Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Jak vysvětlit dítěti, proč se slovo deník píše s jedním n, když výraz denní píšeme se dvěma n? Deník jsou přece denní noviny, je tam jasná spojitost.
Klíčové slovo:
deník
Odpověď:
Přídavná jména odvozená příponou -ní/-ný od podstatných jmen se slovotvorným základem končícím na -n/-ň se píšou se dvěma n: den – denní, holeň – holenní, vina – vinný, cena – cenný.
Jestliže z těchto přídavných jmen odvozujeme další podstatná jména, pak před příponou -ík (a rovněž příponami-ice, -ina) mají n pouze jedno. Např. denní – deník, holenní – holínky, vinný – viník, cenný – ceník, cenina.
Vysvětlení určitých slovotvorných postupů nebývá jednoduché, protože výchozí základ není vždy možné jednoznačně určit. Pro uživatelskou praxi je proto jednodušší si zapamatovat, že v češtině u žádného podstatného jména nepíšeme na konci -nník, ale jedině -ník (např. kavárník, lékárník, továrník, holubník, botník, básník, cedník, varhaník). Doplňujeme, že ve slovenštině je tomu jinak, v ní se píše den – denný, denník, denníkový.
Zvažované varianty:
deník
denník
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní n – nn
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Ve starších textech (tuším do r. 1953) se objevují tvary jako „ssavec“, „ssát“, „ssuť“ atp. Naznačuje v nich „ss“ zvukomalebnost? A pakliže ne, byl to důvod fonetizace na „sát“ atd.? Psalo se „ss“ ještě v nějakých jiných podobných případech (ovšem mimo slova příbuzná)?
Klíčové slovo:
ssavec
Odpověď:
Dvě s nenaznačovala zvukomalebnost, ale byla výsledkem historického vývoje. Podstatné jméno savec je odvozeno ze slovesa sát, které mělo v praslovanštině podobu sъsati (mezi dvěma s byl tvrdý jer). Ten časem zanikl bez náhrady, proto se vedle sebe ocitla dvě s a už ve staré češtině se objevuje podoba ssáti. Zjednodušení pravopisné podoby přinesla až Pravidla českého pravopisu (PČP) v roce 1957. Ve starých textech, např. ještě i v Příručním slovníku jazyka českého (z let 1935–1957) a ve vydáních PČP do roku 1957, najdeme zápis ssát ( ssavec, ssací, ssavka, ssavý). Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) a novější příručky už zachycují pouze podobu s jedním s.
Vedle uvedených výrazů odvozených ze slovesa ssát se s dvěma ss psal ještě výraz ssednout (vedle sesednout) a odvozeniny ssedávati (vedle sesedávati), ssedlina, ssedati, ssedlý. Dále ještě výrazy ssundati, ssuť (ssuťovisko, ssutina, ssuťový).
Stručné vysvětlení je možné najít v časopise Naše řeč (ročník 41, 1958, s. 108–109) .
Zvažované varianty:
ssavec
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
drobnost Savec, vysavač, sací; Naše řeč, ročník 41 (1958), číslo 3-4, s. 108-109; http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4614
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Slyšel jsem, že podle nových pravidel je možné slovo hrábě (zahradnické náčiní) psát i jako hrábje. Byl to nějaký vtip, nebo je to pravda?
Klíčové slovo:
hrábě
Odpověď:
Poslední, dosud platná Pravidla českého pravopisu, na nichž se podílel Ústav pro jazyk český, vyšla v roce 1993. K pravopisné úpravě, kterou uvádíte, ani k žádné jiné zásadní úpravě od té doby nedošlo. Podstatné jméno hrábě jako hrábje v žádném případě nepíšeme. Náležitá podoba je s ě, což je možné ověřit jak ve výkladových slovnících češtiny, tak třeba v Internetové jazykové příručce.
Zvažované varianty:
hrábě
hrábje
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Potřebuju si ujasnit, jak psát nový medicínský obor. Objevují se tři možnosti: teranostika, theranostika a teragnostika.
Klíčové slovo:
teranostika
Odpověď:
Jde o nový pojem, ve Velkém lékařském slovníku bohužel zachycen není. Podle internetových zdrojů tento obor kombinuje specifickou cílenou terapii založenou na specifických cílených diagnostických testech. Anglický termín theranostic byl údajně poprvé použit v roce 1998 a vznikl jako složenina dvou slov: therapeutic a diagnostic. Na internetu jsou v českých textech doloženy všechny tři podoby, nejčastější je teranostika; v korpusu SYN v13 je dokladů zatím velmi málo – 23× je zachycena teranostika, 1× theranostika, teragnostika nemá žádný doklad.
U odborných názvů je podstatné, že musejí vyhovovat potřebám daného oboru, rozhodující slovo mají v tomto případě lékaři. Z jazykového hlediska považujeme za nejvhodnější pojem teranostika. Souhlásková skupina th (kterou zachovává anglické označení theranostic) se v češtině běžně zjednodušuje (srov. teze, patologie).
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Ve větě „Jezdec je povinen sesednout z koně a převé_t jej přes hráz“ píšeme převést se s?
Klíčové slovo:
převést
Odpověď:
Ve formulaci sesednout z koně a převést jej přes hráz jde o význam ‚vedením dopravit přes něco‘, nikoli o význam ‚vezením dopravit‘. Náležitá podoba je skutečně převést.
Zvažované varianty:
převést
převézt
Poslední užití:
18.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
V textu jedné hry je často slovo tamhleten, tamhleta, tamhleto. V IJP jsem našla jen slovo tenhleten, tak si nejsem jistá, jak výraz psát, jestli to může být dohromady.
Klíčové slovo:
tamhleten
Odpověď:
Ukazovací zájmeno tamhleten píšeme jako jedno slovo (tedy dohromady; stejně jako tenhleten). Patrně jste se překoukla, protože v IJP je zachyceno jak zájmeno tenhleten, tak i tamhleten. Doklady z korpusu SYN v 13 svědčí o tom, že se užívá relativně běžně, a to převážně v beletrii.
Poslední užití:
15.1.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Je mi srozumitelný rozdíl mezi držkou a dršťkou. Jde mi o to, jestli existuje i varianta drška. Patrně žiju dlouho v omylu, protože si na základě jednoho starého vtípku, kde byla kombinace držky, dršťky a dršky, myslím, že se ve smyslu pusa dá použít i drška se š. Ale zjišťuju, že je to nejspíš chyba.
Klíčové slovo:
držka; dršťka; drška
Odpověď:
Odpověď na dotaz nemůže být úplně jednoznačná, protože se týká zápisu expresivního výrazu. U takovýchto slov je třeba počítat s kolísáním, nejednotností, krajovými variantami. Nejnovější jazykový slovník – elektronický Akademický slovník současné češtiny – zachycuje jen výrazy dršťky (část žaludku přežvýkavců využívaná jako pokrm) a držka (hanlivý výraz s významem obličej, lidská ústa, člověk). Obě slova jsou uvedena i v Internetové jazykové příručce. Varianta drška se v žádném z těchto zdrojů neobjevuje. Pokud však zalistujeme Slovníkem spisovné češtiny pro školu a veřejnost nebo Slovníkem spisovného jazyka českého, variantní podobu drška nalezneme. Oba slovníky mají jako základní podobu dršťka, u tohoto hesla uvádějí oba výše uvedené významy, tedy 1. tlama; hrub. lidská ústa; 2. (jako pomnožné) žaludek přežvýkavců. V závorce jsou v obou slovnících uvedeny i obecněčeské varianty drška, drštka; v SSJČ i držka.
Doklady z korpusu SYN v13 svědčí o tom, že v kontextech jako rozbít, dostat přes/po, mít prořízlou... se užívá v naprosté převaze hrubé pojmenování držka (přes 5 000 dokladů). Pomnožné podstatné jméno dršťky označuje ve většině příkladů pokrm. Objevují se však i (nepříliš početné) doklady užití jednotného čísla, a to ve významu uváděném u výrazu držka: chceš přes dršťku, ryl dršťkou v zemi. O něco hojněji (114 dokladů) jsou doloženy i texty s variantou drška: pojď si pro jednu do dršky, dát přes dršku. Poslední z uváděných možností – drštka – není v uváděných významech zachycena, doloženo je jen zeměpisné a osobní jméno Drštka.
Z uvedených poznatků vyplývá, že komunikačně nejspolehlivější je rozlišení uváděné v ASSČ, tzn. dršťky vs. držka. Tak nejspíš výrazy rozlišuje většina uživatelů. Vzhledem k tomu, že držka není výraz ze spisovné slovní zásoby, není pravopisná podoba stanovena závazně. Pokud ve významu držka zvolíte variantu drška, může to být pro mnohé čtenáře překvapivé, nelze však hovořit o chybě.
Zvažované varianty:
držka
dršťka
drška
Poslední užití:
5.2.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Jde mi o t a d. Mám psát Mohl bych přijet v osm, nebo přijed v osm?
Klíčové slovo:
přijet
Odpověď:
Ve větě je infinitiv (ve školské terminologii neurčitek) slovesa. Infinitivy sloves vždy končí na -t (dříve -ti), např. přijet, psát, myslet, dělat. Píšeme proto: Mohl bych přijet v osm.
Zvažované varianty:
přijet
přijed
Poslední užití:
15.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Kolega se mě snaží přesvědčit, že se může psát čarovějník. Znám jen podobu čarověník. V osmidílném slovníku češtiny a v jednom zahradnickém slovníku jsem našel také jen čarověník. Ale nevím, jestli se třeba ta varianta čarovějník už také neprosadila.
Klíčové slovo:
čarověník
Odpověď:
Je pravda, že se v textech věnovaných tomuto zvláštnímu útvaru v korunách stromů tvořenému hustěji nahloučenými větvičkami s podobou čarovějník občas setkáváme. V souladu s výkladovými slovníky češtiny je však jen podoba čarověník. Zachycuje ji nejenom zmiňovaný Slovník spisovného jazyka českého a rozsáhlý Příruční slovník jazyka českého (z 30. až 50. let minulého století), ale rovněž nejnovější elektronický Akademický slovník současné češtiny. Protože jde o odborný výraz, museli by případnou změnu názvu (či přijetí dubletní varianty) iniciovat přírodovědci. Náležitá podoba čarověník jednoznačně převažuje i dokladech z korpusu SYN v 12. Je zde 989x zachycena varianta čarověník a jen 3x čarovějník. Z dokladů je zřejmé, že prosazení varianty čarovějník není příliš pravděpodobné.
Zvažované varianty:
čarověník
čarovějník
Poslední užití:
29.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Autor vzpomínek střídá v textu psaní frančtina a franština (ve smyslu francouzština). Mám nechat na autorovi rozhodnutí, jak psaní sjednotit?
Klíčové slovo:
franština
Odpověď:
Pro francouzštinu, a to jak ve smyslu jazyk (učím se francouzštinu), tak vyučovací předmět (odpoledne máme francouzštinu a matematiku) se někdy užívá označení franština. Tento výraz najdete např. v IJP a v ASSČ. Zde je uvedena poznámka: „Podle nástroje Slovo v kostce je výraz užíván nejčastěji v beletrii. Současnými rodilými mluvčími češtiny bývá pociťován jako zastarávající.“ V korusu SYN v 12 jsou doloženy obě podoby, varianta franština výrazně převažuje (310 : 13). Doporučujeme, abyste ve vzpomínkové knize volili podobu franština.
Zvažované varianty:
franština
frančtina
Poslední užití:
12.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.