Dotaz:
Tvar zájmena – ostatní
Konkrétní dotaz:
Když někdo mává rukama, tak mává „jima“, nebo „jimi“?
Klíčové slovo:
ruce; jimi; jima
Odpověď:
Pokud víme, o shodě zájmena s podstatným jménem (resp. odkazování zájmenem na podstatné jméno), které má množném čísle koncovky pocházející z někdejšího dvojného čísla (ruce, nohy, oči, uši), lingvistická literatura nic neříká. V Novém encyklopedickém slovníku češtiny se pouze píše, že „adj[ektiva] a zájmena mají jako shodné přívlastky jmen se sufixem -ma rovněž tvary na -ma“. Ve větě, která by mohla znít např. „Hana zvedla ruce a mávala jimi/a“, sice nejde o shodný přívlastek, přesto se u zájmena gramatická shoda v čísle – buď plurálová, nebo zjednodušeně řečeno duálová – předpokládá. Substituční test ukazuje, že pokud změníme jen číslo klíčového podstatného jména, pak v konstrukci „Hana zvedla ruku a mávala jí“ zájmeno v druhé větě bude mít jednoznačně tvar, který vyjadřuje shodu s podstatným jménem „ruka“ pomocí ženského rodu a právě jednotného čísla, ovšem ne 4. pádu, protože pád je tu určen vazbou slovesa „mávat“.
Pohled do praxe naznačuje, že mnohem častější je v takových případech zájmeno s koncovkou množného čísla. V téměř pětimiliardovém korpusu SYN v10 jsme našli pouhé čtyři relevantní spisovně užité výskyty podstatného jména „ruce“ následovaného k němu odkazujícím zájmenem v duálovém tvaru „jima“ (hledání jsme omezili na rozsah jedné věty či souvětí, tj. od velkého písmena na začátku k tečce na konci) – např. „vezme mě za ruce, trhne jima a už stojím“; „sevřu obě ruce v pěst a škubnu jima od sebe“. Naproti tomu analogických případů s plurálovým tvarem „jimi“ je zhruba stokrát víc (celkem 625, z nich ovšem řada irelevantních – prošli jsme 100 náhodných případů a identifikovali v nich 66 relevantních, což by přepočteno na celek činilo 416 výskytů).
Odhadujeme, že míra přijatelnosti duálové, nebo plurálové shody souvisí se vzdáleností obou členů (v případě shody přes hranici vět nejspíš i s výrazností této hranice, tj. může být rozdíl např. mezi čárkou a tečkou). Čím bližší si členy jsou, tím větší by mohla být tendence k obecně okrajové duálové shodě (tedy k tvaru „jima“), čím vzdálenější, tím preferovanější bude množné číslo (tedy tvar „jimi“).
Nevylučujeme tedy ani jednu z obou možností, za přijatelné považujeme „Hana zvedla ruce a mávala jimi“ i „… mávala jima“.
Poslední užití:
13.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Tvar zájmena – ostatní
Konkrétní dotaz:
Jaký bude tvar zájmena „všechen“ v následující větě? „Pokud jste si nestihli vybrat všechny/všechna představení a koncerty, na které máte předplatné...“
Klíčové slovo:
všechen; několikanásobný větný člen; přívlastek
Odpověď:
Pokud shodný přívlastek předchází dvěma souřadně spojeným řídícím jménům a obě tato jména rozvíjí, máme dvě možnosti. Obvyklejší (a pro čtenáře opticky přirozenější) je shoda s bližším členem, např. „milá Evo a Petře“, tedy zde „všechna představení a koncerty“. U této varianty však nemusí být vždy jednoznačné, zda se přívlastek vztahuje skutečně k oběma jménům, nebo jen k prvnímu z nich (např. ve spojení „český jazyk a literatura“). Druhou možností je řídit shodu oběma jmény, tj. „všechny představení i koncerty“. Ačkoli souvýskyt jmen „všechny“ a „představení“ těsně vedle sebe může působit pro čtenáře trochu nepřirozeně, přídavné jméno se zde z formálního hlediska správně vztahuje k oběma jménům. V pořádku je tedy jak věta „Pokud jste si nestihli vybrat všechna představení a koncerty...“, tak „Pokud jste si nestihli vybrat všechny představení a koncerty...“.
Poslední užití:
23.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Tvar zájmena – ostatní
Konkrétní dotaz:
Pokud je jméno „noha“ v 7. pádě množného čísla rozvito tvarem zájmena „ten“, bude správný tvar „těmi nohama“, nebo „těma nohama“? V Internetové jazykové příručce jsem tvar „těma“ nikde nenašla.
Klíčové slovo:
těma nohama
Odpověď:
Pro podstatná jména „ruce“, „nohy“, „oči“, „uši“, označují-li části těla, platí, že jsou v 7. p. mn. č. zakončena na ‑a. Pokud jsou tato podstatná jména rozvita přídavnými jmény, zájmeny či číslovkami, budou také tyto výrazy zakončeny v 7. p. mn. č. na ‑a. Proto je náležité spojení „těma nohama“, stejně jako by bylo např „velkýma nohama“, „čtyřma nohama“ apod.
Poslední užití:
23.1.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Číslo podstatných jmen (dvoje housle, hromady listí), sekce 3.1 – Ruce, nohy, oči, uši, ramena, kolena
Dotaz:
Tvar zájmena – ostatní
Konkrétní dotaz:
Čtu po sobě text, v němž jsem napsala spojení „které fota“. Myslím, že zde mám chybu. Neměla bych spíše napsat „která fota“?
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Ano, máte pravdu. Podstatné jméno „foto“ je rodu středního, nikoli ženského. Zájmeno „který“ se v tomto případě shoduje v pádě, rodě i čísle s řídícím jménem, náležitý tvar 1. p. mn. č. je tedy skutečně „která fota“.
Dotaz:
Tvar zájmena – ostatní
Konkrétní dotaz:
Píšu soukromé přáníčko a sama sebe jsem zmátla. Text přání zní: „Komupak to vadí, že ti, co máš rád, tě mají stále rádi.“ Nejsem si jistá, jestli má být v druhé větě „ti“, nebo „ty“.
Klíčové slovo:
ti
Odpověď:
Náležitý tvar zájmena je „ti“. Zájmeno je zde v pozici podmětu, a proto musí být v prvním pádě (celá věta zní „že ti... tě mají stále rádi“). Tvar „ty“ by byl namístě, kdyby bylo zájmeno ve větě předmětem. Nad rámec vašeho dotazu doplníme, že užití zájmena „co“ v tomto kontextu je považováno za hovorový prostředek; ve spisovném textu by bylo vhodné ho nahradit zájmenem „které“.
Dotaz:
Tvar zájmena – ostatní
Konkrétní dotaz:
V jednom e-shopu jsem narazila na větu „Roušky šijeme pro bezpečí vás a vašich blízkých“. Je to správně česky? Nemělo by tam být spíš „... pro bezpečí vaše a vašich blízkých“?
Klíčové slovo:
bezpečí
Odpověď:
Uvedená věta je gramaticky v pořádku, stejně jako vámi navrhovaná úprava. Pouze je zde rozdílně vyjádřen vztah podstatného jména „bezpečnost“ a zájmena „vy“. V původní verzi byla zvolena vazba s druhým pádem osobního zájmena vy: bezpečí koho čeho (např. bezpečí vás, bezpečí sousedů, bezpečí Petra a Pavla). Jedná se o regulérní prostředek, jak v jazyce vyjádřit přivlastňování (v případě rozvitého spojení, např. „vaši blízcí“, ostatně jediný možný). Druhou možností je zvolit přivlastňovací zájmeno: čí bezpečí (např. vaše bezpečí, sousedovo bezpečí, Petrovo a Pavlovo bezpečí). Přestože vámi navrhovaná úprava je zřejmě stylisticky obratnější, z gramatického hlediska jsou možné oba způsoby.
Dotaz:
Tvar zájmena – ostatní
Konkrétní dotaz:
Vytvořila jsem větu, ale nejsem si jistá, jestli jsem použila správné zájmeno. Věta zní takto: „Pomáhám podnikatelům, jako jste vy, dosahovat vašich cílů.“ Jde mi o to zájmeno „vašich“.
Klíčové slovo:
jejich
Odpověď:
Zájmeno „vašich“ zde skutečně není užito správně. Výraz „cíle“ se vztahuje k „podnikatelům“ z první části hlavní věty, nikoli k zájmenu „vy“ z vedlejší věty vložené. Namístě je proto přivlastňovací zájmeno „jejich“: „Pomáhám podnikatelům, jako jste vy, dosahovat jejich cílů.“ Případně můžete přivlastňovací zájmeno zcela vypustit, nedorozumění zde nehrozí: „Pomáhám podnikatelům, jako jste vy, dosahovat cílů.“
Poslední užití:
20.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)