Odpovědi jsou vytvářeny na základě dotazů položených jazykové poradně Ústavu pro jazyk český AV ČR
Použitý filtr ID dotazu: #452 [Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná].
Použité řazení Řadit: Sestupně.Dle: Datum vložení do systému.
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno vytvořené ze zeměpisného jména Vrbátky (obec v okr. Prostějov s velkým cukrovarem)? Je vedle vrbátecký správná i podoba vrbatecký?
Klíčové slovo:
vrbátecký
Odpověď:
Přídavné jméno vytvořené ze zeměpisného jména Vrbátky má správnou podobu vrbátecký (s dlouhým -á-). Tuto podobu uvádějí jazykové příručky (Internetová jazyková příručka, Alena Polívková: Naše místní jména a jak jich užívat) a jako jediná se také podle databáze Českého národního korpusu syn v9 vyskytuje v úzu (podoba vrbatecký s krátkým -a- nemá v korpusu syn v9 žádný výskyt).
Zvažované varianty:
vrbátecký
vrbatecký
Poslední užití:
20.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Vrbátky
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Vrbátky a vrbátecký
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka [lemma="vrb[a|á]tecký"]
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od názvu brněnské městské čtvrti Holásky? Je to holáský, nebo holásecký?
Klíčové slovo:
holásecký
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od názvu brněnské městské čtvrti Holásky má ve spisovném jazyce správnou podobu holásecký. (Podoba holáský se snad může vyskytovat v místním úzu; je-li tomu tak, není ji třeba odsuzovat a jejímu užívání se důsledně vyhýbat. V místním, neoficiálním, neveřejném, psaném i mluveném úzu je zcela v pořádku, a a priori vyloučená není ani v místní komunikaci oficiální, veřejné – lze si ji představit např. v některých rubrikách místního zpravodaje, kde může sloužit jako stylový prostředek k posílení regionální identity, navození regionální soudržnosti atp.)
Zvažované varianty:
holáský
holásecký
Poslední užití:
26.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla Holásky a holásecký
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu by mělo mít adjektivní obyvatelské jméno utvořené od názvu (části) obce Solopisky? Je správně Solopiští, nebo Solopisečtí?
Odpověď:
V současné době existuje kromě Solopisk, části obce Třebotov (okr. Praha-západ), i několik dalších částí obce s názvem Solopysky či Solopisky. Jelikož jde ve všech případech právě o části obce, není od nich utvořené přídavné jméno uvedeno v příručce Naše místní jména a jak jich užívat, kde se jinak uvádějí – až na nečetné výjimky – pouze přídavná jména tvořená od názvů samostatných obcí (nikoliv jejich částí). Nelze se tedy opřít o literaturu. V případě tvorby přídavných jmen se bohužel nelze opřít ani o slovotvorné analogie, neboť i od stejně zakončených názvů obcí se tvoří různé typy přídavných (a tedy i adjektivních obyvatelských) jmen. A problematické je opírat se i o místní úzus či doklady v databázích Českého národního korpusu (ČNK), neboť zaprvé není často jasné, ke kterým Solopiskům/Solopyskům se vztahují (místní úzy se přitom můžou lišit), a pokud ano, není je zadruhé možné přímočaře vztahovat na ostatní části obce téhož jména. Jak místní úzus, tak databáze ČNK však – zdá se – svědčí pro podobu solopiský. Na internetu se lze hojně setkat např. s tzv. solopiskou koulí, tj. maskotem hokejového týmu TJ Sokol Solopisky (část obce Třebotov, okr. Praha-západ), v databázi ČNK syn v8 lze pak najít 7 dokladů podoby solopyský (zatímco ani jediný doklad podoby solop[iy]secký), z toho se však 5 dokladů objevuje ve spojení Horní solopyský rybník (část obce Sedlčany, okr. Příbram). Na základě těchto skrovných indicií je možné jako vhodnější pro Solopisky, část obce Třebotov (okr. Praha-západ), opatrně doporučit podobu solopiský, a tedy adjektivní obyvatelské jméno Solopiští; jako chybnou však nelze vyloučit ani podobu solopisecký, a tedy ani adjektivní obyvatelské jméno Solopisečtí – je tvořeno náležitě a není „proti němu“ dostatek dokladů.
Zvažované varianty:
Solopiští
Solopisečtí
Poslední užití:
27.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky [lemma="solop[iy]ský"] a [lemma="solop[iy]secký"]
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Žamberk? Místní zpravodaj se jmenuje Žamberské listy, ale nemělo by být správně žamberkské, bez vynechání koncového -k-?
Klíčové slovo:
žamberský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Žamberk má (ve spisovném jazyce) správnou podobu žamberský – bez -k- (po -r-). U jmen zakončených na ‑berk (příp. ‑berg), ‑perk, ‑burk (příp. ‑burg) se koncové ‑k (příp. ‑g) odsouvá, srov. Rožmberk – rožmberský, Kašperk – kašperský, Vimperk – vimperský atp.
Zvažované varianty:
žamberský
žamberkský
Poslední užití:
20.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných, 1 Tvoření přídavných jmen od jmen domácích, 1.1 Tvoření od jednoslovných místních jmen, 1.1.2 Odsouvání hlásek
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Píše se správně Tiské stěny s jedním -s-, nebo Tisské stěny s dvěma -ss-?
Klíčové slovo:
tiský
Odpověď:
Skalní město označované jako Tiské stěny je pojmenováno podle nedaleké obce Tisá (okr. Ústí nad Labem). Od zeměpisného jména Tisá se správně tvoří přídavné jméno tiský s jedním -s-. Z toho důvodu je nutno psát i Tiské stěny.
Zvažované varianty:
tiský
tisský
Poslední užití:
6.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má 1. p. mn. č. utvořený od zeměpisného jména Hradiště? Je to hradišťští, jak si myslím já, nebo hradišští, jak tvrdí paní učitelka?
Klíčové slovo:
hradišťští
Odpověď:
Paní učitelka se mýlí. Tvar 1. p. mn. č. utvořený od zeměpisného jména Hradiště má ve spisovném jazyce jedinou správnou podobu, a to hradišťští.
Zvažované varianty:
hradišťští
hradišští
Poslední užití:
5.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo hradišťský
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jak se utvoří přídavné jméno od prvorepublikového názvu dnešní Karviné, který měl podobu Karvinná s dvěma -nn-? Postupuje se stejně jako u zeměpisných jmen typu Hostinné a píše se karvinský (< Karvinná) s jedním -n-, nebo je nutno psát karvinnský s dvěma -nn-?
Klíčové slovo:
Karvinná, karvinský
Odpověď:
Od někdejšího názvu Karvinná by se mělo tvořit – jak píšete – přídavné jméno úplně stejně jako od zeměpisných jmen typu Hostinné, tedy s jedním -n- (je‑li koncové ‑n‑ zdvojeno, jedno ‑n‑ se odsouvá: Hostinné > hostinský). Správně je tedy Karvinná > karvinský.
Zvažované varianty:
karvinský
karvinnský
Poslední užití:
4.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných, bod 1.1.2 Odsouvání hlásek, odst. 4
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Krnsko (obec v okrese Mladá Boleslav)? Podle mě by mělo mít správnou podobu krnský, ale místní mě přesvědčují, že správná je podoba krnecký. Je to pravda?
Klíčové slovo:
krnský, krnecký
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Krnsko má ve spisovném jazyce (systémovou) podobu krnský. Podoba krnecký, žije-li v místním úzu, jak uvádíte, není nesmyslná či vyloučená. Hodí se však jen do komunikačních situací v úzkém regionu, do hovorů mezi sousedy, jednání místních spolků, do některých rubrik místního zpravodaje atp. V ostatních komunikačních situacích, zejm. těch (potenciálně) nadregionálních, či dokonce celostátních (tisk, televize, webové stránky obce), je však vhodné používat jen spisovnou, systémovou podobu krnský. Z podoby krnecký totiž ten, komu už dopředu není znám vztah Krnsko – krnecký, nemůže být – z podstaty věci – schopen odvodit odpovídající název obce. Podoba krnecký by totiž odpovídala názvům *Krnec či *Krnecko.
Zvažované varianty:
krnský
krnecký
Poslední užití:
15.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Krnsko a krnský
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Dneboh (dnes část obce Mnichovo Hradiště)? (Vím, že příjmení odvozené od stejného zeměpisného jména mívá podobu Dneboský.)
Klíčové slovo:
dnebožský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Dneboh má (ve spisovném jazyce) správnou podobu dnebožský, srov. Zbiroh > zbirožský. (V příjmení Dneboský, které skutečně dost dobře může souviset s obcí Dneboh, došlo ke zjednodušení skupiny -žsk- na skupinu -sk, a to nejspíš při písařském zápisu příjmení do matriky někdy v 19. století atp. Na správnou podobu přídavného jména od zeměpisného jména Dneboh to však nemá žádný vliv.)
Poslední užití:
27.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných, bod 1.1 Tvoření od jednoslovných místních jmen, 1.1.3 Změny v souhláskových skupinách, bod d)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Čejkovice (obec v okrese Hodonín)? Je to čejkovský, nebo čejkovický?
Klíčové slovo:
čejkovický
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Čejkovice má ve spisovném jazyce správnou podobu čejkovický. Podoba čejkovský, která existuje v místním úzu, je vhodná jen pro použití v užším regionu (a typicky v neformální komunikaci), jinde by vyvolávala mylný dojem, že je utvořena od zeměpisného jména Čejkov. Ve spisovných textech a promluvách doporučujeme proto jednoznačně podobu čejkovický.
Zvažované varianty:
čejkovský
čejkovický
Poslední užití:
7.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla Čejkovice a čejkovický
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Sulkovec (obec v okrese Žďár nad Sázavou)? Je to sulkovský, nebo sulkovecký?
Klíčové slovo:
sulkovecký
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Sulkovec má (ve spisovném jazyce) správnou podobu sulkovecký. (Podoba sulkovský by odpovídala názvu Sulkov.)
Zvažované varianty:
sulkovský
sulkovecký
Poslední užití:
20.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla Sulkovec a sulkovecký
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má 1. p. mn. č. r. m. živ. přídavného jména utvořeného od zeměpisného jména Dobruška? Je to dobruští, nebo dobrušští?
Klíčové slovo:
dobrušští
Odpověď:
Tvar 1. p. mn. č. r. m. živ. přídavného jména utvořeného od zeměpisného jména Dobruška má správnou podobu dobrušští (s dvěma -šš-), srov. Dobuška > dobruš-sk/ý (skupina -šk-sk/ý se zjednodušuje na skupinu -š-sk/ý) > dobruš-št/í (přípona -sk/ý se v 1. p. mn. č. r. m. živ. mění na -št/í, základ dobruš- už na jedno -š- končí, připojením přípony -št/í se tak dostanou dvě -šš- vedle sebe).
Zvažované varianty:
dobruští
dobrušští
Poslední užití:
27.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla Dobruška a dobrušský
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Huštěnovice (obec v okrese Uherské Hradiště)? Je to huštěnovický, nebo huštěnovský?
Klíčové slovo:
huštěnovický
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Huštěnovice by mělo mít ve spisovném jazyce podobu huštěnovický. (Podoba huštěnovský je regionální, není nesprávná, ale nehodí se do oficiálních textů určených i čtenářům mimo obec či blízký region.)
Zvažované varianty:
huštěnovický
huštěnovský
Poslední užití:
13.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Huštěnovice
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Herink (obec v okrese Praha-východ)?
Klíčové slovo:
herinský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Herink má správnou podobu herinský.
Zvažované varianty:
herinkovský
herinecký
Poslední užití:
20.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Herink
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu by mělo mít přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Čechy? Nemělo by mít nějakou jinou podobu, než má přídavné jméno český utvořené od zeměpisného jména Česko? Nebo budou obě přídavná jména stejná?
Klíčové slovo:
český
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Čechy i přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Česko má jednu a tutéž podobu – český. Způsob, jak rozlišovat oba významy přídavného jména, je nutné volit případ od případu, kontext od kontextu.
Zvažované varianty:
český
Poslední užití:
20.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla Čechy a Česko
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu by mělo mít přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Kopřivná (obec v okrese Šumperk)? Vedle podoby kopřivenský jsem se setkal i s podobou kopřivnovský. Je podoba kopřivnovský náležitá?
Klíčové slovo:
kopřivenský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Kopřivná (obec v okrese Šumperk) by ve spisovné češtině mělo mít podobu kopřivenský. Podoba kopřivnovský by odpovídala (neexistujícímu) zeměpisnému jménu Kopřivnov. Je možné, že podoba kopřivnovský žila či žije v místním úzu. Ve spisovných textech, určených (byť třeba potenciálně) i uživatelům mimo region, však jednoznačně doporučujeme užívat podobu kopřivenský.
Zvažované varianty:
kopřivenský
kopřivnovský
Poslední užití:
22.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Kopřivná
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Je správně kníničtí občané, nebo kníničští občané?
Klíčové slovo:
kníničští
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Kníničky (brněnská městská část) má v 1. p. j. č. správnou podobu kníničský, v 1. p. mn. č. tedy bude mít správnou podobu kníničští.
Zvažované varianty:
kníničtí
kníničští
Poslední užití:
14.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Úholičky (analogie)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Morávka (obec v okrese Frýdek-Místek)? Je to moravčanský, nebo morávecký? Je možné od zeměpisného jména Morávka tvořit obě tato přídavná jména? Je to někde ukotveno?
Klíčové slovo:
morávecký
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Morávka má ve spisovném jazyce jedinou správnou podobu, a to morávecký (podoba moravčanský je v případě Morávky ve spisovném jazyce nesprávná, odpovídala by zeměpisnému jménu Moravčany). Přídavná jména od názvů obcí uvádí příručka Naše místní jména a jak je užívat od Aleny Polívkové nebo Internetová jazyková příručka.
Zvažované varianty:
moravčanský
morávecký
Poslední užití:
16.12.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Morávka
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od místního jména Homolka (které je v nemocnici Na Homolce)?
Klíčové slovo:
homolecký
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od místního jména Homolka (které je v nemocnici Na Homolce) není v žádné příručce uvedeno a doloženo není ani v úzu (databáze ČNK syn v8 neobsahuje žádný jeho výskyt). Na základě analogií typu Skalka – skalecký, Kyselka – kyselecký, tj. podle obecných slovotvorných zásad češtiny, by mělo mít – je-li už nutné ho tvořit – podobu homolecký.
Zvažované varianty:
homolecký
homolský
Poslední užití:
29.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka homolecký
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Jesenný (obec v okrese Semily) má správnou podobu jesennský, nebo jesenský?
Klíčové slovo:
jesenský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Jesenný má správnou podobu jesenský.
Zvažované varianty:
jesennský
jesenský
Poslední užití:
12.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Jesenný
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Jesenný
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.