Dotaz:
Kdy došlo k následující změně jazykových pravidel?
Konkrétní dotaz:
Odkdy je přípustný tvar „(oni) umí“?
Klíčové slovo:
umět
Odpověď:
U sloves 4. slovesné třídy vzoru „sází“, k níž náleží i sloveso „umět“, je od roku 1993, v souladu s tehdy vydanými Pravidly českého pravopisu, vedle původního tvaru „sázejí“ („umějí“) i nově kodifikovaný tvar „sází“ („umí“). Změna je odrazem sklonu jazyka k vyrovnávání tvarů – koncovku ‑í ve 3. os. mn. č. mají totiž oba další vzory této třídy „prosit“ i „trpět“ („oni prosí, trpí“).
Poslední užití:
28.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Kdy došlo k následující změně jazykových pravidel?
Konkrétní dotaz:
Odkdy platí pravidlo, že před spojovacím výrazem „a tím“ není nutné psát čárku? Kdy došlo k této změně?
Klíčové slovo:
interpunkce
Odpověď:
Aktuálně platná Pravidla českého pravopisu (vydání od 1993) se k psaní čárky před víceslovnými spojovacími výrazy se spojkou a vyjadřují v paragrafu 120, v němž uvádějí, že čárku před těmito výrazy píšeme, vyjadřují-li jiný významový vztah než prostě slučovací. Do uvedených příkladů však spojovací výraz „a tím“ nezahrnují. Toto pravidlo zpřesňuje a doplňuje Internetová jazyková příručka (od 2008, v tištěné podobě Akademická příručka českého jazyka 2014, 2019), která ke spojovacímu výrazu „a tím“ uvádí: „Stojí-li spojka a ve spojení se zájmenem tím, zpravidla lze větu chápat také tak, že jde o zájmeno odkazující na obsah předchozí věty, a zvolit i psaní bez čárky: Člověk přírodu přetváří(,) a tím ji přizpůsobuje svým potřebám.“ Není to tedy tak, že by se v posledních letech změnilo dříve vytvořené pravidlo, avšak v rámci kodifikačních příruček (mezi nimiž mají PČP i IJP své místo) bylo dané pravidlo zpracováno podrobněji s ohledem na typ spojovacích výrazů a jejich rozdílné hodnocení.
Dotaz:
Kdy došlo k následující změně jazykových pravidel?
Konkrétní dotaz:
Nevím, kdy naposledy došlo ke změnám pravopisu.
Klíčové slovo:
Pravidla českého pravopisu
Odpověď:
Pravidla českého pravopisu byla naposledy vydána v roce 1993, s tzv. Dodatkem v roce 1994.
Zmíněné vydání PČP v roce 1993 přineslo změny zejména v oblasti psaní velkých písmen, především však změny v psaní přejatých slov. Uvedené změny v PČP rozpoutaly pravopisnou debatu, jejímž výsledkem byl tzv. Dodatek k Pravidlům, který znovu zavedl dříve vyřazené varianty se -s- a v dvojicích dubletních tvarů stanovil variantu základní (neutrální) a stylově příznakovou, tj. nikoli neutrální.
Dotaz:
Kdy došlo k následující změně jazykových pravidel?
Konkrétní dotaz:
Byl dříve přípustný pro 2. stupeň přídavného jména „tenký“ i tvar „tenší“? (Našel jsem tuto podobu v kresleném příběhu Rychlých šípů z roku 1938.)
Klíčové slovo:
tenčí
Odpověď:
V Pravidlech českého pravopisu z roku 1913 (celý název příručky zní: Pravidla českého pravopisu s abecedním seznamem slov a tvarů: Jediné c.k. ministerstvem kultu a vyučování schválené vydání) jsou jako přípustné uvedeny obě varianty: „tenčí“ i „tenší“. Ve vydání PČP z roku 1941 je však doporučena již jen podoba „tenčí“, která je kodifikována i v současnosti.
Dotaz:
Kdy došlo k následující změně jazykových pravidel?
Konkrétní dotaz:
Dozvěděla jsem se, že děti mají určovat u slova „dveře“ číslo množné, nikoli pomnožné, proto bych se chtěla zeptat, kdy bylo u podstatných jmen zrušeno pomnožné číslo.
Klíčové slovo:
kategorie čísla
Odpověď:
V češtině je protiklad jednosti (singularity) a nejednosti (plurality) vyjadřován tzv. číslem jednotným a množným (v jistém období svého vývoje měla čeština i tzv. číslo dvojné neboli duál, což znamená, že pro ohebná slova existoval třetí soubor tvarů, který byl užíván v případě, byly‑li osoby, věci atp. právě dvě). S číslem pomnožným (ani s číslem hromadným) česká gramatika nepracuje. Jako jména pomnožná označujeme podstatná jména, která mají pouze nebo převážně tvary množného čísla, přičemž svými tvary mohou označovat jak množství, tak jednotlivinu (např. záda, plavky, nůžky). Jak uvádějí metodické příručky pro didaktiku českého jazyka (např. Český jazyk 6 pro základní školy od Evy Hošnové, Ivany Bozděchové, Petra Mareše a Ivany Svobodové), učitelé musejí dětem zdůraznit, že např. u slova „kleště“ (a jeho soustavy tvarů) nejde o číslo pomnožné, ale že je třeba u daného slova uvést číslo množné.
Dotaz:
Kdy došlo k následující změně jazykových pravidel?
Konkrétní dotaz:
Ve kterém roce bylo podstatné jméno předseda stanoveno jako jeden ze skloňovacích vzorů a nahradilo tak vzor sluha?
Odpověď:
Ještě František Trávníček uvádí ve své Mluvnici spisovné češtiny z roku 1951 mužské životné vzory had, oráč, sluha, dárce a podvzory Bidlo, krejčí a hajný. Ke změně došlo zřejmě v 50. letech, k určení přesného roku bychom potřebovali nahlédnout do starších učebnic češtiny, které tu nemáme k dispozici. Změna byla jistě podmíněna ideologicky.