Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID dotazu: #499 [Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/23, položky: 1-10/227
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: Občas se jeví jako praktické utvořit nebo přejmout slovo složené, kde druhý nebo další morfém (nikoli první) začíná majuskulí. Jaké je Vaše stanovisko? Zadám-li do korpusu nahrubo schéma xxxXxxx jako [a-z]+[A-Z][a-z].*, např. v korpusu syn2009pub mezi zkratkami, chybami a řadou cizích výrazů (byť frekventovaných) jako deLux, iMac vyjedou z domácí provenience např. antiWagner, miniMarshallův, exNerez, pornoOscar, nejen tedy domácí názvy typu proFem, digiMedia, eKoruna, iDnes, mPeníze, inProjekt. Mírnější dotaz by přidal i HaDivadlo, PragoData apod. Zdá se, že brzy půjde (nejde-li už nyní) o slovotvorný či spíše grafický princip, kdy název zachovává svou velkou iniciálu i uprostřed složeniny. Vzniklý výraz se jeví jako praktický, protože je jednoslovný, a přitom si zachovává zřetelnost blížící se víceslovnému názvu. Zkratkové prefixy typu e- a i- fungují jako morfémy s ustáleným minuskulním pravopisem; psány jako E- a I- by ztratily na zřetelnosti. Rád bych znal Váš názor, protože uvažuji o názvu produktu takto tvořeném a zvažuji míru jeho akceptovatelnosti ve spisovném projevu.
Klíčové slovo: složená slova, kde druhý nebo další morfém začíná majuskulí
Odpověď: Doklady, které jste nalezl, bezpochyby svědčí o tom, že grafické odlišení hranic mezi morfy považují někteří pisatelé za potřebné a funkční, avšak argumentaci ve prospěch širší aplikace psaní neiniciálních morfů s velkými písmeny chybí jednak pohled z hlediska dosavadní kodifikace, jednak ověření, zda uvedený způsob zápisu je v určitých typech pojmenování skutečně natolik preferovaný, abychom u některých typů museli přehodnotit způsob jejich zápisu. Ověření druhého „jednak“ je značně obtížné, pojmeme argumentaci raději z pohledu stávající kodifikace a z pohledu komunikačního. Situaci přitom poněkud znepřehledňuje, že na podporu určitého způsobu psaní názvů výrobků uvádíte i pojmenovací typy, které neoznačují výrobky. Pokusíme se v následujícím rozkladu ukázat, že na psaní velkých písmen u neiniciálních morfů nelze pohlížet zcela obecně, je vždy nutno přihlížet k typu pojmeno(vá)vané skutečnosti. První větší skupinu tvoří pojmenování řekněme tradičního typu. Z pohledu dosavadních kodifikačních příruček je tyto tradiční typy rovnou možno označit prostě za chybný zápis. Týká se to zejména poměrně frekventovaných typů pojmenování osob s průhlednou slovotvornou stavbou: antiWagner, miniMarshallův, u kterých dosavadní kodifikační příručky doporučují přenést psaní velkého písmena na počátek slova: Antiwagner, Minimarshallův. Tento zápis se v praxi v převážné většině případů dodržuje. Mohli bychom uvést i celou řadu dalších příkladů: Antiklaus, Nečech, Pseudokallisthenes, Praslovan atd. Těmto tradičním typům se blíží také ještě exNerez/Exnerez. Typ PragoData je rovněž určitým vybočením z tradice, srov. např. dnes již spíše historické informační zařízení stejnojmenné firmy Pragotron na českých nádražích. Do druhé skupiny náleží pojmenování nová, kodifikačními příručkami dosud nereflektovaná; e- a i- v označení elektronických a internetových produktů se patrně dobře vžilo, a to i v oficiální spisovné komunikaci. (Pozn.: z hlediska slovotvorné utvářenosti jde však o typy zcela odlišné od ostatních uvedených, lze e- a i- hodnotit jako prefixy?) Totéž platí pro nejroztodivnější názvy firem, výrobků a produktů typu proFem, inProjekt atd. Pak jsou tu ještě typy spíše hravé, jako je HaDivadlo a typy zcela periferní, tj. hojně kolísající pornoOscar / pornooscar / Pornooscar / Porno Oscar / porno Oscar... Pokud se tedy rozhodnete pro zápis pojmenování výrobku s velkým písmenem uvnitř slova a pokud nepůjde o typ, který jsme výše označili jako „tradiční“, pak v současném jazykovém prostředí bude s největší pravděpodobností přijat a nebude posuzován jako závažné porušení pravopisné normy. V obchodní a komerční praxi, a to i ve spisovné komunikaci dané oblasti, je dnes již užívání netradičních grafických inovací považováno za noremní. Na základě poradenských zkušeností můžeme ještě dodat, že názvy začínající malým písmenem často působí problémy, mají-li se napsat na začátku věty. Porušení tradiční jistoty velkého písmena na začátku věty řadu uživatelů češtiny znejistí a někdy také bývá považováno za nevhodné a nefunkční. Podle našeho názoru je užití malého písmena na začátku názvu možno označit přinejmenším za nevýhodné.
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: Prosím Vás o objasnění rozdílu mezi slovy zeměměřický a zeměměřičský. Pokud jsou oba výrazy správné, prosím o uvedení případů jejich užití.
Klíčové slovo: zeměměřický, zeměměřičský
Odpověď: Nejasnosti a rozpaky kolem užívání a především okolo přesného rozlišení slov zeměměřický a zeměměřičský jsou letité. Poměrně často se setkáváme i s tím, že se lidé domnívají, že slovo zeměměřický není správně a že je v něm nedopatřením zapsáno c místo náležitého čs. Čeština však zná oba výrazy: Vědní obor zabývající se měřením a zobrazováním zemského povrchu se jmenuje geodezie nebo také zeměměřictví. Odvozené přídavné jméno zeměměřický je synonymem pro geodetický. Setkáme se s ním např. v názvech: Český úřad zeměměřický a katastrální; Střední průmyslová škola zeměměřická, Praha 9. Pro pracovníka v zeměměřictví lze užít buď označení geodet, nebo zeměměřič. Z názvu povolání se odvozuje přídavné jméno zeměměřičský. Např. zeměměřičské pomůcky a přístroje jsou pomůcky a přístroje pro zeměměřiče; zeměměřičský figurant pomáhá zeměměřiči při zaměřování.
Zvažované varianty:
zeměměřický zeměměřičský
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: Nemohu se smířit s tím, že by mohlo být jazykově správné luterskou církev nazývat luteránskou církví. V médiích se přitom téměř výhradně užívá ona druhá podoba.
Klíčové slovo: luterský, luteránský
Odpověď: Z jazykového hlediska jsou správné obě varianty – luterská církev i luteránská církev. Tyto podoby lze (jako synonymní) dohledat i v poměrně starých slovnících, např. v Česko-německém slovníku Františka Štěpána Kotta z let 1878–1893. Přídavné jméno luteránský bylo odvozeno od podstatného jména luterán a přídavné jméno luterský přímo od jména Martina Luthera. Církev můžeme pak pojmenovat jednak podle toho, že se řídí Lutherovým učením (luterská církev), jednak podle toho, že jde o seskupení luteránů (luteránská církev). Máte pravdu, že v současnosti převažuje užívání přídavného jména luterán.
Zvažované varianty:
luterský luteránský
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: Prosím o upřesnění, který z výrazů je správný pro označení školy, ve které se lidé učí svařovat: svářečská škola, nebo svářecí škola? Nebo lze užít bez rozdílu oba tvary?
Klíčové slovo: svářecí, svářečská
Odpověď: Přídavné jméno ke slovu svářeč je svářečský, např. svářečská parta, svářečské práce (viz Slovník spisovného jazyka českého) a analogicky i svářečská škola. Přídavné jméno svářecí znamená „sloužící ke svařování, týkající se svařování“, např. svářecí agregát, pistole, plamen, teplota. Vzhledem k tomu, že se nejedná o školu sloužící ke svařování, ale o školu pro svářeče, namístě je přídavné jméno svářečský.
Zvažované varianty:
svářečská svářecí
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: Prodáváme výrobky certifikované značkou Fair Trade a k některým dováženým výrobkům zhotovujeme polepky s českým překladem. Prosím Vás o radu, zda se má čaj vylouhovat nebo vyluhovat?
Klíčové slovo: vylouhovat, vyluhovat
Odpověď: Starší Slovník spisovného jazyka českého (vycházel v letech 1960–1971) uvádí: louhovat (řídce luhovat) „působit na něco louhem“; loužit – „(co) máčet ve vodě nebo v nějakém roztoku“. Novější Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost výrazy louhovat nebo loužit jako samostatná hesla neuvádí, nalezneme zde pouze jejich dokonavou variantu vyloužit nebo vylouhovat - „extrahovat, loužením uvolnit z něčeho určité látky“. Jak však dokládá Technický slovník naučný (Encyklopedický dům, Praha 2003), sloveso louhovat se v současnosti běžně užívá ve významu „působení kapalin (…) na různé materiály s cílem vyloučit z nich některé látky“, tedy nejen louhem. Slovník spisovného jazyka českého u samotného hesla -luhovat uvádí, že je užíváno pouze s předponou (povšimněte si, že je uvedeno pouze se spojovníkem naznačujícím předponu). Nicméně ani samo sloveso luhovat není nesystémové a lze jej použít jako jednu z možných variant. Čaj se tedy může louhovat i luhovat, ba i vyluhovat a vylouhovat.
Zvažované varianty:
vylouhovat vyluhovat
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Technický slovník naučný. 2001–2005.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: Chtěl bych se zeptat, jak se díváte na výraz pochybí peníze, užitý např. ve větě: Pokud vám pochybí peníze, můžete si nějaké půjčit. Je tento výraz z hlediska jazykové správnosti v pořádku?
Klíčové slovo: pochybí
Odpověď: Předponou po- tvoří budoucí čas pouze omezené množství sloves, jejichž jádrovými členy jsou výrazy vyjadřující (lineární) pohyb: jdu – půjdu, jedu – pojedu, nesu – ponesu, vedu – povedu, běžím – poběžím, letím – poletím atd. Ostatní slovesa tvoří budoucí čas buď opisem s pomocným být (budou psát), nebo formálně přítomným tvarem (napíše). První způsob platí pro slovesa nedokonavá, druhý pro slovesa dokonavá. Předpona po- u sloves typu pojedu, ponesu slouží pouze ke značení budoucího času a rozkazovacího způsobu – pojď, pojeď, pones, nemá žádnou další (vidovou či slovotvornou) funkci. To poznáme mimo jiné z toho, že předpona po- nemůže být součástí infinitivu ani tvarů příčestí: *pojet, *pojel, *poběžet, *poběžel atd. Jestliže nějaké sloveso předponu po- v infinitivu obsahuje, jedná se o předponu formálně sice shodnou, ovšem funkčně odlišnou: nikoli tvarotvornou, nýbrž slovotvornou (příp. slovotvorně-vidovou): pobavit, povést (zde vidíme posun významu), posedět apod. V češtině je na rozdíl od ostatních slovanských jazyků tento prostředek vyjadřování budoucího času poměrně produktivní, neomezuje se pouze na základní pohybová slovesa, ale rozvíjí se i u sloves s podobným významem, tj. u těch, která nějak vyjadřují ideu pohybu, ať už v prostoru, či v čase: táhne – potáhne, frčí – pofrčí, roste – poroste, kvete – pokvete, trvá – potrvá atd. Vzhledem k tomu, že u slova chybět není významový rys pohybu nijak patrný – to ostatně podporuje i „nezvyklost“ infinitivu *pochybět (něco jiného je pochybit), klasifikovali bychom tvar *pochybí ne-li vyloženě jako chybný, pak určitě jako nevhodný. Není ovšem pochyb o tom, že k volbě předpony zde došlo právě působením té významové složky výrazu, která poukazuje k časovému trvání, jež si lze jednoduše představit jako pohyb po časové ose: Ze systémového hlediska (či „z logiky věci“) je tedy užití tohoto tvaru do určité míry pochopitelné a spíše než ho zavrhovat je lépe nazírat ho jako zajímavé svědectví o hlubších jazykových principech. Opakujeme však, že jazyková norma toto spojení ve standardním vyjadřování nepřipouští.
Zvažované varianty:
pochybí
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: V poslední době se můžeme v médiích často setkat s termínem šrotovné. Jak se díváte na ten termín z lingvistického hlediska? Vzpomínám si na pastelkovné nebo Julínkovné, můžete tento typ výrazů nějak přiblížit?
Klíčové slovo: šrotovné
Odpověď: Proti termínu šrotovné nelze z jazykového hlediska nic namítat, je utvořen systémově, v souladu se slovotvornými zásadami češtiny, přípona, kterou je tento typ výrazů odvozen (-(ov)n/é), je navíc velmi produktivní. Slouží k odvozování názvů poplatků od substantiv všech tří rodů: stočné, odlučné, skladné, vodné, jízdné, školné, vstupné, hovorné, kapesné, bolestné, mýtné, stravné, výživné, půjčovné, výchovné, cestovné, poštovné, nálezné, nocležné… Šmilauer v Novočeském tvoření slov vymezuje tento velmi produktivní slovotvorný typ vůči typům dnes již neproduktivním, pomocí přípony -ek: poplatek, desátek, výměnek a archaické cizí přípony -áles: sobotáles. K jazykové motivaci volby právě tohoto odvozovacího prostředku bohužel všechny dostupné prameny mlčí, dobrat se zdrojové sémantiky gramatických tvarů je ostatně obecně velmi nesnadné.
Zvažované varianty:
šrotovné
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: Ráda bych se zeptala, jaký je váš názor na slovo viladům.
Klíčové slovo: viladům
Odpověď: Slovo viladům je v češtině nové, zachycené dosud pouze ve slovníku neologismů Nová slova v češtině, a to bez jakéhokoli lingvistického hodnocení. Podle našeho názoru jde o slovo, které do značné míry signalizuje jistou odcizenost systému češtiny, popř. perifernost. Viladům je totiž složenina utvořená ze dvou podstatných jmen, s nulovým spojovacím formantem, jinými slovy jde o dvě formálně neobměněná podstatná jména stojící vedle sebe bez spojovací samohlásky (srov. vila-dům vs. přírod-o-pis). Tento způsob tvoření je v češtině zcela periferní, tzv. akademická Mluvnice češtiny 1 uvádí pouze jediný příklad: strojmistr, jako ojedinělá hodnotí tato složená podstatná jména též Příruční mluvnice češtiny a uvádí příklady generálporučík, pantáta a mezinárodní odborné termíny ampérhodina, polyvinylchlorid. Na cizost nikoli ve smyslu porovnání jazykových systémů, ale ve smyslu kontaktu různých jazyků by poukazovaly též velmi hojné výskyty anglického villa house (= přel. „vilový dům, dům vilového typu“), pravděpodobně bychom tuto anglickou podobu mohli považovat za původce pronikání viladomů do češtiny, snad jde o doslovný překlad anglického originálu. Problematická je též významová stránka pojmenování. Zatímco anglické villa house je dům vilového typu (samostatně stojící, se zahradou, určený pro jednu rodinu), české viladům označuje zpravidla dům s větším množstvím bytových jednotek. Sice nedovedeme vysvětlit důvody tohoto významového posunu, je však zřejmé, že skutečnost označovanou slovem viladům dovedeme spolehlivě pojmenovat domácími prostředky (např. prostým a mnohem častějším bytový dům), tudíž lze pochybovat o potřebnosti slova viladům. Dovolujeme si vyslovit hypotézu, že užívání slova viladům souvisí s komunikační strategií tzv. developerů či stavebních firem. Viladům jistě evokuje jiné asociace (vyšší úroveň, útulnost, soukromí, přiměřené dimenzování stavby atd.) než dům bytový (bezprostřední přítomnost sousedů, nepřiměřené dimenzování stavby, malé či žádné vazby na okolí domu), ačkoli věcná skutečnost je stejná.
Zvažované varianty:
viladům
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nová slova v češtině 2. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 169–170

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: Obracím se na Vás opět s malou prosbou o radu. Vytvářím oponentní posudek na zajímavou diplomovou práci, která se zabývá lícováním oftalmologických dat. Narazil jsem ale na to, že autor ve své práci velmi často používá slovo lícovat i slícovat. V Pravidlech jsem druhý výraz nenašel, osobně si myslím, že samo slovo lícovat vysvětluje úkon zarovnání obrazů (snímků) podle určitých kritérií, slovo slícovat mi potom přijde naprosto nesmyslné. Abych netrhal slovo z kontextu, jedná se například o větu: Na základě těchto algoritmů slícujeme oba získané snímky apod.
Klíčové slovo: lícovat, slícovat
Odpověď: Sloveso lícovat je v češtině nedokonavé, je proto pochopitelné, že mu v komunikaci vzniká potřeba vytvářet dokonavý protějšek, v tomto případě slícovat (Vámi uvedená věta je toho výborným příkladem: autor se zjevně snaží vyjádřit význam dokonavosti, dosažení cíle určitého děje, tj. lícování). Systémově je tedy používání slovesa slícovat zcela funkční. Při hodnocení tohoto slovesa tak záleží především na jeho „zaběhnutosti“ – pokud by se jednalo o výraz periferní, mohlo by to ve vědeckém textu působit rušivě. V tomto případě se zdá, že slovo slícovat není výtvorem autora vámi uváděné diplomové práce, ale že se v textech věnovaných lícování relativně často užívá (stačí se podívat do Googlu). Zdá se tedy, že alespoň částečně zaběhnuté toto sloveso je.
Zvažované varianty:
lícovat slícovat
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: Jaký je správný tvar přídavného jména od podstatného jména Osetie? Osetský, osetinský anebo obojí?
Klíčové slovo: osetský, osetinský
Odpověď: Ačkoliv v novější české odborné literatuře (jazykovědné i zeměpisné) se uvádí pouze obyvatelské jméno Oset, název jazyka osetština a přídavné jméno osetský, ve starším, šestisvazkovém Velkém rusko-českém slovníku (1953) naproti tomu najdeme pouze obyvatelské jméno Osetinec (přechýlené Osetinka), které je formou bližší ruskému obyvatelskému osetin (v ruštině ovšem s malým počátečním písmenem) a ruskému přídavnému jméno osetinskij. V současném úzu (pokud můžeme soudit podle výskytů v jazykových korpusech) mírně převažuje varianta osetský nad variantou osetinský (v korpusu SYN v13 v poměru 300 : 210 výskytům). Variantě osetský bychom dali přednost, ale ani variantu osetinský nepovažujeme za chybnou – ostatně u obyvatelských jmen (a u přídavných jmen od nich odvozených) nejsou dublety ojedinělé, srov. např. Gruzín i Gruzínec.
Zvažované varianty:
osetský osetinský
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.