Odpovědi jsou vytvářeny na základě dotazů položených jazykové poradně Ústavu pro jazyk český AV ČR
Použitý filtr ID dotazu: #452 [Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná].
Použité řazení Řadit: Sestupně.Dle: Datum vložení do systému.
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno vytvořené ze zeměpisného jména Vrbátky (obec v okr. Prostějov s velkým cukrovarem)? Je vedle vrbátecký správná i podoba vrbatecký?
Klíčové slovo:
vrbátecký
Odpověď:
Přídavné jméno vytvořené ze zeměpisného jména Vrbátky má správnou podobu vrbátecký (s dlouhým -á-). Tuto podobu uvádějí jazykové příručky (Internetová jazyková příručka, Alena Polívková: Naše místní jména a jak jich užívat) a jako jediná se také podle databáze Českého národního korpusu syn v9 vyskytuje v úzu (podoba vrbatecký s krátkým -a- nemá v korpusu syn v9 žádný výskyt).
Zvažované varianty:
vrbátecký
vrbatecký
Poslední užití:
20.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Vrbátky
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Vrbátky a vrbátecký
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka [lemma="vrb[a|á]tecký"]
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od názvu brněnské městské čtvrti Holásky? Je to holáský, nebo holásecký?
Klíčové slovo:
holásecký
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od názvu brněnské městské čtvrti Holásky má ve spisovném jazyce správnou podobu holásecký. (Podoba holáský se snad může vyskytovat v místním úzu; je-li tomu tak, není ji třeba odsuzovat a jejímu užívání se důsledně vyhýbat. V místním, neoficiálním, neveřejném, psaném i mluveném úzu je zcela v pořádku, a a priori vyloučená není ani v místní komunikaci oficiální, veřejné – lze si ji představit např. v některých rubrikách místního zpravodaje, kde může sloužit jako stylový prostředek k posílení regionální identity, navození regionální soudržnosti atp.)
Zvažované varianty:
holáský
holásecký
Poslední užití:
26.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla Holásky a holásecký
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu by mělo mít adjektivní obyvatelské jméno utvořené od názvu (části) obce Solopisky? Je správně Solopiští, nebo Solopisečtí?
Odpověď:
V současné době existuje kromě Solopisk, části obce Třebotov (okr. Praha-západ), i několik dalších částí obce s názvem Solopysky či Solopisky. Jelikož jde ve všech případech právě o části obce, není od nich utvořené přídavné jméno uvedeno v příručce Naše místní jména a jak jich užívat, kde se jinak uvádějí – až na nečetné výjimky – pouze přídavná jména tvořená od názvů samostatných obcí (nikoliv jejich částí). Nelze se tedy opřít o literaturu. V případě tvorby přídavných jmen se bohužel nelze opřít ani o slovotvorné analogie, neboť i od stejně zakončených názvů obcí se tvoří různé typy přídavných (a tedy i adjektivních obyvatelských) jmen. A problematické je opírat se i o místní úzus či doklady v databázích Českého národního korpusu (ČNK), neboť zaprvé není často jasné, ke kterým Solopiskům/Solopyskům se vztahují (místní úzy se přitom můžou lišit), a pokud ano, není je zadruhé možné přímočaře vztahovat na ostatní části obce téhož jména. Jak místní úzus, tak databáze ČNK však – zdá se – svědčí pro podobu solopiský. Na internetu se lze hojně setkat např. s tzv. solopiskou koulí, tj. maskotem hokejového týmu TJ Sokol Solopisky (část obce Třebotov, okr. Praha-západ), v databázi ČNK syn v8 lze pak najít 7 dokladů podoby solopyský (zatímco ani jediný doklad podoby solop[iy]secký), z toho se však 5 dokladů objevuje ve spojení Horní solopyský rybník (část obce Sedlčany, okr. Příbram). Na základě těchto skrovných indicií je možné jako vhodnější pro Solopisky, část obce Třebotov (okr. Praha-západ), opatrně doporučit podobu solopiský, a tedy adjektivní obyvatelské jméno Solopiští; jako chybnou však nelze vyloučit ani podobu solopisecký, a tedy ani adjektivní obyvatelské jméno Solopisečtí – je tvořeno náležitě a není „proti němu“ dostatek dokladů.
Zvažované varianty:
Solopiští
Solopisečtí
Poslední užití:
27.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky [lemma="solop[iy]ský"] a [lemma="solop[iy]secký"]
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Žamberk? Místní zpravodaj se jmenuje Žamberské listy, ale nemělo by být správně žamberkské, bez vynechání koncového -k-?
Klíčové slovo:
žamberský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Žamberk má (ve spisovném jazyce) správnou podobu žamberský – bez -k- (po -r-). U jmen zakončených na ‑berk (příp. ‑berg), ‑perk, ‑burk (příp. ‑burg) se koncové ‑k (příp. ‑g) odsouvá, srov. Rožmberk – rožmberský, Kašperk – kašperský, Vimperk – vimperský atp.
Zvažované varianty:
žamberský
žamberkský
Poslední užití:
20.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných, 1 Tvoření přídavných jmen od jmen domácích, 1.1 Tvoření od jednoslovných místních jmen, 1.1.2 Odsouvání hlásek
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Píše se správně Tiské stěny s jedním -s-, nebo Tisské stěny s dvěma -ss-?
Klíčové slovo:
tiský
Odpověď:
Skalní město označované jako Tiské stěny je pojmenováno podle nedaleké obce Tisá (okr. Ústí nad Labem). Od zeměpisného jména Tisá se správně tvoří přídavné jméno tiský s jedním -s-. Z toho důvodu je nutno psát i Tiské stěny.
Zvažované varianty:
tiský
tisský
Poslední užití:
6.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má 1. p. mn. č. utvořený od zeměpisného jména Hradiště? Je to hradišťští, jak si myslím já, nebo hradišští, jak tvrdí paní učitelka?
Klíčové slovo:
hradišťští
Odpověď:
Paní učitelka se mýlí. Tvar 1. p. mn. č. utvořený od zeměpisného jména Hradiště má ve spisovném jazyce jedinou správnou podobu, a to hradišťští.
Zvažované varianty:
hradišťští
hradišští
Poslední užití:
5.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo hradišťský
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jak se utvoří přídavné jméno od prvorepublikového názvu dnešní Karviné, který měl podobu Karvinná s dvěma -nn-? Postupuje se stejně jako u zeměpisných jmen typu Hostinné a píše se karvinský (< Karvinná) s jedním -n-, nebo je nutno psát karvinnský s dvěma -nn-?
Klíčové slovo:
Karvinná, karvinský
Odpověď:
Od někdejšího názvu Karvinná by se mělo tvořit – jak píšete – přídavné jméno úplně stejně jako od zeměpisných jmen typu Hostinné, tedy s jedním -n- (je‑li koncové ‑n‑ zdvojeno, jedno ‑n‑ se odsouvá: Hostinné > hostinský). Správně je tedy Karvinná > karvinský.
Zvažované varianty:
karvinský
karvinnský
Poslední užití:
4.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných, bod 1.1.2 Odsouvání hlásek, odst. 4
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Krnsko (obec v okrese Mladá Boleslav)? Podle mě by mělo mít správnou podobu krnský, ale místní mě přesvědčují, že správná je podoba krnecký. Je to pravda?
Klíčové slovo:
krnský, krnecký
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Krnsko má ve spisovném jazyce (systémovou) podobu krnský. Podoba krnecký, žije-li v místním úzu, jak uvádíte, není nesmyslná či vyloučená. Hodí se však jen do komunikačních situací v úzkém regionu, do hovorů mezi sousedy, jednání místních spolků, do některých rubrik místního zpravodaje atp. V ostatních komunikačních situacích, zejm. těch (potenciálně) nadregionálních, či dokonce celostátních (tisk, televize, webové stránky obce), je však vhodné používat jen spisovnou, systémovou podobu krnský. Z podoby krnecký totiž ten, komu už dopředu není znám vztah Krnsko – krnecký, nemůže být – z podstaty věci – schopen odvodit odpovídající název obce. Podoba krnecký by totiž odpovídala názvům *Krnec či *Krnecko.
Zvažované varianty:
krnský
krnecký
Poslední užití:
15.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Krnsko a krnský
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Dneboh (dnes část obce Mnichovo Hradiště)? (Vím, že příjmení odvozené od stejného zeměpisného jména mívá podobu Dneboský.)
Klíčové slovo:
dnebožský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Dneboh má (ve spisovném jazyce) správnou podobu dnebožský, srov. Zbiroh > zbirožský. (V příjmení Dneboský, které skutečně dost dobře může souviset s obcí Dneboh, došlo ke zjednodušení skupiny -žsk- na skupinu -sk, a to nejspíš při písařském zápisu příjmení do matriky někdy v 19. století atp. Na správnou podobu přídavného jména od zeměpisného jména Dneboh to však nemá žádný vliv.)
Poslední užití:
27.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných, bod 1.1 Tvoření od jednoslovných místních jmen, 1.1.3 Změny v souhláskových skupinách, bod d)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Čejkovice (obec v okrese Hodonín)? Je to čejkovský, nebo čejkovický?
Klíčové slovo:
čejkovický
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Čejkovice má ve spisovném jazyce správnou podobu čejkovický. Podoba čejkovský, která existuje v místním úzu, je vhodná jen pro použití v užším regionu (a typicky v neformální komunikaci), jinde by vyvolávala mylný dojem, že je utvořena od zeměpisného jména Čejkov. Ve spisovných textech a promluvách doporučujeme proto jednoznačně podobu čejkovický.
Zvažované varianty:
čejkovský
čejkovický
Poslední užití:
7.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla Čejkovice a čejkovický
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.