Dotaz:
Mají slova X a Y stejný kořen?
Konkrétní dotaz:
Připravujeme klíč k učebnici pro třetí třídu ZŠ a máme otázku: Jsou slova úvod, závod a návod příbuzná?
Klíčové slovo:
úvod, závod, návod
Odpověď:
Ano, slova úvod, závod a návod jsou příbuzná, mají stejný kořen -vod-, který je ve slovese vodit. Jde o variantu kořene -vés- ze slovesa vést (vedu, vedeš atp.), který je z původního praslovanského *ved-ti – -dt- se tu změnilo v -st-. Jako školní úloha je tato otázka ovšem velmi nevhodná. Kořen -vod- je sice ve všech třech slovech dobře patrný, každá z předpon ho však významově modifikuje do té míry, že je (zejména pro děti, navíc na prvním stupni ZŠ) obtížné identifikovat u něj v daných slovech stejný, invariantní význam.
Poslední užití:
28.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla závod, vést
Dotaz:
Mají slova X a Y stejný kořen?
Konkrétní dotaz:
Mají slova výbava a nejzábavnější stejný kořen -bav-?
Klíčové slovo:
výbava, nejzábavnější
Odpověď:
Ano, obě slova mají stejný kořen -bav-, jak z hlediska historického, tak nejspíš (k tomu viz dále) i z hlediska současné češtiny. Slova výbava i zábava (> zábavný > nejzábavnější) pocházejí ze stejného praslovanského slovesa *baviti (sę), které znamenalo ‚způsobovat bytí‘. Tento význam je méně zřetelný – dost možná proto, že je abstraktní, a tak špatně postižitelný –, nicméně patrný i v řadě odvozenin, tak např. vybavit (si) znamená ‚způsobit, že něco je‘, a výbava pak tedy ‚to, co tímto působením vzniklo‘, zatímco zabavit znamenalo původně ‚způsobit, že je něco vzadu‘ (‚způsobit, že bytí je za‘), a zábava je pak tedy ‚to (pěkné), co zůstalo před tím (ošklivým), co jsme nechali vzadu‘ – jakési ‚ponechání špatného za námi‘. Vzhledem k abstraktnosti těchto společných významů bychom však byli, zejména ve školní praxi, tolerantní i k tomu, chápat kořeny -bav- ve slově výbava a zábava jako dva různé, ale homonymní kořeny.
Poslední užití:
4.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla bavit, zábava, vybavit
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Mají slova X a Y stejný kořen?
Konkrétní dotaz:
Je slovo pozadí příbuzné se slovem pozdě (zpoždění, opoždění, zpozdit se)? Co je kořen těchto slov?
Klíčové slovo:
pozadí, pozdě
Odpověď:
Na tuto otázku neexistuje jednoznačná, přímočará odpověď. Slovo pozdě (zpoždění, opoždění, zpozdit se) pochází z praslovanského *pozdě, které má v první části pokračování indoevropského *pos s významem ‚za, po‘ a ve druhé pak nejspíš odvozeninu z indoevropského *dhē- ‚položit‘ (původní význam tedy byl zhruba ‚v položení po (určitém čase)‘). Slovo pozadí pak obsahuje stejný kořen -zad-, jako je ve slově záda, jež pochází z praslovanského *zadъ, které je tvořeno předložkou za a odvozeninou od indoevropského *dhē- ‚položit‘ (původní význam je tedy zhruba ‚co je položeno vzadu‘). Jak je vidět, obě slova obsahují stejný indoevropský kořen *dhē-, ‚položit‘, a v tomto smyslu je lze považovat za historicky příbuzná. Formální i významová souvislost mezi slovy pozdě (> zpoždění, opoždění, zpozdit se) a záda (> pozadí) však přestala být zřetelná už v praslovanštině, předchůdkyni dnešní češtiny. Jako kořen slov záda a pozadí je dnes nutné chápat -zad-, zatímco u slova pozdě (zpoždění, opoždění, zpozdit se) celé pozd-. Velmi stará, historická příbuznost mezi oběma slovy je tedy detekovatelná, ze současného hlediska (a vlastně i z hlediska historické slovanské srovnávací jazykovědy, souvislost byla zřetelná naposledy v indoevropštině) však o příbuzná slova nejde.
Poslední užití:
7.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla záda a pozdě
Dotaz:
Mají slova X a Y stejný kořen?
Konkrétní dotaz:
Má slovo hovět si něco společného se slovem hovězí? Jsou příbuzná?
Klíčové slovo:
hovět si, hovězí
Odpověď:
Ne, slova hovět si a hovězí pocházejí historicky z jiného kořene, příbuzná tedy nejsou, nijak spolu formálně ani významově nesouvisí. Slovo hovět si pochází z praslovanského *gověti, které formálně i významově odpovídá latinskému favēre ,hovět, být nakloněn, zachovávat (mlčení), být zbožný‘, zatímco slovo hovězí pochází z praslovanského *govęd’ь (s nímž souvisí dnešní hovado ‚kus dobytka‘), v němž segment gov- odpovídá např. něm. Kuh a angl. cow a má zřejmě zvukomalebný základ (v napodobení kravského bučení).
Poslední užití:
9.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla hovět, hovězí a hovado
Dotaz:
Mají slova X a Y stejný kořen?
Konkrétní dotaz:
Jsou slova dlouhý a délka příbuzná?
Klíčové slovo:
dlouhý, délka
Odpověď:
Z historického hlediska jsou slova dlouhý a délka příbuzná, v praslovanštině měla stejný kořen. Slovo dlouhý pochází z praslovanského přídavného jména *dьlgъ (*dъlgъ), z nějž se vyvinulo (tzv. metatezí likvid, kontrakcí dlouhého tvaru a změnou g > h) staročeské dlúhý a z něj (změnou ú > ou) dnešní české dlouhý. Dnešní kořen dlouh- měl tedy původně podobu *dьlg- (nebo *dъlg-). Slovo délka pak pochází z praslovanského kořene *dьl-, což je nerozšířená podoba praslovanského kořene *dьlg- (*dъlg-), které má i slovo dlouhý (v češtině je od této nerozšířené podoby utvořen komparativ delší; v některých slovanských jazycích je naopak ekvivalent českého slova délka utvořen od původní, rozšířené podoby, srov. např. polské długość či slovinské dolgóst). Z této nerozšířené podoby kořene dьlg- (nebo *dъlg-), tj. z *dьl-, vzniklo staročeské slovo dél, z nějž je pak odvozen dnešní výraz délka. Jak je vidět, historické poměry jsou značně komplikované, lze nicméně říct, že slova dlouhý a délka jsou příbuzná, protože mají stejný kořen *dьlg- (byť slovo délka je utvořena z jeho nerozšířené podoby *dьl-). Problém nastává s tím, jak příbuznost slov hodnotit z hlediska současné češtiny (když i etymologický slovník probírá obě slova v samostatných heslech). Formální příbuznost obou slov je pro současného uživatele češtiny jistě zcela neprůhledná; na druhou stranu spolu obě slova jasně významově souvisí – je mezi nimi obdobný vztah jako mezi dvojicemi typu hluboký–hloubka, široký–šířka atp. Z toho důvodu by je snad bylo možné chápat jako příbuzná i z hlediska současné češtiny. Pokud by však žáci či studenti (kvůli jejich synchronní formální nespojitelnosti) odpovídali, že slova dlouhý a délka příbuzná nejsou, dává to smysl a není možné je za takovou odpověď v žádném případě trestat, např. srážkou bodů, sníženou známkou atp.
Poslední užití:
19.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla délka a dlouhý
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.