Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Jaký je významový rozdíl mezi slovy determinant a determinanta?
Klíčové slovo:
determinant, determinanta
Odpověď:
Podle budovaného Akademického slovníku současné češtiny (ASSČ), sdílejí výrazy determinant a determinanta společný význam ‚determinující, určující, rozhodující složka, činitel, faktor‘. Slovo determinant má v ASSČ ještě druhý význam, užívaný v matematice, konkrétně v lineární algebře, který označuje ‚číslo nebo funkci přiřazenou prvkům čtvercové matice‘. Vydáním starší Akademický slovník cizích slov ještě u hesla determinant uvádí význam z oblasti psychologie: ‚souhrn činitelů určujících a spoluvytvářejících psychický vývoj jedince v době jeho dospívání‘; u hesla determinanta týž slovník zmiňuje další význam, a to z oblasti ekologie: ‚organismus, který svým působením výrazně ovlivňuje okolní prostředí‘.
Poslední užití:
15.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Jak by se dal vysvětlit rozdíl mezi „korekturou“ a „korekcí“?
Klíčové slovo:
korekce vs. korektura
Odpověď:
Obě slova sdílejí původ v latinském corrēctiō ‚oprava, napravení‘ od corrigere ‚opravovat, rovnat‘ (podle Českého etymologického slovníku), významově se však liší. Význam podstatného jména „korekce“ je širší, obecnější – např. Slovník spisovné češtiny ho vykládá jako ‚opravu, úpravu‘, přičemž neshodným přívlastkem může být leccos od údajů přes dráhu družice až po oční vadu. Dalším, specifičtějším významem je ‚zostřené vězení; cela se zhoršenými podmínkami‘.
„Korektura“ je naproti tomu významově užší, konkrétnější – podle Slovníku spisovného jazyka českého znamená ‚opravování, opravu sazečských chyb; opravování, opravu chyb v psaném textu vůbec‘ nebo v druhém významu ‚otisk sazby k opravě‘ a pojí se pouze s přívlastky jako autorská, jazyková, stránková; sazby, knihy apod. Pouze třetí význam (neuvedený však v novějším Slovníku spisovné češtiny) zachycuje ‚jakýkoli opravný zásah; úpravu‘.
Pokud vůbec významový překryv obou slov je reálný, pak je nejspíš okrajový. Zjednodušeně se dá říct, že „korekce“ je jakákoli oprava či úprava a v textové a publikační sféře se pro ni používá významově specifičtější výraz „korektura“.
Poslední užití:
25.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Lze o počasí říct, že „venku je polízanice“? Patrně to má znamenat plískanice, ale to je přece něco úplně jiného.
Klíčové slovo:
polízanice
Odpověď:
Tato dvě podstatná jména mají opravdu značně odlišný význam. „Plískanice“ je podle Slovníku spisovné češtiny ‚déšť se sněhem za chladného větrného počasí‘, kdežto „polízanice“ (tu zachycuje jen starší Slovník spisovného jazyka českého) znamená ‚zlý následek něčeho, něco velmi nepříjemného; malér‘. To, že je venku plískanice, může snad pro někoho v důsledku způsobit i polízanici, ale synonymně se tato slova rozhodně užít nedají – alespoň ne s předpokladem, že jim jako synonymním bude kdokoli rozumět.
Zvažované varianty:
plískanice
polízanice
Poslední užití:
17.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Lze zaměňovat buchtu a koláč jako jedno a to samé? Ve Slovníku spisovného jazyka českého jsem našel, že buchta je hranatá a koláč kulatý, ale v poslední době se to používá různě.
Klíčové slovo:
buchta a koláč
Odpověď:
Význam slov „buchta“ a „koláč“ se u mluvčích liší v závislosti na regionu nebo dokonce rodině. Na jedné straně je pravda, že podle výkladových slovníků češtiny se obě podstatná jména v primárním významu liší: „koláč“ je podle Slovníku spisovné češtiny ‚jemné bílé pečivo okrouhlého tvaru n. pečené na celé ploše plechu‘ a „buchta“ znamená ‚menší (sladké) pečivo, zprav. ve tvaru hranolu a s náplní‘. Na druhé straně však právě vznikající Akademický slovník současné češtiny u slova „buchta“ uvádí i druhý význam ‚zprav. sladké pečivo, často s náplní, pečené na celé ploše plechu a pak krájené na díly‘, tedy synonymum jedné z podob koláče. Slovník nářečí jazyka českého navíc pro „buchtu“ zaznamenává další významy jako ‚knedlík, zpravidla z kynutého nebo bramborového těsta‘, ‚pokrm z brambor‘ nebo ‚hustá kaše vykrajovaná lžící‘. U těchto výrazů je tedy nutné počítat s významovými překryvy a značnou variabilitou.
Poslední užití:
17.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník nářečí českého jazyka. (platí od 2016)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Klíčové slovo:
porovnat vs. srovnat
Odpověď:
Slovesa porovnat a srovnat jsou synonyma, obě mají význam ‚vytknout shody a rozdíly u dvou předmětů nebo jevů‘. Sloveso srovnat má kromě toho několik dalších významů, např. ‚učinit rovným‘, ‚spořádaně umístit‘ aj.
Poslední užití:
22.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Klíčové slovo:
odpovědný vs. zodpovědný
Odpověď:
Podoby odpovědný a zodpovědný jsou významově rovnocenné, výkladové slovníky češtiny je uvádějí jako synonyma. V praxi je však nelze užívat zcela záměnně, srov. např. slovní spojení odpovědný redaktor (nikoliv *zodpovědný redaktor) jako označení funkce nebo spojení trestně odpovědný (nikoliv trestně *zodpovědný).
Poslední užití:
23.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Klíčové slovo:
pyšný vs. hrdý
Odpověď:
Výraz hrdý má významy ‚právem si na něčem zakládající, pyšný‘ a ‚právem sebevědomý, který se nedá zaprodat, podplatit‘. Výraz pyšný má významy ‚projevující pýchu, domýšlivý, povýšený‘ a ‚projevující hrdost, zakládající si na něčem, hrdý, sebevědomý‘. Obě slova se tedy částečně významově překrývají.
Poslední užití:
26.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Klíčové slovo:
průzkum vs. výzkum
Odpověď:
Obě slova mají podobný význam: průzkum znamená ‚prozkoumá(vá)ní (zprav. odborného rázu)‘; prozkoumat má význam ‚důkladně prostudovat, prohlédnout, probádat‘. Výzkum má význam ‚(organizované) vědecké zkoumání a bádání, zejm. na podkladě pozorování a pokusů‘.
Poslední užití:
9.8.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Klíčové slovo:
kuplíř vs. dohazovač
Odpověď:
Slovo kuplíř má význam ‚kdo provozuje kuplířství; obchodník s prostitutkami‘ (kuplířství je podle zákona definováno jako čin, kterého se dopustí ten, „kdo jiného přiměje, zjedná, najme, zláká nebo svede k provozování prostituce, nebo kdo kořistí z prostituce provozované jiným“). Výraz dohazovač má význam ‚kdo dohazuje, zprostředkovává (sňatky, obchody ap.)‘.
Poslední užití:
14.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Klíčové slovo:
makadamový vs. makadamiový
Odpověď:
Přídavné jméno makadamový je odvozeno od slova makadam, které má význam ‚podkladní vrstva, popř. kryt vozovek z uválcovaného drceného štěrku‘. Přídavné jméno makadamiový je odvozeno od slova makadamie ‚rod dvouděložných rostlin z čeledi proteovitých‘, např. „makadamiový olej“.
Poslední užití:
7.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Klíčové slovo:
úvod vs. předmluva
Odpověď:
Výraz úvod má významy: 1. ‚zahajovací řeč, jednání‘; 2. ‚počáteční část spisu, projevu, uměleckého díla‘; 3. ‚odborný spis, kurz přednášek uvádějící do určitého oboru‘. Výraz předmluva má význam ‚samostatný úvod ke knize‘.
Poslední užití:
8.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Klíčové slovo:
najmout vs. pronajmout
Odpověď:
Sloveso najmout má základní význam ‚převzít do nájmu‘, pronajmout ‚dát do nájmu‘ (nájem znamená ‚dočasné užívání věcí za úplatu‘). V praxi se tyto výrazy často zaměňují, pronajmout se objevuje i ve významu ‚převzít do nájmu‘, v oficiálních textech však doporučujeme toto sloveso používat jen v uvedeném významu ‚dát do nájmu‘.
Poslední užití:
5.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Klíčové slovo:
který vs. jaký
Odpověď:
Zájmeno který vyjadřuje otázku po výběru, vyčlenění jednotlivé osoby nebo věci z daného souboru, např. „Kterého autora máte nejraději?“. Zájmeno jaký vyjadřuje otázku po vlastnosti, kvalitě, např. „Jaké má vlasy?“.
Poslední užití:
30.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Klíčové slovo:
tady vs. sem
Odpověď:
Ve spisovné češtině výraz tady ukazuje na místo, kde se právě nachází mluvčí dané promluvy (odpovídá na otázku „kde?“); výraz sem ukazuje směrem k mluvčímu dané promluvy, k místu, kde se nachází (odpovídá na otázku „kam?“).
Poslední užití:
15.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.