Telefon: (+420) 257 531 793

Pondělí až pátek 10–12 hodin

Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID dotazu: #114 [Významový rozdíl mezi slovy].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/5, položky: 1-10/50
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14937
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Jaký je významový rozdíl mezi spojeními tištěná média a tisková média? A které mám užít pro noviny a časopisy?
Klíčové slovo: tištěný; tiskový
Odpověď: Mezi spojeními tištěná média a tisková média je několik odlišností, a to nejen se zřetelem k jejich významu. Přídavné jméno tištěný je utvořeno od příčestí trpného slovesa tisknout, tedy od slova tištěn, přičemž výraz tištěný má podle Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) dva významy: 1. značí ‚provedený tiskem‘ (s doklady jako tištěný návod a tištěné jazykové projevy) a 2. v termínu tištěné (plošné) spoje označuje ‚obvody vzniklé nanesením vodivé vrstvy na izolační destičku‘. Přídavné jméno tiskový je odvozeno od podstatného jména tisk a znamená ‚vztahující se, týkající se tisku‘. SSJČ k němu uvádí doklady jako např. tisková chyba, tisková oprava, tisková barva, tiskové vydání díla, tiskový referent, tisková kancelář aj. Do toho navíc vstupují další významy slova médium, neboť nemusí jít pouze o masmédia (tedy o ‚hromadné sdělovací prostředky‘, viz Slovník spisovné češtiny), ale o zprostředkující prostředí, činitele jako takové. Nabízela by se tedy odpověď, že tištěná média, jsou ‚média (noviny, časopisy) provedená tiskem, vytištěná‘, a tisková média jsou ‚média (prostředky) týkající se tisku‘. Podíváme-li se do Českého národního korpusu (SYN, verze 13), spojení tisková média ve významu ‚prostředky tisku‘ najdeme, výskyty jsou však přirozeně omezeny především na související profesní komunikaci (např. Součástí programu byla praktická prezentace velkoformátových tiskáren [...], spojená s ukázkami tisku na různá tisková média [...]). Týž korpus zároveň dokládá, že vedle tohoto významu je spojení tisková média užíváno i ve významu ‚provedená tiskem‘, tj. stejně jako tištěná média pak tisková média označují tištěné noviny a časopisy (např. vlastníci tiskových médií zároveň postupně získávají větší kontrolu nad internetovými médii). Z hlediska jazykového úzu nelze vnímat výběr z těchto dvou spojení jako zcela libovolný. Zaměříme-li se na kontexty, v nichž se v současné češtině slova tištěný a tiskový užívají, zjistíme, že u slova tištěný (v korpusu celkem 47 772 výskytů) jsou nejčastějšími kolokáty slova podoba, vydání, média a stránky, u slova tiskový (v korpusu 521 284 výskytů) to jsou mluvčí, konference, oddělení a zpráva. Spojení tištěná média najdeme v téže verzi korpusu 4 179×, tisková média 833×. Spojení tištěná média je tedy nejen takřka pětkrát četnější oproti kolokaci tisková média, ale jeho výskyty navíc tvoří 8,7 % všech dokladů slova tištěný, u slova tiskový jde o podíl čítající pouhých 0,16 %. U spojení tisková média je význam ‚vytištěné noviny a časopisy‘ v úzu mnohem méně častý (navíc, jak uvádím výše, základní význam daného spojení je ‚prostředky tisku‘), a lze proto očekávat, že na některé mluvčí může působit i poněkud neobvykle až rušivě.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14918
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Jaký je z hlediska významu rozdíl mezi výrazy posádka a osádka?
Klíčové slovo: posádka; osádka
Odpověď: Pro objasnění rozdílu mezi těmito pojmy je nutné vycházet z jejich definic ve výkladových slovnících. Slovník spisovné češtiny (SSČ) má u hesla posádka uvedeny dva významy: ‚vojsko trvale nebo dočasně ubytované v určitém místě‘ a ‚personál, osádka (lodní posádka, posádka tanku)‘. Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) u hesla posádka uvádí ještě třetí význam: ‚bašta, pevnost‘, který však hodnotí jako zastaralý. K heslu osádka SSČ uvádí: ‚skupina osob určených k obsluze výrobního nebo dopravního prostředku‘. SSJČ k výrazu osádka udává podobné významy: ‚1. pracovní skupina, zpravidla na určitém menším úseku pracoviště; 2. skupina osob určených k obsluze dopravního (též vojenského) prostředku‘. Jak poukazuje text s názvem Osazenstvo z rubriky Hovorna v časopisu Naše řeč (ročník 3, číslo 7, s. 217–218), na přelomu 19. a 20. století se používalo sloveso osaditi ve významu ‚osadit kraj, město apod. obyvatelstvem‘ nebo ‚osaditi pevnost vojskem‘. Vojsku, jímž bylo nějaké místo osazeno, se říkávalo osádka, zároveň se však užíval také výraz posádka, který se nakonec ve vojenském prostředí v tomto kontextu prosadil. Ve vojenském prostředí jsou výrazy osádka a posádka užívány jako termíny, a proto jsou jejich významy striktně rozlišovány. Vojenský terminologický slovník (1966) uvádí k heslu posádka: ‚část ozbrojených sil (útvary, vojenské školy, úřady a zařízení) rozmístěných trvale nebo jen dočasně v určité obci nebo mimo ni. (...) Posádkou plavidla se nazývá její osádka‘. Osádka je podle tohoto slovníku ‚zpravidla přesně stanovený počet vojáků zajišťujících bojovou funkci objektu, vozidla, letadla nebo plavidla, např. osádka tanku, letadla, pevnosti, lodi apod.‘. Stručný slovník vojenství (1984) uvádí u hesla posádka dva významy: ‚1. vojenský útvar umístěný trvale nebo dočasně v obci nebo mimo ni.‘ a ‚2. vojska (jednotky) rozmístěné v pevnosti, opevněném rajónu nebo jiném velkém objektu‘. U hesla osádka tento slovník rozlišuje tyto významy: ‚1. nejmenší taktická jednotka určená k bezprostřední obsluze a plnění bojového úkolu v tanku, BVP, letadle a jiné samohybné nebo letecké technice. (...)‘, dále ‚2. organický vojenský celek určený ke službě na válečné lodi. (...)‘ a ‚jeden nebo skupina kosmonautů plnících úkol na kosmické lodi, raketoplánu nebo jiném kosmickém prostředku‘. Ve vojenském prostředí se tedy osádkou v současnosti chápe menší skupina vojáků určených k obsluze bojové techniky (tank, loď, letadlo...), zatímco posádka je označení pro větší vojenský útvar dislokovaný na určitém místě. Data z Českého národního korpusu (SYN v12) poukazují na to, že uživatelé častěji volí výraz posádka i v kontextech, kdy se jedná o obsluhu nějakého dopravního prostředku. Srovnejme použití výrazů posádka/osádka v následujících korpusových výskytech. Posádka/osádka vozu (2 517 : 1 256), posádka/osádka lodi (1 794 : 70), posádka/osádka auta (1 386 : 550), posádka/osádka letadla (1 308 : 90). V kontextech týkajících se vojenské techniky mírně převažuje spojení osádka tanku oproti posádce tanku (151 : 128), na druhou stranu posádka BVP (bojového vozidla pěchoty) se objevuje 7×, zatímco osádka BVP pouze jednou. Volba vhodného výrazu tak záleží na typu textu, v němž se užívá. Ve vojenském prostředí doporučujeme oba pojmy odlišovat, aby nedošlo k terminologickým nepřesnostem. V běžné komunikaci je patrné významové rozšíření výrazu posádka, který se v praxi běžně užívá i ve smyslu obsluhy dopravních prostředků (posádka auta, posádka letadla...). Použití slova osádka ve smyslu ‚(vojenská) jednotka umístěná ve městě‘ ale obvyklé není.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14907
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Jaký je významový rozdíl mezi slovy dozorový a dozorčí?
Klíčové slovo: dozorový; dozorčí
Odpověď: Pokud bychom chtěli hledat odpověď ve výkladových slovnících, ještě donedávna bychom v nich našli jen přídavné jméno dozorčí, druhý výraz, dozorový, byl zaznamenán jen v kartotéce Novočeského lexikálního archivu, která sloužila jako materiálový podklad pro vytváření Příručního slovníku jazyka českého, vydávaného mezi lety 1935–1957. Do něj se však slovo dozorový nedostalo a nenašli bychom ho ani v novějších výkladových slovnících, Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) a Slovníku spisovné češtiny. Všechny uvedené kodexy obsahovaly jen přídavné jméno dozorčí, které SSJČ vykládá jako ‚dohlížitelský, dohlédací, kontrolní, inspekční‘ s příklady: dozorčí funkce, služba, úředník, komise, orgán. Aktuálně budovaný Akademický slovník současné češtiny (ASSČ), který v březnu r. 2024 umožňoval nahlížet do hesel s náslovím A–Ch, zachycuje oba výrazy, dozorčí i dozorový, a rovněž popisuje jejich významové odstíny. Přídavné jméno dozorčí podle autorů slovníku nese význam ‚vykonávající dozor‘, popř. ‚určený k dozoru, kontrolní, dohledový‘. Jako příklady ASSČ uvádí např. člen dozorčího orgánu nebo dozorčí rada akciové společnosti. Význam slova dozorový je popisován výkladem ‚mající právo nebo povinnost provádět dozor, sloužící k dozoru nad něčím, někým‘. Připojené příklady však svědčí o tom, že v praxi jsou tato přídavná jména obvykle užívána ve spojeních ze stejného významového okruhu jako v případě slova dozorčí: dozorový orgán/instituce/úřad. Že se slova dozorčí a dozorový užívají ve stejných kontextech, potvrzuje i nahlédnutí do Českého národního korpusu (KonText, řada syn, verze 12), přičemž výskyt přídavného jména dozorčí je v syn v12 asi 16× frekventovanější (má 104 333 výskytů oproti 6 468 výskytům slova dozorový). Jistý rozdíl mezi oběma výrazy, respektive v jejich užívání, je však zřejmý a zmiňuje ho jak ASSČ, tak jej potvrzuje provedená sonda do korpusu: ASSČ stylovou charakteristikou „administrativa, právo“ zařazuje výraz dozorový právě do této komunikační oblasti. Zdroje korpusových textů obsahujících dané slovo jsou skutečně často administrativně a právně zaměřená periodika (např. Bankovnictví, Ekonom, Obchod & finance, Euro aj.). Shrneme-li, v běžné komunikaci převažuje užívání výrazu dozorčí, přídavné jméno dozorový najdeme převážně v textech administrativně-právního charakteru. Ve většině kontextů každodenní komunikace není prohřeškem daná slova chápat jako synonyma, přičemž užitím výrazu dozorový zdůrazňujeme významový odstín „oprávněnosti/povinnosti“ vykonávaného dozoru.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14890
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Jaký je z hlediska významu rozdíl mezi výrazy dohřát a doohřát? Konkrétně např. ve spojení dohřát/doohřát vodu. Výraz doohřát podle mě lépe vystihuje skutečnost, že voda byla již teplá a její teplota se jen trochu zvýší na požadovanou hladinu.
Klíčové slovo: dohřát, doohřát
Odpověď: Výkladové slovníky češtiny uvádějí sloveso dohřát s významem ‚ohřát na žádoucí stupeň teploty‘, který lze bez problémů aplikovat na váš kontext, a dále též expresivně ve významu ‚rozzlobit, dopálit‘. Výraz doohřát slovníky vůbec neobsahují a v jazykové praxi se vyskytuje minimálně – v korpusu SYN v11 nalezneme pouze 5 dokladů. Někteří uživatelé jazyka se mohou snažit zdůraznit význam pouze malého, dodatečného, respektive opakovaného ohřátí právě užitím dvou předpon. Vzhledem k nízkému výskytu však předpokládáme, že na značnou část uživatelů může sloveso doohřát působit nezvykle. Naproti tomu korpusové doklady u slovesa dohřát (celkem 278 výskytů včetně významu ‚rozzlobit‘) často poukazují na kontexty podobné tomu vašemu: Vodu předehřívá pomocí tepelného čerpadla, popřípadě v souladu s nastavenou teplotou vodu v bojleru dohřeje spirálou. Pokud slunce nesvítí a vám se nechce přikládat do krbu, je možné akumulační zásobník dohřát elektrickou topnou vložkou. V uvedeném případě doporučujeme volit sloveso dohřát, neboť zamýšlený význam je v daném kontextu srozumitelný. Variantu doohřát však zcela nezavrhujeme. Kumulace předpon je obvyklá u takových sloves, která je nutno odvozovat od již existujícího předponového slovesa, protože po vynechání původní předpony by slovo nedávalo smysl nebo by vznikla nežádoucí homonymie či záměna s jiným existujícím slovem; například doupravit, dovybavit, dovyprávět apod. Protože Slovník spisovné češtiny (2., doplněné a opravené vydání, z roku 2000) uvádí u slovesa dohřát jen přenesený význam ‚rozzlobit, dopálit‘, který je výrazně zastoupen v jazykové praxi, je pochopitelné, že někteří mluvčí či pisatelé mohou cítit potřebu signalizovat rozlišení významu i slovotvorně.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14889
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Jaký je z hlediska významu rozdíl mezi výrazy elektrický a elektronický? Konkrétně např. ve spojení elektrický/elektronický obojek.
Klíčové slovo: elektrický; elektronický
Odpověď: Každé z přídavných jmen, které uvádíte, je utvořeno od jiného základu (tj. přídavné jméno elektrický od podstatného jména elektřina, elektronický od elektronika). Adjektivum elektrický podle Slovníku spisovné češtiny (SSČ) a Nového akademického slovníku cizích slov (NASCS) znamená ‚vztahující se k elektřině, jí napájený, poháněný ap.‘, adjektivum elektronický se týká elektroniky a nese význam ‚na elektronice založený, využívající ji‘. Podstatné jméno elektronika je pak slovníky (SSČ, NASCS) vykládáno jako ‚obor zabývající se studiem a využitím pohybu elektronů v různých prostředích‘ – tedy i studiem elektřiny. Vedle tohoto výkladu doplňuje novější Akademický slovník současné češtiny u slova elektronický ještě význam ‚fungující na principu řízení toku elektronů‘. Byť je tedy u každého výrazu, elektrický i elektronický, uveden odlišný výklad významu, jeho centrální složka, kterou můžeme popsat jako ‚souvislost s elektřinou‘, je svou povahou totožná. Na zařízení tak můžeme pohlížet jednak jako na ‚obojek napájený elektřinou‘ a nazývat ho elektrický obojek, jednak jako na ‚elektronické zařízení‘ a říkat mu elektronický obojek. Předpoklad, že dvojím způsobem na daný obojek nahlížejí i uživatelé češtiny, potvrzují data z korpusu SYN v11, v němž lze vyhledat 78 výskytů spojení elektrický obojek a 72 dokladů užití spojení elektronický obojek, jejich kontexty jsou pak velmi podobné, např.: Pejsci mají radost, zloděj ukradl nepříjemné elektrické obojky nebo Použití elektronického obojku nesprávným způsobem a v nevhodný okamžik může způsobit nenapravitelné škody.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14888
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Jaký je z hlediska významu rozdíl mezi výrazy klást a pokládat? Konkrétně např. ve spojení položit/pokládat otázku.
Klíčové slovo: klást; pokládat
Odpověď: Předpona po- (kterou podrobně popisuje Slovník afixů užívaných v češtině) mívá u sloves význam ‚zasažení povrchu, a sice rozprostření něčeho na povrch‘: pokrýt (stůl ubrusem), povléci (peřiny), pomazat (chleba máslem), nejčastěji však vyjadřuje způsob slovesného děje s různými významy. Tak je tomu i ve 2. významu slovesa pokládat, které má podle Slovníku spisovné češtiny tři významy: 1. je totožný s prvním významem slovesa položit, tj. ‚umístit tak, aby leželo‘, 2. znamená ‚pokrývat po celé ploše‘, 3. ‚považovat, mít‘. Spojení položit otázku se v SSČ neobjevuje, avšak srovnáme-li slovníkový výklad s informacemi z aktuálního úzu, zjistíme, že četnost spojení pokládat otázku není v současných psaných textech zanedbatelná: korpus SYN v11 vyhledá takřka 3 000 dokladů. Zároveň je pravda, že spojení klást otázku je v témže korpusu více než 6× častější (takřka 20 000 dokladů). Důvod, proč se v úzu vedle spojení klást otázku poměrně často objevuje i pokládat otázku, je zřejmě působení slovesa položit, které se ve spojení s otázkou také užívá, ale zejména to, že mezi slovesy klást, pokládat a položit je vidová souvztažnost. Slovesa pokládat a položit totiž tvoří tzv. supletivní vidovou dvojici. To znamená, že daná slovesa jsou tvořena od jiného slovního základu, ale svým lexikálním významem si jsou blízká. U slovesa položit pak výkladové slovníky vyčleňují samostatný význam ‚přednést, dát, vznést‘ a jeho užití ilustrují spojením položit otázku, kterou v korpusu SYN v11 najdeme v takřka 15 000 výskytech. (Starší slovníky, např. Slovník spisovného jazyka českého, uvádějí i kolokaci položit protest, která se však v SYN v11 vyskytuje pouze jedenkrát.) Shrneme-li, je třeba počítat s tím, že jistá část mluvčích upřednostňuje spojení klást otázku, položit otázku a spojení pokládat otázku může vnímat jako stylově nižší a ne zcela vhodné pro formální komunikaci.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14874
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Jaký je z hlediska významu rozdíl mezi výrazy bretonský a bretaňský?
Klíčové slovo: bretonský, bretaňský
Odpověď: Přídavné jméno bretonský je utvořeno z francouzského breton ‚bretonský‘.Vedle přídavného jména bretonský se v češtině užívá i systémově utvořená podoba přídavného jména bretaňský, která je odvozena od českého exonyma Bretaň. Miloslav Sedláček v článku pro časopis Naše řeč z roku 1980 s názvem Jak nazývat obyvatele Bretaně? uvádí, že přídavné jméno bretaňský se užívá „důsledně tehdy, jestliže se vztahuje k pojmenování území, např. bretaňský kůň, bretaňský skot“. Přídavné jméno bretonský podle něj naproti tomu „vyjadřuje spíše vztah k obyvatelům území, např. bretonský jazyk, bretonský kroj“. Z dokladů v korpusu SYN v11 však vyplývá, že toto významové rozlišení se v současné češtině neuplatňuje, lze předpokládat, že o něm uživatelé často ani nevědí. Setkáme se tedy i se spojeními typu bretonská pláž a naopak bretaňský jazyk. Jisté je, že výrazně rozšířenější je dnes podoba bretaňský (v korpusu SYN v11 má 3 176 dokladů, zatímco varianta bretonský jen 584).
Atributy odpovědi
ID související odpovědi: #14797

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14681
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Jaký je významový rozdíl mezi slovy předvčírem a předevčírem?
Klíčové slovo: předevčírem vs. předvčírem
Odpověď: Podle Slovníku spisovné češtiny jsou předvčírem a předevčírem spisovnými variantami příslovce, jež nese význam ‚v den před včerejškem‘. Český jazykový atlas nicméně uvádí, že „[v] jz. polovině Čech bylo adverbium předevčírem porůznu zapisováno ve významu ‚před třemi dny‘“. To, zda se slovo předevčírem na části našeho území v daném významu ještě používá, se nám však ověřit nepodařilo.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
ID související odpovědi: #3637

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14644
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: V poslední době mě straší velmi frekventované slovo rozvolňovat. Do koronavirového nouzového stavu jsem se s ním prakticky nesetkal nebo jsem jej přehlížel, opravdu nevím. Pak se ale začalo objevovat všude. Vysvětlete mně prosím, proč se opatření přijatá v rámci nouzového stavu již neuvolňují, případně postupně neuvolňují, ale rozvolňují? Jaký je konkrétní, věcný rozdíl mezi uvolňováním a rozvolňováním?
Klíčové slovo: rozvolňovat
Odpověď: Sloveso rozvolnit (i jeho nedokonavá podoba rozvolňovat) není nové. Zachycuje ho již Jungmannův Slovník česko-německý z let 1835–1839. Setkáváme se s ním i ve slovnících z 20. století: v Příručním slovníku jazyka českého (1935–1957) a ve Slovníku spisovného jazyka českého (1960–1971). Posledně jmenovaný slovník ho označuje jako řidší. To, že jde o výraz, který se v minulosti neužíval tak často, dokládá i Český národní korpus (1296 výskytů slovesa rozvolnit, 633 rozvolňovat). Výrazy rozvolnit (rozvolňovat) a uvolnit (uvolňovat) zcela synonymní nejsou. Předpona roz- signalizuje u sloves mj. i postupnost děje. Pokud by byl v souvislosti se současnou situací užit výraz uvolnit/uvolňovat, bylo by zapotřebí k němu doplnit příslovce postupně. Jednoslovnost pro vyjádření dané činnosti je patrně důvodem, proč se toto sloveso dnes začalo užívat větší měrou.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Rozvolňovat (s. 254)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14557
Užití:
0 0 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Chtěl bych se zeptat, jaký je rozdíl mezi slovy popojíždění a pojíždění.
Klíčové slovo: pojíždět; popojíždět
Odpověď: Podle výkladových slovníků češtiny je mezi výrazy popojíždění a pojíždění určitý významový rozdíl. Sloveso popojíždět, od něhož je podstatné jméno popojíždění odvozeno, slovníky vztahují k výkladu významu jeho dokonavého protějšku popojet, definovaného jako ‚o kousek dál ujet‘, viz Slovník spisovné češtiny (SSČ), např. Jaký je rozdíl v exhalacích při popojíždění a při plynulé jízdě, je zřejmé. Naproti tomu SSČ u slovesa pojíždět uvádí význam ‚jezdit sem tam‘, např. Jízda nabízí komfort první třídy bez ohledu na to, zda se jedná o krátké pojíždění ve městě, několikasetkilometrové jízdy nebo přejezdy nezpevněného terénu. Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) sloveso pojíždět vykládá rozšířeně (‚jezdit z místa na místo, sem a tam‘) a oproti SSČ zachycuje i další významy: ‚pohybovat (se) sem a tam‘, ‚jezdit po něčem‘, ,jet, jezdit vůbec‘. SSJČ užívání slovesa pojíždět ve významu ‚popojíždět‘ s příkladem Letadlo pojíždí do hangáru uvádí mezi nimi, avšak hodnotí je jako řídké. Nahlédneme-li do korpusu SYN v11, z něhož čerpáme příklady pro tuto odpověď, zjistíme, že pojíždění je skutečně užíváno především v oblasti letectví, a lze tedy říci, že má oproti slovu popojíždění i terminologický charakter.
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.