Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Je možné chápat výrazy emoce a pocit jako volně zaměnitelná synonyma?
Klíčové slovo:
emoce; pocit
Odpověď:
Akademický slovník současné češtiny definuje výraz emoce jako ‚silný cit, citové vzrušení, často doprovázené fyziologickými změnami, změnami chování ap. (např. hněv, smutek, radost)‘. Nový akademický slovník cizích slov uvádí, že jde o ‚silný cit, stav vzrušení projevující se zvláštním chováním doprovázeným až fyziologickými změnami organizmu‘. Pod heslem pocit pak najdeme ve Slovníku spisovného jazyka českého dva různé významy: 1. ‚smyslový nebo citový zážitek (něčeho příjemného nebo nepříjemného), např. pocit tepla, chladu‘, a 2. ‚uznání, uvědomění něčeho; vědomí; např. pocit odpovědnosti‘.
Jak je vidět ze samotného vymezení pojmů, významy slov pocit a emoce se zcela nekryjí. Zatímco emoce primárně vyjadřuje stav, hnutí mysli, pocit má širší významové uplatnění. Vyjdeme-li z definice synonymie podle Nového encyklopedického slovníku češtiny, tedy že synonymii je možné „vymezit na základě zaměnitelnosti se zachováním pravdivosti (…) ve všech kontextech kromě citací“, pak je zřejmé, že ačkoli se v některých kontextech mohou významy slov emoce a pocit krýt, vlastními synonymy nejsou. Toto tvrzení lze ověřit jednoduchým testem, k němuž mohou posloužit i příklady užití uvedené ve slovnících: Můžeme říci pocit tepla, chladu, ale nikoli *emoce tepla, chladu, stejně tak mám z někoho nepříjemný pocit, nikoli však *mám z někoho nepříjemnou emoci a podobně lze vytvořit spojení pocit odpovědnosti, ne však *emoce odpovědnosti. A do značné míry to platí i naopak, říkáme např. např. vypjaté emoce, dávka emocí, výbuch emocí či vzplanuly emoce, ale jen zřídkakdy vypjaté pocity, dávka pocitů, výbuch pocitů nebo vzplanuly pocity.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Ve spojitosti s novou elektronickou dálniční známkou se objevuje i označení dálniční viněta. Nepatří viněty na lahve s vínem?
Klíčové slovo:
viněta
Odpověď:
Přestože výkladové slovníky češtiny (Slovník spisovné češtiny, Slovník spisovného jazyka českého i Nový akademický slovník cizích slov (NASCS)) původní spojitost s lahvemi vína v definici výrazu stále uvádějí, dnešní význam slova je poměrně široký a rozhodně se neomezuje jen na vinařství. Jak už jsme zmínili výše, nejčastěji se tak říká štítku (často ozdobnému) s bližšími údaji o věci, na které je umístěn. Synonymními výrazy jsou slova etiketa, nálepka, štítek s údaji. Viněty tedy vídáme jak na lahvích (s vínem, pivem, likéry a třeba i léky, chemikáliemi), tak i na bednách s přepravovaným zbožím a na obalech mnohých výrobků.
Ve výtvarném prostředí, přesněji v knihách, se jako viněta označuje drobná knižní kresba na začátku nebo konci kapitol. Nebývají to jen rostlinné motivy, ale takováto viněta může mít i figurální, alegorickou či ornamentální a kaligrafickou podobu. Ve filatelii je viněta nálepka v podobě poštovní známky, ale bez výplatní hodnoty. A podle NASCS znají vinětu i fotografové, a to jako masku k zakrytí části negativu při kopírování.
Slovem viněta můžeme tedy nazvat i úřední ceninu (původně v podobě nálepky) sloužící jako doklad uhrazení poplatku za používání určitých dopravních cest. S tímto označením se můžeme setkat např. při svých zahraničních motoristických cestách (anglicky, německy vignette, italsky vignetta, polsky winieta autostradowa, slovinsky, chorvatsky vinjeta, rumunsky vinieta). Data z korpusu SYN v11 ukazují, že spojení dálniční viněta zatím není u nás v praxi příliš vžité (v korpusu najdeme 103 jeho výskytů). Výrazně obvyklejší je označení dálniční známka (19 105 výskytů), popř. dálniční kupon (1 822 výskytů).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
V jakési staré knize jsem četl, že na ochozu byli připraveni dvorní trubci. Je možné, že se dříve trubec běžně říkalo trubači? Nebo si autor tato dvě slova prostě spletl? Anebo v knize vůbec není řeč o trubačích, a znamená to něco jiného?
Klíčové slovo:
trubec; trubač
Odpověď:
Správně je první možnost, tedy že se trubačům dříve opravdu říkalo trubci. Ještě ve Slovníku spisovného jazyka českého, který vycházel v letech 1960–1971, nalezneme heslo trubec s významem ‚trubač‘, které pochopitelně vzniklo odvozením od slovesa troubiti. Tento výraz je však ve slovníku již hodnocen jako zastaralý. Jeho homonymem je současné neutrální spisovné slovo trubec. Slovník spisovné češtiny již heslo trubec ve významu ‚trubač‘ neuvádí, najdeme zde tedy trubce pouze coby ‚včelího samečka‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Jsou podstatné jméno světský (s významem ‚člověk pracující v cirkusu, u kolotočů‘) a světák synonyma?
Klíčové slovo:
světský; světák
Odpověď:
Současné výkladové slovníky slovo světský ve vámi uvedeném významu nezachycují. Pouze Příruční slovník jazyka českého (PSJČ, 1935–1957) uvádí u hesla světský význam ‚jdoucí světem, potulný, kočovný‘. Slovo světák pak PSJČ vykládá jako ‚člověk, muž užívající světských radostí, hýřil, prostopášník‘, novější Slovník spisovné češtiny oproti tomu uvádí definici ‚kdo se vyzná ve světě, dovede ho užívat‘. Abychom ověřili současný úzus, nabízí se nahlédnutí do dokladů, které zachycuje korpus SYN (verze 13). To potvrzuje, že slova světák (‚člověk užívající si života, vyhledávající požitky‘) a světský (‚člověk pracující u kolotočů či cirkusu‘) nejsou co do významu shodné a nelze je pokládat za synonymní.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Jsou slova pontifik a papež synonyma?
Klíčové slovo:
pontifik; papež
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého i Nový akademický slovník cizích slov zachycují výrazy pontifikát (‚doba trvání úřadu papeže nebo biskupa‘), pontifikál nebo pontifikále (‚liturgická kniha biskupa‘) a pontifikálie (‚biskupské insignie, odznaky a roucha; činnosti, při nichž je biskup při bohoslužbě užívá‘). Výraz pontifik ve výkladových slovnících češtiny uveden není, je však zaznamenán v příručce Jak zacházet s náboženskými výrazy (autoři: Šimandl, Mádr, Bartoň, Hlavsová; Academia 2004). Jsou zde uvedeny dva významy: 1. ‚duchovní oprávněný užívat pontifikálie‘; 2. ‚pontifex (tj. biskup, papež; historicky také pohanský velekněz‘). Jak dokládá 755 výskytů v Českém národním korpusu řady SYN (verze 13), slovo se v češtině běžně užívá.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Jak zacházet s náboženskými výrazy. 2004. (platí od 2004)
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Jsou slova vizitka a navštívenka synonyma?
Odpověď:
Vizitka a navštívenka jsou i ve slovnících uváděny jako synonyma, ovšem výraz navštívenka je mnohem úžeji vymezen. Podle Slovníku spisovného jazyka českého se jedná o lístek malého formátu z tužšího papíru se jménem majitele, popř. s jeho titulem, adresou ap. nebo podle novějšího Slovníku spisovné češtiny jde o lístek s vytištěným osobním jménem (užívaný ve společenském styku). Oproti tomu vizitka může znamenat také lístek podobného charakteru umístěný na dveřích, nebo v jiném významu i doklad, reputace. Vizitka je výraz obecně používanější (korpus SYN verze 13 zachycuje takřka 64 500 výskytů slova vizitka, u výrazu navštívenka eviduje jen necelých 2 600 dokladů), jedním z důvodů bude jistě i nespecifikovanost její podoby a také skutečnost, že ve slově navštívenka pociťujeme souvislost se slovesem navštívit, ačkoli nemusí být vždy přímou výzvou k návštěvě.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Jsou názvy keře „šeřík“ a „bez“ synonyma?
Klíčové slovo:
bez; šeřík
Odpověď:
Ve Slovníku spisovné češtiny (3. vyd. 2003) je u hesla bez na prvním místě uvedeno jako synonymum právě slovo šeřík (které má význam ‚keř s bohatými latami nafialovělých, modravých nebo bílých kvítků‘); jako druhý význam slova bez je uvedeno ‚černý bez – vysoký keř s plody bezinkami‘. Naučný slovník zemědělský (1972) připojuje k heslu bez i tuto poznámku: „Jako bez se lidově označuje i šeřík obecný.“ Nejnovější Akademický slovník současné češtiny (2017–) však upřesňuje, že slovo šeřík je synonymní pouze ve 4. významu slova bez a že jde o výraz regionálního charakteru, užívaný především v Čechách. Regionální příznak slova potvrzuje i Český jazykový atlas (2012). Podle jazykové mapy je výraz šeřík používán zejména v celé oblasti Čech, na jihozápadní a severní Moravě, podél severní části moravsko-slovenské hranice a také severních okrajů východomoravských nářečí, ovšem téměř ve všech jmenovaných oblastech se můžeme setkat i se slovem bez.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Má spojení „olympijské hry“ stejný význam jako slovo olympiáda?
Klíčové slovo:
olympiáda, olympijské hry
Odpověď:
Slovo olympiáda ve starém Řecku označovalo čtyřleté období mezi olympijskými hrami, dnes kromě toho označuje i olympijské hry jako takové, popř. přeneseně i jiné vrcholné soutěže (šachová olympiáda, žákovské olympiády aj.).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
S kolegy jsme narazili jsme na menší problém: mýto/mýtné. Do jaké míry jsou to synonyma?
Klíčové slovo:
mýto, mýtné
Odpověď:
Slovo mýto je označení zaprvé poplatku vybíraného za používání cest, zadruhé místa, kde se tento poplatek vybírá – tyto dva významy uvádí i Slovník spisovné češtiny. Výraz mýtné daný slovník nezachycuje, nalezneme je však ve starším Slovníku spisovného jazyka českého, který vznikal v průběhu 60. let. Ten uvádí: mýtné = ‚mýtní poplatek, mýto‘. Mýto a mýtné lze tedy považovat za synonyma.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Je slovo „zevlovat“ synonymum slova „mrcasit se“? Myslím, že oproti „mrcasit se“ označuje „zevlovat“ pasivní činnost, která spíše znamená, vulgárně řečeno, „čumět a nic nedělat“.
Klíčové slovo:
zevlovat
Odpověď:
Slovo zevlovat označuje přesně to, co píšete, tedy určitou pasivní činnost. Ostatně je v tomto smyslu definuje i Slovník spisovné češtiny: ‚nečinně, ale zvědavě přihlížet nebo někde postávat, okounět, lelkovat‘. V některých kontextech (neformálního vyjadřování) je proto zaměnitelné se slovesem mrcasit, které se užívá mimo jiné ve významu ‚potloukat se, loudat se‘.
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.