Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Jak vznikl slovní obrat „o sto šest“?
Klíčové slovo:
ostošest; o sto šest
Odpověď:
O původu frazému „o sto šest“ se psalo již v roce 1937 v časopise Naše řeč (roč. 21, č. 9–10, s. 282): „[O]tiskujeme zajímavou zprávu, kterou nám o původu rčení ‚o sto šest‘ podal pan řídící učitel v. v. Ladislav Malý z Příbramě, ovšem s nutnou výhradou stran její konečné platnosti: ‚R. 1880 jsem se přel s přítelem K., že děvče, do jehož očí jsem se zadíval, nikdy nezíská. Kolega se se mnou vsadil, že do sv. Jana Nepomuckého bude ta dívka jeho. Měl na to času od 29. ledna do 15. května, tedy celých sto šest dní. To jsme si často připomínali rčením, že jde ‚o sto šest‘, a některý z kolegů je brzo zanesl do vtipů Humoristických listů. Odtud se pak rychle rozšířilo do obecného usu, třebas tehdy nikdo nechápal první a vlastní význam těchto slov. Dnes je to rčení všeobecně známé.‘ Ověří-li se tato zpráva pana říd. uč. Malého, poskytne velmi řídký a vzácný příklad, jak se rčení běžné toliko jednotlivci může rozšířiti po celém území jazyka.“ Vysvětlení pana učitele Malého však dodnes zůstává nepotvrzenou verzí. Publikace S. Kovářové Proč se říká 222x (Alda, 2000) nabízí další možné vysvětlení: „Podle jiného názoru však toto rčení vzniklo z výrazu ‚být s to‘ (= moci) a došlo k tomu následovně: říkávalo se totiž ‚pijme pivo, kdo s to jest‘, což prý někdo žertem pozměnil tak, aby zůstal zachován rým, na ‚pijme pivo o sto šest‘.“ Obecně je u většiny frazémů velmi těžké dohledat způsob, jakým vznikly, jelikož se jedná o přenesená pojmenování. Spojení „o sto šest“ mohlo vzniknout také na základě prosté rytmiky a zvukomalebnosti. Ovšem nepopíráme, že zde mohlo svou roli sehrát i např. významové hledisko.
Poslední užití:
9.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Proč se říká 222x. Stanislava Kovářová. 2000.
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slovního spojení „na první dobrou“?
Klíčové slovo:
na první dobrou
Odpověď:
V dostupných tištěných zdrojích se nám původ spojení nepodařilo dohledat. Při vyhledávání na internetu jsme zjistili, že se slovnímu obratu „na první dobrou“ věnoval Jaromír Slomek. Podle něj daný obrat vznikl ze širšího spojení „na první dobrou klapku“, užívaného ve filmové branži. (Více viz https://www.tyden.cz/rubriky/nazory/komentatori/prvni-dobra_427616.html.) Tuto teorii považujeme za věrohodnou.
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ výrazu „říct něco polopatě“?
Klíčové slovo:
po lopatě; polopatě
Odpověď:
V dostupných zdrojích se nám nepodařilo původ frazému dohledat. Můžeme pouze uvést, že význam slovního spojení „(říct, podat) něco polopatě“ lze definovat např. jako ‚velmi zřejmě, zřetelně, až násilně prostě a jednoduše‘ (tak ho definuje J. Machač v článku Polopatismus, který vyšel v Naší řeči v roce 1957) a že výraz polopatě souvisí se slovem lopata (jak ostatně naznačuje i možné psaní zvlášť: po lopatě).
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova farma?
Klíčové slovo:
farma
Odpověď:
Podle Českého etymologického slovníku se slovo farma dostalo do češtiny z anglického výrazu farm téhož významu. Tento výraz má původ ve starofrancouzském slově ferme s původním významem ‚nájem, nájemní smlouva‘, které bylo odvozeno od slovesa fermer ‚stanovit, uzavřít smlouvu‘. Sloveso pochází z latinského firmāre ‚upevnit, ujednat‘ s původem ve slově firmus, tedy ‚pevný‘.
Poslední užití:
10.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ spojení „mít z prdele kliku“?
Klíčové slovo:
mít z prdele kliku; mít kliku
Odpověď:
Ve třetím díle Slovníku české frazeologie a idiomatiky lze dohledat původ frazému „mít kliku“, který je spojován s německým „das Glück haben“, doslova ‚mít štěstí‘. Co se rozšíření „mít z prdele kliku“ týče, je možné, že bylo ovlivněno strukturou podobného frazému, konkrétně „mít z pekla štěstí“. To je však jen naše domněnka, již se nám nepodařilo ověřit.
Poslední užití:
29.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník české frazeologie a idiomatiky 3. Výrazy slovesné. Čermák a kolektiv. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Setkal jsem se s názorem, že spojení „jelito, kopyto, platí to“ mělo původně podobu „je-li to kopyto, platí to“. Ta měla prý odkazovat na uzavírání dohod s čertem. Je to pravda?
Odpověď:
Uvedený frazém se nám bohužel nepodařilo dohledat v dostupných zdrojích, a proto nemůžeme zmíněnou teorii ani potvrdit, ani vyvrátit. Je pravda, že varianta s vedlejší větou podmínkovou „je-li to kopyto“ i nabízené vysvětlení spojitosti s čertem se zdají smysluplné. Tato interpretace však může být mylná. Ve frazémech se totiž někdy objevují výrazy, jejichž výskyt je motivován pouze rytmikou. Podstatná jména „jelito“ a „kopyto“ se tak vedle sebe mohla ocitnout jen na základě rýmu (jako je tomu např. u spojení „basama s fousama“, „kecy v kleci“ či „ententýky, dva špalíky...“).
Zvažované varianty:
Jelito, kopyto, platí to.
Je-li to kopyto, platí to.
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Zjistili jsme, že slovní obrat „horko těžko“ se používá v Česku i na Slovensku. Nevíte, zda ho čeština přejala ze slovenštiny, nebo to bylo naopak? Ještě doplním, že nám obrat ve slovenštině nedává moc smysl, když tam „horko“ znamená ‚hořce‘.
Klíčové slovo:
horko těžko
Odpověď:
Spojení „horko těžko“ přejala čeština ze slovenského „horko-ťažko“ (viz článek A. Jedličky nazvaný Zbrojovka horko těžko vyhrála, který vyšel v časopisu Naše řeč v roce 1972). V obou jazycích nese toto spojení význam ‚s vypětím sil, s vynaložením velké námahy, s velkým úsilím, navzdory velkým překážkám, ztěžka, namáhavě‘. Slovenský výraz „horko“ má podle Slovníku súčasného slovenského jazyka více významů, v uvedeném spojení se uplatňuje třetí z nich: 1. ‚s chutí pelyňku, blínu‘, 2. ‚s duševní bolestí, trpce, žalostně‘, 3. ‚s velkou námahou, ve velké míře‘.
Poslední užití:
27.4.2018
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.