Dotaz:
Jsou slova X a Y příbuzná?
Konkrétní dotaz:
Jsou slova pramen a pramínek příbuzná? Děti měly v písemce napsat dvě slova příbuzná ke slovu pramen, některé z nich napsaly pramínek a kolegyně mi tvrdí, že tuto odpověď nemám dětem uznávat, protože ve slově pramen je -e- a ve slově pramínek -í- a protože slovo pramen bylo v textu užito ve významu ‚léčebný pramen‘. Může mít kolegyně pravdu?
Klíčové slovo:
pramínek
Odpověď:
Slova pramen a pramínek jsou bezpochyby příbuzná. Ve slově pramínek se pouze kořen PRAMEN- vyskytuje v podobě pramín- (srov. kámen > kamín-ek, blázen > blázín-ek, řemen > řemín-ek atp.). Jev, kdy mají dva kořeny evidentně totožný význam, ale drobně se od sebe liší typicky tzv. pravidelnou hláskovou alternací, se označuje jako alomorfie a je v češtině velmi běžný. Má-li slovo více významů, nemá to, v jakém z nich je použito, na posuzování jeho příbuznosti k jiným slovům žádný vliv. Posuzujeme čistě to, je-li dané slovo odvozeno ze stejného kořene (přičemž může dojít k jeho změně, tak jako v tomto případě), nebo nikoliv.
Dotaz:
Jsou slova X a Y příbuzná?
Konkrétní dotaz:
Jsou slova sluch a slyšet příbuzná?
Klíčové slovo:
sluch, slyšet
Odpověď:
Jakkoliv se to nemusí zdát, jde o velmi složitou otázku. Český etymologický slovník J. Rejzka pojednává oba výrazy v samostatných heslech. Oba výrazy podle těchto hesel sice pocházejí ze stejného indoevropského kořene, nicméně už v praslovanštině vedle sebe existovala dvě samostatná slovesa *slyšati (z něhož je dnešní slyšet) a *slušati/*sluchati s významem ‚poslouchat‘ (z něhož je dnešní sluch, poslouchat atp.). Odpověď na otázku, zda jsou slova sluch a slyšet příbuzná, pak závisí na tom, jak hluboko v historii budeme chtít tuto příbuznost vidět. Vzhledem k tomu, že se obě slova od sebe formálně (a trochu i významově: slyšet vs. poslouchat) vzdálila ještě předtím, než se čeština vydělila z praslovanštiny jako samostatný jazyk, chápali bychom je v souladu s etymologickým slovníkem spíš jako nepříbuzná. Vzhledem k jejich společnému indoevropskému kořeni však dává smysl i opačná odpověď. Jako školní úloha je tato otázka zcela nevhodná, vzhledem k významové blízkosti obou slov jednoznačně doporučujeme uznávat jako správné obě možné odpovědi.
Poslední užití:
19.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla sluch a slyšet
Dotaz:
Jsou slova X a Y příbuzná?
Konkrétní dotaz:
Je slovo poledník příbuzné se slovem den?
Klíčové slovo:
poledník
Odpověď:
Ano, slova poledník a den jsou příbuzná. Slovo poledník je utvořeno od slova poledne, které se skládá (mj.) ze dvou kořenů: pol- (s významem ‚půl‘, ‚polovina‘) a -dn- (s významem ‚24 hodin‘, ‚doba od rána do večera‘).
Poslední užití:
26.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla poledne a půl
Dotaz:
Jsou slova X a Y příbuzná?
Konkrétní dotaz:
Jsou slova obchod a chodit příbuzná?
Klíčové slovo:
obchod, chodit
Odpověď:
Ano, slova obchod a chodit jsou příbuzná, v obou z nich je kořen -chod-. Slovo obchod je motivováno tím, že šlo o výdělečnou činnost, při níž se se zbožím obcházeli zákazníci.
Poslední užití:
16.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Jsou slova X a Y příbuzná?
Konkrétní dotaz:
Jsou slova obchod a chodit příbuzná a proč?
Klíčové slovo:
obchod, chodit
Odpověď:
Ano, slova obchod a chodit jsou příbuzná, obě mají kořen -chod-. Slovo obchod je odvozeno od slovesa chodit, původně obcházet s nabízeným zbožím domy či místa.
Poslední užití:
17.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Jsou slova X a Y příbuzná?
Konkrétní dotaz:
Jsou slova poklad a výklad příbuzná?
Klíčové slovo:
poklad, výklad
Odpověď:
Z historického hlediska mají obě slova stejný kořen -klad-, svým původem jde tedy bezpochyby o slova příbuzná. Potíž je ovšem s tímto tvrzením z hlediska současné češtiny. U slova poklad, které vzniklo spojením předpony po- a kořene -klad (od klást, poklad je tedy svým původem něco položeného), nemusí být toto jeho členění pro uživatele současné češtiny zřetelné, postřehnutelné – současní uživatelé češtiny by jako kořen chápali nejspíš celé poklad. Pokud šlo o školní cvičení, doporučovali bychom odpověď, že slova poklad a výklad jsou příbuzná, považovat za správnou – žáky bychom za ni rozhodně netrestali.
Poslední užití:
14.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Jsou slova X a Y příbuzná?
Konkrétní dotaz:
Slovo obyvatelé je tvar slova obyvatel, nebo slovo příbuzné slovu obyvatel?
Klíčové slovo:
obyvatelé
Odpověď:
Výraz obyvatelé je tvarem slova obyvatel (jde o 1. p. mn. č. daného slova; slovem příbuzným by bylo např. přídavné jméno obyvatelný, sloveso obývat atp.).
Poslední užití:
8.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo obyvatel
Dotaz:
Jsou slova X a Y příbuzná?
Konkrétní dotaz:
Jaká jsou slova příbuzná od slova zahrada a co jsou tvary slova zahrada?
Klíčové slovo:
zahrada
Odpověď:
Příbuzná slova jsou slova, která mají stejný kořen – od slova zahrada tak může jít např. o výrazy zahradník, zahradnický, ohrada, přehrada, ale i hrad, hradba atp. Tvary slova vznikají jeho skloňováním – v případě slova zahradník jde např. o podoby zahradníka, zahradníkovi, zahradníci atp.
Poslední užití:
26.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jsou slova X a Y příbuzná?
Konkrétní dotaz:
Je slovo myslivec příbuzné se slovem myslet? A pokud ano, tak proč?
Klíčové slovo:
myslivec
Odpověď:
Ano, slova myslet a myslivec jsou příbuzná. Podle etymologických slovníků je motivace slova myslivec v tom, že šlo o někoho, kdo byl v lovení důmyslný, přemýšlivý – vztahuje se na staré způsoby lovu lesní zvěře, tedy kladení důmyslných pastí, ok, návnad atp.
Poslední užití:
15.3.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo myslivec
Dotaz:
Jsou slova X a Y příbuzná?
Konkrétní dotaz:
Jsou slova plyn a plynout příbuzná?
Klíčové slovo:
plyn, plynout
Odpověď:
Podstatné jméno plyn bylo přejato v 19. století Preslem z polského płyn ‚kapalina‘. Sloveso plynout pochází z praslovanského slova *plynõti, které je z plyti ve významu ‚plout‘. Odpověď na otázku, zda jde o slova příbuzná, vzhledem k tomu není snadná. Jsou a nejsou. Jsou, protože i ono polské płyn a dnešní české plynout vlastně nakonec pocházejí ze stejného praslovanského slovesa plyti (u polského płyn ‚kapalina‘ je navíc zřejmá i významová souvislost, neboť kapalina plyne, teče, zatímco u českého plyn s významem ‚plyn‘ je významová souvislost rozrušena). A nejsou, protože české plyn – jakkoliv jako přejímka z polského płyn, a tedy i z prasovanského plyti, souvisí se současným českým plynout; viz výše) – se do češtiny dostalo jaksi oklikou, přes polštinu, jde-li tedy ještě vůbec o příbuznost, pak čistě náhodnou, jaksi sekundárně ustavenou; navíc tu došlo ke ztrátě významové souvislosti, neboť české plyn s významem ‚plyn‘ už nesdílí společné významové rysy se slovesem plynout ‚téct‘ (plyn neteče, ale proudí). Odpovědět na otázku, zda jsou slova plyn a plynout příbuzná, dává tedy smysl oběma způsoby – jak kladně, tak záporně. Jak je evidentní z tohoto výkladu, je zcela nesmyslné konfrontovat s touto otázkou žáky ZŠ, kteří pochopitelně nemůžou mít naznačené znalosti o vývoji jazyka.
Poslední užití:
25.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla plyn a plynout