Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Je z jazykového hlediska správný název stezka Koření? Nebo má být stezka Kořením? Nebo ještě jinak?
Klíčové slovo:
název stezky
Odpověď:
Ani jeden z uvedených názvů z jazykového hlediska nedoporučujeme (např. stezka Kořením by znamenalo, že se kořením přímo prochází, podobně jako stezka lesem je stezka vedoucí přes les). Vzhledem k tomu, že od výrazu „koření“ nelze utvořit přídavné jméno, a nemůže tak vzniknout standardní název typu Včelí stezka, Medová stezka atp., nezbývá než zvolit poněkud delší pojmenování typu naučná stezka O Koření či stezka Průvodce kořením.
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
V textu z roku 1521 zapsaném spřežkovým pravopisem se vyskytuje název Czernicze. Jde o dnešní Černice?
Klíčové slovo:
Černčice
Odpověď:
Nikoli, nejedná se v tomto případě o Černice, ale o Černčice. Antonín Profous ve svém díle Místní jména v Čechách v hesle Černčice (1), vztahující se k obci v dnešním okrese Louny, doklad Czernicze z roku 1521 uvádí s poznámkou, že jde o chybný zápis názvu Černčice.
Poslední užití:
31.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://mjc.ujc.cas.cz/search.php?where=strana&svazek=I&heslo=0322&useregexp=no
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak mám zapsat název balkánského pohoří: Rodopy, nebo Rodopi? Podobu s měkkým „i“ vídám spíše v zahraniční literatuře.
Klíčové slovo:
Rodopy
Odpověď:
V českých textech doporučujeme zápis Rodopy, což je standardizované exonymum, tj. domácí podoba cizího názvu. Tato varianta navíc v úzu silně převažuje.
Poslední užití:
12.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Má se v učebnicích psát Mezopotámská, nebo Mezopotamská nížina? V jedné vydané učebnici je uvedeno Mezopotámská nížina.
Klíčové slovo:
Mezopotámská nížina
Odpověď:
Starší slovníky doporučovaly od názvu Mezopotámie tvořit přídavné jméno mezopotamský, avšak Internetová jazyková příručka uvádí dubletu mezopotamský/mezopotámský (v úzu si obě varianty silně konkurují). Vzhledem k tomu, že např. Geografický místopisný slovník světa obsahuje heslo Mezopotámská nížina a tutéž podobu jste nalezli v již vydané učebnici, volili bychom v daném případě shodný zápis s dlouhým „á“, praxe však není v tomto ohledu jednotná.
Zvažované varianty:
Mezopotamská nížina
Mezopotámská nížina
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Má se v českém překladu z chorvatštiny zapsat místní název Bijakovići v původní podobě s ć s čárkou, nebo jako Bijakoviči?
Klíčové slovo:
Bijakovići
Odpověď:
Doporučujeme v českém textu pokud možno zachovat původní podobu jména. Textové procesory i další programy obvykle umožňují zapsat i písmena, která v české abecedě nejsou. Pokud to nelze, nahrazují se písmeny s nejbližší zvukovou platností (Buñuel – Buňuel) nebo příslušnými písmeny bez rozlišovacího znaménka (François – Francois, Ernö – Erno). U jména Bijakovići by zápis ć neměl být problém.
Poslední užití:
26.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen, sekce 2.2 – Zeměpisná jména
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se v češtině píše Tokio s měkkým „i“ po tvrdé souhlásce (a nikoli Tokyo jako v ostatních jazycích). Z jakého důvodu neužíváme původní a správný název daného města, v němž se letos odehrávají olympijské hry?
Klíčové slovo:
Tokio
Odpověď:
V českém prostředí je užití názvu Tokio naprosto v pořádku. Tuto tradiční českou podobu daného zeměpisného jména je možné ověřit např. v Indexu českých exonym a rovněž v Internetové jazykové příručce, v seznamu zeměpisných jmen v Pravidlech českého pravopisu, ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost i ve Slovníku spisovného jazyka českého (z let 1960–1971, v němž je vedle podoby Tokio uvedena i dnes neužívaná nesklonná varianta Tókjó, což je vlastně přesná transkripce příslušných japonských znaků do češtiny).
Nejzákladnější a velice stručné poučení o přepisu japonštiny do latinky najdeme v akademické verzi Pravidel českého pravopisu (Academia 1994). Na rozdíl od mnoha jiných světových jazyků neužívá japonština pro svůj zápis primárně latinku, ale znaky kandži (převzaté z čínštiny) a dvě slabičné abecedy hiraganu a katakanu (souhrnně označované kana). Při převodu japonštiny do latinky se v praxi můžeme setkat s více typy přepisu.
Kromě vžité české podoby (tzv. standardizovaného exonyma) Tokio můžeme japonské znaky 東京 označující metropolitní oblast, v níž právě probíhají olympijské hry, vídat v přepisu Tokyo (zjednodušená Hepburnova čili anglická transkripce, která je značně rozšířena, ale nezaznamenává délku samohlásek) či Tōkyō (revidovaná Hepburnova transkripce, která je v současnosti mezinárodním standardem). Je však třeba zdůraznit, že Hepburnovu transkripci nelze pro běžné užití v češtině doporučit.
Čeština není jediným jazykem, v němž se píše Tokio – podobu s i má také slovenština, polština, němčina, španělština, ruština či bulharština. Upozornění na pravopisný rozdíl najdeme už v Ottově slovníku naučném (25. díl z roku 1908). Čteme v něm: „Tokio, po anglicku psáno Tokyo…“
Zvolit v češtině pravopisnou podobu Tokio je stejně náležité jako užívání exonym Londýn (nikoli London), Řím (Roma, anglicky Rome), Mnichov (München, anglicky Munich) nebo Peking (anglicky Beijing).
Zvažované varianty:
Tokio
Tokyo
Poslední užití:
13.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Potřebuji poradit, zda v českém překladu z ukrajinštiny je náležité používat pro název města Ivano-Frankivsk (Івано-Франківськ) českou podobu Ivano-Frankovsk. Ukrajinci českou variantu Ivano-Frankovsk kritizují a odmítají, protože se domnívají, že vychází z ruštiny.
Klíčové slovo:
Ivano-Frankovsk
Odpověď:
Jak dokládají mj. data z Českého národního korpusu, pro dané ukrajinské město je vžité české exonymum (tj. domácí podoba cizího názvu) Ivano-Frankovsk, které uvádí i Geografický místopisný slovník světa; podobně jako např. Charkov a Lvov pro Харків/Charkiv a Львів/Lviv. Endonymum (tj. podoba v jazyce původu, v tomto případě transkribovaná do latinky) Ivano-Frankivsk se však v českých textech taktéž vyskytuje. Je pravda, že ruské exonymum pro Ivano-Frankovsk je rovněž zakončeno na -ovsk (Ивано-Франковск) a že tato formální podobnost může budit zřejmě zejména z politických důvodů negativní emoce, avšak je třeba si uvědomit, že čeština i ruština jsou slovanské jazyky, v nichž se uplatňuje sufix -ov (stejně jako -sk-) zcela standardně. Danou problematiku jsme konzultovali i s ukrajinistou, který se k počeštění (nikoli tedy poruštění) názvu na Ivano-Frankovsk v českých textech rovněž přiklání.
Zvažované varianty:
Ivano-Frankivsk
Ivano-Frankovsk
Poslední užití:
4.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Potřebuji poradit, zda v českém překladu z ukrajinštiny je náležité používat pro název města Rachiv (Рахів) českou podobu Rachov (případně zvolit kombinaci: Rachiv v přímých pádech a v nepřímých pádech Rachova, Rachově atp.). Ukrajinci českou variantu Rachov kritizují a odmítají, protože se domnívají, že vychází z ruštiny.
Klíčové slovo:
Rachov
Odpověď:
Jak dokládají mj. data z Českého národního korpusu, Rachov je vžité české exonymum (tj. domácí podoba cizího názvu) pro dané ukrajinské město; podobně jako např. Charkov a Lvov pro Харків/Charkiv a Львів/Lviv. Endonymum (tj. podoba v jazyce původu, v tomto případě transkribovaná do latinky) Rachiv se však v českých textech taktéž vyskytuje.
Užití českého exonyma Rachov je výhodné zejména z hlediska neproblematického skloňování. Od jména Рахів (Rachiv) zní v ukrajinštině 2. pád j. č. Рахова (Rachova), analogické užívání v češtině, tj. Rachiv, bez Rachova, však nedoporučujeme, protože nemá kvůli střídání hlásek -i- a -o- oporu v českém skloňovacím systému.
Je sice pravda, že ruské exonymum pro Rachov je rovněž zakončeno na -ov (Рахов), avšak nelze z toho automaticky vyvozovat, že toto pojmenování čeština přejala právě z ruštiny. Sufix -ov je totiž pro tvorbu místních jmen pro češtinu typický (srov. Prostějov, Chomutov, Havířov atd.). Formální podobnost českého Rachov s ruským Рахов, která může budit zřejmě zejména z politických důvodů negativní emoce, tak způsobuje především fakt, že tu jde o dva slovanské jazyky, v nichž se u místních jmen uplatňuje totožný sufix -ov. České exonymum Rachov je navíc značně staré, vyskytovalo se na českých mapách již v době, kdy se Rachov nacházel na území předválečné ČSR. Doporučujeme tedy tyto skutečnosti všem, kteří užívání podoby Rachov v češtině neprávem odsuzují, podrobně vysvětlit.
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Je mi jasné, že pro německé město Leipzig se v českých textech užívá název Lipsko, ale váhám v případě maďarského města Szeged. Mohu použít pojmenování Segedín?
Klíčové slovo:
Segedín
Odpověď:
Ano, Segedín je tzv. exonymum (tj. domácí podoba cizího názvu) pro maďarské město Szeged. V současném úzu si jména Segedín a Szeged konkurují. Segedín je oficiální standardizované české exonymum (viz Index českých exonym), Geografický místopisný slovník světa uvádí obě podoby, v Pravidlech českého pravopisu pak nalezneme pouze variantu Segedín. Doporučujeme volit jednotlivé názvy s ohledem na typ textu a jeho předpokládané čtenáře.
Zvažované varianty:
Segedín
Szeged
Poslední užití:
15.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Nevím, jak správně napsat jméno bratra výzkumníka Theodora von Kármána: kromě podoby Ferenc Kármán se lze setkat i s variantou Férenc.
Klíčové slovo:
Ferenc
Odpověď:
Spíše než o otázku jazykovou zde jde o věcnou znalost, kterou bohužel nemáme. Můžeme dodat pouze to, že nám dostupné onomastické zdroje jako maďarský ekvivalent jména František uvádějí podobu Ferenc.
Poslední užití:
15.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.