Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Právě čtu knihu od Margaret Cravenové „Slyšel jsem sovu zavolat své jméno“ (v originále „I Heard the Owl Call My Name“). Nějak mě v českém názvu tahá za uši spojení „své jméno“. Nemělo by tam být „mé jméno“, když má sova volat vlastně mě, a ne sebe samu?
Klíčové slovo:
svůj; můj
Odpověď:
Základní pravidlo pro volbu zvratné či nezvratné podoby zájmena zní, že zvratné zájmeno volíme tehdy, přivlastňujeme-li původci děje. Tento původce bývá typicky vyjádřen podmětem, jako např. ve větě „Eliška se věnovala jen svým zájmům“. Existují však problematičtější konstrukce, kdy jsou ve větě zachyceny dva děje s různými původci. V takovém případě hovoříme o tzv. sekundární či skryté predikaci. Tu lze odhalit rozvitím formulace, zmiňovaný název proto přetvoříme do souvětí o dvou větách: „Slyšel jsem sovu, jak zavolala mé jméno“. Z toho vyplývá, že v dané formulaci by opravdu mělo být užito nezvratné zájmeno: „Slyšel jsem sovu zavolat mé jméno“. Užití zájmena své v tomto případě pokládáme za nevhodné – ačkoliv ho podle výše uvedeného základního pravidla mohou někteří uživatelé vztáhnout k podmětu (já), a přiřknout tak sdělení zamýšlený význam, vzhledem ke skryté predikaci považujeme za primární nežádoucí interpretaci, že zvratné zájmeno odkazuje k „sově“.
Poslední užití:
3.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Jaké bude prosím správné zájmeno v následující větě? „Otestujte si svoje/vaše finanční zdraví.“
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Ve větách, v nichž přivlastňujeme podmětu (resp. původci děje), užíváme zvratné zájmeno. V uvedené větě je nevyjádřený podmět „vy“ a tomuto podmětu je „finanční zdraví“ přivlastňováno. Proto je namístě zvolit zvratné zájmeno: „Otestujte si své/svoje finanční zdraví.“
Poslední užití:
4.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Syn byl ubodán v den jeho 14. narozenin“. Pisatel chtěl sdělit, že syn měl 14. narozeniny a v tento den byl (syn) ubodán. Nemělo by v takovém případě být místo zájmena „jeho“ užito zájmeno „svůj“?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Máte pravdu. Ve větách, v nichž přivlastňujeme podmětu (resp. původci děje), užíváme zvratné zájmeno. V uvedené větě je podmětem „syn“ a tomuto podmětu jsou „narozeniny“ přivlastňovány. Proto je namístě řešení se zvratným zájmenem, tj. „Syn byl ubodán v den svých 14. narozenin“. Pokud užijeme zájmeno nezvratné („v den jeho 14. narozenin“), dojde navíc k významové nejednoznačnosti, neboť věta může vyznít tak, že mluvíme o narozeninách někoho jiného, než je „syn“.
Poslední užití:
10.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi prosím, jaké zájmeno mám zvolit v následující větě? „František mi na cestě z jeho / ze své farmy nabídl svůj pohled na celou problematiku.“
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Ve větách, v nichž přivlastňujeme podmětu (resp. původci děje), užíváme zvratné zájmeno. V uvedené větě je podmětem „František“ a tomuto podmětu je „farma“ přivlastňována. Proto je namístě řešení se zvratným zájmenem: „František mi na cestě ze své farmy nabídl svůj pohled na celou problematiku“. Pokud bychom užili zájmeno nezvratné („z jeho farmy“), mohlo by zde navíc dojít k významové nejednoznačnosti – věta by mohla vyznít tak, že mluvíme o farmě náležející někomu jinému, než je „František“.
Poslední užití:
15.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi prosím, jaké zájmeno mám volit v následující větě? „Nestěžuj si na nedostatek světlých bodů ve svém/tvém životě.“
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Ve větách, v nichž přivlastňujeme podmětu (resp. původci děje), užíváme zvratné zájmeno. V uvedené větě je nevyjádřený podmět „ty“ a tomuto podmětu je „život“ přivlastňován. Proto je namístě zvolit zvratné zájmeno: „Nestěžuj si na nedostatek světlých bodů ve svém životě“.
Poslední užití:
23.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi prosím s volbou přivlastňovacího zájmena v následující větě? „Přehrada slavila 60 let od jejího/svého uvedení do provozu.“
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Základní pravidlo pro užití zvratného zájmena říká, že přivlastňujeme-li podmětu, je namístě užít zájmeno zvratné. V uvedené větě je podmětem podstatné jméno „přehrada“ a tomuto podmětu je „uvedení do provozu“ přivlastňováno. Náležité znění věty je tedy „Přehrada slavila 60 let od svého uvedení do provozu“. Nad rámec vašeho dotazu bychom ještě doplnili, že považujeme za stylisticky vhodnější v této větě zájmeno úplně vynechat, neboť v daném kontextu může na některé čtenáře působit nezvykle a věta je srozumitelná i bez něj: „Přehrada slavila 60 let od uvedení do provozu“.
Poslední užití:
16.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Měl bych správně napsat „Sepisuji moji závěť“ a „Toto odkazuji mojí manželce“, nebo „Sepisuji svoji závěť“ a „Toto odkazuji svojí manželce“?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Ve větách, v nichž přivlastňujeme podmětu (resp. původci děje), užíváme zvratné zájmeno. V obou uvedených větách je podmětem zájmeno „já“ a tomuto podmětu je „závěť“ i „manželka“ přivlastňována. V obou případech je tedy namístě užít zájmeno „svůj“: „Sepisuji svoji závěť“ a „Toto odkazuji svojí manželce“.
Poslední užití:
18.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nemohu se rozhodnout, zda mám v jedné větě použít zvratné, nebo nezvratné zájmeno. Věta zní „Vypadá jako svá/její matka“. Můžete mi prosím poradit, které zájmeno je správně?
Klíčové slovo:
svůj; její
Odpověď:
Základní, poněkud zjednodušené pravidlo říká, že přivlastňujeme-li podmětu (původci děje), je namístě užít přivlastňovací zájmeno zvratné. Z tohoto pravidla však existují výjimky, protože ve skutečnosti se lze setkat s celou řadou větných typů (včetně vaší věty), v nichž se střetává více různých dějů a/nebo více participantů. Zde můžeme mluvit o tzv. zanořené (skryté) predikaci, která je pomocí různých jazykových prostředků (elipsa, nominalizace) zhuštěna tak, že není na první pohled patrná. Dotazovanou větu můžeme rozvést např. takto: „Vypadá tak, jako vypadá její matka.“ Proto bychom v tomto případě volili nezvratné zájmeno „její“. To potvrzuje i úzus – na základě dat Českého národního korpusu navíc zjišťujeme, že zvratné zájmeno „svůj“ bývá v takových větách užíváno výhradně ve spojení s výrazem „vlastní“: „Vypadá jako svá vlastní matka.“
Poslední užití:
11.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s volbou přivlastňovacího zájmena ve větě „Je vysoká pravděpodobnost, že tento zámeček, venkovské sídlo svého/jejího otce, Sisi navštívila“. Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Ve vedlejší větě je podmětem jméno „Sisi“ a tomuto podmětu je v přístavkové konstrukci přivlastňováno. Jestliže přivlastňujeme podmětu (resp. činiteli děje), je namístě užít zvratné zájmeno. Pokud bychom v daném případě užili zájmeno „její“ („jejího otce“), mohlo by to znamenat, že mluvíme o otci ještě nějaké jiné ženské osoby, než je „Sisi“. Náležité znění věty je tedy „Je vysoká pravděpodobnost, že tento zámeček, venkovské sídlo svého otce, Sisi navštívila“.
Poslední užití:
11.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit s přivlastňovacím zájmenem v následující větě? „Jejich cílem je získat informace, které mohou využít v jejich / ve svůj prospěch.“
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Ve vedlejší větě je nevyjádřený podmět (oni) a tomuto podmětu je „prospěch“ přivlastňován. Jestliže přivlastňujeme podmětu, je namístě užít zájmeno zvratné. Pokud bychom použili zájmeno „jejich“ („v jejich prospěch“), znamenalo by to, že mluvíme o prospěchu ještě někoho jiného, než jsou „oni“ v podmětu. Náležité znění věty je tedy „Jejich cílem je získat informace, které mohou využít ve svůj prospěch“.
Poslední užití:
3.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Měla bych správně říci „Zprávě se budu věnovat po mém návratu“, nebo „Zprávě se budu věnovat po svém návratu“?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Základní pravidlo říká, že přivlastňujeme-li podmětu, je třeba užít zvratné zájmeno. V uvedené větě je podmětem zájmeno „já“ a tomuto podmětu je přivlastňováno. Proto je náležitá podoba věty „Zprávě se budu věnovat po svém návratu“.
Poslední užití:
26.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Jaká je prosím správná podoba přivlastňovacího zájmena ve větě „Loď i se svým / s jejím kapitánem byla...“? Chci tím vyjádřit, že šlo o kapitána dané lodi.
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
V uvedené větě je podmětem podstatné jméno „loď“ a tomuto podmětu je přivlastňováno. Přivlastňujeme-li podmětu, je namístě užít zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“. Věta tedy bude znít takto: „Loď i se svým kapitánem byla...“
Poslední užití:
6.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, zda mám užít zájmeno „můj“, nebo „svůj“ v následující větě? „Nezvládl bych to bez pomoci mé/své rodiny, rodiny mých/svých kanadských přátel a mého/svého právníka.“
Klíčové slovo:
svůj; můj
Odpověď:
V uvedené větě je podmětem zájmeno „já“ a tomuto podmětu je přivlastňováno. Přivlastňujeme-li podmětu, je namístě užít zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“. Věta tedy bude znít takto: „Nezvládl bych to bez pomoci své rodiny, rodiny svých kanadských přátel a svého právníka.“
Poslední užití:
28.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, jaká zájmena bych měla použít ve větách „Souhlasím se zpracováním mých/svých osobních údajů“ a „Souhlasím se mojí/svojí registrací“. Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Základní pravidlo říká, že přivlastňujeme-li podmětu (původci děje), je namístě užít přivlastňovací zájmeno zvratné. V obou uvedených větách je podmětem zájmeno „já“ a tomuto podmětu je přivlastňováno. Podle tohoto pravidla by tedy bylo náležité užít zvratné zájmeno „svůj“. Ze zmiňovaného pravidla však existuje řada výjimek, protože jsou různé větné typy, v nichž se střetává více různých dějů a/nebo více participantů. V takových větách pak lze mluvit o tzv. zanořené (skryté) predikaci, která vynikne, když konstrukci rozvineme např. takto: „Souhlasím s tím, aby byly zpracovány (aby někdo jiný zpracoval) moje údaje“. V pořádku by tedy bylo i řešení s nezvratným zájmenem (mých údajů, s mojí registrací) – to bychom volili zejména tehdy, pokud má být zdůrazněna (je důležitá) informace, že „zpracování“ nebo „registraci“ provedla jiná osoba než ta, která udělila souhlas.
Poslední užití:
5.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Měla bych správně říci „Svůj dotaz opírám o...“, nebo „Můj dotaz opírám o...“?
Klíčové slovo:
svůj; můj
Odpověď:
V případě, že přivlastňujeme podmětu, je namístě užít zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“. Podmětem uvedené věty je nevyjádřené zájmeno „já“, proto je náležitá varianta „Svůj dotaz opírám o...“.
Poslední užití:
8.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Děkuji mojí ženě“, nebo „Děkuji svojí ženě“?
Klíčové slovo:
svůj; můj
Odpověď:
Přivlastňujeme-li podmětu, je namístě užít zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“. Zde je podmětem věty nevyjádřené zájmeno „já“, náležitá je tedy varianta „Děkuji svojí ženě“.
Poslední užití:
24.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá zájmenem ve větě „Zavři oči a postupně vnímej různé části svého/tvého těla“. Které zájmeno je správně?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Podmětem věty je zájmeno „ty“ a této osobě se zároveň přivlastňují části těla. Namístě je proto zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“.
Poslední užití:
13.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit se zájmenem ve větě „Po snídani nastoupíme s našimi/svými průvodci do autobusu“. Mám zde použít zvratné, nebo nezvratné přivlastňovací zájmeno?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Základní pravidlo říká, že přivlastňujeme-li podmětu, je namístě užít zvratné zájmeno. Z tohoto pravidla však existuje celá řada výjimek. Je-li například podmět v množném čísle, je třeba posoudit, zda jsou podmět a „vlastník“ zcela totožní. Ve vaší větě je nevyjádřený podmět „my“, jímž může být myšlen jak celý kolektiv zájezdu, tak třeba jen několik jednotlivců. V prvním případě je namístě užít zvratné zájmeno „svými“, v druhém spíše „našimi“. Dále je vhodné zmínit skutečnost, že volbou nezvratného přivlastňovacího zájmena můžeme zdůraznit vlastnický poměr: do autobusu nastoupíme právě s „našimi“ průvodci, nikoli například s průvodci jiné skupiny. Obě zájmena zde tedy mají opodstatnění, záleží na tom, co přesně chcete vyjádřit.
Zvažované varianty:
s našimi průvodci
se svými průvodci
Poslední užití:
28.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Mám před sebou větu „Jemně zvedl mou hlavu opřenou o jeho rameno“. Nemělo by tu být „o své rameno“, když to „rameno“ patří podmětu?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Základní, poněkud zjednodušené pravidlo opravdu říká, že přivlastňujeme-li podmětu (původci děje), je namístě přivlastňovací zájmeno zvratné, nicméně ve skutečnosti existuje celá řada větných typů, v nichž se střetává více různých dějů a/nebo více participantů. V těch případech si se základním pravidlem nevystačíme. Ve vaší větě můžeme mluvit o tzv. zanořené (skryté) predikaci, která vynikne, když větu rozvineme, např. takto: „Jemně zvedl mou hlavu, která byla opřena o jeho rameno“. Vidíme, že mezi podmět a přivlastňovací zájmeno je vložen další větný člen, o němž se něco říká, takže kdybychom zvolili zvratné zájmeno, mohlo by se zdát (jakkoli je to v tomto případě absurdní), že jde o rameno patřící hlavě. Při rozhodování, které zájmeno zvolit, vždy hraje důležitou roli jednoznačnost sdělení. V tomto případě je tedy užití nezvratného zájmena zcela v pořádku.
Zvažované varianty:
o jeho rameno
o své rameno
Poslední užití:
16.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Zamotal jsem se do pravidel o distribuci přivlastňovacích zájmen, můžete mi poradit? Zarazila mě věta „Při pohledu na naši planetu zjišťujeme, jak je krásná“. Nemělo by tam být zvratné zájmeno „svoji“? Zní mi to tedy strašně, ale podle pravidla, že přivlastňujeme-li podmětu, je namístě zvratné zájmeno, by to tak asi být mělo, nebo ne?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Základní pravidlo skutečně říká, že přivlastňujeme-li podmětu, je namístě přivlastňovací zájmeno zvratné, nicméně z tohoto pravidla existují výjimky. V množném čísle například musí platit, že podmět a „vlastník“ jsou zcela totožní. To zde úplně neplatí, nevyjádřené „my“ zde není blíže specifikováno. Lépe je to možná vidět na příkladu věty „Doma u televize fandíme našim fotbalistům“. My, kteří doma fandíme, bezpochyby nejsme „vlastníky“ fotbalistů, ti „patří“ celému národu. Uvedená věta je tedy v pořádku.
Zvažované varianty:
na naši planetu
na svoji planetu
Poslední užití:
15.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.