Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Máme větu, která se týká letu balonem: „Spotřeboval při tom hodně paliva." Nejsem si jistá, jestli psát dohromady přitom, nebo zvlášť při tom?
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
U dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení rozdílu jednoznačné. Volba varianty někdy závisí na preferenci pisatele. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje a ve většině textů lze volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň, současně‘ (spřežka přitom), tak vztáhnutím k ději předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). Modelovým příkladem může být věta uvedená v IJP v kapitole Psaní spřežek a spřahování: Hraje a přitom zpívá (= během hry na nástroj zároveň zpívá) i Hraje a při tom zpívá (= svou hru doprovází zpěvem – při hraní zpívá). V uvedené větě si lze představit obě možnosti: (a) Při tom letu spotřeboval hodně paliva, nebo (b) Zaplatil nám málo, ale spotřebovat přitom hodně paliva. Doporučujeme posoudit větu v širším kontextu.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
3.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jen se ujišťuju, že na shledanou se píše zvlášť, jako dvě slova.
Klíčové slovo:
na shledanou
Odpověď:
Ano, správně je jen psaní zvlášť: na shledanou. Zpodstatnělá přídavná jména, která se užívají pouze či převážně s předložkou na a pojí se se 4. pádem, píšeme podle platné kodifikace zvlášť. Vedle na shledanou to jsou např. spojení na viděnou, na slyšenou, (jako) na zavolanou.
Zvažované varianty:
na shledanou
nashledanou
Poslední užití:
10.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 6 – Časté chyby – výrazy nesprávně považované za spřežky
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Vě větě „Dal bych nevímco za to, aby...“, bych psal nevímco dohromady. Je to možné?
Klíčové slovo:
nevím co
Odpověď:
Slovníky ani Pravidla českého pravopisu spřežku nevímco nezachycují. V SSJČ je u slovesa vědět uveden příklad: já bych jim nedal vědět za nevím co. SSČ žádný příklad užití neuvádí. Doklady z ČNK (syn v 8) ukazují, že se psaní dohromady sice v některých neformálních textech či beletrii objevuje (jako signalizace mluvenosti), ale psaní zvlášť (nevím co) zatím jednoznačně převažuje (5 000 : 237). Doporučujeme proto raději volit psaní zvlášť: Dal bych nevím co za to, aby...
Zvažované varianty:
nevím co
Poslední užití:
12.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Ve slovníku je uvedeno psaní pro jednou (zvlášť), v IJP jsem našla psaní dohromady (projednou). Co je správně?
Klíčové slovo:
pro jednou; projednou
Odpověď:
Starší slovníky SSJČ a SSČ zachycují pouze psaní zvlášť (pro jednou), PČP spřežku projednou neuvádějí. Hranice chápání určitého výrazu jako spřežky však není ve všech případech jasná, často dochází ke kolísání, a nezřídka proto vedle sebe existují jak podoby psané zvlášť, tak dohromady a jejich význam je totožný (na příklad – například). Doklady z ČNK ukazují, že psaní spřežky projednou je v současné praxi natolik rozšířené, že IJP uvádí obě možnosti zápisu jako rovnocenné.
Zvažované varianty:
pro jednou
projednou
Poslední užití:
2.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování.
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Je možné psát nastálo dohromady i na stálo zvlášť?
Klíčové slovo:
nastálo, na stálo
Odpověď:
Obě možnosti lze užít. Psaní dohromady (nastálo) i zvlášť (na stálo) zachycují jak výkladové slovníky češtiny (SSJČ a SSČ), tak IJP. Doklady z ČNK (syn v8) ukazují, že psaní dohromady je 10x častější.
Zvažované varianty:
nastálo
na stálo
Poslední užití:
8.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V textu je věta: Není nad to objevovat stále nové zajímavosti. Nemělo by se psát nadto dohromady?
Klíčové slovo:
nad to
Odpověď:
Nadto psané dohromady znamená ‚a ještě navíc, a k tomu‘, např. Je líný a nadto hloupý. V uvedené větě však nejde o tento význam, ale o předložku nad a zájmeno to podkazující k infinitivu objevovat. Bylo by možné volit formulaci Není nad objevování nových zajímavostí. Proto je vhodné ponechat ve větě psaní zvlášť: Není nad to objevovat stále nové zajímavosti.
Zvažované varianty:
nad to
nadto
Poslední užití:
1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píšeme zvlášť při tom, nebo dohromady přitom? Jde o větu Není moc lidí, kteří by skutečně četli etikety, a přitom (při tom) z nich můžeme vyčíst, co je dobré pro naše tělo.
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
U dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení rozdílu jednoznačné, proto volba podoby často závisí na preferenci pisatele. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje a ve většině textů lze volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň, současně‘ (spřežka přitom), tak vztáhnutím k ději předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom).
V citované větě považujeme za vhodnější psaní dohromady: Není moc lidí, kteří by skutečně četli etikety, a přitom z nich můžeme vyčíst, co je dobré pro naše tělo.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
12.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Použil jsem v textu slovo cestováníchtivý občan a korektor ve Windows mě opravil, že to nemá být dohromady. Jak slovo psát?
Klíčové slovo:
cestováníchtivý
Odpověď:
Automatický korektor slovo označil, protože ho nezná (ale zná samostatná slova cestování a chtivý). Slovo cestováníchtivý žádný slovník nezachycuje. Doporučujeme psát dohromady cestováníchtivý, analogicky ke slovům jako bojechtivý, koupěchtivý, vdavekchtivý, senzacechtivý. Výraz patří mezi tzv. spřažená přídavná jména, která píšeme v obráceném slovosledu dohromady: cestováníchtivý – chtivý cestování, sluncechtivý – chtivý slunce, bojechtivý – chtivý boje, práceschopný – schopný práce apod. Doklady užití (i když jen poměrně řídké) najdeme v ČNK.
Zvažované varianty:
cestováníchtivý
cestování chtivý
Poslední užití:
23.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jak se píše kdovíkoho? Dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
kdovíkdo; kdoví kdo; kdo ví kdo
Odpověď:
Expresivní zájmenné výrazy, jejichž první část zdůrazňuje neurčitelnost, nadměrnost, můžeme psát několikerým způsobem. Vedle zápisu dohromady (kdovíkdo) je možné psát také kdoví kdo, kdo ví kdo, popř. i kdožvíkdo, kdožví kdo, kdož ví kdo (viz Internetová jazyková příručka).
Zvažované varianty:
kdovíkdo
kdoví kdo
kdo ví kdo
Poslední užití:
11.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Řekneme vám to na rovinu – píšeme narovinu dohromady, nebo zvlášť na rovinu? Našla jsem obě možnosti.
Klíčové slovo:
na rovinu
Odpověď:
Příručky (IJP, PČP, SSČ, SSJČ) výraz jako spřežku neuvádějí, doporučujeme psát jedině zvlášť: Řekneme vám to na rovinu. Přestože se s psaním dohromady v některých textech setkáváme, doklady z ČNK potvrzují, že psaní zvlášť stále výrazně převažuje.
Zvažované varianty:
na rovinu
narovinu
Poslední užití:
7.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Potřebujeme v beletrii sjednotit psaní expresivního vyjádření doprdele / do prdele, které je v textu užíváno ve významu citoslovečného zvolání, např.: Co to doprdele / doprdele má znamenat? Co to do prdele / doprdele říkal? Autor to má oběma způsoby, myslíme, že je vhodné to sjednotit.
Klíčové slovo:
do prdele; doprdele
Odpověď:
Sjednocení je jistě vhodné, záleží na vás, které z variant dáte přednost. Psaní zvlášť zachycuje jak starší SSJČ (do prdele – výraz nevole nebo nesouhlasu), tak rovněž novější Slovník nespisovné češtiny (do prdele – zaklení, nadávka, odmítnutí). Doklady z ČNK ukazují, že psaní dohromady se ve významu odmítnutí, zaklení v praxi objevuje jak v beletrii, tak i publicistických textech (např. Doprdele, já si připadám starej; Kdy tady doprdele dostanem to pivo ?). Zápis zvlášť je zatím výrazně častější. Nejnovější příručka – ASSČ – uvádí obě varianty zápisu citoslovečného výrazu pro vyjádření zlosti, zděšení, zklamání, silného překvapení ap. jako rovnocenné.
Zvažované varianty:
do prdele
doprdele
Poslední užití:
7.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se Vás zeptat na správné psaní slova při tom/ přitom v následující větě: Jejich mozek spouští pořád dokola stresovou reakci. Mozková aktivita přitom zůstává pořád na vrcholu.
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
U dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení rozdílu jednoznačné, proto tak často při jejich zápisu váháme. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje a ve většině textů lze volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň‘ (spřežka přitom), tak vztáhnutím na děj předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). Lze říci, že v mnohých případech závisí volba podoby na preferenci pisatele. To platí i pro uvedenou větu – můžeme ji vyložit způsobem: mozková aktivita stále/zároveň zůstává na vrcholu i mozková aktivita při tom (spouštění stresové reakce) zůstává na vrcholu.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
27.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Viděl jsem na středisku psáno práce neschopný zvlášť, ale sám bych to psal dohromady: práceneschopný. Jak to má být?
Klíčové slovo:
práceneschopný
Odpověď:
Slovo práceneschopný píšeme dohromady (stejně jako práceschopný). Výraz patří mezi tzv. spřažená přídavná jména, která píšeme v obráceném slovosledu dohromady: práceschopný – schopný práce, práceneschopný – neschopný práce, konkurenceschopný – schopný konkurence, pravděpodobný – podobný pravdě, politováníhodný – hodný politování apod. Slovníky výraz nezachycují, ověření je možné v IJP.
Zvažované varianty:
práceneschopný
práce neschopný
Poslední užití:
22.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Je možné psát navícekrát dohromady?
Klíčové slovo:
navícekrát; na vícekrát
Odpověď:
Slovníky výraz nezachycují, ale doporučujeme zápis posuzovat stejně jako např. výraz nadvakrát. Je možné užít jak spřežku nadvakrát, tak zápis zvlášť: na dvakrát. Analogicky tedy navícekrát i na vícekrát. Doklady z ČNK ukazují, že psaní zvlášť je v tomto případě 4x četnější (46 : 10).
Zvažované varianty:
navícekrát
na vícekrát
Poslední užití:
27.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V obratu „vzít zavděk“ bych psala zavděk dohromady. Je to správně?
Klíčové slovo:
vzít zavděk
Odpověď:
Ano, zápis „vzít zavděk“ je zcela v pořádku a je v souladu s tím, co uvádějí slovníky i IJP. V SSJČ z 60. let minulého století najdeme zavděk jako spřežku, je zde i poznámka, že dříve se psalo zvlášť za vděk. Psaní dohromady zachycuje dokonce už i PSJČ. Doklady z ČNK syn v8 ukazují, že se i dnes psaní zvlášť občas užívá, spřežka zavděk však výrazně převažuje.
Poslední užití:
26.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píše se zaprvé, zadruhé dohromady, nebo zvlášť (za prvé, za druhé)?
Klíčové slovo:
zaprvé; za prvé
Odpověď:
Příslovečné spřežky vzniklé spojením předložek s číslovkami můžeme psát dohromady i zvlášť: zaprvé i za prvé, zadruhé i za druhé. Obvykle platí, že čím delší je číslovka, tím spíše ji budeme psát zvlášť – např. za třicáté první apod. V praxi se obvykle slovně zapisují pouze nižší hodnoty, běžně se pro zápis užívá výčet s řadovou číslovkou.
Zvažované varianty:
zaprvé
za prvé
Poslední užití:
7.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Můžu psát kdože dohromady? Vím, že můžu psát cože, psala bych to také tak. Např. ve větě Kdože to zase je?
Klíčové slovo:
kdože
Odpověď:
Zápis kdože je možné v určitých typech textů užívat. Expresivní tázací zájmeno kdože zachycuje např. SSJČ, slovník upřesňuje, že kdože se užívá v přímé i nepřímé otázce s citovým odstínem překvapení, podivu, rozhořčení ap.
Zvažované varianty:
kdože
kdo že
Poslední užití:
3.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Je možné psát službukonající dohromady? Našel jsem ho jen v korpusu, ale ve slovníku jsem ho nenašel.
Klíčové slovo:
službukonající
Odpověď:
Slovníky se zaměřují spíše na centrální slovní zásobu, proto v nich nenajdeme mnohá slova, která jsou v pořádku. Výraz službukonající vznikl tzv. spřahováním z původně dvouslovného slovního spojení, obdobně jako např. slova práceschopný, duchaplný, ziskuchtivý. Je možné užívat jak zápis dohromady (službukonající), tak psaní zvlášť. V tom případě je však obvyklejší obrácené pořadí slov: konající službu.
Zvažované varianty:
službukonající
službu konající
Poslední užití:
21.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.