Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID dotazu: #30 [Obecné principy spisovné výslovnosti].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 2/2, položky: 11-18/18
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#8370
Užití:
1 1 0
Dotaz: Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz: Existují v češtině kromě určitých tvarů slovesa „být“ ještě nějaké další případy, kdy je spisovné v mluvené řeči vypouštět počáteční souhlásku „j“?
Klíčové slovo: vypouštění hlásky j
Odpověď: Ortoepické příručky se shodují, že vypuštění počáteční hlásky „j“ je spisovné pouze v případě určitých tvarů slovesa „být“ (např. ve spojení „byl jsem“; ani u určitých tvarů slovesa „být“ však toto pravidlo však neplatí univerzálně). Všude jinde je doporučeno „j“ nevypouštět.
Poslední užití: 24.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Výslovnostní pravidla – vypouštění a vkládání hlásek
Jazykový zdroj: Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Základy české ortoepie. Zeman. 2008. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Česká výslovnostní norma. Hůrková. 1995. (platí od 1995)

ID související odpovědi: #2540

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#5279
Užití:
1 1 0
Dotaz: Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz: Je správné ve slovech typu „kamenný“ vyslovovat dvě „n“?
Klíčové slovo: kamenný
Odpověď: Ortoepická kodifikace doporučuje ve spojeních dvou stejných souhlásek v kořeni slova nebo na méně zřetelných morfologických švech zjednodušenou výslovnostní podobu. Slovo kamenný příručka Výslovnost spisovné češtiny I uvádí přímo v příkladech na tento jev, doporučená výslovnostní podoba je tedy [kamený]. Zdvojená výslovnost je přijatelná pouze ojediněle, a to ve zvlášť pečlivé výslovnosti např. při recitaci, navíc ještě zejména u knižních, básnických nebo zřídka užívaných slov.
Zvažované varianty:
[kamenný] [kamený]
Poslední užití: 23.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 45–46
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Výslovnostní pravidla – spojení dvou stejných souhlásek

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#5270
Užití:
1 1 0
Dotaz: Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz: Má se v češtině ve slovech typu „jméno“ vyslovovat počáteční souhláska „j“?
Klíčové slovo: jméno
Odpověď: Na rozdíl od tvarů slovesa být začínajících na js- (tj. jsem, jsi, jsme, jste, jsou), kde je v určitých případech možné počáteční souhlásku [j] vypustit, u slov typu jméno, jmenovat se je podle ortoepické kodifikace spisovná pouze plná, tj. nezjednodušená výslovnost s počátečním [j]. Na druhou stranu však není dobré počáteční [j] příliš „vyrážet“ a zdůrazňovat. Takováto výslovnost působí přehnaně, hyperkorektně.
Zvažované varianty:
[jméno] [méno]
Poslední užití: 23.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 11.1 Vypouštění souhlásky j (zejména v určitých tvarech slovesa být)
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 59–60
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#4369
Užití:
1 1 0
Dotaz: Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz: V poslední době stále častěji zaznamenávám, že se u moderátorů i hostů v Českém rozhlase vyskytují tzv. hezitace. Mohlo by jít o důsledek toho, že mladí lidé v současnosti málo čtou?
Klíčové slovo: hezitace
Odpověď: Hezitace, tj. zvuky typu [eee], [ááá], [hmmm], se vyskytují v řeči tehdy, když váháme, promýšlíme formulaci výpovědi, jsme v rozpacích atp., jde tedy konkrétně o porušování souvislé řeči ulpíváním na některých hláskách nebo slabikách. V běžném hovoru může jít o funkční signál, že daná replika bude ještě pokračovat atp., avšak jejich nadměrný výskyt je z hlediska ortoepie hodnocen jako rušivý příznak nekultivovaného projevu. Mluvčí si výrazných hezitací ve své řeči často vůbec nejsou vědomi, a pokud si poslechnou nahrávku své promluvy obsahující mnoho takovýchto zvuků, bývají jimi obvykle nemile překvapeni a vadí jim. Nedomníváme se však, že by se tento jev týkal pouze mladé generace v souvislosti se čtenářskou nezkušeností, jde spíše o návyk velice individuální (podobně jako např. užívání přehnaného množství tzv. výplňkových slov). Pokud se domníváte, že se výskyt tohoto prvku v rozhlase stále zvyšuje, případně u některých konkrétních mluvčích již přesahuje únosnou mez, nezbývá než kontaktovat přímo danou osobu nebo instituci. Ústav pro jazyk český nemá v tomto ohledu žádné pravomoce. Zjednat takto nápravu se však může podařit pouze u mluvčích profesionálních, kteří v rozhlase přímo působí, nikoli u jejich hostů. Zlepšit mluvený projev u široké populace lze díky dlouhodobému tréninku ve školní výuce, působením kvalitních řečových vzorů atp.
Poslední užití: 24.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo Hezitační zvuk

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#4368
Užití:
1 1 0
Dotaz: Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz: V poslední době stále častěji zaznamenávám, že se u moderátorů i hostů v Českém rozhlase vyskytuje prodlužování koncových hlásek, např. [prasatá]. Domnívám se, že jde o vliv mobilních telefonů na mladou generaci. Souhlasíte?
Klíčové slovo: prodlužování koncových hlásek
Odpověď: Zmíněné výrazné prodlužování koncových hlásek rozhodně nelze považovat za kultivované, ortoepická kodifikace tento jev označuje výslovně za nesprávný. V běžném hovoru se sice běžně vyskytuje jako signál, že promluva bude dále pokračovat, respektive díky němu mluvčí získává čas na zformulování dalšího textu, avšak u mluvčích v médiích působí na posluchače obvykle rušivě. Nedomníváme se však, že by se tento jev týkal pouze mladé generace v souvislosti s používáním mobilních telefonů, jde spíše o návyk velice individuální (podobně jako např. užívání přehnaného množství tzv. výplňkových slov a hezitačních zvuků). Pokud se domníváte, že se výskyt tohoto prvku v rozhlase stále zvyšuje, případně u některých konkrétních mluvčích již přesahuje únosnou mez, nezbývá než kontaktovat přímo danou osobu nebo instituci. Ústav pro jazyk český nemá v tomto ohledu žádné pravomoce. Zjednat takto nápravu se však může podařit pouze u mluvčích profesionálních, kteří v rozhlase přímo působí, nikoli u jejich hostů. Zlepšit mluvený projev u široké populace lze díky dlouhodobému tréninku ve školní výuce, působením kvalitních řečových vzorů atp.
Poslední užití: 24.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 4 Odchylky od náležité výslovnosti českých samohlásek
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 23

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#4358
Užití:
1 1 0
Dotaz: Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz: V poslední době stále častěji zaznamenávám, že se u moderátorů Českého rozhlasu rozšiřuje prodlužování koncových hlásek, např. [potřebujemé k tomú], což se mi nelíbí a nepovažuji to za spisovné. Co si o tomto jevu myslíte?
Klíčové slovo: prodlužování koncových hlásek
Odpověď: Zmíněné výrazné prodlužování koncových hlásek rozhodně nelze považovat za kultivované, ortoepická kodifikace tento jev označuje výslovně za nesprávný. V běžném hovoru se sice běžně vyskytuje jako signál, že promluva bude dále pokračovat, respektive díky němu mluvčí získává čas na zformulování dalšího textu, avšak u profesionálních mluvčích v médiích působí na posluchače obvykle rušivě. Pokud se domníváte, že se výskyt tohoto prvku v rozhlase stále zvyšuje, případně u některých konkrétních mluvčích již přesahuje únosnou mez, nezbývá než kontaktovat přímo danou osobu nebo instituci. Ústav pro jazyk český nemá v tomto ohledu žádné pravomoce.
Poslední užití: 13.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 4 Odchylky od náležité výslovnosti českých samohlásek
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 23

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#2540
Užití:
4 5 0
Dotaz: Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz: Vyslovuje se v určitých tvarech slovesa „být“ souhláska „j“? Je spisovné vyslovit např. „jsi“ jako [si] a není výslovnost [jsi] hyperkorektní?
Klíčové slovo: určité tvary slovesa být
Odpověď: Tato problematika si zaslouží detailnější vysvětlení. Tvary slovesa být začínající na js- (tj. jsem, jsi, jsme, jste, jsou) jsou v češtině velmi frekventované. Ohledně jejich náležité výslovnosti dochází často ke sporům, bohužel i mezi profesionálními mluvčími se lze setkat s radikálními názory, že výskyt hlásky j je zde vždy naprosto nevhodný, v mluveném projevu se „nesmí“ objevit, či že je plná výslovnost (např. v jevištní řeči) dokonce přímo „zakázaná“. Jiní se naopak domnívají, že jakékoli zjednodušení je nepřípustné, a argumentují, že pokud se j píše, je třeba ho i vyslovit. V některých učebnicích bývá tato problematika poněkud zjednodušována a čtenářům pak uniká podstata tohoto jevu. Je-li tvar slovesa být součástí složeného tvaru nebo přísudku jmenného se sponou, připouštějí ortoepické příručky jak plnou (tj. se souhláskou j), tak i zjednodušenou výslovnost (tj. bez souhlásky j), např. byl [sem] i byl [jsem], pracovali [sme] i pracovali [jsme], kde [ste] byli i kde [jste] byli, všichni [sou] zdraví i všichni [jsou] zdraví. Zejména v pozici po souhlásce je plná výslovnost příručkami hodnocena jako zvlášť pečlivá. Výslovnost nezjednodušená je doporučena tehdy, pokud je tvar užit jako plnovýznamové sloveso v tzv. existenčním či lokalizačním významu (tehdy na něm bývá rovněž důraz) nebo stojí-li na začátku věty (např. možnosti tu [jsou], kde [jsi]?, [jste] to vy?). Uvedené zásady byly stanoveny především z artikulačních důvodů. Skupina js se poměrně obtížně vyslovuje – tam, kde to působí obzvlášť velké potíže, např. je-li v okolí více souhlásek, se tedy považuje za základní výslovnost bez j. Volba vhodné podoby závisí také na tempu řeči a stylu projevu. Při zachování skupiny js se rovněž hodí připomenout, že není dobré počáteční hlásku [j] příliš „vyrážet“ a zdůrazňovat. Takováto výslovnost působí přehnaně, hyperkorektně. Naopak např. v sousedství samohlásky nebo na začátku slova po pauze není namáhavé vyslovit skupinu js- plně. Lze rovněž předpokládat, že nezjednodušená výslovnost nepůsobí v těchto kontextech jakkoli rušivě a posluchači si běžně ani neuvědomují, kterou z variant slyšeli.
Zvažované varianty:
[jsi] [si]
Poslední užití: 24.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 11.1 Vypouštění souhlásky j (zejména v určitých tvarech slovesa být)
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 59–60

Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#2395
Užití:
1 1 0
Dotaz: Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz: Jak se mají správně vyslovovat slova, v nichž se píší dvě o za sebou?
Klíčové slovo: oo
Odpověď: Na takto obecně položenou otázku nelze jednoduše odpovědět, záleží totiž na mnoha faktorech (jakého je dané slovo původu, jaká se u něj ustálila spisovná výslovnost atp.). Např. v domácí slovní zásobě vyslovujeme standardně dvě samohlásky [o], mezi nimiž se případně může vyskytnout tzv. ráz (srov. např. slova typu doopravdy, doorat). Ve slovech cizího původu obvykle vycházíme z výslovnosti v původní jazyce, kterou do češtiny adaptujeme. Např. anglicismy typu cool, zoom vyslovíme jako [kúl], [zúm], avšak jméno Cook je doporučeno vyslovit krátce [kuk]. Ve výrazech přejatých z jiných jazyků pak mohou být pravidla zcela odlišná.
Poslední užití: 9.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.