméně z hlediska funkčního mohou mít v určitých situacích své žánrové uplatnění. Je však třeba počítat s tím, že někteří příjemci mohou tento prostředek vnímat negativně, čehož jste sám důkazem. Pro úplnost dodejme, že jistý stupeň přivlastňování vyjadřuje i zvratné osobní zájemno „si“, takže mluvnicky vzato v tomto případě není nutné užít žádné přivlastňovací zájmeno: „Vyzvedněte si dárek“.
Poslední užití:
15.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
odst. 653, pozn. u dativu přivlastňovacího
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Váhám, jaké zájmeno použít ve větě „Svým/Naším profesionálním a lidským přístupem pomáháme klientům“. Když přivlastňuji větší skupině lidí, neměla bych použít spíš „naším“?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Počet lidí, jimž přivlastňujete, není rozhodující. V množném čísle je pouze třeba ohlídat, zda jsou podmět a „vlastník“ zcela totožní. V Internetové jazykové příručce uvádíme např. větu „Doma u televize fandíme našim fotbalistům na mistrovství Evropy“: podmět „my“ zde označuje malou skupinu lidí (rodinu, několik přátel apod.) a nelze říci, že by fotbalisté „patřili“ těmto několika lidem. Váš případ je však jiný, zde je pravděpodobně naopak žádoucí vyjádřit, že profesionální a lidský přístup máme „my všichni“. Proto doporučujeme užít zvratné zájmeno: „Svým profesionálním a lidským přístupem pomáháme klientům“.
Poslední užití:
15.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit se zájmeny ve větě „Začněte si spořit na své/vaše sny“. Jaké zájmeno mám použít?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Přivlastňujeme-li podmětu, je namístě užít zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“. Zde je podmětem věty nevyjádřené zájmeno „vy“ a „sny“ patří podmětu. Náležitá podoba věty je tedy „Začněte si spořit na své sny“.
Poslední užití:
21.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Jaké zájmeno mám užít ve větě „Splňte si svá/vaše přání“?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Přivlastňujeme-li podmětu, je namístě užít zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“. Zde je podmětem věty nevyjádřené zájmeno „vy“ a „přání“ patří podmětu. Náležitá podoba věty je tedy „Splňte si svá přání“.
Poslední užití:
21.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nevím, jaké zájmeno použít ve spojení „ohodnocení mé/své práce“. Poradíte?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Bez zapojení do větného kontextu nelze správnost užití zájmen posoudit. Základní pravidlo říká, že přivlastňujeme-li podmětu, je třeba užít zvratného zájmena „svůj“. Záleží tedy na tom, kdo je ve větě podmětem. Zvratné přivlastňovací zájmeno použijeme v případě, že podmětem věty je zájmeno „já“, kupř. „Jsem spokojen s ohodnocením své práce“ – já jsem spokojen a práce je moje. Naopak ve větě „Vedoucí se ujal ohodnocení mé práce“ je však třeba užít zájmeno nezvratné, protože i když je práce stále moje, podmětem věty je „vedoucí“.
Poslední užití:
20.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit s tvarem zájmena ve větě „Odpovím po svém/mém návratu“.
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Přivlastňujete-li podmětu, je třeba užít zvratné zájmeno „svůj“. Podmětem věty je nevyjádřené zájmeno „já“ a „návrat“ je „můj“. Náležitá podoba je tedy „Odpovím po svém návratu“.
Poslední užití:
20.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
V odborné práci mám větu, která začíná takto: „Začněme tedy náš chronologicky řazený přehled...“ Teď jsem však znejistěl, jestli by tam nemělo být „svůj“. Tvar „začněme“ zde signalizuje autorský plurál.
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Vyjdeme-li z obecného pravidla, které říká, že přivlastňujeme-li podmětu (původci děje), je třeba užít zvratné přivlastňovací zájmeno, je skutečně namístě zvolit tvar „svůj (přehled)“. Toto pravidlo však není absolutní. Například v případech, kdy není podmět zcela totožný se skutečným „vlastníkem“, dává se přednost nezvratnému zájmenu. Vyjadřuje-li slovesný tvar „začněme“ autorský plurál, znamená to, že za tvarem množného čísla se skrývá jediná osoba (vy). Nyní záleží na tom, kdo přesně je autorem zmíněného přehledu: pokud se na něm například podílelo více lidí, je skutečně namístě užít zájmeno nezvratné. Kromě toho je třeba zvážit i interpretaci, že chronologicky řazený přehled napsal autor pro své čtenáře, a tedy patří i čtenářům, i čtenáři mohou být považováni za „spoluvlastníky“. Přivlastňování by tedy mohlo být chápáno i jako širší než autorské, a v tom případě by bylo náležité „náš“ ve významu „náš i váš přehled“. Další výjimkou ze základního pravidla jsou případy, kdy nezvratným přivlastňovacím zájmenem zdůrazňujeme vlastnický poměr: tento přehled je náš, vytvořili jsme ho my. Teoreticky je tedy možné použít obě zájmena. Pokud však nebylo vaším záměrem zdůrazňovat vlastnický vztah, obejdete se i zcela bez zájmena: „začněme tedy chronologicky řazený přehled“.
Zvažované varianty:
začněme náš přehled
začněme svůj přehled
začněme přehled
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Narazil jsem v souvislosti s dětským pořadem, v němž vystupují ovce v roli detektivů, na větu „Ovce vyšetřují okolnosti vraždy svého/jejich pastýře“. Má zde být zvratné, nebo nezvratné přivlastňovací zájmeno?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Řešení není jednoznačné. Existuje univerzální pravidlo, které říká, že zvratné zájmeno „svůj“ užíváme v případech, kdy přivlastňujeme podmětu; to je sice funkční (a ve většině případů dostačující), avšak poněkud zjednodušené pravidlo. Ve skutečnosti existuje celá řada větných typů, v nichž se střetává více různých dějů a více participantů. To je případ i vaší věty. Výše uvedené pravidlo však na tuto větu aplikovat můžeme i tak – a tuto možnost považujeme za primární: podmětem věty jsou „ovce“ a „pastýř“ je jejich, zvolíme tedy zvratné přivlastňovací zájmeno („Ovce vyšetřují okolnosti vraždy svého pastýře.“). Na druhou stranu lze uvažovat i o tzv. zanořené predikaci, o níž psala např. Světla Čmejrková v Naší řeči: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7740. Zájmeno je ve větě součástí bohatě rozvitého neshodného přívlastku, který ve zhuštěné formě obsahuje další predikaci, která vynikne, rozvineme-li ji, například takto: „Ovce vyšetřují okolnosti, za nichž někdo zavraždil jejich pastýře“. V takovém případě je namístě pouze jméno nezvratné, protože původce druhého děje je zde jasně patrný. Druhou možností je tedy zvolit tuto interpretaci a užít přivlastňovací zájmeno nezvratné: „Ovce vyšetřují okolnosti vraždy jejich pastýře.“
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Zarazilo mě znění jedné reklamy, nedokážu rozhodnout, zda je v něm chyba, nebo ne. Text zní takto: „Pomáháme dětem plnit si své sny.“ Je zde zájmeno „své“ použito správně? Nemělo by tu spíš být „jejich“?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Věta není šťastně formulovaná, pro lepší porozumění by bylo ideální větu rozvít vedlejší větou: „Pomáháme dětem, aby si plnily (své) sny.“ Tak by se tvůrci dokonce obešli zcela bez zájmena. Říkáte však, že jde o text reklamní, což je žánr, v němž je tendence ke zhušťování velmi silná. Právě zhuštěním však často vznikají věty, které mohou být nepřehledné, nejednoznačné. Konkrétně ve vašem případě si konkuruje podmět věty („my“) a předmět („děti“). Formální pravidlo pro užití zvratného či nezvratného přivlastňovacího zájmena říká, že přivlastňuje-li se podmětu (původci děje), je namístě zvolit zvratné zájmeno. Je zřejmé, že „sny“ v této větě patří „dětem“, nikoli „nám“. Podle uvedeného pravidla by tedy bylo namístě nezvratné přivlastňovací zájmeno „jejich“. Jiné pojetí však pracuje s tzv. zanořenou (skrytou) predikací, která se projeví, když větu rozložíme: „Pomáháme dětem, aby si plnily (své) sny.“ Vyjdeme-li z tohoto pojetí, je přijatelné i užití zvratného zájmena „své“. V obou případech je však možné – a vy sama jste toho důkazem –, že čtenáře to či ono zájmeno zarazí.
Zvažované varianty:
své sny
jejich sny
Poslední užití:
1.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, jestli mám v jedné větě použít zvratné, nebo nezvratné přivlastňovací zájmeno. Věta zní takto: „Spatřil tvář dívky přibližně svého/jeho věku.“
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
První možností je uplatnit formální pravidlo pro užití zvratného přivlastňovacího zájmena, které říká, že přivlastňuje-li se podmětu (původci děje), je namístě právě zvratné zájmeno. Ve vaší větě je podmětem „on“ a „věk“ je jeho. Věta by tedy zněla „Spatřil tvář dívky přibližně svého věku“. Některé typy vět (včetně té vaší) jsou však poněkud komplikovanější, protože do děje vstupují dva subjekty. Mluví se zde o tzv. zanořené (skryté) predikaci, která je prostřednictvím různých jazykových prostředků (elipsa, nominalizace) zhuštěna tak, že není na první pohled patrná. Vaši větu můžeme rozvést např. takto: „Spatřil tvář dívky, která byla přibližně jeho věku.“ Kromě čistě formálního pojetí popsaného výše lze tedy zvolit i tuto interpretaci a užít nezvratné přivlastňovací zájmeno „jeho“: „Spatřil tvář dívky přibližně jeho věku.“
Zvažované varianty:
svého věku
jeho věku
Poslední užití:
26.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.