Dotaz:
Valence podstatných jmen – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně „porozumění něčemu“, nebo „porozumění něčeho“?
Klíčové slovo:
porozumění
Odpověď:
Slovesné podstatné jméno „porozumění“ se pojí se 3. pádem, stejně jako sloveso, od kterého bylo utvořeno, tedy „porozumět něčemu“ – „porozumění něčemu“ (porozumění textu, porozumění stanovisku apod.). Vedle toho se také může pojit s předložkovým 4. pádem: „porozumění pro něco“ (porozumění pro děti, porozumění pro jejich zájmy apod.). Vazba „porozumění něčeho“ tedy není náležitá.
Poslední užití:
19.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „nadšenec do historie“, nebo „nadšenec pro historii“?
Klíčové slovo:
nadšenec
Odpověď:
Slovníky vazeb podstatné jméno „nadšenec“ neuvádějí. U slovesa „nadchnout se“ je však uvedena vazba „pro někoho, pro něco“, u podstatného jména „nadšení“ vazba „pro něco, z něčeho“. Spojení „nadšenec pro historii“ je zcela jistě v pořádku. V praxi je však u podstatného jména „nadšenec“ mnohem častěji užívána předložka do: „nadšenec do někoho/něčeho“ – v Českém národním korpusu se tato vazba vyskytuje 2827x, zatímco spojení „nadšenec pro někoho/něco“ pouze 1906x. Proto je namístě akceptovat obě varianty, tedy jak „nadšenec pro historii“, tak „nadšenec do historie“.
Poslední užití:
2.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Naše občanské sdružení se snaží prosadit vznik jakéhosi památníku. Nejsme si jistí, jestli v názvu máme uvést „památník obětí“ nebo „památník obětem“. Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo:
památník
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u hesla „památník“ vazbu jak s druhým, tak se třetím pádem. Ve vazbě se 3. p. zpravidla pociťujeme výpustku přídavného jména, tedy: „památník (věnovaný) obětem“, a tato vazba bývá užívána zejména tehdy, jde-li o osoby (památník padlým hrdinům, vojákům apod.), zatímco u neživých entit volíme obvykle druhý pád (Památník národního písemnictví). V uvedeném případě můžete zvolit obě možnosti, přičemž frekventovanější je varianta „památník obětem“.
Zvažované varianty:
památník obětí
památník obětem
Poslední užití:
18.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku vazba „zamezení rozvoje“?
Klíčové slovo:
zamezení
Odpověď:
Valenční slovník českých sloves (VALLEX) uvádí u slovesa „zamezit“, z něhož je slovesné podstatné jméno „zamezení“ odvozeno, dva významy: ve významu „zabránit“ slovník připouští pouze vazbu se třetím pádem, ve významu „zakázat, znemožnit“ pak vazbu se třetím i se čtvrtým pádem. Významový rozdíl je velice těsný a domníváme se, že ve vašem případě je možné připustit obojí výklad – přestože význam „zabránit“ považujeme za primární. Vazba se třetím pádem („zamezení rozvoji“) je tedy určitě v pořádku, v úvahu však připadá i vazba s druhým pádem: pokud totiž ze slovesa, které se pojí se čtvrtým pádem, vytvoříme slovesné podstatné jméno, mění se vazba ze čtvrtého pádu na druhý (darovat květinu > darování květiny). Proto je z našeho pohledu v pořádku i vazba „zamezení rozvoje“.
Zvažované varianty:
zamezení rozvoji
zamezení rozvoje
Poslední užití:
8.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně vazba „zabránění aspirace“? Nemělo by být slovo „aspirace“ ve třetím pádě, tedy „zabránění aspiraci“?
Klíčové slovo:
zabránění
Odpověď:
Ano, namístě je skutečně třetí pád. Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení sice neuvádí přímo slovesné podstatné jméno „zabránění“, uvádí však sloveso „zabránit“, z něhož je podstatné jméno odvozeno, a připouští pouze vazbu se třetím pádem. Spojení by tedy mělo znít „zabránění aspiraci“.
Zvažované varianty:
zabránění aspiraci
zabránění aspirace
Poslední užití:
8.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz na vhodnost formulace. Jedná se mi o větu „V hodnocení mezinárodní organizace práce je Česká republika na 14. místě“. Je zde v pořádku druhý pád – hodnocení koho čeho? Neměl by zde být sedmý pád, tedy „V hodnocení mezinárodní organizací...“?
Klíčové slovo:
hodnocení čeho/čím
Odpověď:
Obecně je přesnější vazba se sedmým pádem, protože vazba s druhým pádem může vést k potenciální dvojznačnosti. Ta se však v běžném hovoru obvykle odstraní kontextem: zde je například na základě kontextu celé věty zřejmé, že není hodnocena mezinárodní organizace, ale Česká republika. Užít tedy můžete obě varianty.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Prosím o radu, která vazba je podle vás nejvhodnější: „Epidemie byly v historii účinným prostředkem k odstranění ekonomických nerovností ve společnosti“ / „Epidemie byly v historii účinným prostředkem na odstranění ekonomických nerovností ve společnosti“ / „Epidemie byly v historii účinným prostředkem odstranění ekonomických nerovností ve společnosti“.
Klíčové slovo:
prostředek k
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého uvádí pouze vazbu „prostředek k“. Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí předložky „k“, „na“ a „proti“. Předložka „na“ se podle dat Českého národního korpusu užívá ve spojení se jménem „prostředek“ hojně, avšak slovo „prostředek“ zde vystupuje hlavně ve významu „přípravek“ („prostředek na hubení hmyzu“) a „peníze“ („prostředky na kulturu“). Ve vašem případě bychom doporučovali užít předložku „k“.
Zvažované varianty:
prostředkem k
prostředkem na
prostředkem
Poslední užití:
18.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jestli jsou spravné obě následující možnosti: „Shodli jsme se ve spoustě věcí“ a „Shodli jsme se ve spoustě věcech“. Nebo snad i „ve spousta/spoustu věcech“?
Klíčové slovo:
spousta
Odpověď:
Možností je skutečně více. V češtině totiž může být „spousta“ buď podstatné jméno, nebo příslovce. Užijeme-li výraz v platnosti podstatného jména, bude věta vypadat takto: „Shodli jsme se ve spoustě věcí.“ V platnosti příslovce zůstává výraz „spousta“ nesklonný: „Shodli jsme se ve spousta věcech.“ Připomeňme ještě, že příslovce „spousta“ má též ustrnulou variantu „spoustu“, kterou již současné slovníky hodnotí též jako náležitou. V pořádku je tedy i třetí možnost, „Shodli jsme se ve spoustu věcech“.
Zvažované varianty:
ve spoustě věcí
ve spoustě věcech
ve spousta věcech
ve spoustu věcech
Poslední užití:
14.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)