Dotaz:
Terminologický dotaz
Konkrétní dotaz:
Co je v infinitivních tvarech přípona a co koncovka? Když mám například tvary pracovat, pracovati a péct, péci, jsou -t/-ti a -ct/-ci přípony, nebo koncovky? Co je koncovka ve tvarech příčestí činného? Je např. ve tvaru pracovala koncovka -la, nebo -a?
Klíčové slovo:
infinitiv, příčestí činné
Odpověď:
V podrobném, vědeckém popisu morfematické stavby slov se liší několik druhů přípon (sufixů, tj. morfémů, které ve slovním tvaru stojí za kořenem). Kromě kmenotvorných přípon (prac-OVA-t, děk-UJ-u atp.) jsou v kontextu vašeho dotazu zásadní zejm. dva následující druhy přípon: tvarotvorné přípony nefinální, které stojí za kořenem, ale před koncem slova, a tvarotvorné přípony finální, které stojí na konci slova. Obou těchto přípon je několik druhů. Zásadní je, že různé druhy finálních tvarotvorných přípon se označují jako koncovky; existují totiž (celým názvem) tvarotvorné finální přípony – pádové koncovky (žen-U), tvarotvorné finální přípony – osobní koncovky (děl-á-Š), tvarotvorné finální přípony – rodové koncovky (prac-ova-l-A) a také tvarotvorné finální přípony – infinitivní koncovky (prac-ova-T). U infinitivů zakončených na -t/-ti, např. u uvedeného pracovat, je tedy -t/-ti infinitivní koncovka (celým názvem tvarotvorná finální přípona – infinitivní koncovka). U infinitivů zakončených na -ci/-ct (péci, péct) je situace složitější, neboť tyto tvary vznikly z původního *pek-ti, kde se z -kt- vyvinulo -c-. Z historického hlediska je tedy toto -c- morfematickým švem, protože se v něm nachází zároveň kus původního kořene (peK-ti) i kus původní infinitivní koncovky (pek-Ti). Z hlediska současné češtiny se za infinitivní koncovku tvarů typu péci, péct považuje jen -i, resp. -t a -c- se hodnotí jako součást kořene, tj. člení se péc-0-i, péc-0-t. Ve tvaru příčestí činného, např. pracovala, se nachází rodová koncovka -a (celým názvem finální tvarotvorná přípona – rodová koncovka) a tzv. nefinální tvarotvorná přípona – přípona příčestí činného -l-; člení se tedy prac-ova-l-a.
Poslední užití:
1.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika, 2.4.3 Tvarotvorné přípony: 1. Nefinální tvarotvorné přípony a 2. Finální tvarotvorné přípony – koncovky
Dotaz:
Terminologický dotaz
Konkrétní dotaz:
Je kořen „neměnná část slova“?
Klíčové slovo:
kořen
Odpověď:
Kořen je morf(ém), který nese hlavní lexikální význam celého slova nebo slovního tvaru. Vzhledem k tomu, že jeden a týž kořen může mít víc variant (tzv. alomorfů, srov. např. chůz-e, chod-it, při-cház-et atp.), není výrok („definice“), že „kořen je neměnná část slova“, dobrou charakteristikou kořene – naopak, je velmi matoucí.
Poslední užití:
21.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Terminologický dotaz
Konkrétní dotaz:
Je terminologicky náležité (ve školní praxi) mluvit o předponě nebo o předponové části slova?
Klíčové slovo:
předpona, předponová část
Odpověď:
Uplatnění těchto termínů ve školské praxi bude nejspíš nejednotné (i vzhledem k jednotlivým učebním textům). Obecným smyslem této terminologické dvojice je rozlišit předponu (jeden segment, morfém) od jejich komplexu (více segmentů, morfémů), tj. od souboru více předpon za sebou, které se nacházejí před kořenem a tvoří dohromady předponovou část slova. Tak např. ve slově pře-roz-dělit jsou dvě předpony (pře- a roz-), které společně tvoří předponovou část (přeroz-) daného slova.
Zvažované varianty:
předpona
předponová část
Poslední užití:
27.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)