Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je nějaký významový rozdíl mezi vazbami „zaměnit něco s něčím“ a „zaměnit něco za něco“? Setkal jsem se s názory, že první uvedená vazba nese význam nežádoucí záměny, například „zaměnit hřib s muchomůrkou“, zatímco druhá by měla vyjadřovat spíše výměnu, např. „zaměnit auto za jízdní kolo“. Je to pravda?
Klíčové slovo:
zaměnit
Odpověď:
Vámi uvedené tvrzení platí jen částečně. Z údajů ve Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení (Academia, Praha 2005) vyplývá, že u slovesa „zaměnit“ ve významu ‚omylem vzít, užít, považovat něco/někoho za něco/někoho jiného téhož druhu‘ můžeme volit jak vazbu „zaměnit něco/někoho s něčím/někým“, tak „zaměnit něco/někoho za něco/někoho“, případně pouze „zaměnit něco/někoho“. Jsou zde uvedeny následující příklady: Nezkušený houbař snadno zamění žampion za muchomůrku zelenou. Snad voliči nezamění bílou obálku pro volby do Senátu se šedou pro komunální volby. Šatnářka zřejmě ty dva kabáty zaměnila. Naproti tomu ve významu ‚vyměnit, vystřídat‘ je náležité pouze spojení s předložkou „za“, například „Leckdo už zaměnil řemeslo za život kočovníka“. Je tedy zřejmé, že vazbu „zaměnit něco za něco“ lze užít v obou významech.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „pacient je připojen na přístroje“, nebo „pacient je připojen k přístrojům“?
Klíčové slovo:
připojit; připojen na; připojen k; přístroj; na přístroje; k přístrojům
Odpověď:
Podíváme-li se do Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení (2005) na heslo „připojit“, nalezneme zde dva základní významy. První z nich je ‚spojit něco s něčím v jeden celek‘ a jsou u něj uvedeny obě vazby – k něčemu i na něco: „připojit lokomotivu k soupravě“, „připojit ústřední topení na dálkový rozvod“. Ve druhém významu – ‚přiřadit‘ – je zmíněna pouze vazba s předložkou „k“: „K žádosti připojte dvě fotografie“. Valenční slovník Vallex 4.0 (2016) uvádí u hesla „připojit, připojovat“ taktéž obě předložkové vazby. I zde je významové rozlišení: vazba s předložkou „na“ se podle slovníku pojí s významem ‚spojit/spojovat, zapojit/zapojovat, umožnit/umožňovat fungování‘ (např. připojit topení na dálkový rozvod páry), což by v zásadě odpovídalo vašemu kontextu. Naproti tomu „připojit k“ podle slovníku znamená spíše ‚přidat/přidávat, doplnit/doplňovat‘ (připojit k dopisu stížnost).
Slovníkové popisy nasvědčují tomu, že ve druhém významu (v němž je náležitá pouze vazba s předložkou „k“), kdy něco k něčemu přikládáme či něco něčím doplňujeme, bude výraz v platnosti předmětu označovat věc. Je však nutno dodat, že ani v prvním významu nenajdeme ve slovnících příklad, kde by výraz v platnosti předmětu označoval osobu. Situace, kdy je v základním významu na něco / k něčemu připojen člověk, je totiž trochu specifická a není příliš obvyklá. Stranou ponechme přenesená užití u slovesa „připojit se“, v nichž naopak velmi často s osobou počítáme (uživatel se připojil na internet, elektřinu apod.)
V praxi je v daném kontextu (osoba a přístroj) častěji užívána varianta s předložkou „na“: korpus SYN v13 dokládá 139 výskytů spojení „připojen na (nějaký) přístroj“. Oproti tomu dokladů spojení „připojen k“ (nějakému) přístroji je v tomtéž korpusu 58 – to je sice méně, ovšem rozhodně nejde o zanedbatelné procento. A protože jeden ze slovníků řešení s předložkou „k“ teoreticky připouští, považujeme za (významově i stylově) přijatelná obě znění věty, tedy jak „Pacient je připojen na přístroje“, tak „Pacient je připojen k přístrojům“.
Poslední užití:
5.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Překladatelka užívá spojení „plakat pro někoho/něco“, ale já bych spíš napsala „plakat nad někým/něčím“. Co z toho je prosím správně? Nebo lze užít obojí? A není tam nějaký významový rozdíl?
Klíčové slovo:
plakat; plakat nad; plakat pro
Odpověď:
Valenční slovník Vallex 3.0, který je dostupný online, uvádí u hesla „plakat, plakávat“ tři možná předložková doplnění: „kvůli + 3. pád“, „pro + 4. pád“ a „nad + 7. pád“. V příkladech užití je spojení „pláče nad mrtvými / pro děti“. Tato doplnění jsou uvedena jako významové ekvivalenty. Můžete se tedy rozhodnout pro kteroukoli z variant.
Poslední užití:
1.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo plakat, plakávat
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
V rámci reklamního spotu jsme použili větu „Zachraňujeme svět od studené vody“. Klientka nás upozornila, že vazba „zachránit/zachraňovat od“ není vhodná a že bychom měli užít vazbu s předložkou „před“ (Zachraňujeme svět před studenou vodou). Je to pravda?
Klíčové slovo:
zachraňovat
Odpověď:
Vazba „zachránit/zachraňovat něco/někoho od někoho/něčeho“ se v současném úzu vyskytuje, a to nikterak mizivě – v Českém národním korpusu nalezneme vazbu „zachránit od někoho/něčeho“ 2 794x; naproti tomu výskytů s předložkou „před“ je 10 778. Ovšem Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí jako náležitou pouze vazbu „zachránit/zachraňovat něco/někoho před někým/něčím“. Proto bychom skutečně doporučili volit řešení s předložkou „před“: „Zachraňujeme svět před studenou vodou“.
Poslední užití:
11.8.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mě, jaká je správná vazba sloves „manifestovat“ a „demonstrovat“. Myslím si, že správně by se mělo užívat spojení „manifestovat za něco“, ale „demonstrovat proti něčemu“. Přijde mi, že to ale lidé často chybně zaměňují a říkají či píšou také „manifestovat proti něčemu“ a „demonstrovat za něco“. Můžete mi prosím na tuto otázku odpovědět?
Klíčové slovo:
manifestovat; demonstrovat
Odpověď:
Pokud jde o sloveso „manifestovat“, slovníky vazeb považují za jedinou náležitou předložkovou vazbu pouze vazbu „manifestovat za něco“ („manifestovat za zrušení KSČ“). Vedle toho lze toto sloveso užívat i ve spojení s bezpředložkovým 4. pádem, tedy „manifestovat něco“ („manifestovat svou nespokojenost“). U slovesa „demonstrovat“ ve významu „vyjadřovat nespokojenost“ se ovšem připouští jak spojení s předložkou „proti“ („demonstrovat proti vládním opatřením“), tak s předložkou „za“ („demonstrovat za svobodu slova“). V praxi se hojně užívají obě varianty, přestože vámi navrhovaná vazba („demonstrovat proti“) je mnohem frekventovanější – v korpusu SYN v11 se sloveso „demonstrovat“ s předložkou „proti“ vyskytuje 3718x, zatímco s předložkou „za“ 1983x.
Poslední užití:
17.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je možno vedle „zastavte se u nás“ říci také „zastavte se k nám“, nebo je tato druhá varianta vyloženě špatně?
Klíčové slovo:
zastavit se
Odpověď:
Slovníky vazeb uvádějí u slovesa „zastavit se, zastavovat se“ pouze vazbu „zastavit se u“ (zastavil se u mě), případně „zastavit se v“ (zastavil se v lékárně). Spojení „zastavte se k nám“ vzniklo zřejmě tzv. kontaminací, tedy nenoremním zkřížením vazeb „zastavte se u nás“ a „přijďte k nám“.
Zvažované varianty:
zastavte se u nás
zastavte se k nám
Poslední užití:
21.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Při kontrole bakalářské práce jsem narazila na vazbu „diskutovat nad něčím“. Já jsem tedy starší ročník a řekla bych jedině „diskutovat o něčem“, ale možná se mýlím.
Klíčové slovo:
diskutovat
Odpověď:
Vazbu „diskutovat nad něčím“ sice neuvádějí ani slovníky spisovné češtiny, ani Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení, uvádí ji však online slovník slovesných vazeb Vallex 3.0 (viz příklad „diskutoval se studentem nad problémem“). Nelze ji tedy odmítat, avšak zároveň je třeba mít na paměti, že podle dat Českého národního korpusu je v úzu mnohem méně frekventovaná než základní vazba „diskutovat o něčem“ a že někteří uživatelé češtiny ji mohou vnímat jako substandardní. Ještě doplňme, že náležitá je i bezpředložková vazba se 4. pádem „diskutovat něco“. Tato vazba bývá někdy považována za vazbu novou a v češtině cizí, nicméně ji uvádí už Příruční slovník jazyka českého a přijímají ji Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení i Vallex 3.0.
Zvažované varianty:
diskutovat nad něčím
diskutovat o něčem
diskutovat něco
Poslední užití:
4.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Slovesné a jmenné vazby, sekce 2 – Diskutovat něco, zmínit něco
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Znejistěla jsem, která vazba je správně: „Přihlášku odevzdejte na studijním oddělení“, nebo „Přihlášku odevzdejte na studijní oddělení“?
Klíčové slovo:
odevzdat
Odpověď:
Podle Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení lze ve spojení se slovesem „odevzdat“ použít obě vazby: v prvním případě odpovídáme na otázku „odevzdat kde“, v druhém případě na otázku „odevzdat kam“.
Poslední užití:
18.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
V příbalovém letáku jednoho kosmetického produktu potřebujeme vyjádřit, že přípravek nemá být vystaven chladu. Je správně vazba „chránit před chladem“, nebo „chránit proti chladu?“
Klíčové slovo:
chránit
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí obě vazby jako rovnocenné. Dle dat Českého národního korpusu v úzu převažuje vazba s předložkou „před“, užít však můžete obě varianty.
Poslední užití:
28.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.