Dotaz:
Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz:
Nemohu se rozhodnout, zda napsat „Byli jsme to my, kdo si toho všiml“, nebo „Byli jsme to my, kdo jsme si toho všimli“. Která varianta je správná?
Klíčové slovo:
kdo
Odpověď:
Zájmeno „kdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a primárně vyžaduje shodu jako mužské životné podstatné jméno v jednotném čísle (tj. např. kdo si toho všiml). Toto zájmeno se ovšem může vztahovat jak k jednotlivým bytostem, tak k jejich většímu počtu. V akademické Mluvnici češtiny 2 (Academia, Praha 1986) jsou uvedeny příklady „Kdo to udělal“ i „Nikdo jsme o to nestáli“ – obecně tedy připadá v úvahu mluvnická shoda jak s jednotným, tak s množným číslem.
Konkrétní volba někdy závisí na pozici a funkci dané vedlejší věty v rámci větného celku. Pokud vztažná věta uvozená zájmenem „kdo“ následuje bezprostředně po zájmenném výrazu, který rozvíjí, zájmeno kdo zpravidla přebírá tvaroslovnou charakteristiku tohoto výrazu a tomu pak odpovídá shoda ve vedlejší větě. V takových větách máme obvykle jednu možnost shody: „My, kdo jsme tam byli, jsme mu dali za pravdu“ (nikoli „kdo tam byl“); „Škodu zaplatí ten/každý, kdo ji způsobil“ × „Škodu zaplatí všichni, kdo ji způsobili“.
V souvětí, na které se ptáte, je na vztažnou větu formálně odkázáno zájmenným výrazem to ve větě hlavní. Daná vedlejší věta ovšem nestojí těsně vedle tohoto zájmenného výrazu, navíc jí bezprostředně předchází další zájmeno (my). Zde se tedy nabízí dvojí možnost shody (na rozdíl např. od věty „My jsme byli těmi, kdo si toho všimli“). První variantou je uplatnit primární shodu podle mužského rodu v jednotném čísle – přísudek tak bude mít tvar 3. os. j. č.: „Byli jsme to my, kdo si toho všiml.“ Možná je ale též shoda podle výrazu my v hlavní větě: „Byli jsme to my, kdo jsme si toho všimli.“ Obě řešení jsou tudíž v pořádku.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Nikdo nejsme spokojení se současnou situací“?
Klíčové slovo:
nikdo
Odpověď:
Zájmeno „nikdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a obvykle mu odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle („Nikdo není spokojený se současnou situací“). Připouští se však i mluvnická shoda s množným číslem, a to v případech, kdy zájmeno zahrnuje více osob: akademická Mluvnice češtiny uvádí příklady „Kdo to udělal“ i „Nikdo jsme o to nestáli“. Tvar slovesa v množném čísle („jsme“) vyjadřuje, že mluvčí do skupiny jedinců zahrnuje i sám sebe. V závislosti na tom, co chce autor věty přesně vyjádřit, lze tedy užít tyto kombinace: „Nikdo není spokojený se současnou situací“ (obecné konstatování), „Nikdo nejsme spokojený se současnou situací“ (mluvčí do skupiny zahrnuje i sám sebe; shoda přísudkového jména se řídí podle zájmena „nikdo“, jemuž obvykle odpovídá shoda v jednotném čísle), „Nikdo nejsme spokojení se současnou situací“ (i zde mluvčí do skupiny zahrnuje sám sebe; tvar přísudkového jména se přizpůsobuje sponovému slovesu „jsme“ v množném čísle). Vaše věta je tedy po jazykové stránce v pořádku.
Poslední užití:
24.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 16 – Typ Každý jsme nějak nešťastný
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz:
Jaké ý/í mám napsat ve větě „Nikdo nejsme dokonalý/í“? Kdyby věta zněla „Nikdo není dokonalý“, je to jasné, ale mě v té větě mate to sloveso v množném čísle.
Klíčové slovo:
nikdo
Odpověď:
Zájmeno „nikdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a obvykle mu odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle („Nikdo není dokonalý“). Připouští se však i mluvnická shoda s množným číslem, a to v případech, kdy zájmeno zahrnuje více osob: akademická Mluvnice češtiny uvádí příklady „Kdo to udělal“ i „Nikdo jsme o to nestáli“. Tvar slovesa v množném čísle („jsme“) vyjadřuje, že mluvčí do skupiny jedinců zahrnuje i sám sebe. V závislosti na tom, co chce autor věty přesně vyjádřit, lze tedy užít tyto kombinace: „Nikdo není dokonalý“ (obecné konstatování), „Nikdo nejsme dokonalý“ (mluvčí do skupiny zahrnuje i sám sebe; shoda přísudkového jména se řídí podle zájmena „nikdo“, jemuž obvykle odpovídá shoda v jednotném čísle), „Nikdo nejsme dokonalí“ (i zde mluvčí do skupiny zahrnuje sám sebe; tvar přísudkového jména se přizpůsobuje sponovému slovesu „jsme“ v množném čísle).
Poslední užití:
3.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 16 – Typ Každý jsme nějak nešťastný
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady se shodou přísudku s podmětem ve vedlejší větě, jejímž podmětem je zájmeno „kdo“: „Jedním z prvních, kdo si toho všiml/všimli, byl bratr.“ Můžete mi poradit, zda by měl být tvar přísudku v jednotném, nebo v množném čísle?
Klíčové slovo:
kdo
Odpověď:
Zájmeno „kdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a obvykle mu odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle („kdo si toho všiml“). Zároveň se však zájmeno „kdo“ může vztahovat jak k jednotlivým bytostem, tak k jejich většímu počtu. Akademická Mluvnice češtiny připouští mluvnickou shodu jak s jednotným, tak s množným číslem. V uvedeném větném celku se navíc vedlejší věta, uvozená zájmenem „kdo“, může vztahovat jak k výrazu „jedním“, který je v jednotném čísle, tak k výrazu „prvních“, který má tvar čísla množného. Za přijatelná tedy považujeme obě řešení: „Jedním z prvních, kdo si toho všiml, byl bratr“ i „Jedním z prvních, kdo si toho všimli, byl bratr“.
Poslední užití:
13.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz:
V korektuře textu o pomnících jsem narazila na souvětí, v němž si nevím rady se shodou přísudku s podmětem. Souvětí zní takto: „V obci XY nechali na pomník vedle obrázků obětí zpodobnit i ty, kdo zůstali – ženu s kytičkou a dítě hrající si s helmou.“ Jaké i/y má být ve slovesu „zůstali“? Řídí se shoda nějakým obecným „oni“, nebo tou „ženou a dítětem“?
Klíčové slovo:
kdo
Odpověď:
Část „ženu s kytičkou a dítě hrající si s helmou“ je v souvětí přístavkem. I ve větách s přístavkem platí obecné pravidlo, že tvar přísudku je určován podmětem (existují i výjimky, není to však tento případ). Formálním podmětem poslední věty („kdo zůstali“) je zájmeno „kdo“, jemuž obvykle odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle, běžná je však i shoda s množným číslem. Nezáleží tedy na tom, kdo ve skutečnosti zůstal; i kdyby to byly pouze ženy a děti, shodu řídíme podmětem, a tím je zájmeno „kdo“. Správný zápis tedy vypadá takto: „V obci XY nechali na pomník vedle obrázků obětí zpodobnit i ty, kdo zůstali – ženu s kytičkou a dítě hrající si s helmou.“
Poslední užití:
13.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 13 – Typ Finanční úřad, oddělení styku s veřejností, rozhodl‑ (shoda ve větách s přístavkem)
Dotaz:
Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz:
Při korektuře jsem narazila na větu „Mezi těmi, kdo ho oslovili, byl i David Bowie“. Znejistěla jsem, jestli má být sloveso „oslovit“ v množném, nebo v jednotném čísle, když se vztahuje k zájmenu „kdo“.
Klíčové slovo:
kdo
Odpověď:
Zájmeno „kdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a obvykle mu odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle („Kdo ho viděl“). Zároveň se však zájmeno „kdo“ může vztahovat jak k jednotlivým bytostem, tak k jejich většímu počtu. V akademické Mluvnici češtiny se uvádějí příklady „Kdo to udělal“ i „Nikdo jsme o to nestáli“ – připouští se tedy mluvnická shoda jak s jednotným, tak s množným číslem. Ve vašem případě je však vhodné vzít v úvahu i tvar zájmena „těmi“ v hlavní větě, který svědčí spíše ve prospěch pokračování v množném čísle.
Poslední užití:
24.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz:
Přemýšlím nad větou „Byli jsme poslední, kdo ho viděl naživu“. Nemělo by být ve vedlejší větě množné číslo, když je i ve větě hlavní? Tedy „Byli jsme poslední, kdo ho viděli naživu“?
Klíčové slovo:
kdo
Odpověď:
Zájmeno „kdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a obvykle mu odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle („Kdo ho viděl“). Zároveň se však zájmeno „kdo“ může vztahovat jak k jednotlivým bytostem, tak k jejich většímu počtu. V akademické Mluvnici češtiny se uvádějí příklady „Kdo to udělal“ i „Nikdo jsme o to nestáli“ – připouští se tedy mluvnická shoda jak s jednotným, tak s množným číslem. Vaše věta tedy může mít podobu „Byli jsme poslední, kdo ho viděl naživu“ (tuto variantu považujeme za primární) i „Byli jsme poslední, kdo ho viděli naživu“.
Poslední užití:
18.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)