Dotaz:
Obecné principy slabikování
Konkrétní dotaz:
Je hláska „r“ ve slově sport slabikotvorná?
Klíčové slovo:
slabikotvorné r
Odpověď:
Hláska „r“ je v češtině slabikotvorná pouze tehdy, když tvoří tzv. jádro slabiky, kde se nevyskytuje žádná samohláska, např. ve slově krk nebo prst, dále ve 2. slabice 2slabičného jména Petr atp. (jak je vidět, slabikotvorné „r“ nemůže stát v bezprostředním sousedství samohlásky). Ve velké většině výskytů tedy hláska „r“ slabikotvorná není. Výraz sport je 1slabičný, jádrem jeho jedné slabiky je samohláska „o“ a žádné slabikotvorné „r“ se zde nenachází. Připomeňme ještě, že kromě slabikotvorného „r“ existuje v češtině i slabikotvorné „l“, např. ve slově hlt, dále pak „m“ a omezeně i „n“.
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=915
Dotaz:
Obecné principy slabikování
Konkrétní dotaz:
Jaké máme v češtině neslabičné předložky?
Klíčové slovo:
neslabičné předložky
Odpověď:
Mezi tzv. neslabičné předložky se v češtině řadí „v“, „k“, „s“, „z“. Ty jsou sice považovány za svébytná slova, avšak netvoří samostatnou slabiku a ve výslovnosti se připojují k následujícímu slovu, např. spojení „v zemi“ slabikujeme [vze-mi], spojení „k tomu“ [kto-mu], spojení „s tebou“ [ste-bou] a spojení „z domu“ [zdo-mu].
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči (https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=915)
Dotaz:
Obecné principy slabikování
Konkrétní dotaz:
Jak se přesně v češtině určují hranice slabik? Když máme např. slovo „město“, bude slabičné dělení [mňe-sto], nebo [mňes-to]? Jako učitelka to potřebuji vědět kvůli cvičení z učebnice, kde mají žáci přesně určit počet otevřených a zavřených slabik. Takovýchto ne zcela jednoznačných slov je tam bohužel více.
Klíčové slovo:
hranice slabiky
Odpověď:
Ačkoli členění řeči na slabiky nedělá potíže ani malým dětem a jednotlivé slabiky intuitivně bez problémů poznáme, není možné stanovit jednoduchou a přesnou definici slabiky. S tím souvisí i to, že nejen v češtině nejsou hranice slabik dány vždy jednoznačně a mnohdy bývá více možných řešení. Vámi uvedené slovo „město“ lze rozdělit na slabiky přesně tak, jak uvádíte, tedy [mňe-sto] (obě slabiky jsou tedy otevřené) i [mňes-to] (první slabika je zavřená, druhá otevřená). Je prokázáno, že existují mluvčí, kteří v těchto případech podvědomě preferují spíše slabiky otevřené, jiní naopak zavřené. Ani jeden z uvedených způsobů nelze považovat za „lepší“, „správnější“. Je tedy opravdu s podivem, že se v učebnici vyskytuje cvičení požadující přesné určení počtu otevřených a zavřených slabik, přičemž se zde evidentně vyskytují výrazy, které lze slabikovat více způsoby, a dojít tak k odlišnému číslu. Na závěr pro jistotu dodejme, že ne vždy je tato problematika vysvětlena s dostatečným důrazem na fakt, že dělení slov na slabiky je záležitost výhradně mluvené řeči a nemusí vždy odpovídat tomu, jak dělíme dané výrazy v písmu, když se ocitnou na konci řádku.
Zvažované varianty:
[mňe-sto]
[mňes-to]
Poslední užití:
3.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=915#nadpis1
Dotaz:
Obecné principy slabikování
Konkrétní dotaz:
Odpovídá si vždy plně slabikování a dělení slov v grafice?
Odpověď:
Nikoliv. Dělení slov na slabiky je záležitost mluvené řeči a nemusí vždy odpovídat tomu, jak dělíme dané výrazy v písmu, když se ocitnou na konci řádku. Např. slovo „kotva“ můžeme slabikovat jak [kot-va], tak i [ko-tva], avšak v písmu by se mělo dělit výhradně jako kot-va. Výraz „reggae“ lze v grafice rozdělit různými způsoby: re‑g‑gae, avšak slabikujeme výhradně [re-gé]. Číslovku „osm“ pak v písmu nedělíme, jde však o dvě slabiky, protože ji vyslovujeme jako [o-sm] se slabikotvornou souhláskou „m“ nebo [o-sum] s vkladnou samohláskou „u“.
Poslední užití:
10.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Obecné principy slabikování
Konkrétní dotaz:
Pokud mám určit počet slabik ve větě, považují se za slabiky i spojky a předložky?
Odpověď:
Slovnědruhová příslušnost s počítáním slabik nijak nesouvisí. Pokud tedy máme spočítat veškeré slabiky ve větě, jejíž součástí jsou i předložky a spojky, není namístě je (ani žádná jiná slova) vynechávat. Existují však i tzv. neslabičné předložky „s“, „z“, „v“, „k“, které neobsahují tzv. slabičné jádro, tj. nejčastěji samohlásku, případně slabikotvornou souhlásku. Netvoří tak samostatnou slabiku, ale připojují se ke slabice následující (např. slovní spojení „v noze“ slabikujeme jako [vno-ze], jde tedy celkem o dvě slabiky; spojení „k nám“ tvoří dohromady pouze jednu slabiku [knám]). Na okraj dotazu upozorňujeme, že dělení slov na slabiky, což je záležitost mluvené řeči, nemusí vždy odpovídat tomu, jak dělíme dané výrazy v písmu, když se ocitnou na konci řádku.
Poslední užití:
29.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Dotaz:
Obecné principy slabikování
Konkrétní dotaz:
Může být souhláska „m“ slabikotvorná?
Klíčové slovo:
slabikotvorné m
Odpověď:
Ano, v češtině může „m“ plnit funkci slabikotvorné souhlásky, i když tento jev není příliš běžný. Může se vyskytovat zejména ve druhé slabice číslovek sedm a osm a dále pak v některých vlastních jménech, např. Rožmberk.
Poslední užití:
21.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Obecné principy slabikování
Konkrétní dotaz:
Je každá hláska „r“ v češtině slabikotvorná? Vyskytuje se např. ve jméně Xaver slabikotvorné „r“?
Klíčové slovo:
slabikotvorné r
Odpověď:
Hláska „r“ je v češtině slabikotvorná pouze tehdy, když tvoří tzv. jádro slabiky, kde se nevyskytuje žádná samohláska, např. ve slově krk nebo prst, dále ve 2. slabice 2slabičného jména Petr atp. Ve velké většině výskytů tedy hláska „r“ slabikotvorná není. Jméno Xaver je 2slabičné, slabikujeme ho jako [ksa-ver], jádrem 2. slabiky je samohláska „e“ a žádné slabikotvorné „r“ se zde nenachází. Připomeňme ještě, že kromě slabikotvorného „r“ existuje v češtině i slabikotvorné „l“, např. ve slově hlt, dále pak „m“ a omezeně i „n“.