Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Občas se jeví jako praktické utvořit nebo přejmout slovo složené, kde druhý nebo další morfém (nikoli první) začíná majuskulí. Jaké je Vaše stanovisko? Zadám-li do korpusu nahrubo schéma xxxXxxx jako [a-z]+[A-Z][a-z].*, např. v korpusu syn2009pub mezi zkratkami, chybami a řadou cizích výrazů (byť frekventovaných) jako deLux, iMac vyjedou z domácí provenience např. antiWagner, miniMarshallův, exNerez, pornoOscar, nejen tedy domácí názvy typu proFem, digiMedia, eKoruna, iDnes, mPeníze, inProjekt. Mírnější dotaz by přidal i HaDivadlo, PragoData apod. Zdá se, že brzy půjde (nejde-li už nyní) o slovotvorný či spíše grafický princip, kdy název zachovává svou velkou iniciálu i uprostřed složeniny. Vzniklý výraz se jeví jako praktický, protože je jednoslovný, a přitom si zachovává zřetelnost blížící se víceslovnému názvu. Zkratkové prefixy typu e- a i- fungují jako morfémy s ustáleným minuskulním pravopisem; psány jako E- a I- by ztratily na zřetelnosti. Rád bych znal Váš názor, protože uvažuji o názvu produktu takto tvořeném a zvažuji míru jeho akceptovatelnosti ve spisovném projevu.
Klíčové slovo:
složená slova, kde druhý nebo další morfém začíná majuskulí
Odpověď:
Doklady, které jste nalezl, bezpochyby svědčí o tom, že grafické odlišení hranic mezi morfy považují někteří pisatelé za potřebné a funkční, avšak argumentaci ve prospěch širší aplikace psaní neiniciálních morfů s velkými písmeny chybí jednak pohled z hlediska dosavadní kodifikace, jednak ověření, zda uvedený způsob zápisu je v určitých typech pojmenování skutečně natolik preferovaný, abychom u některých typů museli přehodnotit způsob jejich zápisu. Ověření druhého „jednak“ je značně obtížné, pojmeme argumentaci raději z pohledu stávající kodifikace a z pohledu komunikačního. Situaci přitom poněkud znepřehledňuje, že na podporu určitého způsobu psaní názvů výrobků uvádíte i pojmenovací typy, které neoznačují výrobky. Pokusíme se v následujícím rozkladu ukázat, že na psaní velkých písmen u neiniciálních morfů nelze pohlížet zcela obecně, je vždy nutno přihlížet k typu pojmeno(vá)vané skutečnosti. První větší skupinu tvoří pojmenování řekněme tradičního typu. Z pohledu dosavadních kodifikačních příruček je tyto tradiční typy rovnou možno označit prostě za chybný zápis. Týká se to zejména poměrně frekventovaných typů pojmenování osob s průhlednou slovotvornou stavbou: antiWagner, miniMarshallův, u kterých dosavadní kodifikační příručky doporučují přenést psaní velkého písmena na počátek slova: Antiwagner, Minimarshallův. Tento zápis se v praxi v převážné většině případů dodržuje. Mohli bychom uvést i celou řadu dalších příkladů: Antiklaus, Nečech, Pseudokallisthenes, Praslovan atd. Těmto tradičním typům se blíží také ještě exNerez/Exnerez. Typ PragoData je rovněž určitým vybočením z tradice, srov. např. dnes již spíše historické informační zařízení stejnojmenné firmy Pragotron na českých nádražích. Do druhé skupiny náleží pojmenování nová, kodifikačními příručkami dosud nereflektovaná; e- a i- v označení elektronických a internetových produktů se patrně dobře vžilo, a to i v oficiální spisovné komunikaci. (Pozn.: z hlediska slovotvorné utvářenosti jde však o typy zcela odlišné od ostatních uvedených, lze e- a i- hodnotit jako prefixy?) Totéž platí pro nejroztodivnější názvy firem, výrobků a produktů typu proFem, inProjekt atd. Pak jsou tu ještě typy spíše hravé, jako je HaDivadlo a typy zcela periferní, tj. hojně kolísající pornoOscar / pornooscar / Pornooscar / Porno Oscar / porno Oscar... Pokud se tedy rozhodnete pro zápis pojmenování výrobku s velkým písmenem uvnitř slova a pokud nepůjde o typ, který jsme výše označili jako „tradiční“, pak v současném jazykovém prostředí bude s největší pravděpodobností přijat a nebude posuzován jako závažné porušení pravopisné normy. V obchodní a komerční praxi, a to i ve spisovné komunikaci dané oblasti, je dnes již užívání netradičních grafických inovací považováno za noremní. Na základě poradenských zkušeností můžeme ještě dodat, že názvy začínající malým písmenem často působí problémy, mají-li se napsat na začátku věty. Porušení tradiční jistoty velkého písmena na začátku věty řadu uživatelů češtiny znejistí a někdy také bývá považováno za nevhodné a nefunkční. Podle našeho názoru je užití malého písmena na začátku názvu možno označit přinejmenším za nevýhodné.