Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Může se použít formulace „nulová tolerance proti blechám a klíšťatům“, nebo by mělo být spíš „nulová tolerance blech a klíšťat“?
Klíčové slovo:
tolerance
Odpověď:
Konstrukce „nulová tolerance proti blechám a klíšťatům“ je sice významově srozumitelná, ale formálně problematická. Jako základní způsob vyjádření doporučujeme bezpředložkový 2. pád, tedy „nulová tolerance blech a klíšťat“. Právě neshodný přívlastek v 2. pádě ve spojení s podstatným jménem je totiž v češtině pravidelným protějškem předmětu slovesa ve 4. pádě, což je i případ dvojice výrazových konkurentů „tolerance něčeho – tolerovat něco“.
Vztah podstatného jména „tolerance“ a jeho doplnění samozřejmě může být vyjádřen i předložkou. Taková formulace je proti bezpředložkovému 2. pádu explicitnější – má tu výhodu, že nepřipouští interpretaci fráze „nulová tolerance blech a klíšťat“ jako ‚blechy a klíšťata netolerují [něco]‘. Nejčastěji se podle dat z Českého národního korpusu používají předložky „k“ a „vůči“, znatelně méně „na“, ostatní jsou zcela okrajové („pro“, „ohledně“ nebo právě „proti“).
Užití předložky „proti“ ve zmiňované formulaci je dost možná ovlivněno významem přívlastku „nulový“. Slovní spojení „nulová tolerance“ totiž znamená ‚žádnou toleranci, netoleranci‘, negativní postoj k něčemu, tedy vlastně postoj proti něčemu. Zároveň se nabízí vykládat to jako kontaminaci slovesnými vazbami jako „bojovat proti něčemu“ nebo „chránit (něco) proti něčemu“.
V téměř šestimiliardovém korpusu SYN v10 je jen 62 relevantních výskytů spojení „tolerance proti“. Jedna třetina z nich je v textech odborné povahy ve významu popsaném Slovníkem spisovného jazyka českého jako ‚schopnost organismu snášet určité látky‘ – např. „vykazuje vysokou toleranci proti klasovým fuzáriím“, „rezistence a tolerance proti viru žloutenky vodnice“ apod. Více než třetinu pak tvoří právě (obvykle žurnalistická) užití sousloví „nulová tolerance“ (proti nenávisti, násilí, rasismu, homofobii aj.). Ale i po slovním spojení „nulová tolerance“ je v korpusových textech mnohem častější podstatné jméno ve druhém pádě, a když už se vyskytuje předložka, tak spíš „vůči“ nebo „pro“.
Z řečeného vyplývá, že formulace s předložkou „proti“ je sice srozumitelná, ale při jejím užití je třeba počítat s tím, že na některé uživatele může působit chybně (s ohledem na vazebnou kontaminaci) nebo neobvykle, a tedy nikoliv neutrálně přijatelně.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Dohadujeme se, zda v textu použít spojení „po absolutoriu na škole“, nebo „po absolutoriu školy“. Které spojení je prosím podle vás vhodnější?
Klíčové slovo:
absolutorium
Odpověď:
Většina starších výkladových slovníků uvádí u hesla „absolutorium“ ve spojení se studiem pouze význam ‚osvědčení o absolvování‘. Zdůrazňuje se zde tedy význam fyzického výstupu, dokumentu, nikoli procesu. Tomu odpovídá i výklad ve Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení (Praha: Academia 2005), podle nějž je jedinou náležitou vazbou ‚absolutorium z něčeho; odněkud‘, např. „absolutorium z hudební vědy“, „absolutorium ze Sorbonny“. Ovšem aktuálně vznikající Akademický slovník současné češtiny (https://slovnikcestiny.cz/) uvádí několik dalších významů, mimo jiné ‚úspěšné ukončení studia‘ či ‚závěrečné zkoušky na některých školách‘). V příkladech užití zde pak můžeme najít věty „Do absolutoria na konzervatoři jí chybějí dva roky“; „Po absolutoriu taneční konzervatoře nastoupila…“ apod., tedy jak spojení s bezpředložkovým 2. pádem, tak s předložkovým 6. pádem. Podíváme-li se na užívání těchto vazeb v praxi, korpus SYN v11 dokládá 1 322 výskytů spojení výrazu „absolutorium“ následovaného bezpředložkovým 2. pádem, přičemž drtivá většina jmen ve 2. pádě označuje právě absolvovanou školu nebo obor (absolutorium hotelové školy; absolutorium ekonomického oboru; absolutorium právnické fakulty apod.). Pokud hledáme spojení „absolutorium + na + 6. pád“, objevíme 444 dokladů (od jejího absolutoria na univerzitě; po absolutoriu na Harvardu; absolutorium na špičkové univerzitě apod.). Předložkové spojení je tedy mnohem méně časté, ovšem i tak lze konstatovat, že se v praxi dosti užívá. Je tedy možno obhájit jednu i druhou vámi navrhovanou možnost, jen je třeba počítat s tím, že část uživatelů jazyka je stále může vnímat jako problematické (zejména onu méně frekventovanou, předložkovou variantu).
Pokud bychom chtěli vaše spojení vyřešit zcela neproblematicky, doporučujeme místo výrazu „absolutorium“ užít slovesné podstatné jméno „absolvování“, které jednoznačně pojmenovává proces, děj. To bude pak následováno pouze bezpředložkovým 2. pádem, jak je tomu u většiny spojení, která vznikla převedením vazby „sloveso + předmět ve 4. pádě“ (např. absolvovat školu) do vazby substantivní; náležitě tedy: „po absolvování školy“.
Poslední užití:
30.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Je možno užít spojení „pečovatel sbírky“, nebo je správná pouze vazba „pečovatel o sbírku“?
Klíčové slovo:
pečovatel
Odpověď:
Slovníky vazeb dané spojení bohužel neuvádějí, proto si odpověď tímto způsobem nemůžeme ověřit. Vazba „pečovatel o něco“ je zcela jistě v pořádku, protože je transformací slovesné vazby „pečovat o něco“. Vedle toho se ale ve spisovné praxi často vyskytuje právě i vazba s bezpředložkovým druhým pádem. V korpusu SYN v12 můžeme najít 224 dokladů spojení „pečovatel něčeho“, což je zhruba o polovinu méně než u spojení „pečovatel o něco“ (u toho korpus ukazuje 441 dokladů). I tak ale lze konstatovat, že vazba s druhým pádem se vcelku užívá, přestože pro část uživatelů může být méně obvyklá. Můžete tedy užít jak spojení „pečovatel o sbírku“, tak „pečovatel sbírky“.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Mělo by se správně říkat „konzultant něčeho“, nebo „konzultant pro něco“? Je to myšleno ve vztahu k nějaké oblasti, kterou daný člověk konzultuje / v níž je odborníkem.
Klíčové slovo:
konzultant
Odpověď:
Slovníky vazeb dané spojení bohužel neuvádějí, proto si odpověď tímto způsobem nemůžeme ověřit. Pokud jde o jazykovou praxi, Český národní korpus ukazuje 680 výskytů spojení „konzultant pro + 4. pád“ (konzultant pro prodej / strojírenství / zahraniční záležitosti apod.) a 2933 výskytů spojení „konzultant + 2. pád“ (konzultant filozofie / marketingu apod.), ovšem v tomto druhém případě (konzultant čeho) výsledky obsahují i velké množství dokladů typu „konzultant firmy/společnosti XY“, „konzultant vlády“ apod. Na základě dokladů ale můžeme potvrdit, že obě vazby („konzultant něčeho“ i „konzultant pro něco“) jsou obvyklé a velmi hojně užívané – obě také považujeme za přijatelné.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mě, zda je vhodnější spojení „předpoklad procesu“ nebo „předpoklad pro proces“. Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
předpoklad
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u hesla „předpoklad“ dokonce tři možné vazby: předpoklad něčeho (předpoklady vývoje), předpoklad k něčemu (předpoklady k povolání) a předpoklad pro něco (předpoklad pro výkon činnosti). Obě vazby, na které se ptáte, jsou tudíž v pořádku.
Poslední užití:
7.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně vazba „osvědčení odborné způsobilosti“, nebo „osvědčení o odborné způsobilosti“?
Klíčové slovo:
osvědčení
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u hesla „osvědčení“ tři možné vazby: osvědčení o něčem (osvědčení o státním občanství), osvědčení k něčemu (osvědčení k distribuci léčiv) a osvědčení něčeho (mj. i osvědčení způsobilosti). Obě vazby, na které se ptáte, jsou tudíž přijatelné.
Poslední užití:
8.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat na náležitou vazbu podstatného jména „reflexe“. Měla bych spíše říkat „reflexe něčeho“, nebo „reflexe nad něčím“? Nebo jsou správně obě vazby?
Klíčové slovo:
reflexe
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u hesla „reflexe“ tři možné vazby: reflexe o něčem (reflexe o životě), reflexe nad něčím (reflexe nad uměleckým dílem) a reflexe něčeho (reflexe pocitů). Obě vazby, na které se ptáte, jsou tudíž v pořádku.
Poslední užití:
9.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Je správná vazba „v kontextu něčeho“, nebo „v kontextu s něčím“?
Klíčové slovo:
kontext
Odpověď:
Podle Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení je vhodné užívat vazbu „v kontextu něčeho“. Vazbu „v kontextu s něčím“ slovníky neuvádí.
Zvažované varianty:
v kontextu něčeho
v kontextu s něčím
Poslední užití:
1.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo „kontext“
Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně vazba „výpis z vysvědčení“, nebo „výpis vysvědčení“?
Klíčové slovo:
výpis z vysvědčení
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení i Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost v příkladech pod heslem „výpis“ uvádějí pouze vazby s předložkou „z“: výpis z matriky, z účtu, z trestního rejstříku... Chceme-li spojením vyjádřit, že jde o něco, co je vypsáno z vysvědčení, doporučujeme užít analogickou vazbu „výpis z vysvědčení“. Bezpředložkovou vazbu s druhým pádem je namístě užít např. ve spojení „opis vysvědčení“.
Zvažované varianty:
výpis z vysvědčení
výpis vysvědčení
Poslední užití:
21.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mě, s jakou vazbou se pojí slovo „nešvar“. Konkrétně mi jde o spojení „jeden z nešvarů návštěvníků pražských lesů“. Nebo by mělo být „jeden z nešvarů u návštěvníků pražských lesů“?
Klíčové slovo:
nešvar
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení heslo „nešvar“ neuvádí. V příkladech slovníků spisovné češtiny najdeme „nešvary těla“ nebo „nešvary tehdejší společnosti“, tedy bezpředložkové vazby. Zároveň je však třeba podotknout, že příklady ve slovnících jsou voleny výběrově. V Českém národním korpusu, který shromažďuje korigované texty z různých oblastí, se vazba s předložkou „u“ objevuje, i když nepříliš hojně. Primárně tedy doporučujeme bezpředložkovou vazbu, avšak nelze vyloučit ani vazbu předložkovou.
Zvažované varianty:
nešvar návštěvníků
nešvar u návštěvníků
Poslední užití:
18.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.