Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ výrazu mírnix týrnix?
Klíčové slovo:
mírnix týrnix; mírnix dýrnix
Odpověď:
Podle Slovníku nespisovné češtiny má spojení mírnix týrnix, nesoucí význam ‚jen tak, jakoby nic‘, původ v německém „mir nichts dir nichts“ téhož významu.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Můžete mi objasnit původ spojení techtle mechtle?
Klíčové slovo:
techtle mechtle
Odpověď:
Výraz techtle mechtle se užívá jako expresivní označení pro ‚pletichy‘ nebo ‚pletky‘ (zpravidla ve spojení „mít s někým techtle mechtle“), jeho první doklady se datují do 19. století. Čeština převzala uvedený výraz z německého Techtelmechtel téhož významu. Toto slovo se do němčiny dostalo pravděpodobně přetvořením staroitalského „a teco meco“ s významem ‚důvěrně, mezi čtyřma očima‘, které má zase původ v latinském tēcum ‚s tebou‘ a mēcum ‚se mnou‘. Určité tajnůstkářství se tak pojí nejen s výrazem užívaným v dnešní češtině, ale i s jeho předchůdci.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ spojení starý paprika?
Klíčové slovo:
starý paprika
Odpověď:
Slovní spojení starý paprika obecně označuje staršího, usedlého muže a má dvě možná vysvětlení původu. Nový akademický slovník cizích slov obsahuje výraz paprika s významem ‚starší, příliš usedlý muž‘ a uvádí, že se jedná o slovo původem srbské a že do češtiny se dostalo přes maďarštinu.
Slovník nespisovné češtiny uvádí původ papriky, s významem ‚starý člověk‘, zcela jinde. Spojuje ho se slovem páprda, které v tomto významu zdůrazňuje slabost starého člověka a které je odvozeno od podstatného jména pápěrka, které zase podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka mohlo vzniknout přikloněním ke slovesu prdět.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Jak vzniklo spojení „hrát tužku“?
Klíčové slovo:
hrát tužku; hrála tužku; hrál tužku; hraje tužku
Odpověď:
O původu i významu daného spojení se můžeme dočíst v publikaci Jsme v češtině doma? V ní se uvádí, že „hrát tužku“ znamená ‚hrát (při nějakém sportu) špatně, strnule‘. V podobném významu se též říkává, že je někdo dřevěnej, dřevák či tuhej, užití slova „tužka“ v daném spojení tak může vycházet právě z výrazu „tuhej“. Publikace však nabízí ještě jedno možné vysvětlení: podle Velkého slovníku hantencu a Slovníku nespisovné češtiny se tužka užívá též jako pojmenování pro ‚hlupáka, blbce, omezence, naivního člověka‘. Dané spojení tedy mohlo vzniknout následujícím způsobem: hrát hloupě, blbě > hrát jako tužka > hrát tužku.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Jaký původ má rčení „mít řečí čtyřiapadesát“?
Klíčové slovo:
mít řečí čtyřiapadesát
Odpověď:
O původu rčení „mít řečí čtyřiapadesát“ se zmiňuje Jaroslav Porák ve svém článku O neurčitém významu u číslovek určitých (Naše řeč, roč. 41, s. 241–251). Autor v deváté poznámce pod čarou píše: „Prof. Vl. Šmilauer mě upozornil, že rčení mít řečí čtyřiapadesát, popř. moc řečí čtyřiapadesát, vzniklo podle snáře, kde se na ‚moc řečí‘ radilo vsadit do loterie číslo 54.“ Podle Etymologického slovníku české frazeologie je tento výklad podpořen v románu Tchán Kondelík a zeť Vejvara od I. Hermanna z roku 1906. Slovník však s odkazem na článek Vlastimila Styblíka Původ rčení „máš moc řečí – čtyřiapadesát“ (Český jazyk a literatura, roč. 35, 1984/1985, s. 281) uvádí ještě jednu teorii. Původ rčení spojuje s filmem na motivy románu K. Poláčka Dům na předměstí. V jedné scéně filmu z roku 1933 se hokynář věnuje účetnictví, počítá a zároveň říká své manželce: „Máš moc řečí.“ Následně pokračuje v počítání, a proto říká: „Čtyřiapadesát.“ Rčení se tak může zakládat na spojení těchto dvou nesouvisejících vyjádření.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Etymologický slovník české frazeologie. Ludmila Stěpanova. 2023.
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.