Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr ID dotazu: #113 [Význam slova].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/15, položky: 1-10/150
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14934
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova kadlub?
Klíčové slovo: kadlub
Odpověď: Nejnovější Akademický slovník současné češtiny uvádí u podstatného jména kadlub dva významy: (1) forma (jednodílná nebo vícedílná) na odlévání, lisování, např. kachle vyráběli hrnčíři v kadlubech; (2) (předem daný) formát, forma, schéma (např. uměleckého díla), např. rozbíjet staré formální kadluby. V korpusu SYN v14 najdeme vedle příkladů odpovídajících prvnímu významu (na kadlubu musel být ponechán otvor pro nalévání roztavené suroviny) velké množství vět s přeneseným významem, např. byl ze stejného kadlubu jako jeho otec; hráči tohoto drsňáckého kadlubu vévodí tuzemské extralize; nebyl mužem, který by se hodil do kadlubu jejich představ; autorka se pokouší do povídkového kadlubu vtěsnat novelovou až románovou historii; formoval jsem tě totiž v kadlubu svých obřadů a zvyků. Ve starších textech a v některých nářečních oblastech se můžeme setkat ještě s dalšími významy – jsou zachyceny např. v Příručním slovníku jazyka českého nebo v Machkově Etymologickém slovníku jazyka českého. Kadlub se říkalo velké nádobě, obyčejně vydlabané ze silného špalku, pařezu nebo kamene. To, že jde o vydlabanou nádobu, je podstatné – podle etymologických slovníků se totiž v pojmenování kadlub skrývá sloveso dlabat, dloubat. Kadlub mohl být i vydlabaný silný špalek sloužící jako obruba studánky nebo bednění kolem mlýnského běhounu či ostění velkých mlýnských kamenů. Později se význam prosadil pro formu k vytváření výrobků slévárenských, cihlářských, cementových apod. V hutnickém průmyslu se podle Technického slovníku naučného výrazem kadlub označuje litinová forma k odlévání surového železa.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14928
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova roráty?
Klíčové slovo: roráty
Odpověď: Mužské pomnožné podstatné jméno roráty má podle Slovníku spisovného jazyka českého dva významy. Jsou to katolické mše, které se konají v brzkých ranních hodinách (obvykle za svitu svíček) v době adventu, např. když ostatní ještě spali, chodila do blízkého kostela na roráty; ráno jsem byla na rorátech v katedrále sv. Víta. Stejným výrazem se označují i zpěvy při této adventní mši, např. bohoslužba se zpěvem adventních rorátů. V současné době je možné slyšet rorátní písně nejenom při ranní bohoslužbě, ale i na různých adventních koncertech, např. na adventním koncertu zazní roráty; jednou z hlavních částí programu bude zpívání staročeských rorátů. S roráty souvisí i odvozené přídavné jméno rorátní, které se nejčastěji pojí se slovy mše a zpěvy (slavnostní rorátní mše za svitu svíček, kostelem zaznějí rorátní zpěvy). Poměrně zřídka se můžeme setkat i se slovem rorátník, což je označení liturgického zpěvníku k rorátním pobožnostem (na výstavě jsou k zhlédnutí rukopisné i tištěné rorátníky ze sbírek muzea).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14927
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova nátěrka?
Klíčové slovo: nátěrka
Odpověď: Výraz nátěrka nenajdeme v žádném výkladovém slovníku češtiny. Rozhodně nelze říci, že by se užíval zcela běžně. Korpus SYN v13 má pouhých 34 dokladů, nejstarší 3 jsou z r. 2010, dva přinášejí recept na brynzovou nátěrku, třetí je součástí spojení zabijačková nátěrka. Z 32 dokladů je zřejmé, že jde o synonymum výrazu pomazánka. Právě nátěrka se objevila i jako jedna z možných náhrad názvu výrobku pomazánkové máslo, v tomto názvu totiž neodpovídalo evropskému nařízení č. 1234/2007, podle nějž pomazánkové máslo obsahuje méně tuků, než je u másla přípustné. Ve 2 dokladech v SYN v13 jde o význam jiný než ‚pomazánka‘: Na dědu nikdo nemá. Je nátěrka. Žloutkem s citronem a vodou potírá koláčky, než se dají do trouby. V daném kontextu lze tento výraz označit jako příležitostný, jehož autor/ka chce neotřelou formou naznačit dědovu zálibu. Ve 2. dokladu Když se čin nepodaří, protože zasáhli chlupové, bengoši, šilcové, špenáti, poliši (policisté), případně také pomohl nátěrka (udavač), … je význam naznačen v závorce. Stejnou podobu (jak pro označení muže, tak ženy) i význam zachycuje také příručka Jaroslava Suka Několik slangových slovníků (Praha: Inverze 1993, s. 72), jež zahrnuje i současný kriminální slang. Naproti tomu Slovník nespisovné češtiny (4. rozšířené vydání, Praha: Maxdorf, s. 288) uvádí podobu natěrač. Korpus SYN v13 zaznamenává 2 689 dokladů slova natěrač, ale ani v jednom z nich se ve významu ,udavač‘ tento výraz nevyskytuje. Domníváme se však, že za výskytem této podoby ve významu ,pomazánka‘ v češtině stojí slovenština. V ní totiž existuje podstatné jméno nátierka, jehož českým ekvivalentem je právě slovo pomazánka. Vzhledem k tomu, že výraz nátěrka je s ním významově zcela totožný, nevidíme důvod, proč by se v českých textech měl užívat.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Poprvé popsáno zde: Ano.
ID související odpovědi: #14820

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14926
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova bazmek?
Klíčové slovo: bazmek
Odpověď: Výraz bazmek nalezneme v hesláři aktuálně budovaného Akademického slovníku současné češtiny (ASSČ), kde je toto slovo z hlediska stylu charakterizováno jako kolokviální expresivní (není tedy součástí spisovné slovní zásoby, a navíc nese příznak expresivity). Význam slova je v ASSČ definován jako ‚praktická, důmyslná pomůcka k vykonání nebo k usnadnění nějaké činnosti, jejíž název neznáme nebo jej nechceme použít‘. Slovník dále doplňuje následující příklady užití: bazmek na přichycení foťáku na popruhy batohu, bazmek pro propojeni telefonu s počítačem; Na vypeckování třešní mám šikovný bazmek. Kromě posledního tyto doklady samy o sobě bez širšího kontextu neříkají nic o kvalitě dané „pomůcky“ ani ji nijak nehodnotí. Z dostupných zdrojů je zřejmé, že se tvůrci ASSČ shodují s výkladem slovenské jazykové poradny, která na dotaz Čo znamená slovo bazmeg a kedy sa používa? v roce 2021 odpovídala v podobném smyslu. Slovo bazmek (v češtině se řídce objevuje i v pravopisné variantě bazmeg) je původem z maďarštiny. Při přejetí došlo ke spřažení a grafické úpravě původního tvaru rozkazovacího způsobu baszd meg slovesa megbaszni, což je velmi vulgární sloveso s významem ‚souložit‘. Na to, jak je v současné češtině podstatné jméno bazmek užíváno, se můžeme podívat do jazykových korpusů. Konkrétně v korpusu SYN v13 najdeme 144 dokladů, z nichž po vytřídění zůstalo 91 jedinečných dokladů užití bazmek (87×) a bazmeg (4×). V korpusu ONLINE2_ARCHIVE, který monitoruje internetové mediální texty a k nim připojené diskuse, bylo k 2. 9. 2025 celkem 110 dokladů, z nichž po vytřídění zůstalo 32 jedinečných dokladů slova bazmek (29×) a bazmeg (3×).* Jak je z analýzy nejbližšího i širšího slovního okolí slova bazmek (bazmeg) zřejmé, daný výraz se sice objevuje i ve významu ‚chytré vylepšení, praktická pomůcka‘, nezřídka však označuje něco nekvalitního, často laciného, špatně fungujícího či zcela nefunkčního, (a proto) nepotřebného. Slovo bazmek tak najdeme ve spojení s přívlastky jako levný, plastový, zatrachtilý, bezcenný, poruchový; v širším kontextu jsou bazmeky charakterizovány např. takto: prostě typický bazmek ke vzteku; je vztyčeným prostředníčkem […] bazmekům, co umějí všechno, ale nic z toho pořádně; to nebyla žádná šméčka a hypersonické bazmeky; může [ji] odmrštit jako pouhý básnický bazmek z komunistické legendy o Juliu Fučíkovi; No je to takovej ten bazmek, upadnul mu takovej ten malej camfrňoul; Průměrný produkt, zaměnitelný s bazmeky ostatních výrobců, doplněný reklamou, aby se neřeklo; To není plná moc. To je nějaký bazmek. A bazmek je – mírně řečeno – pitomost. Slovo bazmek je tedy v současné češtině užíváno ve více významech, vedle významu popisovaném v ASSČ funguje daný výraz jako označení pro věc špatné kvality a nedostatečné funkčnosti. Zároveň je bazmek uplatňován i jako obecné označení nejrůznějších nástrojů, dílů či součástek, např.: jakýsi „bazmek“ elektropneumatické uzávěrky; namontovat „ty posuvné bazmeky“ apod. Tento význam uvádí i 4. vydání Slovníku nespisovné češtiny (SNČ, 2020), konkrétně: ‚obecné označení předmětu (nebo jeho části), jehož přesný název neznáme nebo jej nechceme použít‘. SNČ zároveň zmiňuje i výše uvedený, korpusy doložený význam: ‚nepotřebná věc, krám‘. Není bez zajímavosti, že v českých nářečích může bazmek sloužit nejen jako označení pro nepotřebnou či blíže neurčenou věc, ale i pro nepotřebného člověka (viz Slovník nářečí českého jazyka). *Z dokladů byly kromě opakujících se textů rovněž odstraněny výskyty slov, které měly funkci vlastních jmen, přezdívek osob nebo uskupení (viz např. Bazmek entertainment), a taktéž doklady citující slovenštinu či maďarštinu.)
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14917
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova morál? Jde mi konkrétně o větu Na platformu můžete kdykoliv, takže od vás vyžaduje morál.
Klíčové slovo: morál
Odpověď: Výraz morál současné ani starší výkladové slovníky spisovné češtiny neobsahují. Kartotéka novočeského lexikálního archivu (NLA) potvrzuje předpoklad, že dané slovo formálně i významově souvisí s podstatným jménem morálka, respektive je v jednom významu jeho stylově příznakovým synonymem. (Pro úplnost dodejme, že slovo morál má původ v německém výrazu die Moral.) Velmi pravděpodobným důvodem, proč se autoři Příručního slovníku jazyka českého (PSJČ, 1935–1957) v době jeho přípravy rozhodli slovo morál do PSJČ nezařadit, byla patrně jeho (tehdejší) zastaralost (převážná většina dokladů v NLA pochází z let 1786–1826, dva doklady jsou z roku 1969 a 1979) a jeho řidší užívání (NLA obsahuje pouhých 9 dokladů). Z 896 dokladů v Českém národním korpusu (korpus SYN, verze 13) lze usuzovat, že se slovo morál v současné češtině užívá, přestože výraz morálka má užití mnohonásobně častější (tamtéž 65 142 výskytů). Je však třeba brát v potaz, v jakých komunikačních situacích a v jakých typech textů slovo morál nacházíme. Doklady totiž pocházejí z přepisů novinových rozhovorů ze sportovního prostředí, což svědčí o tom, že se slovo morál užívá zejména v neformální, mluvené komunikaci; v oficiálních psaných projevech se (v SYN v13) prakticky nevyskytuje. Zároveň je zřejmé, že se v zachycených kontextech neobjevuje užití výrazu v prvním významu slova morálka (což je ‚souhrn mravních zásad‘), ale jde v zásadě o význam druhý, tedy o ‚svědomitost v plnění povinností, kázeň‘. Slovník nespisovné češtiny (4. vydání, 2020) daný výraz také zařazuje do sportovního prostředí, ale vysvětluje ho jako ‚vůli překonávat obtíže (v tréninku i v závodech), u horolezců i odvaha‘. Vzhledem k tomu, že vůle překonávat obtíže vyžaduje (nejen u sportovců) značnou kázeň, lze shrnout, že doklady vyhledané korpusem spadají do stejné oblasti významu, např.: Když je to na hranici morálu, trenér na mě houkne a jedu znova; Ukázali jsme morál, dvakrát jsme se vrátili do hry. V takovém významu je slovo morál pravděpodobně užito i ve vámi citované větě, kterou lze interpretovat tak, že snadná dostupnost streamovacích platforem od jejich uživatelů vyžaduje kázeň, silnou vůli – patrně kvůli tomu, že jinak (bez patřičné regulace jejich užívání) by zde mohli strávit příliš mnoho času.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14915
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova sutinový?
Klíčové slovo: sutinový
Odpověď: Ve výkladových slovnících češtiny (Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Slovník spisovného jazyka českého) přídavné jméno sutinový nenajdeme. Je v nich zachyceno jen podstatné jméno ženského rodu sutina, užívané zpravidla v množném čísle sutiny, s významem ‚něco sesutého, zříceného (v podobě suti), troska, zřícenina‘, např. sutiny domu; nálet proměnil město v hromadu sutin. Přídavné jméno sutinový je odvozeno frekventovanou příponou -ový z podstatného jména (obdobně jako např. cihla – cihlový, papír – papírový, nafta – naftový, noviny – novinový). Na základě analogických výrazů proto jeho významu porozumíme snadno, ani ze slovotvorného hlediska proti němu nelze nic namítat. Frekvence výrazu sutinový není nikterak hojná – korpus řady SYN v13 zachycuje 189 dokladů (pro srovnání: sutiny mají více než 13 000 dokladů). Desítky dalších dokladů však najdeme na internetu. Nejčastěji se objevuje spojení sutinové vyhledávání, např. sutinové vyhledávání pohřešovaných osob; výcvik psa zaměřeného na sutinové vyhledávání probíhá od štěněte a trvá po celý jeho život; pes Harry prochází výcvikem pro sutinové a plošné vyhledávání. Vedle toho jsou doložena spojení jako sutinový trenažér, pes, cvičiště, jednotka, zkouška, výcvik, např. záchranářská soutěž napodobuje reálnou katastrofu, psi hledají v sutinovém trenažéru; sutinoví psi měli na poměrně velké ploše plné trosek a sutin najít zapadané lidi.
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14914
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova zaléčit?
Klíčové slovo: zaléčit
Odpověď: Starší Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ), který vycházel mezi lety (1960–1971), uvádí, že sloveso zaléčit je z hlediska frekvence řidší výraz, který znamená totéž, co druhý význam sloves vyléčit a zahojit, tedy ‚léčením překonat (nemoc)‘. Novější (a rozsahem menší) Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (1978) dané heslo neobsahuje. Zda se dané sloveso užívá v tomtéž významu i v dnešní době, je tedy třeba ověřit v korpusových zdrojích, zachycujících současné užívání českého jazyka, konkrétně v korpusu řady SYN (nejnovější verzi 13). Ten obsahuje, po odstranění opakujících se výskytů, 742 dokladů slovesa zaléčit, 540 užití podstatného jména zaléčení a 264 dokladů přídavného jména zaléčený. Při bližší analýze kontextů jednotlivých dokladů je zřejmé, že sloveso zaléčit a od něj odvozené výrazy jsou užívány v poněkud jiném významu, než který je uveden v SSJČ. Aktuální kontextová užití totiž odkazují k významu ‚zahájit léčbu (do ústupu akutních obtíží)‘. To, že sloveso zaléčit (již) není synonymní se slovesem vyléčit, jasně dokládají užití, v nichž se objevují obě slovesa, např.: Nevíme, jak ta nemoc vzniká, umíme ji zaléčit, ale neumíme ji vyléčit, jen potlačit; Nedá se vyléčit, ale pouze takzvaně zaléčit aplikováním očních kapek, ale i některé další doklady, např.: Já vám garantuji uzdravení, ne zaléčení. Dalším ukazatelem významu ‚zahájení léčby‘ je častý výskyt slovesa v textech, v nichž jsou popisovány zásahy záchranné služby (např. po různých nehodách). I zde je zřejmé, že zraněné osoby nejsou úplně vyléčeny, pouze akutně ošetřeny před převozem do nemocnice: Pacient utrpěl mnohočetná těžká poranění. Zdravotníci jej zaléčili, zafixovali, zajistili jeho dýchací cesty. Podobně nelze hovořit o vyléčení u osob, které trpí onemocněním, které zatím zcela vyléčit nelze, např.: Existuje pár lidí, kteří měli úspěšně zaléčený AIDS; Lze na zaléčeném schizofrenikovi poznat, že je nemocný? Na základě této sondy jistě nelze tvrdit, že se sloveso zaléčit již neužívá jako synonymum slovesa vyléčit – některé doklady toto chápání nevylučují (např.: Nabízela se dvě řešení: buď se rána zaléčí sama, nebo bude nutná operace) – prokázalo se však, že u slova zaléčit v současné češtině výrazně převažuje výše uvedený význam ‚zahájit léčbu‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14913
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova kičkrle? Domnívám se na základě chorvatštiny a staré češtiny, že by mohlo jít o označení pro nízké hrdlo.
Klíčové slovo: kičkrle; kyčkrle
Odpověď: V 6. díle obsáhlého Česko-německého slovníku zvláště grammaticko-fraseologického z roku 1890, který sestavil František Štěpán Kott, nalezneme hesla kičkrle a kyčkrle. Obě pravopisné varianty nás odkazují na heslo kerysek, u něhož je uvedeno, že jde o hračku (nazývanou rovněž jako blecha či kyčkydla), konkrétně ‚špaček na obou stranách seříznutý‘. Podobně definuje výraz kyčkrle i František Bartoš v Dialektickém slovníku moravském z roku 1906: ‚kolík asi na píď dlouhý na stranách zašpičatělý‘. Z dalších dialektologických prací pak vyplývá, že toto pojmenování pro dětskou hračku bylo zachyceno zejména na Moravě, ve Slezsku, ale např. i na česko-moravském pomezí, a to jak v podobě kičkrle/kyčkrle, tak i kičkrdle s vkladným d. Varianta kyčkrla s významem ‚dětská hra podobná špačku‘ se pak vyskytuje v práci Lašská slovní zásoba od Zdeňky Sochové (2001), jakož i v románu Jarmily Glazarové Vlčí jáma: Děvčátka vykroužila podpatkem důlečky v měkké zemi pode zdí a synci prohánějí a vytáčejí dlouhým provazem „kyčkrlu“. Ve vydání z roku 1962 je v poznámce vysvětleno, že kyčkrla je tzv. káča. Ve Slovníku valašského nářečí od Silvestra Kazmíře (2001) je uvedena ještě další podoba, a to kyčkrlé, Slovník podkrkonošského nářečí od Jarmily Bachmannové (2016) obsahuje heslo kičkidle s variantou kičkille, které je doloženo následujícími přepisy autentických mluvených textů: Jakí hrački? Za mňe iní nebili neš kulički, ňákí to klupko, kičkidle…; Já napálil to kičkille a zrouna koňoj do zatku. V Archivu lidového jazyka, který je budován v Ústavu pro jazyk český od roku 1952 a shromažďuje nářeční materiál mj. z regionální literatury, se nachází excerpovaný doklad z rukopisu nazvaného Příborsko od lékaře a přírodovědce Mořice (Maurice) Remeše z roku 1930. Slovo kyčkrle (též tyčkrle, ryčkrle) je zde vykládáno z německého (evidentně nářečního či zastaralého) výrazu Titschkerle. Německý původ považujeme na rozdíl od zvažovaného původu chorvatského za velmi pravděpodobný; sloveso titschen definuje německý slovník Duden mj. jako ‚vyskočit, udeřit, strčit‘ atp.; hra spočívá právě v odpalování dřevěných kolíků. Je sice pravda, že ve staré češtině je doloženo podstatné jméno německého původu krle s významem ‚hrdlo, krk‘ (viz Elektronický slovník staré češtiny), avšak lze předpokládat, že výraz ki/yčkrle byl přímo z němčiny přejat jako celek. Pro úplnost zbývá ještě dodat, že v češtině je pojmenování ki/yčkrle rodu středního s výjimkou výše uvedené varianty kyčkrla, která je rodu ženského. Kolísání měkkého i a tvrdého y zde není nikterak překvapivé, neboť jde o nepříliš frekventované slovo nespadající do spisovné vrstvy jazyka, vyskytující se především v mluvené podobě, přičemž zápis s i odpovídá jeho cizímu původu, druhá podoba pak naopak reflektuje tendenci psát po tzv. tvrdém souhláskovém písmenu k ypsilon.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14908
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký význam má slovo pořídkář?
Klíčové slovo: pořídkář
Odpověď: Výraz pořídkář sice žádné výkladové slovníky češtiny neobsahují, avšak např. ve Slovníku spisovného jazyka českého lze najít heslo pořádka/pořídka. Toto slovo je hodnoceno jako zastaralé, nářeční a znamená ‚stanovený řád, postup, podle kterého se vystřídají jednotlivci při konání určité povinnosti‘. Jeden z dokladů užití archaismu pořídka v tomto slovníku pochází např. z díla Terézy Novákové Děti čistého živého z počátku 20. století. Z kartotéky Novočeského lexikálního archivu pak vyčteme, že jde o pasáž kritizující lenocha Pešavu, jemuž jiná postava prorokuje: „Dlouho‑li a bude chodit pořídkou po Pasekách – práce mu nihdá nevoněla.“ I z dalších výskytů výrazu pořídka (např. v Archivu lidového jazyka) vyplývá, že dříve bývalo v určitých oblastech zvykem postarat se o místní chudé tak, že postupně (po řadě) obcházeli v obci dům od domu a dostávali jistou podporu, zejména stravu. Tomu, kdo tzv. chodil pořídkou, se tak mohlo říkat právě pořídkář.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14904
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: V jakých významech je užíváno slovo nemesis?
Klíčové slovo: Nemesis; nemesis
Odpověď: Slovník spisovného jazyka českého uvádí jako význam slova Nemesis ‚bohyně pomsty a spravedlnosti‘; dále rovněž přenesené užití, s dokladem: stihne ho Nemesis, pak ‚odplata, trest, msta‘. Podíváme-li se však do Českého národního korpusu (SYN, verze 11), zjistíme, že po odfiltrování užití slova v jiných významech jen v malém množství dokladů jde o jméno řecké bohyně či o přenesený význam ‚odplata‘. Do češtiny totiž z anglicky psaných textů proniká užívání slova nemesis ve významu ‚úhlavní nepřítel‘. Takové doklady v korpusu najdeme psané s malým počátečním písmenem (Margaret Thatcherová byla nemesis odborů; Batmanova nemesis Joker je psychopat) i s písmenem velkým (Pokud máte v politice favorita nebo věčnou Nemesis, nestyďte se za to), tento význam u daného výrazu dokonce převažuje; přičemž většinou jde o vyjádření soupeření, filmových či politických protivníků (např. Ve dvojce se Holmes konečně utká se svou nemesis Moriartym). V podobných, významově jasných kontextech není důvod užívání výrazu nemesis odmítat. Na druhé straně určitou obezřetnost, či lépe náhradu jinými výrazy (např. hlavní/největší protivník, úhlavní nepřítel), doporučujeme v kontextech, v nichž by se mohlo porozumění danému slovu rozcházet.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.