Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Vadí mi v češtině frazémy, které vnímám jako rasistické, např. „budeš makat jak barevnej“ nebo „budeš makat, až zčernáš“. Je možné nějak zabránit jejich užívání?
Klíčové slovo:
projev rasismu
Odpověď:
Jelikož Česká republika nemá jazykový zákon, lze v případě výrazů, které jsou nebo mohou být potenciálně urážlivé, pouze apelovat na zdvořilost mluvčích, aby tyto jazykové prostředky neužívali, nechtějí-li se někoho dotknout.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi užívání výrazu navyšovat namísto zvyšovat.
Klíčové slovo:
navyšovat
Odpověď:
Sloveso navyšovat je uvedeno již v Příručním slovníku jazyka českého, který vycházel v letech 1935–1957. Je však pravda, že tento výraz má v dnešní češtině charakter tzv. módního slova a je nadužíván, vyskytuje se i tam, kde by bylo vhodnější užít sloveso zvyšovat.
Poslední užití:
29.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Velice podrobně jsem prostudoval Váš názor na letitou a opakovaně diskutovanou problematiku zneužívání příslovce prostě tam, kde to s prostotou, jednoduchostí, jedinečností apod. nemá nic společného. Do jisté (poměrně značné) míry s Vámi souhlasím, nicméně mi zbývají minimálně dva body (z toho druhý značně polemický), kdy mohu souhlasit jen do té míry, pokud vezmeme v úvahu jen jednu "podskupinu" "infikovaných" spoluobčanů...
1) Souhlasím s Vámi v tom, že nějaká cílená "osvětová kampaň shora" (do čehož zahrnuji mimo jiné i Vás, ale i serióznější tisk, naukové relace rádia i TV apod.) by asi nebyla příliš efektivní a že nějaká rozsáhlejší náprava by měla začít tak nějak "zdola". Ovšem nedovedu si dost dobře představit, odkud by ona iniciativa měla začít působit. Přesto byste Vy, výše jmenovaní, neměli "odhazovat flintu do žita", tak jako to nečiní např. lékaři při jiných epidemiích! A tento rozbujelý nešvar nedovedu jinak pojmenovat!
2) Nesouhlasím, že zneužívání tohoto příslovce je zaviněno převážně z důvodu, kdy mluvčí myslí pomaleji, než mluví... Toto prvoplánové vysvětlení má např. paralelu u našich "týnejdžrů", vycpávajících svou "rychlopalbu" termínem "vole", či "vole-vole"...Ne však o mnoho více!
Pokud sledujete v TV zejména diskusní pořady (na př. pana Moravce v neděli apod.), pak zjišťujeme dvě skutečnosti: Moderátoři, hlasatelé a další "profíci" jsou, až na úplné výjimky, proti "prostotě" imunní. Když se však podíváme na jejich "protějšky", zhusta význačné politiky, pak je hrůza, kolik z nich "prosťačí" až "se lesy zelenají"... Domnívám se, že tato "epidemie" má něco úzce obdobného s "hnutím" naší mladé a střední generace, kdy náš jazyk – i tam, kde je jinak plnohodnotný (na rozdíl např. od počítačové terminologie) – se musí, jako důkaz "světovosti", nahrazovat angličtinou, ve spellingu i neanglických zkratek apod.
Klíčové slovo:
prostě
Odpověď:
Jazykovědci bohužel nedisponují podobnými typy prostředků, jaké užívají lékaři při epidemiích – a jazyk se v podobném smyslu ani léčit nedá. Můžeme s nadsázkou říci, že v oblasti jazyka je velmi důležitá prevence – tedy výuka češtiny na školách. Jestliže se žáci ve škole dozví, že používání výplňkových slov je nešvar, a budou poučeni, jak se ho vyvarovat, pravděpodobně se to později na jejich vyjadřování odrazí. Naše jazyková poradna má však jiné poslání, než je přímý boj proti vycpávkovým slovům.
Užívání vycpávkových slov nebývá přímo úměrné stupni dosaženého vzdělání ani rychlosti mluvy. Souvisí spíše s kompetencí mluvčího – proto se může zdát, že moderátoři, hlasatelé apod., tedy osoby, které prošly v tomto směru určitým "výcvikem" a mívají svůj projev zpravidla připravený, jsou vůči vycpávkovým slovům imunní. Domníváme se, že v projevech našich politiků apod. slovo prostě opravdu nemá žádnou funkci – a taková zbytečná opakovaná slova označujeme termínem výplňková/vycpávková slova, jak jsem popsala ve svém předchozím e-mailu. S pronikáním anglicismů do češtiny nemá nadužívání slova prostě nic společného.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Vadí mi časté užívání spojení dáme to. Slovníky tenhle obrat neuvádějí a przní to češtinu.
Odpověď:
Spojení dát (něco) skutečně výkladové slovníky neuvádějí. Jde o jazykový prostředek, který je součástí nespisovné, substandardní vrstvy češtiny. V mluvené, neformální komunikaci patrně v posluchačích nevyvolá negativní reakci, ve formálním, oficiálním vyjadřování bychom se mu však měli raději vyhnout.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
V reklamě firmy Den Braven říkají: Mějte den jako Braven. Nelíbí se mi to, proč den jako Braven? Jsou takové formulace v češtině vůbec přípustné?
Odpověď:
V uvedeném textu jde o jazykovou hru založenou na shodné grafické podobě slova den a první části názvu uvedené firmy. Takové postupy jsou v reklamě běžné a nelze je hodnotit jako prohřešek vůči češtině.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Myslím si, že psát filozofie je nesmysl.
Odpověď:
Ve slovech zdomácnělých, kde se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z], se podoby se z považují za základní, tedy stylově neutrální. Lze je užít ve všech typech textů. Podoby se s mohou být považovány za základní v úzce odborných textech (např. chemických), v ostatních typech textů je jejich užití též náležité, ale stylově příznakové.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že prosazujete podobu obsoletní namísto správného obsolentní. To je totiž užíváno mnohem více než obsoletní.
Odpověď:
Jako náležitou podobu vnímáme podobu obsoletní, tak je slovo uvedeno ve Slovníku spisovného jazyka českého, v Novém akademickém slovníku cizích slov a v Příručním slovníku jazyka českého, v Novočeském lexikálním archivu najdeme doklady z 20. let 20. století i z přelomu 18. a 19. století. Je pravda, že v lékařském prostředí se hojně objevuje výraz obsolentní, který zachycuje například Velký lékařský slovník on-line (http://lekarske.slovniky.cz/pojem/obsolentni).
Poslední užití:
15.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že je ve slovníku uvedeno slovo mík namísto správného mník.
Odpověď:
Mík je neodborná varianta zoologického termínu mník. Slovník Spisovného jazyka českého sice uvádí obě podoby, mník i mík, u druhého slova však upozorňuje, že jde o výraz neodborný.
Poslední užití:
16.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Vadí mi užívání dialektismu v otázce Skama jdeš?
Klíčové slovo:
dialektismus
Odpověď:
Dialektismy jsou vázány na určitou oblast, v jiné jazykové oblasti je jejich užití příznakové, a proto k nim mohou ostatní mluvčí zaujímat negativní postoje.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi vazba je to o tom, říkám těm lidem otomisté.
Odpověď:
Vazba je to o tom, že... je módní zejména v publicistickém stylu. Význam ustálené konstrukce být o něčem se začal užívat v nejrůznějších širších, často povšechných významech (tj. cokoli by mohlo být o čemkoli), např. život je o práci a zábavě apod. Tuto vazbu nepovažujeme za nesprávnou, je však pravda, že by se neměla užívat vždy a za každou cenu, je to otázka míry a užití a záleží na situaci, kdy daný výraz použijeme. Doporučujeme Vám přečíst si o užívání tohoto obratu výklad prof. Jiřího Krause v časopise Naše řeč (r. 1997, č. 2, s. 109-110), kde najdete odborný komentář k jednotlivým příkladům, které uvádí.
Poslední užití:
19.1.2018
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.