Dotaz:
Přechodníky
Konkrétní dotaz:
Kolega tvrdí, že stále ještě existuje, kromě přechodníku přítomného, resp. minulého odvozovaného ze slovesa nedokonavého, resp. dokonavého ještě přechodník tzv. budoucí, který má tvar přechodníku přítomného odvozeného od slovesa dokonavého. O existenci takového tvaru tuším (stejně jakožto o přechodníku tvarem minulém odvozovaném od slovesa nedokonavého), ale měl jsem za to, že se jedná o velmi silné archaismy, které dnešní kodifikace (natožpak norma) již nepovažuje za gramaticky správné. Český národní korpus (jak SYN2000, tak SYN2005) na toto téma mlčí (resp. po zadání dotazu na přechodník přítomný slovesa dokonavého nic nenajde), akorát v Diakorpu se mi povedlo nalézt pár příkladů dotazem na konkrétní tvary (z nichž jeden byl ještě podle anotace použit špatně), vesměs ze 14.–16. století. Kolega argumentuje příklady z jazyka právního, vědeckého a církevního (který považuji v zásadě za irelevantní). Rád bych měl názor nějaké autority, abychom debatu mohli jakž takž uzavřít.
Klíčové slovo:
přechodník, přechodník budoucí
Odpověď:
Situace je poněkud složitější, ale lze říci, že se Váš kolega nemýlí. V češtině rozlišujeme tyto typy přechodníků:
1. Přechodník přítomný od nedokonavých sloves – vyjadřuje současnost dvou dějů (tj. něco se děje a zároveň se děje něco jiného). Například Pokuřujíc píše dopis (tj. pokuřuje a píše dopis), Pokuřujíc psala dopis (tj. pokuřovala a psala dopis).
2. Přechodník minulý od sloves dokonavých – vyjadřuje předčasnost (tj. něco se dělo a potom se dělo něco dalšího). Např. Dokouřivši cigaretu, šla otevřít okno (tj. dokouřila cigaretu a šla otevřít okno).
3. Přechodník přítomný od sloves dokonavých (někdy též nazývaný přechodník budoucí) – vyjadřuje předčasnost budoucího nebo časově nezařazeného děje (tj. něco se stane a pak bude následovat něco dalšího). Např. Dokouříc cigaretu, půjde otevřít okno (tj. až dokouří cigaretu, půjde otevřít okno).
Problém je však v tom, že se přechodníky obecně používají jen okrajově. Přechodník budoucí již v podstatě zanikl, neužívá se. Minimálně užívané jsou rovněž přechodníky minulé. Hojnější množství výskytů mají pouze přechodníky přítomné, a to ještě jen v určitých specifických typech textů (např. právnických).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
165
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvarosloví – slovesa → Přechodníky
Dotaz:
Přechodníky
Konkrétní dotaz:
Jaký je tvar přechodníku ve větě „žena šla, rozhlížejíc/rozhlížejíce se“?
Klíčové slovo:
rozhlížet, přechodník
Odpověď:
Pokud se jedná o ženu, pak tvar přechodníku je rozhlížejíc se: žena šla, rozhlížejíc se. Tvar rozhlížejíce patří k množnému číslu, např. lidé šli, rozhlížejíce se.
Zvažované varianty:
rozhlížejíc
rozhlížejíce
Poslední užití:
24.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechodníky - 2. Přechodník přítomný (od sloves nedokonavých)
Dotaz:
Přechodníky
Konkrétní dotaz:
Jaká je historie tři tvarů přechodníků v češtině? Tedy pro singulár mužského rodu, pro singulár ženského a středního rodu a pro plurál? „Naoktrojoval“ tyto tvary Josef Dobrovský? Myslím, že ostatní slovanské jazyky (aspoň ruština a slovenština) mají jen jeden tvar (a myslím, že se v nich přechodníky i užívají, protože neodrazuje „složitost“, a tedy i špatná znalost). Nebo jsou tři tvary přechodníků staršího původu? Z článku pana doktora Dvořáka mně to úplně jasné není. (Má žena mne občas „škádlí“ použivši špatný tvar přechodníku, občas „jen tak“, občas opravdu z neznalosti).
A ještě přechodník minulý. Všiml jsem si, že starší spisovatelé užili přechodníku přítomného tam, kde mně by se „více líbil“ přechodník minulý. Uvedu příklad z Babičky: Když šly domů dubinou, sbíraly jahody; Barunka udělajíc z kory březové kabelku, vždy sestře plnou nasbírala, a když jahod nebylo, paděrkovala trávnice a později borůvky a oříšky lískové přinášela.
Klíčové slovo:
přechodník
Odpověď:
Historie přechodníků je složitá věc, kterou zde můžeme rekapitulovat jen v obecných rysech. Stará čeština zdědila po praslovanštině komplexní systém přechodníků, které se užívaly důsledně tzv. kongruentně, tj. dodržovala se jejich shoda v rodě a čísle s řídícím podstatným jménem. Postupem času však došlo k rozvolnění (i když v tomto směru nastávaly různé výkyvy) a přechodníky se zcela běžně, nakonec i ve vysokém stylu, používaly (též) nekongruentně. Toto rozvolnění mělo i jiné důsledky: způsobilo i narušení původního pravidla, že od dokonavých sloves se tvoří jen přechodníky minulé, od nedokonavých jen přechodníky přítomné (tak je tomu v případě vašeho příkladu z Babičky, udělat je sloveso dokonavé, měl by se tedy od něj opravdu utvořit přechodník minulý, zde udělavši). Kromě toho toto rozvolnění vedlo i k porušování původního pravidla o stejnopodmětovosti přechodníku s plnovýznamovým slovesem (např. hledaje kněz český cizieho oběda, i utka jej jeho bieda; moderně například dívaje se z okna, pršelo). V tomto „rozvolněném“ stavu přechodníky zastihlo národní obrození, které v jejich nekongruentním užívání spatřovalo příznak úpadku češtiny, takže se autoři v nejrůznějších mluvnicích a příručkách (nedá se říct, že by za to „mohl“ jen Josef Dobrovský, i když je tu jistě postavou hlavní, ba možná nejdůležitější) pokusili jaksi uměle oživit jejich kongruentní užívání (a stejnopodmětové užívání). Je dost dobře možné, že právě to vedlo k tomu, že přechodníky v zásadě vyšly z užívání. Kongruentní tvary nebyly součástí běžné mluvy (ani psaní!) a uživatelé češtiny se je byli nuceni učit z mluvnic jako cizí jazyk, což se nepovedlo...
Dnes jsou přechodníky v podstatě mrtvé. Jen velmi velmi zřídka se používají dokonce i ve spisovné, psané, formální češtině – a i tam už jde víceméně jen o „přechodníky pro přechodníky“, jakési autorské pomrkávání na čtenáře: „ještě je tu máme – a čtenáři hleď, jak je umím použít a jak je to zajímavé a jaká je škoda, že už se nepoužívají“.
Dotaz:
Přechodníky
Konkrétní dotaz:
Co když není jasné ve větě, jaký rod má přechodník vyjádřit (zájmenem nebo jménem). Poznám z tvaru přechodníku, o který rod se jedná?
Klíčové slovo:
přechodník
Odpověď:
Přechodník vyjadřuje svými tvary, zda se jedná o a) rod mužský, b) rod ženský a střední, c) množné číslo všech tří rodů. Tuto informaci čtenář získá ze samotného tvaru přechodníku. Např. „Stoje u okna, díval se ven. Stojíc u okna, dívala se ven. Stojíce u okna, dívali se ven.“
Poslední užití:
5.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)