Dotaz:
Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz:
Kolega v článku záměrně místo Hollywood použil zápis Halyvúd. Já bych dala přednost psaní s ů: Halyvůd. Kolega oponuje, že kroužek (nad ů) signalizuje, že původně se slovo psalo s ou, což ale v tomto případě není pravda. Jak máme slovo psát?
Klíčové slovo:
Halyvúd, Halyvůd
Odpověď:
Kolegův argument není přesný, ů píšeme v českých slovech s původní dvojhláskou uo (nikoli ou). Kroužek nad u, který dnes vnímáme jako diakritické znaménko, původně reprezentoval o‑ový element zanikající dvojhlásky [uo] (duom > dům, kuoň > kůň). V tomto případě jde však o něco jiného. Protože nejde o náležitou podobu zeměpisného jména, ale o záměrnou zkomoleninu vycházející z výslovnosti, není pravopisná podoba stanovena závazně. Oba zápisy lze přijmout, jako srovnání se nabízejí zápisy neformálního výrazu vyggůglit/vygúglit.
Doplňujeme, že v ČNK ani na internetu se ani jedna z uvedených podob nevyskytuje, ve dvou případech je doložen zápis Halywůd (album Ten Halywůd skupiny Kašpárek v rohlíku a píseň Halywůd skupiny Kryštof). Rozhodnutí, jak slovo v článku psát, záleží na vás.
Zvažované varianty:
Halyvúd
Halyvůd
Poslední užití:
19.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Z historie českého pravopisu
Dotaz:
Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz:
Kolega použil v článku záměrně slovo kultura zapsané s kvantitou, a to v podobě kultúra. Já bych dala přednost psaní kultůra. Kolega oponuje, že kroužek (nad ů) signalizuje, že původně tu bylo ou, což ale ve slově kultura není pravda. Jak máme slovo psát?
Klíčové slovo:
kultúra; kultůra
Odpověď:
Informace není přesná, ů píšeme ve slovech s původní dvojhláskou uo (nikoli ou). Kroužek nad u, který dnes vnímáme jako diakritické znaménko, původně reprezentoval o‑ový element zanikající dvojhlásky [uo] (duom > dům, kuoň > kůň). Pokud by se slovo kultura v češtině zapisovalo s kvantitou, pak by byla náležitá varianta kultúra. V tomto případě jde však o něco jiného. Kodifikovaná pravopisná podoba kultura (s krátkým u) je v článku záměrně zapsána nepřesně. Protože nejde o spisovnou podobu slova, je v takovýchto případech tolerovatelná jak varianta kultúra, tak i varianta s ů: kultůra. Doklady z praxe ukazují, že příležitostně se objevují obě možnosti.
Zvažované varianty:
kultúra
kultůra
Poslední užití:
19.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Z historie českého pravopisu
Dotaz:
Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz:
V televizním pořadu bylo jazykovým odborníkem řečeno, že ve významu rtěnka píšeme slovo rúž s čárkovaným ú, protože jde o cizí slovo. Ale v IJP je slovo uvedeno s kroužkem: růž. Nejde o chybu? Jak to má být?
Klíčové slovo:
růž
Odpověď:
Je pravda, že slovo není českého původu, do češtiny se dostalo z francouzského výrazu rouge (červeň, červený). Přestože v mnohých přejatých slovech se skutečně uvnitř slova píše čárkované ú (např. fúze, túra, ocún, manikúra, skútr), pro slovo růž to neplatí. Je zcela zdomácnělé a píše se stejně jako výrazy růže, růžový, růžice s ů. Podobu růž (ů s kroužkem) zachycují kromě IJP i slovníky jako NASCS, SSČ a SSJČ; výraz růž (na rty) najdeme i v PČP.
Zvažované varianty:
růž
rúž
Poslední užití:
27.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz:
Předpokládám, že ve slově mundúr (ve smyslu pracovní oblečení nebo uniforma) by mělo být čárkované ú, přestože je to uvnitř slova. Je to tak?
Klíčové slovo:
mundúr
Odpověď:
Ano, v expresivním výraze mundúr píšeme ú, protože nejde o starý český výraz s původní dvojhláskou uo, ale o přejaté slovo. S čárkovaným ú uvnitř slova jsou i další přejaté výrazy, např. fúze, ocún, kúra apod. Na tom, že jde o přejaté slovo, se jazykové příručky shodují, ale bohužel se liší údaje o původu přejímky. Nový akademický slovník cizích slov uvádí jako zdrojové jazyky angličtinu a španělštinu, ale Slovník spisovného jazyka českého a Český etymologický slovník shodně uvádějí, že jsme výraz převzali prostřednictvím němčiny (Montur) z francouzštiny (monture).
Zvažované varianty:
mundúr
mundůr
Poslední užití:
3.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz:
Učím Číňany česky a nedovedu jim vysvětlit, proč máme ů (s kroužkem) a ú (s čárkou).
Klíčové slovo:
písmena ú/ů
Odpověď:
Rozdílná grafická podoba písmen ú a ů, která slouží k zachycení výslovnostně totožné hlásky (dlouhého [ú]) je důsledkem historického vývoje češtiny. Původní vyslovované dlouhé [ó] se koncem 14. století postupně měnilo v dvojhlásku uo, která později (v průběhu 15. a v 16. století) pozvolna přešla v dlouhé ů. Grafické zachycení vzniklo vlastně spojením dvou písmen do jednoho: kroužek nad u původně zastupoval o ze zanikající dvojhlásky uo. Do spisovného jazyka byla změna přijata uvnitř domácích slov a na jejich konci, nikoli na začátku (kuoň > kůň, duom >dům). Proto ve slovech domácího původu píšeme na začátku vždy písmeno ú (úkol) a uvnitř slova a na jeho konci vždy písmeno ů (vůl, domů). Výjimkou jsou švy předpon a kořenů slov nebo švy předpon a předpony ú‑ (srov. troj‑úhelník, ne‑úspěch). Přejatá slova mívají ú (fúze, ragú, ocún). Podrobněji viz IJP v kapitole Z historie českého pravopisu.
Zvažované varianty:
ů
ú
Poslední užití:
9.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
kapitola Z historie českého pravopisu
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
kapitola Z historie českého pravopisu (https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=148#nadpis2)