Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Když píšu „Mohl bys přijet až večer?“, bude přijet, nebo přijed? Víc se mi tam líbí t, ale zase se říká přijedu a na nádraží je odjezd vlaků, tak by to asi mělo být přijed. Jak to je správně?
Klíčové slovo:
přijet
Odpověď:
Správně píšeme „Mohl bys přijet až večer?“. Ke zdůvodnění nám nepomůže ani to, že při časování má sloveso tvary přijedu, přijedeš, ani příbuznost se slovy odjezd/příjezd. Důvodem je to, že jde o infinitiv slovesa a infinitivy vždy končí na -t (dříve -ti), např. přijet, psát, myslet, číst, dělat.
Zvažované varianty:
přijet
přijed
Poslední užití:
22.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
V textu je psáno fousy. Je to přípustné? Nemá to být vousy?
Klíčové slovo:
vousy; fousy
Odpověď:
Záleží na kontextu. Máte pravdu, že ve spisovných projevech volíme podobu vousy. Zápis fousy je ve slovnících hodnocen jako obecněčeský, své místo však má v lidové slovesnosti (např. v pohádkách) a ve frazeologii (nejde mu to pod fousy, bylo to jen o fous, je to na fous přesně).
Zvažované varianty:
vousy
fousy
Poslední užití:
4.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Je správně žalobník, nebo žalovník (protože jde o souvislost se slovesem žalovat)? Pokud si dobře vzpomínám, jako děti jsme říkali: žalovníček žaluje... Nebo se pletu?
Klíčové slovo:
žalobník
Odpověď:
Ten, kdo žaluje, je žalobník, žalobníček. Podstatné jméno žalobník a jeho zdrobnělina žalobníček souvisí se slovem žaloba (stejně jako slova obžaloba, žalobce, žalobkyně, žalobnice). Slovo žalovník (žalovníček) se sice v uživatelské praxi občas objevuje, ale spíše nedopatřením. SSČ a SSJČ slovo neuvádějí, v PSJČ je vedle slov žalobník, žalobníček zachycena i zdrobnělina žalovníček, ovšem s poznámkou „lidově“ (žalovníček nestojí ani za troníček). Písmeno „v“ má sloveso žalovat a z něj odvozené výrazy obžalovat, obžalovaný, zažalovat.
Zvažované varianty:
žalobník
žalovník
Poslední užití:
13.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Existuje slovo zakládka? Mělo by se užívat v hornictví a mít význam vyskládaná zídka z odpadového kamene. Ve slovníku vidím jen slovo základka, ale v materiálech se objevuje podoba zakládka.
Klíčové slovo:
zakládka; základka
Odpověď:
Slovo zakládka je zachyceno v SSJČ jako řidčeji užívaná varianta výrazu základka (nebo též zakládání). Slovník u tohoto výrazu z hornického prostředí uvádí význam ‚materiál (jalová hornina ap.) užívaný při zakládání v hlubinných dolech‘. Doklady z ČNK a internetu ukazují, že v textech týkajících se hornického prostředí se objevují obě podoby: základka i zakládka. Výraz zakládka se běžně užívá v zahradnictví pro označení místa, kde se zakládají podnože, sazenice ap., a rovněž ve spojitosti s kompostováním, proto je toto slovo časté i v oblasti odpadového hospodářství.
Zvažované varianty:
zakládka
základka
Poslední užití:
12.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Píšeme v množném čísle slova láhev krátce lahve, nebo můžu psát i láhve?
Klíčové slovo:
lahev; láhev
Odpověď:
Máte zcela libovolnou volbu. Obě možnosti (lahve i láhve) jsou v souladu s IJP a SSČ. Podstatné jméno lahev/láhev má ve všech pádech jednotného i množného čísla rovnocenné tvary s krátkým „a“ i dlouhým „á“. Rozdílná kvantita v základu slova ve tvarech jednotného a množného čísla, kterou zachycuje např. SSJČ, byla již před lety upravena ve prospěch rovnocenných variant. Doklady z ČNK svědčí o mírné preferenci podoby lahev/lahve.
Zvažované varianty:
lahve
láhve
Poslední užití:
15.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Je ve spisovném jazyce možné nějak zapsat nespisovné vyjádření [ocamcať pocamcať]? Napadá mě jen odsud posud nebo odsud podsud, ale moc se mi to nezdá.
Klíčové slovo:
odtud potud; odsud potud
Odpověď:
Slovo podsud správné není. Výraz posud s významem ‚až do přítomné doby, do této doby‘ existuje, je zachycen jak v SSJČ, tak v SSČ. Obvykle se však tento význam vyjadřuje synonymními výrazy dosud a doposud.
Uvedený obecněčeský expresivní obrat v praxi existuje v mnoha hláskových obměnách; v SSJČ je zachycen v podobě vocamcaď až pocamcaď (u hesla pocamcaď). Pokud bychom chtěli toto úsloví s významem ‚vše má své meze; už je toho dost, moc‘ zapsat neexpresivními slovy, pak slovníky zachycují ustálené spojení odtud (až) potud, SSJČ má navíc i variantu odsud (až) potud. Tento ustálený obrat se uplatňuje spíše v mluveném než psaném projevu, v něm se dává přednost obratu všechno má své meze.
Zvažované varianty:
ocamcať pocamcať
odtud posud
odtud potud
Poslední užití:
5.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Je mi to trapné, ale nevím, jestli ve sdělení oprava pracovních oděvů je ve slově pracovních h, nebo ch. A proč?
Klíčové slovo:
pracovních
Odpověď:
Náležitá podoba je pracovních. Jde o koncovku 2. pádu množného čísla měkkého přídavného jména. Stejně jako píšeme -ch u vzoru jarní (jarních), popř. i mladý (mladých), píšeme -ch u 2. p. mn. č. slova pracovní.
Zvažované varianty:
pracovních
pracovníh
Poslední užití:
7.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Mám ve větě spojení „napříč obdobími“. Jsou obě i měkká?
Klíčové slovo:
obdobími
Odpověď:
Ano, jsou. Podstatné jméno období je středního rodu, patří ke vzoru stavení, proto píšeme i jak po b (období), tak v koncovce 7. pádu (obdobími).
Zvažované varianty:
obdobími
obdobímy
Poslední užití:
25.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
V knížce je na jedné straně uvedeno „kterákoli část matematiky“ a na další straně „násobíme jakékoliv číslo“. Nemělo by to být řešeno jednotně? A je vhodnější podoba s -v na konci (kterýkoliv, jakýkoliv), nebo bez ní (kterýkoli, jakýkoli)?
Klíčové slovo:
kterýkoli; kterýkoliv
Odpověď:
Zájmena kterýkoli(v), jakýkoli(v), kdokoli(v), cokoli(v), příslovce kdykoli(v), kamkoli(v), odkudkoli(v), částice nikoli(v) a spojka ačkoli(v) mají dvě zcela rovnocenné podoby zakončení: ‑koli a ‑koliv. Samotné ‑koli je od původu zesilovací nebo zobecňovací částice. Koncové -v je pozůstatkem částice -věk, která se dříve ke slovu rovněž připojovala (kdokolivěk, nikolivěk apod.). Dnes už částici ‑koli, a zejména částici ‑věk nepociťujeme jako samostatná slova, ale jako specifický druh zakončení. Máte pravdu, že je vhodné, aby v jednom textu byla zvolena jednotná podoba. Vzhledem k tomu, že jsou jazykově rovnocenné, máte možnost zcela svobodné volby. Doklady z ČNK ukazují velice mírnou preferenci tvaru kterýkoli nad kterýkoliv.
Zvažované varianty:
kterýkoli
kterýkoliv
Poslední užití:
19.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ ačkoli – ačkoliv, kdokoli – kdokoliv
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ ačkoli – ačkoliv, kdokoli – kdokoliv
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Musíme vyjet brzy, abychom nezmokli“. Píšeme vyjed, nebo vyjet? Zdůvodňuju si to slovy vyjedu, vyjedeme, ale „d“ se mi tam nelíbí.
Klíčové slovo:
vyjet
Odpověď:
Ve větě je užit infinitiv slovesa. Infinitivy všech sloves končí na -t (dříve -ti), správně je tedy vyjet. Tvary vyjedu, vyjedeme jsou správné, ale nelze je užít jako pomůcku pro zdůvodnění psaní t/d v infinitivu.
Zvažované varianty:
vyjed
vyjet
Poslední užití:
22.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Když chci někomu napsat, aby jel opatrně, tak píšu „Jeť opatrně“? Váhám, jestli tam nemá být ď (jeď), ale spíš bych psal ť (jeť).
Klíčové slovo:
jeď
Odpověď:
Infinitiv slovesa končí na -t (popř. ve starších zdrojích najdeme podoby na -ti): jet (dělat, psát, sedět, letět). Ale v rozkazovacím způsobu tohoto slovesa píšeme ď: jeď, jeďte (také ve všech osobách jednotného i množného čísla má sloveso jet tvary s d: jedu, jedeš, jede, jedou).
Zvažované varianty:
jeď
jeť
Poslední užití:
22.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Autor píše krémžská hořčice, protože si asi myslí, že je krémová, ale myslím si, že by to mělo být krátce – kremžská hořčice.
Klíčové slovo:
kremžský
Odpověď:
Máte pravdu, přídavné jméno kremžský je odvozeno ze jména rakouského města Kremže (Krems an der Donau). Píše se s krátkým e, stejně jako název města. Podoba kremžská je vžita v potravinářském prostředí ve spojení s hořčicí; ve výtvarném prostředí se zase užívá spojení kremžská běloba.
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Píšou se ve slově babiččin (třeba šátek) dvě č?
Klíčové slovo:
babiččin
Odpověď:
Přivlastňovací přídavné jméno odvozené ze slova babička je babiččin (se dvěma č); při odvozování dochází k alternaci k > č (obdobně např. kukačka – kukaččin, holčička – holčiččin).
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Dříve byl ve škole pan řídící, který něco řídil, na Slovensku mají riaditele, ale my máme ředitele. To je někdo, kdo ředí barvy, ale neřídí. Proč tedy nepíšeme řiditel?
Klíčové slovo:
ředitel
Odpověď:
Odpověď na otázku, kde se v základu podstatného jména ředitel vzala samohláska e, když jde o osobu, která má řídit, nikoli ředit, najdeme ve staré češtině. Jde o pozůstatek změn při střídání krátkých a dlouhých samohlásek. Ve staročeské dvojici ie–ě se ve výslovnosti dlouhé ie změnilo v í (řiediti>říditi, sbierati>sbírati), krátké ě však zůstalo (sběratel, sběračka) nebo se změnilo v e (ředitel). Kdybychom slovo ředitel tvořili až dnes, došli bychom k podobě řiditel (tak jako bylo v novější době ke slovesu řídit vytvořeno podstatné jméno řidič). Přestože se v obecném jazyce stále někdy setkáváme s výslovností řiditel, je již od dob vydání Jungmannova Slovníku česko-německého (v letech 1834–39) za základní považována pouze podoba ředitel.
Podoba ředitel (od řídí) je tedy historicky oprávněná, stejně jako sběratel, sběračka (od sbírat) a zpěvák (od zpívat).
Zvažované varianty:
ředitel
řiditel
Poslední užití:
16.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Na co se nás často ptáte. 2002. (platí od 2002)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
141 ředitel
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Je správně mísení národů, nebo míšení národů?
Klíčové slovo:
mísení; míšení
Odpověď:
Slovníky uvádějí, že příčestí trpné mísen (a tudíž i podstatné jméno mísení) se užívá jen o těstě, ale jak se lze přesvědčit např. v ČNK, v praxi se užívají obě podoby (mísen i míšen) bez významového rozdílu. V IJP proto uvádíme, že slovesné podstatné jméno odvozené od slovesa mísit může mít dvojí podobu: míšení i mísení bez významového rozlišení. Protože někteří čtenáři mohou vycházet z poučení uvedeného ve slovníku, doporučujeme dát přednost spojení míšení národů, ale i formulace mísení národů je v pořádku.
Zvažované varianty:
mísení
míšení
Poslední užití:
6.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Potřebuju vědět, jaký je rozdíl mezi jsi a si, konkrétně: je správně mluvil jsi, nebo mluvil si?
Klíčové slovo:
mluvil jsi
Odpověď:
Náležitý zápis tvaru 2. osoby jednotného čísla je jedině mluvil jsi (nikoli mluvil si).
Zvažované varianty:
mluvil jsi
mluvil si
Poslední užití:
21.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Potřebuji zapsat zvuk, kdy člověk stále pokašlává a pokuckává. Mohu napsat echm? Nacházím jen citoslovce ehm, ale to je nejspíš jen hezitační zvuk.
Klíčové slovo:
echm
Odpověď:
Pro zápis citoslovcí nejsou stanovena pevně závazná pravidla. Zápis echm můžete pro vyjádření příslušného zvuku použít.
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Potřebuju ověřit, že ve větě „Nezáleží na tom, s čím jsi přišel“ má být užito jsi, nikoli si (s čím si přišel).
Klíčové slovo:
jsi
Odpověď:
Ano. Ve větě nejde o tvar zvratného zájmena, ale o 2. osobu jednotného čísla slovesa být. Psaní „s čím jsi přišel“ je zcela v pořádku.
Zvažované varianty:
přišel jsi
přišel si
Poslední užití:
16.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Jak máme psát „Já jsem na něj ťuťu ňuňu“? Nikde jsem to nenašla, psala bych to s čárkou.
Klíčové slovo:
ťuťu ňuňu; ťuťuňuňu
Odpověď:
Slovníky tento citoslovečný výraz nezachycují, SSJČ zaznamenává pouze volání na drůbež, a to v podobě ťuťu, ťuťuťu, ťuťuťuťu. ČNK dokládá nejhojněji psaní dohromady ťuťuňuňu, zachycuje i zápis ťuťu ňuňu a ťuťu, ňuňu. Psaní s čárkou ťuťu, ňuňu vyloučit nelze, přestože se v ustálených slovních spojeních obvykle čárka nedělá. Záleží na vašem rozhodnutí.
Poslední užití:
15.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Můžete mi, prosím, napsat, jak se správně píše slovo „výust“? Myšleno ve smyslu např. vyústění kanalizace do vodního toku. Vždy řeším, jestli psát „výustní“ objekt nebo „vyústní“ objekt a jestli psát „t“ nebo „ť“ na konci... a stále se mi to plete, podobně jako Žebrák a Točník.
Klíčové slovo:
výusť; výustní
Odpověď:
Podoby s t na konci (výust/výúst) se v příručkách vůbec nevyskytují. Starší Příruční slovník jazyka českého (vycházel v letech 1935–1957) uvádí pouze podobu výúsť. Novější (a pro současný jazyk doporučeníhodnější) Slovník spisovného jazyka českého (1. vyd. 1960–1971) již uvádí výusť, tuto podobu doporučuje rovněž IJP.
Odvozené přídavné jméno zachycuje pouze Příruční slovník jazyka českého, a to v podobě výústní, která slovotvorně odpovídá základovému slovu výúsť. Ostatní slovníky přídavné jméno vůbec neuvádějí. Uplatníme-li však obecné slovotvorné zásady, není namístě odmítat ani podobu výustní odvozenou z podstatného jména výusť. Adjektivum výustní zachycuje IJP. Slovní spojení výustní objekt je používán i v ČSN EN 1085 - Čištění odpadních vod; na internetu je doložen v mnohých kanalizačních standardech. Data z ČNK a internetu ukazují, že v praxi se vyskytují jak podoby s ú, tak s u. V přídavném jménu se t neměkčí.
Zvažované varianty:
výusť
výúsť
výustní
výústní
Poslední užití:
23.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.