Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID dotazu: #499 [Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/23, položky: 1-10/224
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: Prosím o upřesnění, který z výrazů je správný pro označení školy, ve které se lidé učí svařovat: svářečská škola, nebo svářecí škola? Nebo lze užít bez rozdílu oba tvary?
Klíčové slovo: svářecí, svářečská
Odpověď: Přídavné jméno ke slovu svářeč je svářečský, např. svářečská parta, svářečské práce (viz Slovník spisovného jazyka českého) a analogicky i svářečská škola. Přídavné jméno svářecí znamená „sloužící ke svařování, týkající se svařování“, např. svářecí agregát, pistole, plamen, teplota. Vzhledem k tomu, že se nejedná o školu sloužící ke svařování, ale o školu pro svářeče, na místě je přídavné jméno svářečský.
Zvažované varianty:
svářečská svářecí
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: Prodáváme výrobky certifikované značkou Fair Trade a k některým dováženým výrobkům zhotovujeme polepky s českým překladem. Prosím Vás o radu, zda se má čaj vylouhovat nebo vyluhovat?
Klíčové slovo: vylouhovat, vyluhovat
Odpověď: Starší Slovník spisovného jazyka českého (vycházel v letech 1960–1971) uvádí: louhovat (řídce luhovat) „působit na něco louhem“; loužit – „(co) máčet ve vodě nebo v nějakém roztoku“. Novější Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost výrazy louhovat nebo loužit jako samostatná hesla neuvádí, nalezneme zde pouze jejich dokonavou variantu vyloužit nebo vylouhovat - „extrahovat, loužením uvolnit z něčeho určité látky“. Jak však dokládá Technický slovník naučný (Ecyklopedický dům, Praha 2003), sloveso louhovat se v současnosti běžně užívá ve významu „působení kapalin (…) na různé materiály s cílem vyloučit z nich některé látky“, tedy nejen louhem. Slovník spisovného jazyka českého u samotného hesla -luhovat uvádí, že je užíváno pouze s předponou (povšimněte si, že je uvedeno pouze se spojovníkem naznačujícím předponu). Nicméně ani samo sloveso luhovat není nesystémové a lze jej použít jako jednu z možných variant. Čaj se tedy může louhovat i luhovat, ba i vyluhovat a vylouhovat.
Zvažované varianty:
vylouhovat vyluhovat
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Technický slovník naučný. 2001–2005.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: Chtěl bych se zeptat, jak se díváte na výraz pochybí peníze, užitý např. ve větě: Pokud vám pochybí peníze, můžete si nějaké půjčit. Je tento výraz z hlediska jazykové správnosti v pořádku?
Klíčové slovo: pochybí
Odpověď: Předponou po- tvoří budoucí čas pouze omezené množství sloves, jejichž jádrovými členy jsou výrazy vyjadřující (lineární) pohyb: jdu – půjdu, jedu – pojedu, nesu – ponesu, vedu – povedu, běžím – poběžím, letím – poletím atd. Ostatní slovesa tvoří budoucí čas buď opisem s pomocným být (budou psát), nebo formálně přítomným tvarem (napíše). První způsob platí pro slovesa nedokonavá, druhý pro slovesa dokonavá. Předpona po- u sloves typu pojedu, ponesu slouží pouze ke značení budoucího času a rozkazovacího způsobu – pojď, pojeď, pones, nemá žádnou další (vidovou či slovotvornou) funkci. To poznáme mimo jiné z toho, že předpona po- nemůže být součástí infinitivu ani tvarů příčestí: *pojet, *pojel, *poběžet, *poběžel atd. Jestliže nějaké sloveso předponu po- v infinitivu obsahuje, jedná se o předponu formálně sice shodnou, ovšem funkčně odlišnou: nikoli tvarotvornou, nýbrž slovotvornou (příp. slovotvorně-vidovou): pobavit, povést (zde vidíme posun významu), posedět apod. V češtině je na rozdíl od ostatních slovanských jazyků tento prostředek vyjadřování budoucího času poměrně produktivní, neomezuje se pouze na základní pohybová slovesa, ale rozvíjí se i u sloves s podobným významem, tj. u těch, která nějak vyjadřují ideu pohybu, ať už v prostoru, či v čase: táhne – potáhne, frčí – pofrčí, roste – poroste, kvete – pokvete, trvá – potrvá atd. Vzhledem k tomu, že u slova chybět není významový rys pohybu nijak patrný – to ostatně podporuje i „nezvyklost“ infinitivu *pochybět (něco jiného je pochybit), klasifikovali bychom tvar *pochybí ne-li vyloženě jako chybný, pak určitě jako nevhodný. Není ovšem pochyb o tom, že k volbě předpony zde došlo právě působením té významové složky výrazu, která poukazuje k časovému trvání, jež si lze jednoduše představit jako pohyb po časové ose: Ze systémového hlediska (či „z logiky věci“) je tedy užití tohoto tvaru do určité míry pochopitelné a spíše než ho zavrhovat je lépe nazírat ho jako zajímavé svědectví o hlubších jazykových principech. Opakujeme však, že jazyková norma toto spojení ve standardním vyjadřování nepřipouští.
Zvažované varianty:
pochybí
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: V poslední době se můžeme v médiích často setkat s termínem šrotovné. Jak se díváte na ten termín z lingvistického hlediska? Vzpomínám si na pastelkovné nebo Julínkovné, můžete tento typ výrazů nějak přiblížit?
Klíčové slovo: šrotovné
Odpověď: Proti termínu šrotovné nelze z jazykového hlediska nic namítat, je utvořen systémově, v souladu se slovotvornými zásadami češtiny, přípona, kterou je tento typ výrazů odvozen (-(ov)n/é), je navíc velmi produktivní. Slouží k odvozování názvů poplatků od substantiv všech tří rodů: stočné, odlučné, skladné, vodné, jízdné, školné, vstupné, hovorné, kapesné, bolestné, mýtné, stravné, výživné, půjčovné, výchovné, cestovné, poštovné, nálezné, nocležné… Šmilauer v Novočeském tvoření slov vymezuje tento velmi produktivní slovotvorný typ vůči typům dnes již neproduktivním, pomocí přípony -ek: poplatek, desátek, výměnek a archaické cizí přípony -áles: sobotáles. K jazykové motivaci volby právě tohoto odvozovacího prostředku bohužel všechny dostupné prameny mlčí, dobrat se zdrojové sémantiky gramatických tvarů je ostatně obecně velmi nesnadné.
Zvažované varianty:
šrotovné
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: Ráda bych se zeptala, jaký je váš názor na slovo viladům.
Klíčové slovo: viladům
Odpověď: Slovo viladům je v češtině nové, zachycené dosud pouze ve slovníku neologismů Nová slova v češtině, a to bez jakéhokoli lingvistického hodnocení. Podle našeho názoru jde o slovo, které do značné míry signalizuje jistou odcizenost systému češtiny, popř. perifernost. Viladům je totiž složenina utvořená ze dvou podstatných jmen, s nulovým spojovacím formantem, jinými slovy jde o dvě formálně neobměněná podstatná jména stojící vedle sebe bez spojovací samohlásky (srov. vila-dům vs. přírod-o-pis). Tento způsob tvoření je v češtině zcela periferní, tzv. akademická Mluvnice češtiny 1 uvádí pouze jediný příklad: strojmistr, jako ojedinělá hodnotí tato složená podstatná jména též Příruční mluvnice češtiny a uvádí příklady generálporučík, pantáta a mezinárodní odborné termíny ampérhodina, polyvinylchlorid. Na cizost nikoli ve smyslu porovnání jazykových systémů, ale ve smyslu kontaktu různých jazyků by poukazovaly též velmi hojné výskyty anglického villa house (= přel. „vilový dům, dům vilového typu“), pravděpodobně bychom tuto anglickou podobu mohli považovat za původce pronikání viladomů do češtiny, snad jde o doslovný překlad anglického originálu. Problematická je též významová stránka pojmenování. Zatímco anglické villa house je dům vilového typu (samostatně stojící, se zahradou, určený pro jednu rodinu), české viladům označuje zpravidla dům s větším množstvím bytových jednotek. Sice nedovedeme vysvětlit důvody tohoto významového posunu, je však zřejmé, že skutečnost označovanou slovem viladům dovedeme spolehlivě pojmenovat domácími prostředky (např. prostým a mnohem častějším bytový dům), tudíž lze pochybovat o potřebnosti slova viladům. Dovolujeme si vyslovit hypotézu, že užívání slova viladům souvisí s komunikační strategií tzv. developerů či stavebních firem. Viladům jistě evokuje jiné asociace (vyšší úroveň, útulnost, soukromí, přiměřené dimenzování stavby atd.) než dům bytový (bezprostřední přítomnost sousedů, nepřiměřené dimenzování stavby, malé či žádné vazby na okolí domu), ačkoli věcná skutečnost je stejná.
Zvažované varianty:
viladům
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nová slova v češtině 2. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 169–170

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: Obracím se na Vás opět s malou prosbou o radu. Vytvářím oponentní posudek na zajímavou diplomovou práci, která se zabývá lícováním oftalmologických dat. Narazil jsem ale na to, že autor ve své práci velmi často používá slovo lícovat i slícovat. V pravidlech jsem druhý výraz nenašel, osobně si myslím, že samo slovo lícovat vysvětluje úkon zarovnání obrazů (snímků) podle určitých kritérií, slovo slícovat mi potom přijde naprosto nesmyslné. Abych netrhal slovo z kontextu, jedná se například o větu: Na základě těchto algoritmů slícujeme oba získané snímky apod.
Klíčové slovo: lícovat, slícovat
Odpověď: Sloveso lícovat je v češtině nedokonavé, je proto pochopitelné, že mu v komunikaci vzniká potřeba vytvářet dokonavý protějšek, v tomto případě slícovat (Vámi uvedená věta je toho výborným příkladem: autor se zjevně snaží vyjádřit význam dokonavosti, dosažení cíle určitého děje, tj. lícování). Systémově je tedy používání slovesa slícovat zcela funkční. Při hodnocení tohoto slovesa tak záleží především na jeho „zaběhnutosti“ – pokud by se jednalo o výraz periferní, mohlo by to ve vědeckém textu působit rušivě. V tomto případě se zdá, že slovo slícovat není výtvorem autora vámi uváděné diplomové práce, ale že se v textech věnovaných lícování relativně často užívá (stačí se podívat do Googlu). Zdá se tedy, že alespoň částečně zaběhnuté toto sloveso je.
Zvažované varianty:
lícovat slícovat
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: Jaký je správný tvar přídavného jména od podstatného jména Osetie? Osetský, osetinský anebo obojí?
Klíčové slovo: osetský, osetinský
Odpověď: Ačkoliv v novější české odborné literatuře (jazykovědné i zeměpisné) se uvádí pouze obyvatelské jméno Oset, název jazyka osetština a přídavné jméno osetský, ve starším, šestisvazkovém Velkém rusko-českém slovníku (1953) naproti tomu najdeme pouze obyvatelské jméno Osetinec (přechýlené Osetinka), které je formou bližší ruskému obyvatelskému osetin (v ruštině ovšem s malým počátečním písmenem) a ruskému přídavnému jméno osetinskij. V současném úzu (pokud můžeme soudit podle výskytů v jazykových korpusech) mírně převažuje varianta osetský nad variantou osetinský (v korpusu SYN v13 v poměru 300 : 210 výskytům). Variantě osetský bychom dali přednost, ale ani variantu osetinský nepovažujeme za chybnou – ostatně u obyvatelských jmen (a u přídavných jmen od nich odvozených) nejsou dublety ojedinělé, srov. např. Gruzín i Gruzínec.
Zvažované varianty:
osetský osetinský
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: Je název ulice Bažantní slovotvorně správně? Přece má být Bažantí. A kdyby to bylo motivované ke slovu bažantnice, tak bych spíš předpokládal Bažantniční nebo Bažantnická. Pletu se?
Klíčové slovo: Bažantní, Bažantí
Odpověď: Přídavné jméno bažantní s příponou -n/í je utvořeno správně, dokonce je to přídavné jméno velmi staré. Doloženo je už v češtině doby střední. Níže uvedený doklad pochází z listiny z roku 1579 a můžeme si ho přečíst v Životopisu Viléma z Rožmberka od rožmberského archiváře a knihovníka Václava Březana: Toho času u Roudnice obora bažantní dělána od kamene, a ve třech skalách kamení k ní lámáno... Z tohoto dokladu můžeme získat představu o velmi jemném významovém rozdílu mezi tímto přídavným jménem a přídavným jménem bažantí. Zatímco bažantí, stejně jako například psí, husí, kozí, sloní, kuřecí, kočičí atd. náleží do početné skupiny přídavných jmen na -í, - cí a -čí s významem druhově přivlastňovacím, tedy s významem ‚patřící bažantům‘, přídavné jméno bažantní, s příponou -n/í, má poněkud širší vztahový význam – vyjadřuje ‚vztahující se (nějak) k bažantům‘. Máme tedy na jedné straně například slovní spojení bažantí vejce, bažantí hnízdo, bažantí pero, bažantí hejno, a na druhé straně bažantní ohrada, bažantní hlídač, bažantní honitba, bažantní odchovna, bažantní vypouštědlo. Názorně vysvětlil významový rozdíl mezi oběma přídavnými jmény již Josef Jungmann v Slovníku česko-německém (1835–39): bažantí = od bažanta, bažantní = bažantův se týkající. V důsledku slovotvorné a významné blízkosti se přídavná jména bažantí a bažantní v úzu někdy nerozlišují. Tak například jsme se dočetli, že jistá restaurace nabízí bažantní masíčko, bažantní prsíčka, bažantní guláš a bažantní nudličky s cibulí..., tedy pokrmy z bažantího masa, proto bychom tu očekávali přídavné jméno bažantí. K nedorozumění v takovém případě zajisté nedojde. Jméno ulice bychom si však splést neměli. Tady nám částečně pomůže, víme-li, že v pojmenování ulice se uplatnilo dosud spíše přídavné jméno bažantní, a to jak v případě Bažantní ulice v Praze-Suchdole, tak v případě ulice téhož jména v několika dalších českých obcích. Nikoli však vždy. Například v Liberci, v samém centru města, se můžete projít krátkou Bažantí uličkou a Bažantí ulici mají také v Jablonci nad Nisou. Nechybí ovšem ani ulice Bažantnická, najdete ji například v Častolovicích. Tvrdá varianta přídavného jména je doložena v pomístním jménu Bažantná (ve tvaru substantivizovaného přídavného jména). Jiným, dokonce mnohem známějším příkladem slovotvorné dvojice přídavných jmen na -í a -n/í (resp. -n/ý) je dvojice rybí – rybný, (řidčeji) rybní. Srov. rybí šupina, rybí tuk, rybí filé a proti tomu Rybná ulice (v Praze na Starém Městě), rybný průmysl, rybné vody = ‚vody bohaté na ryby‘; rybní trh. Máme také například rybí přechody (tedy ‚umělé vodní stavby na vodních tocích, které usnadňují rybám překonání výškových rozdílů při migraci‘) a v přeneseném významu rybí oči, tedy ‚oči studené‘, či rybí kost = ‚vzor na látce nebo na porcelánu‘. Dvojice uvedeného typu se mohou tvořit jak od přídavných jmen domácích, tak od přídavných jmen cizího původu, např. elefantí = ‚sloní‘, ale elefantní = ‚mohutný‘ (elefantní administrativní obchodní komplex). Je však třeba připomenout, že slovotvorné dvojice uvedeného typu se zdaleka netvoří od všech pojmenování zvířat. Přípona -n/í se neuplatňuje například u přídavných jmen od jmen zvířat končících na -n. Existují jen přídavná jména kuní, sloní, jelení, laní, klokaní atd. a pravopisné podoby * kunní, * slonní, * jelenní, * lanní, * klokanní jsou chybné.
Zvažované varianty:
Bažantní Bažantí
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník česko-německý. Jungmann. 1835–1839. (platí od 1835 do 1839)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: Rád bych se zeptal na přípustnost tvarů výsypný a vysýpací, případně jestli se jejich významy nebo užití nějak liší, pokud jde o průmyslová zařízení, které vysypáváním vyprazdňují. Hledání na internetu mi vrátilo mnoho výskytů slova vysýpací, většinou ve spojení s vysýpací výškou, tuším, nějakých nakladačů. Naproti tomu Slovník spisovné češtiny uvádí pouze výsypný. Je tvar vysýpací gramaticky nesprávný, nebo např. jen nevhodný a přijatelný v technickém žargonu? Nebo se jedná o správně utvořené adjektivum od nedokovaného vysypávat?
Klíčové slovo: výsypný, vysípací
Odpověď: Jednosvazkový Slovník spisovné češtiny obsahuje jen kolem 50 tisíc hesel, není v něm tedy vše, zejména ne méně častá a odborná slova. Obě přídavná jména, výsypný a vysýpací, jsou správně utvořena a obě mají stejný význam, který bychom mohli stručně popsat jako ‚určený či zařízený k vysypá(vá)ní‘. Rozdíl mezi nimi je v jejich využití. V technickém vyjadřování se ustálilo přídavné jméno výsypný, např. výsypný prostor, výsypný žlab, výsypný otvor, výsypná nádrž, výsypný vůz, výsypný člun; výsypné zařízení i vysýpací zařízení. (Kdybychom měli k dispozici technické normy, mohli bychom zjistit, které z obou – a v kterých spojeních – bylo přijato jako závazný technický termín.) Přídavné jméno vysýpací se užívá řidčeji. Vedle toho existuje ještě přídavné jméno výsypkový, utvořené od podstatného jména výsypka, užívaného v hornictví. Výsypka je stavba, v níž jsou ukládány horniny ze skrývky při povrchovém dobývání (odtud i výsypkový stupeň).
Zvažované varianty:
výsypný vysípací
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: V článku v novinách je věta: Akvapark v Kladně začíná mít vizitku nebezpečného zařízení. Prosím Vás je správný tvar slova Akvapark nebo spíš Aquapark. Bohužel ani jeden tvar jsem nenašel v Pravidlech českého pravopisu.
Klíčové slovo: akvapark, aquapark
Odpověď: V češtině běžně píšeme řadu slov s první částí akva- (s významem voda, vodní): akvabela, akvanaut, akvalung, akvaristika, akvaterárium, akvaplaning apod. Slovo akvapark zachycuje slovník Nová slova v češtině z r. 2004. Při tvorbě tohoto slovníku autoři vycházeli z rozsáhlé excerpce; v danou chvíli patrně počeštěná podoba převažovala, na rozdíl např. od výrazů akvajogging, akvafitness, akvacentrum, u nichž jsou uvedeny i varianty s první částí aqua-: aquajogging, aquafitness, aquacentrum. Internetové vyhledávače ukazují, že se v současnosti užívají obě podoby (akvapark i aquapark), přičemž podoba aquapark převažuje.
Zvažované varianty:
akvapark aquapark
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nová slova v češtině 2. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.