Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Píšu text, v němž zmiňuji nebinárního člověka. Mám tam napsat „nebinární kolega kritizoval“, nebo „nebinární kolegyně kritizovala“?
Klíčové slovo:
nebinární
Odpověď:
Na tuto otázku vám nemůžeme poskytnout jednoznačnou odpověď. Někteří nebinární lidé si totiž vyberou a užívají jeden gramatický rod, jiní gramatické rody střídají. V textech pojednávajících o nebinárních osobách se navíc uplatňují i další jazykové strategie, např. různé opisy (v úvahu by tak přicházela např. reformulace „nebinární osoba z našeho pracovního týmu kritizovala“, toto řešení však nepovažujeme ze stylistického hlediska za ideální.) Doporučujeme vám proto domluvit se s danou nebinární osobou, jak se o ní budete vyjadřovat.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Můžeme ve smlouvě používat přechýlenou podobu „investorka“ pro označení ženy? Nebo tam musí být vždy „investor“?
Odpověď:
„Investorka“ je náležitě utvořená přechýlená podoba slova „investor“. Z jazykového hlediska jejímu užití ve smlouvě nic nebrání.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Máme napsat „k rukám plukovníka Jany Novákové“, nebo „k rukám plukovnice Jany Novákové“? Jaká je v češtině zvyklost?
Odpověď:
V češtině je obvyklé pojmenovávat ženy vykonávající různé funkce, mající různé tituly apod. přechýlenými podobami pojmenování. Platí to i pro vojenské hodnosti, doporučujeme vám tedy zvolit variantu „k rukám plukovnice Jany Novákové“.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V zákoně o státní službě se používá pro označení jedné úřednické funkce slovo „rada“. Kolegyně však tvrdí, že pokud danou funkci vykonává žena, mělo by se jí říkat „radová“. Na jejím bývalém pracovišti to prý bylo dokonce vyžadováno. Jenže kdyby byla přechýlená podoba tak důležitá, tak by přece byla i v zákoně, ne?
Klíčové slovo:
radová
Odpověď:
V zákonech se běžně užívá tzv. generické maskulinum (název osoby v mužském rodě zahrnuje všechny osoby nehledě na jejich pohlaví či gender). Tento stav však nebrání přechylování v praxi – pokud určitou funkci zastává žena, opravdu je namístě použít pojmenování jako ředitelka, tajemnice či radová. Navíc některé instituce, firmy apod. vytvářejí vnitřní předpisy, které zacházení s (ne)přechýlenými podobami upravují; snad tomu tak mohlo být i na bývalém pracovišti vaší kolegyně.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V názvu našeho klubu používáme slovo „patrioti“. Členkám klubu, kterých je více než mužů, se to však nelíbí. Tvrdí, že dané slovo označuje jen muže. Jak to vidíte?
Klíčové slovo:
generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď:
Výraz „patrioti“ v názvu klubu je použit jako tzv. generické maskulinum – pojmenování osoby v mužském rodě tedy zahrnuje všechny osoby nehledě na jejich pohlaví či gender. Proto je užití daného výrazu z jazykového hlediska v pořádku. Nicméně pokud členky klubu nejsou s jeho názvem spokojeny a přejí si zdůraznit svou přítomnost, můžete jim vyjít vstříc např. přidáním přechýlené podoby (patrioti a patriotky). Rozhodnutí je na vás.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Při korektuře jsem narazila na formulaci: „Když jste soutěživý typ, mohl byste si zkusit závodit.“ Nemělo by být sloveso moci užito i ve tvaru ženského rodu (tj. mohla byste), aby byly do sdělení zahrnuty také ženy?
Klíčové slovo:
generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď:
V daném souvětí lze interpretovat tvar slovesa v rodě mužském „mohl byste“ jako tzv. generické maskulinum, jež zahrnuje všechny osoby nehledě na jejich pohlaví či gender. Danou formulaci tedy není nutné měnit. Zároveň však platí, že se v současných textech čím dál tím častěji setkáváme s prostředky tzv. genderově senzitivního vyjadřování, v jehož rámci se od generického maskulina upouští, a to např. s cílem zviditelnit zastoupení žen. V souladu s tím by bylo možné upravit formulaci např. tímto způsobem: „Když jste soutěživý typ, mohl/a byste si zkusit závodit.“ Úpravy tohoto typu je však třeba vždy konzultovat s autorem (či autorkou) textu, nemůžeme totiž vyloučit, že jeho (či jejím) záměrem bylo obrátit se ve sdělení pouze na muže.
Zvažované varianty:
Když jste soutěživý typ, mohl byste si zkusit závodit.
Když jste soutěživý typ, mohl/a byste si zkusit závodit.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Dostala jsem dopis, v němž bylo užito oslovení „Milí příznivci a vážené sympatizantky“. Je to v pořádku? Proč tam nejsou příznivci a příznivkyně nebo sympatizanti a sympatizantky?
Odpověď:
V oslovení se pro označení adresátů a adresátek běžně používá analogických forem, založených na významové souřadnosti a signalizujících ekvivalentní vztah k oslovovaným. Některá pojmenování osob užívaná při oslovování mají tentýž slovotvorný základ, např. „Vážené kolegyně, vážení kolegové“, „Milí čtenáři a milé čtenářky“, jiná nikoliv: „Vážené dámy, vážení pánové“, „Milé sestry, milí bratři“ apod. V oslovení „Milí příznivci a vážené sympatizantky“ jsou však zvolena pojmenování o různých slovotvorných základech, přestože od slova příznivec lze snadno utvořit přechýlenou podobu – její absence, respektive nahrazení této přechýlené podoby významově blízkým slovem tak na sebe může strhávat zbytečnou, nežádoucí pozornost. (Podobně můžeme samozřejmě uvažovat i o dvojici sympatizant–sympatizantka.) Část uživatelů češtiny tedy může hodnotit kombinaci výrazů příznivci a sympatizantky negativně, zatímco jiná část uživatelů češtiny může vzhledem k významové blízkosti slov příznivec a sympatizant (stejně jako jejich přechýlených podob příznivkyně a sympatizantka) považovat tuto kombinaci za přijatelnou. Jako problematická se nám jeví též volba různých přívlastků (milí vs. vážené), která může vést k úvahám o společenském postavení adresátů a adresátek a o (nerovném) vztahu či přístupu pisatele k nim. Otázkou tak zůstává, co vedlo tvůrce dopisu k dané formě oslovení – zda bylo jeho záměrem signalizovat nějaké rozdíly mezi adresáty a adresátkami, zda se ve snaze o jazykově pestré vyjádření chtěl vyhnout opakování slovotvorných základů či chtěl oslovení nějak ozvláštnit.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Překládám text z němčiny, v němž se pro naznačení všech genderových identit užívá hvězdička, např. Kolleg*innen. Existuje v češtině nějaký podobný znak s touto funkcí?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; genderově neutrální vyjadřování
Odpověď:
V češtině se jakožto grafický znak, jenž naznačuje zahrnutí celého spektra genderových identit (včetně té nebinární), používá nejčastěji taktéž hvězdička – zmiňovaný výraz by se tedy mohl zapsat např. jako kolegové*kolegyně. Nicméně je třeba upozornit, že i když se s tímto způsobem zápisu můžeme setkat čím dál tím častěji, nelze předpokládat, že by jeho interpretace byla ve společnosti všeobecně známá, zápis s hvězdičkou tak na sebe může strhávat nežádoucí pozornost a ztěžovat porozumění textu. Je tedy třeba pečlivě zvážit, komu je text určen.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Ministerstvo odmítá uvádět na průkazkách přechýlené podoby názvů povolání „soudní tlumočnice“ a „soudní překladatelka“, máme tam tedy napsáno např. „Jana Nováková, soudní tlumočník“. Naopak na razítkách podle nařízení ministerstva zmíněné přechýlené podoby jsou. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
tlumočnice; překladatelka
Odpověď:
Obecné doporučení zní následovně: Zastává-li určitou funkci či pracovní pozici žena (a vyjadřujeme-li se o konkrétní ženě), je namístě použít pro její označení přechýlenou podobu. V souladu s tím bychom se přikláněli k pojmenování v ženském rodě – soudní tlumočnice, soudní překladatelka. Nicméně je možné, že existuje nějaký (vnitřní) předpis, který užívání nepřechýlených pojmenování na průkazkách upravuje (podobně jako je tomu dle vašeho vyjádření v případě razítek).
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi přechýlená podoba „pedagožka“. Mohu používat označení „pedagog“, i když mluvím o ženě?
Klíčové slovo:
pedagožka
Odpověď:
Postoje ke konkrétním přechýleným podobám (ostatně jako k jiným jazykovým prostředkům) mohou být samozřejmě subjektivní. Pokud se však název povolání, profese apod. vztahuje ke konkrétní ženě, je vhodnější užít přechýlenou podobu, doporučili bychom vám tedy zvolit pojmenování „pedagožka“.
Poslední užití:
24.1.2024
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.