Dotaz:
Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Nikdo nejsme spokojení se současnou situací“?
Klíčové slovo:
nikdo
Odpověď:
Zájmeno „nikdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a obvykle mu odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle („Nikdo není spokojený se současnou situací“). Připouští se však i mluvnická shoda s množným číslem, a to v případech, kdy zájmeno zahrnuje více osob: akademická Mluvnice češtiny uvádí příklady „Kdo to udělal“ i „Nikdo jsme o to nestáli“. Tvar slovesa v množném čísle („jsme“) vyjadřuje, že mluvčí do skupiny jedinců zahrnuje i sám sebe. V závislosti na tom, co chce autor věty přesně vyjádřit, lze tedy užít tyto kombinace: „Nikdo není spokojený se současnou situací“ (obecné konstatování), „Nikdo nejsme spokojený se současnou situací“ (mluvčí do skupiny zahrnuje i sám sebe; shoda přísudkového jména se řídí podle zájmena „nikdo“, jemuž obvykle odpovídá shoda v jednotném čísle), „Nikdo nejsme spokojení se současnou situací“ (i zde mluvčí do skupiny zahrnuje sám sebe; tvar přísudkového jména se přizpůsobuje sponovému slovesu „jsme“ v množném čísle). Vaše věta je tedy po jazykové stránce v pořádku.
Poslední užití:
24.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 16 – Typ Každý jsme nějak nešťastný
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz:
Jaké ý/í mám napsat ve větě „Nikdo nejsme dokonalý/í“? Kdyby věta zněla „Nikdo není dokonalý“, je to jasné, ale mě v té větě mate to sloveso v množném čísle.
Klíčové slovo:
nikdo
Odpověď:
Zájmeno „nikdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a obvykle mu odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle („Nikdo není dokonalý“). Připouští se však i mluvnická shoda s množným číslem, a to v případech, kdy zájmeno zahrnuje více osob: akademická Mluvnice češtiny uvádí příklady „Kdo to udělal“ i „Nikdo jsme o to nestáli“. Tvar slovesa v množném čísle („jsme“) vyjadřuje, že mluvčí do skupiny jedinců zahrnuje i sám sebe. V závislosti na tom, co chce autor věty přesně vyjádřit, lze tedy užít tyto kombinace: „Nikdo není dokonalý“ (obecné konstatování), „Nikdo nejsme dokonalý“ (mluvčí do skupiny zahrnuje i sám sebe; shoda přísudkového jména se řídí podle zájmena „nikdo“, jemuž obvykle odpovídá shoda v jednotném čísle), „Nikdo nejsme dokonalí“ (i zde mluvčí do skupiny zahrnuje sám sebe; tvar přísudkového jména se přizpůsobuje sponovému slovesu „jsme“ v množném čísle).
Poslední užití:
3.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 16 – Typ Každý jsme nějak nešťastný
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady se shodou přísudku s podmětem ve vedlejší větě, jejímž podmětem je zájmeno „kdo“: „Jedním z prvních, kdo si toho všiml/všimli, byl bratr.“ Můžete mi poradit, zda by měl být tvar přísudku v jednotném, nebo v množném čísle?
Klíčové slovo:
kdo
Odpověď:
Zájmeno „kdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a obvykle mu odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle („Kdo ho viděl“). Zároveň se však zájmeno „kdo“ může vztahovat jak k jednotlivým bytostem, tak k jejich většímu počtu. Akademická Mluvnice češtiny připouští mluvnickou shodu jak s jednotným, tak s množným číslem. V uvedeném větném celku se navíc vedlejší věta, uvozená zájmenem „kdo“, může vztahovat jak k výrazu „jedním“, který je v jednotném čísle, tak k výrazu „prvních“, který má tvar čísla množného. Za přijatelná tedy považujeme obě řešení: „Jedním z prvních, kdo si toho všiml, byl bratr“ i „Jedním z prvních, kdo si toho všimli, byl bratr“.
Poslední užití:
13.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz:
V korektuře textu o pomnících jsem narazila na souvětí, v němž si nevím rady se shodou přísudku s podmětem. Souvětí zní takto: „V obci XY nechali na pomník vedle obrázků obětí zpodobnit i ty, kdo zůstali – ženu s kytičkou a dítě hrající si s helmou.“ Jaké i/y má být ve slovesu „zůstali“? Řídí se shoda nějakým obecným „oni“, nebo tou „ženou a dítětem“?
Klíčové slovo:
kdo
Odpověď:
Část „ženu s kytičkou a dítě hrající si s helmou“ je v souvětí přístavkem. I ve větách s přístavkem platí obecné pravidlo, že tvar přísudku je určován podmětem (existují i výjimky, není to však tento případ). Formálním podmětem poslední věty („kdo zůstali“) je zájmeno „kdo“, jemuž obvykle odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle, běžná je však i shoda s množným číslem. Nezáleží tedy na tom, kdo ve skutečnosti zůstal; i kdyby to byly pouze ženy a děti, shodu řídíme podmětem, a tím je zájmeno „kdo“. Správný zápis tedy vypadá takto: „V obci XY nechali na pomník vedle obrázků obětí zpodobnit i ty, kdo zůstali – ženu s kytičkou a dítě hrající si s helmou.“
Poslední užití:
13.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 13 – Typ Finanční úřad, oddělení styku s veřejností, rozhodl‑ (shoda ve větách s přístavkem)
Dotaz:
Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz:
Při korektuře jsem narazila na větu „Mezi těmi, kdo ho oslovili, byl i David Bowie“. Znejistěla jsem, jestli má být sloveso „oslovit“ v množném, nebo v jednotném čísle, když se vztahuje k zájmenu „kdo“.
Klíčové slovo:
kdo
Odpověď:
Zájmeno „kdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a obvykle mu odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle („Kdo ho viděl“). Zároveň se však zájmeno „kdo“ může vztahovat jak k jednotlivým bytostem, tak k jejich většímu počtu. V akademické Mluvnici češtiny se uvádějí příklady „Kdo to udělal“ i „Nikdo jsme o to nestáli“ – připouští se tedy mluvnická shoda jak s jednotným, tak s množným číslem. Ve vašem případě je však vhodné vzít v úvahu i tvar zájmena „těmi“ v hlavní větě, který svědčí spíše ve prospěch pokračování v množném čísle.
Poslední užití:
24.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz:
Přemýšlím nad větou „Byli jsme poslední, kdo ho viděl naživu“. Nemělo by být ve vedlejší větě množné číslo, když je i ve větě hlavní? Tedy „Byli jsme poslední, kdo ho viděli naživu“?
Klíčové slovo:
kdo
Odpověď:
Zájmeno „kdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a obvykle mu odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle („Kdo ho viděl“). Zároveň se však zájmeno „kdo“ může vztahovat jak k jednotlivým bytostem, tak k jejich většímu počtu. V akademické Mluvnici češtiny se uvádějí příklady „Kdo to udělal“ i „Nikdo jsme o to nestáli“ – připouští se tedy mluvnická shoda jak s jednotným, tak s množným číslem. Vaše věta tedy může mít podobu „Byli jsme poslední, kdo ho viděl naživu“ (tuto variantu považujeme za primární) i „Byli jsme poslední, kdo ho viděli naživu“.
Poslední užití:
18.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)