Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je nějaký významový rozdíl mezi slovy kulisák a kulisář?
Klíčové slovo:
kulisák, kulisář
Odpověď:
Slova kulisák a kulisář se liší přítomností odlišné přípony, a to přípony -ák vs. -ář. Jak můžeme zjistit ze Slovníku afixů užívaných v češtině, obě tyto přípony slouží k odvozování podstatných jmen rodu mužského z jiných podstatných jmen a mají i podobné významy. Přípona -ář tvoří podstatná jména označující osobu, která se něčím zabývá či se něčím vyznačuje (např. novinář, pohodář, vozíčkář), přípona -ák v názvech osob značí prostorovou souvislost, příslušnost ke skupině či jinou věcnou souvztažnost s jevem, který pojmenovává základové slovo (např. školák, tramvaják, vidlák). Z hlediska významu se tedy dané přípony nijak zásadně neliší, pro zodpovězení dotazu tedy budeme muset zapátrat ve slovnících.
Slovo kulisák můžeme nalézt v Akademickém slovníku současné češtiny (ASSČ), v Akademickém slovníku cizích slov (ASCS) a v Příručním slovníku jazyka českého (PSJČ), dle nichž má význam ‚kdo obstarává, staví kulisy v divadle, televizi; stavěč kulis‘. ASCS u tohoto výrazu uvádí jako řidčeji užívanou variantu právě i slovo kulisář, obě slova (kulisák i kulisář) označuje daný slovník za výrazy z divadelního slangu. Jako samotné slovníkové heslo nalezneme kulisáře jen ve Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ), dle něhož má kulisář rovněž význam ‚stavěč kulis v divadle‘, zajímavé však je, že tento slovník vnímá jako slangový pouze výraz kulisák.
Slovo kulisář je také zaznamenáno na celkem pěti excerpčních lístcích v kartotéce lexikálního archivu z let 1909 až 1954. Na jednom z nich je přímo uveden význam ‚zřízenec, který staví kulisy‘, kulisáře v souvislosti s divadelním prostředím uvádějí v příkladových větách ještě další dva excerpční lístky. V kartotéce však nalezneme i jeden excerpční lístek, který zaznamenává toto slovo v přeneseném významu ‚kdo zastírá pravý stav něčeho‘, a to konkrétně v následujícím spojení: Jen básník, který dovede nesmírně milovat, který má pevnou víru, který má perspektivu budoucnosti, také může psát dobré verše, poněvadž epigony a kýčaři se stávají jen kulisáři a švindlíři. Autor excerpčního lístku zde však význam slova doplnil o otazník, patrně si tedy přeneseným vnímáním významu slova v tomto kontextu nebyl zcela jist, z čehož můžeme usuzovat, že přenesený význam slova kulisář nebyl nijak významně rozšířený. Jak je tedy patrné z analýzy slovníků češtiny, mezi uvedenými výrazy zásadnější významové rozdíly nejsou, obě shodně označují člověka, který se zabývá stavěním kulis. Kulisář je však v novějším ASCS označen za řidčeji užívanou variantu, nabízí se tedy otázka, zda se tento výraz v dnešní češtině stále užívá, a pokud ano, tak v jakém významu.
Po nahlédnutí do korpusu současné psané češtiny SYN v14 je patrné, že v úzu jednoznačně převažuje varianta kulisák – toto slovo má v korpusu celkem 3 679 výskytů, zatímco výrazně méně frekventovaná podoba kulisář je v korpusu zastoupena jen 47 výskyty. Zajímavé je, že ve dvou výskytech se kulisář objevil v přeneseném významu, v němž (podobně jako v příkladu z kartotéky lexikálního archivu) neodkazuje k osobě stavějící reálné, fyzické kulisy, nýbrž spíše k osobě, která si vytváří před společností určitou masku: V dálce funěl nedotknutelný kulisář, jenž stavěl logikou svých sklonů ze skutečnosti následná jeviště k předvádění banálních kotrmelců úspěchu, moci a zisku. Zbyl tu jen kus krvavého masa, odhozeného do odpadní nádoby ordinace, a nedotknutelný kulisář, jenž stavěl dál logikou svých sklonů z fragmentů skutečnosti staronová jeviště k předvádění krotkých tanečků spořádanosti. Je však nutné podotknout, že oba uvedené výskyty pocházejí ze stejného zdroje, a to konkrétně z beletristického díla. Vyšší míra užívání přenesených významů bývá pro krásnou literaturu poměrně typická.
Na základě informací dostupných ze slovníků a úzu tak můžeme konstatovat, že mezi uvedenými slovy není významový rozdíl, výraz kulisář je však v dnešní češtině již výrazně méně frekventovaný. Oba výrazy pocházejí původně z divadelního slangu, dnes už se však jejich užívání rozšířilo i do dalších jazykových variet, o čemž svědčí i to, že slovo kulisák už v novém ASSČ není ohodnoceno jako slangový výraz, nýbrž pouze jako slovo tzv. kolokviální vyšší, tedy hovorové.
Zvažované varianty:
kulisák
kulisář