Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku použít spojení „satira na něco“?
Klíčové slovo:
satira
Odpověď:
Valenční slovníky bohužel heslo „satira“ neobsahují. Podíváme-li se do korpusu SYN v13, zjistíme, že spojení „satira na někoho/něco“ se zde vyskytuje v podobě 1455 dokladů. To je dokonce více než spojení „satira někoho/něčeho“ – u ní se nám ukazuje 1195 výskytů. Můžeme tedy konstatovat, že vazba s předložkovým 4. pádem (satira na) je velmi obvyklá a jazykově v pořádku.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je možné slovo „dispenze“ užít ve spojení s předložkou „od“, jako je tomu například v následující větě? „Snoubenci byli oddáni s církevní dispenzí od manželských překážek.“
Odpověď:
Slovníky vazeb bohužel vazbu podstatného jména „dispenze“ nepopisují. V korpusu SYN v13 však můžeme najít 39 relevantních dokladů spojení „dispens/dispenze od + 2. pád“ ve smyslu „úleva od nějaké povinnosti“. Je tedy zřejmé, že vazba se v praxi vyskytuje, a také vzhledem k tomu, že je vazba užívána analogicky dle slova „úleva“ či „osvobození“, považujeme ji za přijatelnou.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je vhodnější užít spojení „barva na renovaci radiátorů“, nebo „barva pro renovaci radiátorů“?
Klíčové slovo:
barva
Odpověď:
Pro vyjádření účelu je významově vhodná jak předložka „pro“, tak předložka „na“. V současnosti je předložka „na“ značně expanzivní a lze ji pozorovat i v kontextech, kde se dříve užívaly výhradně předložky jiné. Na základě dat korpusu SYN v12 můžeme vyhodnotit, že slovo barva se hojně užívá s oběma předložkami, ovšem s předložkou „na“ je mnohem častější („barva na + 4. pád“: 9397 dokladů, naproti tomu „barva pro + 4. pád“: 2319 dokladů). Zadáme-li konkrétní spojení „barva na renovaci“, nalezneme 4 výskyty, zatímco totéž spojení s předložkou pro („barva pro renovaci“) se v korpusu vyskytuje pouze jedenkrát. Ve vašem spojení ale považujeme za přijatelné obě varianty.
Poslední užití:
4.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla „na“, „pro“
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Máme s kolegyní při, zda pojmenovat naše pracoviště „kancelář na podporu [něčeho]“, nebo „kancelář pro podporu [něčeho]“. Která předložka je prosím správná?
Klíčové slovo:
kancelář
Odpověď:
Slovníky vazeb dané spojení bohužel neuvádějí, proto si odpověď tímto způsobem nemůžeme ověřit. Z jazykové praxe vyplývá, že se užívají obě vazby. V Českém národním korpusu (v korpusu syn v9) nalezneme 15 výskytů spojení „kancelář na podporu něčeho“ a 23 výskytů téhož spojení s předložkou „pro“. Vazba s předložkou „pro“ je tedy o něco častější, nicméně za přijatelná považujeme obě řešení.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Pomůžeme vám s optimalizací nákladů na pronájem kancelářských prostor“. Neměl by autor napsat spíše „nákladů za pronájem“?
Klíčové slovo:
náklad
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u podstatného jména „náklad“ pouze vazbu s předložkou „na“ (náklady na studium, na vědeckou expedici apod.). Věta „Pomůžeme vám s optimalizací nákladů na pronájem kancelářských prostor“ je tedy v pořádku.
Poslední užití:
18.8.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „dopad na účetnictví“, nebo „dopad do účetnictví“?
Klíčové slovo:
dopad
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u podstatného jména „dopad“ ve významu „důsledek, vliv“ pouze vazbu „dopad na někoho/něco“. Naopak ve významu „dopadnutí předmětu“ je možná jak vazba „na něco“, tak „do něčeho“, případně „někam“ (dopad do písku, do pilin apod.). V uvedeném případě je však namístě užít spojení „dopad na účetnictví“.
Poslední užití:
8.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, zda je správně spojení „soustrast nad něčím“, „soustrast k něčemu“, nebo „soustrast při něčem“?
Klíčové slovo:
soustrast
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u hesla „soustrast“ tři možné vazby: „soustrast s někým/něčím“ (s. s pozůstalými, s utrpením bližního), soustrast nad něčím“ (s. nad úmrtím) a „soustrast k něčemu“ (s. k tragédii). Vazba „soustrast při něčem“ kodifikována není a v úzu se téměř nevyskytuje.
Poslední užití:
12.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jestli je vedle vazby „informace o něčem“ přijatelné i spojení s předložkou „k“, tj. „informace k něčemu“.
Klíčové slovo:
informace
Odpověď:
Možné jsou obě vazby. Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení u hesla „informace“ uvádí jak vazbu „o něčem“ („informace o zahájení výstavy“), tak „k něčemu“ („informace k projednávané kauze“).
Poslední užití:
5.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je prosím možné v odborném kontextu (konkrétně jde o fyziku) použít vazbu „závislost od“ (například „závislost od teploty“), nebo je jediným správným řešením vazba „závislost na“?
Klíčové slovo:
závislost
Odpověď:
Vazba „záviset od“ (potažmo „závislý od / závislost od“) vznikla patrně zkřížením vazeb „záviset na“ a „odviset od“. Slovník spisovného jazyka českého hodnotí vazbu s předložkou „od“ jako zastaralou a nevhodnou, proto ji pro běžný text nedoporučujeme. Avšak data Českého národního korpusu ukazují, že v některých odborných oblastech, jako je například ekonomie či právě fyzika, není vazba „záviset od“ nikterak neobvyklá. Proto je možné ji v takových textech tolerovat, ačkoli je třeba počítat s tím, že na některé čtenáře může působit rušivě.
Zvažované varianty:
závislost od teploty
závislost na teplotě
Poslední užití:
14.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Objevila jsem několik spojení typu „nápověda na nalezení pokladu“, „nápověda na další stanoviště“ apod. Jaká je prosím správná předložková vazba slova „nápověda“ v takovýchto kontextech? Neměla bych spíše napsat „nápověda k nalezení pokladu“ apod.?
Klíčové slovo:
nápověda
Odpověď:
Slovníky vazeb heslo „nápověda“ bohužel neobsahují. Z dat Českého národního korpusu ale vyplývá, že mnohem častější je právě vámi navrhovaná vazba s předložkou „k“: „nápověda k používání“ apod. Předložka „na“ se společně s podstatným jménem „nápověda“ vyskytuje především se 6. pádem ve významu „kde“: „nápověda na desce stolu / na monitoru“ apod. Užití předložky „na“ v dotazovaném kontextu („nápověda na nalezení“) je spíše řídké, nelze jej ale vyloučit. Celkově se přikláníme k volbě běžnější vazby s předložkou „k“, protože předložka „na“ v tomto ohledu může na některé účastníky komunikace působit nezvykle.
Poslední užití:
7.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.