Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ výrazu mírnix týrnix?
Klíčové slovo:
mírnix týrnix; mírnix dýrnix
Odpověď:
Podle Slovníku nespisovné češtiny má spojení mírnix týrnix, nesoucí význam ‚jen tak, jakoby nic‘, původ v německém „mir nichts dir nichts“ téhož významu.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Můžete mi objasnit původ spojení techtle mechtle?
Klíčové slovo:
techtle mechtle
Odpověď:
Výraz techtle mechtle se užívá jako expresivní označení pro ‚pletichy‘ nebo ‚pletky‘ (zpravidla ve spojení „mít s někým techtle mechtle“), jeho první doklady se datují do 19. století. Čeština převzala uvedený výraz z německého Techtelmechtel téhož významu. Toto slovo se do němčiny dostalo pravděpodobně přetvořením staroitalského „a teco meco“ s významem ‚důvěrně, mezi čtyřma očima‘, které má zase původ v latinském tēcum ‚s tebou‘ a mēcum ‚se mnou‘. Určité tajnůstkářství se tak pojí nejen s výrazem užívaným v dnešní češtině, ale i s jeho předchůdci.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ spojení starý paprika?
Klíčové slovo:
starý paprika
Odpověď:
Slovní spojení starý paprika obecně označuje staršího, usedlého muže a má dvě možná vysvětlení původu. Nový akademický slovník cizích slov obsahuje výraz paprika s významem ‚starší, příliš usedlý muž‘ a uvádí, že se jedná o slovo původem srbské a že do češtiny se dostalo přes maďarštinu.
Slovník nespisovné češtiny uvádí původ papriky, s významem ‚starý člověk‘, zcela jinde. Spojuje ho se slovem páprda, které v tomto významu zdůrazňuje slabost starého člověka a které je odvozeno od podstatného jména pápěrka, které zase podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka mohlo vzniknout přikloněním ke slovesu prdět.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Jak vzniklo spojení „hrát tužku“?
Klíčové slovo:
hrát tužku; hrála tužku; hrál tužku; hraje tužku
Odpověď:
O původu i významu daného spojení se můžeme dočíst v publikaci Jsme v češtině doma? V ní se uvádí, že „hrát tužku“ znamená ‚hrát (při nějakém sportu) špatně, strnule‘. V podobném významu se též říkává, že je někdo dřevěnej, dřevák či tuhej, užití slova „tužka“ v daném spojení tak může vycházet právě z výrazu „tuhej“. Publikace však nabízí ještě jedno možné vysvětlení: podle Velkého slovníku hantencu a Slovníku nespisovné češtiny se tužka užívá též jako pojmenování pro ‚hlupáka, blbce, omezence, naivního člověka‘. Dané spojení tedy mohlo vzniknout následujícím způsobem: hrát hloupě, blbě > hrát jako tužka > hrát tužku.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Jaký původ má rčení „mít řečí čtyřiapadesát“?
Klíčové slovo:
mít řečí čtyřiapadesát
Odpověď:
O původu rčení „mít řečí čtyřiapadesát“ se zmiňuje Jaroslav Porák ve svém článku O neurčitém významu u číslovek určitých (Naše řeč, roč. 41, s. 241–251). Autor v deváté poznámce pod čarou píše: „Prof. Vl. Šmilauer mě upozornil, že rčení mít řečí čtyřiapadesát, popř. moc řečí čtyřiapadesát, vzniklo podle snáře, kde se na ‚moc řečí‘ radilo vsadit do loterie číslo 54.“ Podle Etymologického slovníku české frazeologie je tento výklad podpořen v románu Tchán Kondelík a zeť Vejvara od I. Hermanna z roku 1906. Slovník však s odkazem na článek Vlastimila Styblíka Původ rčení „máš moc řečí – čtyřiapadesát“ (Český jazyk a literatura, roč. 35, 1984/1985, s. 281) uvádí ještě jednu teorii. Původ rčení spojuje s filmem na motivy románu K. Poláčka Dům na předměstí. V jedné scéně filmu z roku 1933 se hokynář věnuje účetnictví, počítá a zároveň říká své manželce: „Máš moc řečí.“ Následně pokračuje v počítání, a proto říká: „Čtyřiapadesát.“ Rčení se tak může zakládat na spojení těchto dvou nesouvisejících vyjádření.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Etymologický slovník české frazeologie. Ludmila Stěpanova. 2023.
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
V Internetové jazykové příručce jsem si ověřil, že slovo vampýr se píše pouze s -ý-, kdežto slovo upír s -í, přestože tato slova mají prakticky stejný význam. Je to snad dáno jejich odlišným původem?
Klíčové slovo:
upír; vampýr
Odpověď:
Podle Rejzkova Českého etymologického slovníku jsou vampýr a upír slova příbuzná, obě mají původ asi v praslovanském ǫpyrь či ǫpirь, ovšem vzhledem k různým podobám slov v jiných slovanských jazycích (polsky upiór, rusky upýr, chorvatsky vampir aj.) lze rekonstruovat i odlišné původní podoby, jako např. upirь. Autor slovníku upozorňuje, že kvůli rozmanitosti forem i nejasné motivaci pojmenování nelze podat uspokojivý etymologický výklad. Předpokládané významy praslovanských výrazů blíže popisuje Ľ. Králik ve Stručném etymologickém slovníku slovenčiny, vzhledem k Rejzkově rezervovanosti však nepovažujeme za zcela vyloučené, že se (alespoň u některých výkladů) jedná spíše o tzv. lidovou etymologii: Podoba ǫpirь prý mohla označovat buď toho, ‚kdo vylétá, vystupuje (z hrobu)‘, nebo ‚kdo se vbíjí dovnitř‘, tj. kdo vniká do těla oběti, aby jí pil krev. Význam podoby ǫpyrь pak Králik vykládá jako ‚neodevzdaný ohni‘, tj. jako popis mrtvé osoby, jež nebyla pochována běžným způsobem – spálením. Co se slova vampýr týče, Rejzek uvádí, že se do češtiny dostalo ze srbského vampir v souvislosti s „upírskými“ aférami, které proběhly v Srbsku v letech 1725 a 1731 a o nichž informoval veřejnost tisk. Slovník česko-německý J. Jungmanna a Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta zachycují pouze podoby s měkkým i vampir či vampír, avšak Příruční slovník jazyka českého již pracuje s heslovým slovem vampýr, v němž uvádí doklady s oběma způsoby zápisu – „[Matka byla] zde zcela podobna vampyru“ a „Začal líčit ho jako vampíra, který chce uchvátit nejen Pazderovo jmění, ale i jeho duši“. Novější výkladové slovníky češtiny pak pracují už jen s pravopisnou variantou vampýr, ypsilon se přitom dostalo do daného slova patrně vlivem slova netopýr (ostatně slovo vampýr se užívá nejen jako označení pro ‚nemrtvého živícího se krví‘, ale též jako pojmenování pro jistý ‚druh netopýra‘). Podobně můžeme uvažovat o tom, že k zachování písmena í ve slově upír mohla přispět předpokládaná spojitost se slovesem (u)pít (krev).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Jak vzniklo pojmenování „babí léto“?
Klíčové slovo:
babí léto
Odpověď:
Jak se můžeme dočíst např. v Etymologickém slovníku české frazeologie L. Stěpanovové, ohledně původu spojení „babí léto“ existuje několik teorií. Podle jednoho z možných výkladů připomínají dlouhé pavučiny, které poletují krajinou, jemné stříbrné „babské“ vlasy. Další výklad pochází od Karla Jaromíra Erbena, jenž spojuje pojmenování s chladnějším počasím – tepla je v tuto dobu již namále, „jako ho má stará bába“; babí léto tak znamená vlastně „zestárlé léto“. Naproti tomu Josef Jungmann zaznamenal ve Slovníku česko-německém výklad z oblasti tzv. lidové astronomie. Označení je v tomto případě odvozováno z pojmenování hvězdokupy Plejády, nazývaného lidově Baby, neboť tyto hvězdy jsou viditelné v daném ročním období.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Etymologický slovník české frazeologie. Ludmila Stěpanova. 2023.
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ spojení „páté přes deváté“?
Klíčové slovo:
páté přes deváté
Odpověď:
V publikaci jazykové poradny Jsme v češtině doma? se píše, že původ daného spojení nezachycují žádné příručky. Daná publikace však nabízí možné vysvětlení: „Nejpravděpodobněji se jeví výběr číslic podle rýmu – jde o dvě po sobě jdoucí slabiky, v nichž se opakují dlouhé samohlásky á, é: páté, deváté. Nabízí se otázka, proč přes deváté a ne třeba přes desáté. O odpovědi lze jen spekulovat: devítka je násobkem tří a trojka má v lidové slovesnosti své pevné místo: králové mívají tři dcery, popř. tři syny; mládenci plní tři úkoly; draci je ohrožují třemi (nebo devíti, tedy třikrát třemi) hlavami; za dědem Vševědem se jde pro tři zlaté vlasy a provolává se třikrát sláva nebo i třikrát běda. Devítka se objevuje v řadě ustálených spojení: za devatero horami a devatero řekami, devítihlavý drak, devatero kvítí, devatero řemesel, kouká jak devět hromů. Rovněž číslovka pět je ve frazeologii zastoupena bohatě: koupil to za pět prstů; pro pět ran do čepice; je jako páté kolo u vozu; nemá všech pět pohromadě; tvářil se, jako by neuměl do pěti počítat; spočítáš to na pěti prstech; udělat něco za pět minut dvanáct; je jich tam pět a půl; seber si svých pět švestek; pátá kolona; mít všech pět pé.“
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Chci se vás zeptat na úsloví s významem ‚někomu přát‘ – mám „držet palce“, či „držet pěsti“? Byl jsem zvyklý „držet někomu palce“, ale stále častěji slyším z televize a z rozhlasu „držet pěsti“. Jenže když sevřu ruku v pěst, tak se budu spíše bránit nějakému útoku, než abych někomu něco přál. Kde se tedy dané úsloví vzalo?
Klíčové slovo:
držet palce; držet pěsti
Odpověď:
Etymologický slovník české frazeologie od L. Stěpanovové zachycuje pouze varianty spojení „držet palec“ a „držet palce“. Jedná se přitom o kalk německého spojení „den/die Daumen drücken/halten“. Slovník klade jeho původ do souvislosti s gladiátorskými hrami. Poražený bojovník totiž mohl požádat zdvižením palce (nebo ukazováčku) o milost císaře či úředníka, jenž hry pořádal. Ten pak rozhodl o budoucnosti poraženého: palcem zdviženým vzhůru uděloval milost, kdežto palec obrácený dolů znamenal smrt. Posun od „palců“ k „pěstím“ lze vysvětlit fyzickým provedením daného gesta: když toto gesto uděláte, zároveň svíráte i pěsti. Podle dat Českého národního korpusu (SYN v13) je v současné češtině nejfrekventovanější (těsné) spojení tvarů „držet palce“ (8399 výskytů). Méně často se užívá novější „držet pěsti“ (464 výskytů) či „držet palec“ (pouhých 78 výskytů). K tomu dodejme, že se posun od „palců“ k „pěstím“ projevil v několika rčeních, např. „pěsti štěstí – palce kopance“ či „kolik palců, tolik kopanců – kolik pěstí, tolik štěstí“. Tato rčení vyjadřují, že právě pěsti (spíš než palce) mohou přinést štěstí, úspěch apod.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Etymologický slovník české frazeologie. Ludmila Stěpanova. 2023.
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Jaká je etymologie spojení „chodit po houbách“?
Klíčové slovo:
chodit po houbách; chodit ještě po houbách; být na houbách; být ještě na houbách
Odpověď:
„Chodit po houbách“, „být ještě na houbách“ apod. znamená ‚nebýt narozený, nebýt ještě na světě‘. Podle Etymologického slovníku české frazeologie dávají badatelé původ tohoto rčení do souvislosti s jarním sběrem hub, jejž slovanská mládež využívala jako záminku pro věnování se různým hrám či milování. Slovník však uvádí ještě jeden výklad – když se totiž malé děti ptají, jak se narodily, rodiče jim mohou odpovědět, že je našli na houbách, v řece apod.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Etymologický slovník české frazeologie. Ludmila Stěpanova. 2023.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.